STRÁNKA SE
STÁLE UPRAVUJE !
HANEBNÝ ÚTOK
NA STRÁNKY
SLEZSKÉ REPUBLIKY!
SLEZANÉ, BRAŃME SE!
JE VIDĚT, ŽE NAŠE MYŠLENKY JSOU HLUBOKÉ A ZASAHUJÍ AŽ DO NEJVYŠŠÍCH PATER ČESKÉ POLITIKY. NAŠE NÁZORY JSOU NEBEZPEČNÉ A PROTO SE VLÁDNÍ MOC ROZHODLA ZLIKVIDOVAT NAŠI WEBOVOU STRÁNKU. MY SE VŠAK NEDÁME ZASTRAŠIT A BUDEME I NADÁLE VE SVÉ PRÁCI POKRAČOVAT. SLEDUJTE NAŠE STRÁNKY A PODPORUJTE NÁS!
PREZIDENT SLEZSKÉ REPUBLIKY LUDVÍK ZIFČÁK
VLÁDA SLEZSKÉ REPUBLIKY PŘEDSEDA VLÁDY JAROSLAV BOUDNÝ
PODĚKOVÁNÍ ZA SOLIDARITU
Vláda Slezské republiky touto cestou děkuje všem jednotlivcům a organizacím, které nám vyjádřili solidaritu po útoku na naše stránky. Z telefonátu na síldo vlády navíc víme, že byly zablokovány i naše emailové kontakty. iMůžeme Vás všechny co nejúpřímněji ujistit, že budeme dále pokračovat ve své aktivitě zoficiálnit svobodu svého územi. Jde nám tedy o skutečnou autonomii a suverenitu Slezska. Nechceme již více doplácet na pragocentrismus, chceme být samostatní a chceme o sobě rozhodovat sami. Jsme si také vědomi toho, že tento proces musí proběhnout v souladu s platnými zákony. Nechceme být stejní jako ti, co zlikvido JDE vali naše placené stránky. Likvidace naších stránek nám dala nový impuls a zároveň jsme si uvědomili, že proces, který jsme nastolili, musíme ještě více urychlit.. Již koncem března proběhne sjezd všech slezských organizací (tedy, těch, kteří to myslí se slezanstvím vážně), kde bude projednán další postup. V minulém týdnu již přislíbili účast představitelé slezských organizací z Polska. Proto sledujte naše stránky. Vláda Slezské republiky
UŽ TOHO NECHTE, NÁS STEJNĚ NEUMLČÍTE ! !
NAŠE STRÁNKY BYLY OPĚT NAPADENY!!
TAKŽE POKRAČUJEME
NANOVO!
K šesti rokům vězení byl v pondělí odsouzen bývalý šéf Exekutorského úřadu Bruntál Čeněk Bělasta (57 let). Verdikt vynesl Krajský soud v Ostravě, který Bělastu uznal vinným ze zpronevěry sedmi milionů korun.
Bývalý exekutor Čeněk Bělasta na chodbě ostravského soudu.Foto: Deník/Pavel Sonnek
Rozsudek není pravomocný. Bělasta i státní zástupkyni se ponechali lhůtu pro vyjádření.
Podle žaloby Bělasta připravil o peníze na tři sta věřitelů, pro které peníze vymáhal. Exekutor měl peníze použít pro sebe a chod svého exekučního úřadu. Bělasta vinu odmítl.
Podle jeho verze je pochybení na straně někoho jiného. Prý přenesl část pravomocí na exekuční kandidátku, mluvil také o účetních a dalších zaměstnancích, kteří měli provádět kontrolu.
Ke zpronevěře podle žaloby docházelo mezi roky 2005 a 2013. V jednotlivých případech nešlo o nijak závratné částky, které se však postupně hromadily. Firmy vyplácení peněz u exekučního úřadu urgovaly a ty důraznější částečně uspěly. I proto vše vyšlo najevo až po tolika letech. „Bylo to postupné,“ řekla žalobkyně.
Zdroj: https://bruntalsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/byvaly-exekutor-pujde-za-zproneveru-na-sest-let-do-vezeni-20170605.html
Anglický mezinárodní deník píše, že v zemi Václava Havla může konec liberální demokracie přijít s dalšími volbami. Varuje před prezidentem Milošem Zemanem, který obrací politický kurz země ke Kremlu, a oligarchou Andrejem Babišem, jenž čelí nařčení z neplacení daní a ovlivňování médií. Země tak třicet let po pádu komunismu obrací kormidlo na východ.
„Píší o mně Financial Times," pyšnil se Andrej Babiš v lednu. Dnes o bývalém ministrovi financí píší znovu. A není se čím chlubit.
„V zemi je příliš mnoho novinářů, měli by se likvidovat," informuje britský list o nepovedeném vtipu prezidenta Miloše Zemana při setkání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v Číně.
V regionu se daří autoritářským lídrům jako je maďarský prezident Viktor Orbán a bývalý polský premiér Jarosław Kaczyński. Česká politika, ta je pro Financial Times zajímavá nejenom kvůli dovádění Zemana.
V říjnových volbách má totiž velkou šanci odstupující ministr financí Andrej Babiš, jeden z nejbohatších českých byznysmenů, který v roce 2012 založil své hnutí nespokojených občanů ANO.
Před parlamentními volbami v roce 2013 koupil novinářský dům Mafra, který vydává Lidové noviny a Mladou frontu DNES. Díky tomu pak jeho ANO získalo ve volbách druhý post s 18,7 procent hlasů. Tím začal problém střetu zájmů v české politice. Nedávno zveřejněné nahrávky, ve kterých úkoluje novináře, jak psát o korupci, spustily koaliční krizi, jež donutila Babiše post ministra financí opustit.
Babiš použil podobnou strategii jako Donald Trump a Silvio Berlusconi – využil svého úspěchu v podnikání v politice. Hnutí ANO se sice vyhýbá ideologiím, ale nahrazuje je populismem a vágními technokratickými prohlášeními, ve kterých slibuje „napravit stav věcí".
List si dále všímá hlavní stopy české ekonomiky, která po Babišovi zůstane – EET, jež má zabránit daňovým únikům malých obchodníků.
V únoru 2017 Babiš formálně odešel z čela svého konglomerátu Agrofert, který má průměrný roční obrat asi osm miliard euro. Se svými 30 tisíci zaměstnanci je to největší zaměstnavatel soukromého sektoru. Díky jeho aktivitám v zemědělství a obnovitelných zdrojích dostává obrovský objem veřejných dotací. Například v roce 2015 obdržel více než 30 milionů euro.
Na povrch vyplouvají ale také Babišovy staré průšvihy. Čas od času o nich psal například německý Der Spiegel, nebo americký Foreign Policy. Jméno Andrej Babiš se například objevilo na seznamu agentů STB. Moc škody mu nezpůsobilo ani zjištění, kdy v roce 2012 využil právní mezery, aby nemusel platit daně z majetku přesahující 50 milionů euro. České právo totiž v té době považovalo výnosy z jednotlivých cenných papírů za něco jiného, než příjmy z akumulovaných podílů. Agrofert podle Babišových instrukcí totiž vydal velký počet korunových dluhopisů, které nezdaněné Babiš koupil.
Babiš je proti zavedení eura a proti další integraci Česka do evropských struktur, navzdory členství ANO ve skupině federalistů Alde v Europarlamentu.
Za největší hrozbu tak ekonomický list považuje dvě věci. Prezidenta na straně Kremlu a bezprecedentní kombinaci politické a ekonomické moci Babiše. Země tím riskuje izolaci v rámci Evropy v době, kdy probíhají důležitá rozhodnutí o budoucnosti kontinetu.
Více znepokojivá je však otázka, jak moc pevně je země po třiceti letech po pádu komunismu spojena se západní Evropou.
Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/financial-times-pisi-o-babisovi-je-to-hrozba-riskuje-cesko-20170525.html
Maďarsko se seznamuje s Islámem
https://youtu.be/S34FuoKrZTY
Prezidentská milost pro Jiřího Kajínka je podle některých politiků pouze předvolební kampaní Miloše Zemana. Myslí si to například šéf opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek, který prohlásil, že slušnému člověku je z konání prezidenta nevolno.
Vyjádření politiků k omilostnění Kajínka
Pochyby o důvodech, které prezidenta k udělení milosti vedly, vyjádřil před časem i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Je to pravomoc prezidenta. Možná je to součást kampaně. Pan prezident změnil názor,“ řekl Novinkám s tím, že Zeman v minulosti říkal, že bude dávat prezidentské milosti jen v případě vážně nemocných lidí nebo těm, kdo nespáchali závažný trestný čin.
Změnu názoru Zemanovi vyčítají i další politici. „Je právem prezidenta republiky udělit milost. To, co mi vadí, je, že prezident říkal, že milosti udělí pouze ze zdravotních nebo humanitárních důvodů. Prezident se měl snažit o to, aby bylo znovu obnoveno soudní řízení,“ míní šéf STAN a místopředseda Sněmovny Petr Gazdík. Prezident podle něj využívá toho, že příběh Kajínka je mezi lidmi populární.
Jiří Kajínek po propuštění z věznice
„Prezident říkal, že k milostem nebude přistupovat, jen při zohlednění vážných zdravotních problémů. Tady se nezdá, že by to tak bylo,“ konstatoval lídr ODS Petr Fiala.
„Respektuji pravomoc prezidenta udělovat milosti. Ale to udělení milosti neznamená, že je člověk nevinen,“ podotkl poslanec hnutí ANO a člen výboru pro bezpečnost Bohuslav Chalupa.
Prezident Miloš Zeman. | foto: ČTK „Prezident republiky Miloš Zeman ve středu dne 10. května 2017 pozval předsedu vlády a předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, prvního místopředsedu vlády, ministra financí a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a místopředsedu vlády a předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka ke společnému jednání, a to na 19:30 v Grand Hotelu Imperial v Liberci,“ uvedl Ovčáček.
Ovčáček dále uvedl, že Babiš potvrdil účast. Předseda vlády Bohuslav Sobotka bude mimo ČR, navštíví Lucembursko a setká s předsedou vlády Xavierem Bettelem. Mluvčí vlády Martin Ayrer to uvedl na svém twitteru.
Na večerní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Liberci bude ČSSD zastupovat první místopředseda strany Milan Chovanec. Sociální demokraté to uvedli na twitteru. Předseda strany a premiér Bohuslav Sobotka bude pokračovat v plánované návštěvě Lucemburska. Sociální demokraté čekali s reakcí, až letadlo se Sobotkou přistane v Lucemburku. Zda do Liberce pojede i šéf lidovců Pavel Bělobrádek, zatím není jasné.
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek novinářům řekl, že věří tomu, že Zeman chce na jednání hledat kompromis při řešení vládní krize. Zaorálek také uvedl, že se s premiérem Sobotkou radil o případném zrušení cesty do Lucemburska. Doporučil mu, aby návštěvu absolvoval.
Načasování schůzky vyvolalo mezi sociálními demokraty otázku, zda Zeman nechtěl jejich stranického šéfa obejít. „Zeman sezval na večer lídry stran do Liberce, když je premiér v Lucembursku. Zlomyslnost? Co jiného si o tom myslet,“ uvedl na twitteru poslanec Václav Votava (ČSSD).
Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka se schůzky zúčastní vicepremiér Andrej Babiš (ANO). „Prezident republiky svoláním libereckého jednání pokračuje v politických konzultacích s cílem uklidnit situaci, kterou vyvolal premiér,“ uvedl Ovčáček na twitteru. Prezident podle něj „ústavně koná“. „Vyhrožování ústavní žalobou nebo kompetenční žalobou je tedy jen a výhradně politickým pletichařením,“ poznamenal k aktivitám části
První dáma Ivana Zemanová ve středu v poledne navštívila věznici Rýnovice, kde se setkala s Jiřím Kajínkem. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček na sociální síti zveřejnil fotografii, na které si Zemanová s Kajínkem potřásají rukou. Prezident Miloš Zeman nedávno oznámil, že zvažuje udělení milosti Kajínkovi, který byl odsouzen na doživotí.
První dáma Ivana Zemanová se setkala s Jiřím Kajínkem.
FOTO: Twitter/Jiří Ovčáček
Dnes 12:51 - Praha
„Paní Ivana Zemanová se dnes v pravé poledne ve věznici Rýnovice setkala s jedním z vězňů. Jméno netřeba dodávat!“ napsal Ovčáček na Facebooku.
K příspěvku přidal několik fotografií, které zachycují, jak si první dáma s Kajínkem podávají ruce.
První dáma Ivana Zemanová se setkala s Jiřím Kajínkem.
FOTO: Twitter/Jiří Ovčáček
Zeman začátkem dubna uvedl, že uvažuje, že Kajínkovi udělí milost. „Vážně uvažuji o milosti pro pana Kajínka. Říkám vážně uvažuji, to znamená hodně,“ řekl tehdy Zeman.
Kajínek je podle jeho slov ve vězení asi 20 let a podle něj existují důvodné pochybnosti o jeho vině.
Recidivista Kajínek byl za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy odsouzen k doživotnímu trestu v roce 1998. V říjnu roku 2000 se mu podařilo uprchnout z mírovské věznice. Zadržen byl v prosinci téhož roku.
Opakované stížnosti a žádosti o obnovu procesu soudy zatím vždy zamítly. O podmínečné propuštění by si mohl Kajínek požádat v roce 2022.
SLEZSKÁ REPUBLIKA MÁ NOVÉ DIPLOMATICKÉ PASY
Slezská republika má od pátku 7.dubna 2017 nové diplomatické pasy. Reprezentativní doklady pro vybrané diplomaty dodala šumperská firma Jena Šumperk jejíž majitel Ing. Dalibor Matějíček diplomatické pasy v pátek slavnostně předal prezidentu Slezské republiky Ludvíku Zifčákovi. "Slezská vláda převzala tisíc nových pasů pro svůj diplomatický sbor. Ještě téhož dne byly diplomatickými pasy vybaveny naši zástupci v Polsku a na Ukrajině," sdělil mluvčí slezské vlády prof. Jiří Brotánek.
Přejete si nižší daně? Jistě, že ano. Jenže chcete se kvůli nim zadlužit?
Nízké daně (z příjmu) jsou osvědčenou vějičkou na voliče. Nejnověji s nimi vyrazili do volební kampaně občanští demokraté. Navrhují pro zaměstnance patnáctiprocentní rovnou daň z hrubé mzdy a další dárky.
Našinci by tahle inovace připadala na výplatě sedm procent, což u platu 24 tisíc dělá dvanáct stovek. Suma, která není k zahození. Jenže vzpomínáte, jak dopadly daňové sliby ODS v roce 2010?
Pamatujete na ni? Byl to hit voleb do sněmovny před sedmi lety.
Petr Nečas dorazil na brífink ODS se dvěma síťovkami - modrá byla plná potravin, oranžová o poznání prázdnější. Tehdejší předseda občanských demokratů na nich předváděl, jak se výsledek blížících voleb dotkne voličů, pokud budou volit sociální demokraty (namísto občanských demokratů) – zbude jim méně peněz a domů si odnesou hubenější nákup. K tomu se dušoval, že ODS zvládne snížit daň z příjmu, ostatní daně nezvýší, a přesto stabilizuje propadající se veřejné rozpočty.
Jenže sliby, chyby. Nečasův kabinet reagoval na pokles ekonomiky defétisticky – zvýšil daně (DPH a daň z nemovitosti) nejvíc ze všech polistopadových českých vlád, solidární přirážkou obnovil daňovou progresi, kterou před tím zrušil, a zavedl uhlíkovou daň.
Teď se ODS vytasila s patnáctiprocentní daní z příjmu počítanou z hrubé mzdy. (Daňový kalkulátor, kde si můžete spočítat, o kolik by se vám podle plánu občanských demokratů zvedla mzda, najdete zde).
Také teď platí našinec patnáctiprocentní daň. Jenže ze mzdy superhrubé, tedy z hrubé mzdy (čistá mzda plus sociální a zdravotní pojištění, záloha na daň z příjmů a pojištění placené zaměstnancem) zvýšené o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem.
Krize už odezněla a ekonomika roste. O to líp se slibuje. A tak k nižší dani z příjmu ODS před říjnovými volbami do sněmovny přibalila další dárky: konec solidární přirážky, kterou platí lidé s příjmy nad 100 tisíc, stejně jako daně z nabytí nemovitosti a silniční daně, strop pro odvody zdravotního pojištění na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy a především – o dva procentní body nižší povinné odvody za zaměstnance a zrušení limitů na výdajové paušály živnostníků
"Chceme nechat víc peněz lidem. Jsme přesvědčeni, že lidé ví daleko lépe, než kterákoliv vláda, včetně té naší, co se svými penězi udělá," pravil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, když představoval návrh.
S tím se dá souhlasit. Není to vše ale jen síťovka 2.0?
Jak ale chtějí občanští demokraté na daňové dárky ušetřit?
Stanjura nabízí řešení: "Snížením řady nesmyslných a neprůhledných dotací o dvacet procent ušetříme rozpočtu 24 miliardy."
Proč ne? Vždyť loni vláda na dotacích rozdělila 120 miliard korun. Neuvěřitelná suma.
Jsou dotace, které by se měly škrtnout hned. Třeba ty, které vláda vypisuje na přeslazená mléka ve školách. Tloustnou po nich školáci a také Babišovy mlékárny. Nebo dotace na kotle, které nesplňují emisní limity.
I kdyby však ódeeska nakrásně osekávala dotace jako dřevorubec, musela by si na své dárky pro voliče půjčit. V součtu by totiž stály přes 80 miliard.
U strany, která se ohání rozpočtovou odpovědností, by našinec mohl očekávat, že předloží jak daňový kalkulátor (chcete-li daňové pravítko), tak rozpočtovou rovnici – na levé straně příjmy, na pravé výdaje a mezi nimi rovnítko nebo ještě lépe znaménko "větší nebo rovno".
ODS si však s takovou matematikou práci nedala. Pokud ovšem nepočítá s tím, že si na to, aby vám snížila daně, od vás také půjčí.
(Vláda si může "natisknout" peníze, nezadluží sebe, ale vás. Jsou to vaše dluhy, protože vy je také splácíte.)
Daňové kutilství je oblíbenou disciplínou českých stran. Víte, kolikrát se měnil od vzniku samostatného Česka zákon o daních z příjmů? Přesně stokrát! Důkaz je zde!
Za daňového pochodu se mění také DPH. Ze tří sazeb se dělají dvě, ze dvou zase tři, sazby se vesele snižují, potom nevesele zvyšují. A tak pořád dokola, dokolečka.
Mimochodem, patrně jste si povšimli, že ODS slibuje zrušit to, co dříve zavedla – superhrubou mzdu a solidární daň.
Poslanci s trvalou daňovou revolucí problém nemají. Příjmy si užívají. Daně, které schvalují, je až tak nepálí, protože podstatnou část příjmu mají v nezdaněných paušálech. Platí z nich hypotéky, alimenty, prostě kdeco.
To je však jiný svět.
Nová korejská válka? Dotkla by se i České republiky
MAGAZÍN – Trumpovo rozhodnutí vyslat k břehům korejského poloostrova námořní flotilu v čele s letadlovou lodí Carl Vinson a Kimovy další a další raketové testy přispívají k zvýšení napětí v oblasti poloostrova. O novodobé korejské válce spekulovali také američtí experti na bezpečnostní politiku. Případná válka by prý mohla skončit už během šesti týdnů. Měl by konflikt vliv i na Česko a dotkl by se Evropy?
doporučujeme
Vztahy mezi Spojenými státy a Severní Koreou jsou napjaté už delší doby. Nikdy však nedošlo k učinění preventivního opatření ze strany Američanů, které by se geograficky téměř dotklo režimu Kim Čong-una. Už v roce 2015 docházelo k četným verbálním útokům. Tehdy při výročí podpisu příměří, které ukončilo korejskou válku v padesátých letech, KLDR varovala USA, že v případě další války na poloostrově by nezůstal žádný Američan naživu.
Právě konec korejské války v roce 1953 vnímá režim jako své vítězství nad Spojenými státy, které bojovaly na straně Jižní Koreje. Tehdy dokonce generál armády Severní Koreje Pak Jong-sik prohlásil, že „mír ještě nezavládl,“ podle jeho slov to byl tehdy pouze jakýsi začátek pádu USA. Severokorejský režim navíc před čtyřmi lety příměří odvolal a nyní se vrací k podobné rétorice.
Jak by se případný konflikt, který by napjatá situace mohla rozpoutat, dotkl Evropy, potažmo České republiky? Podle amerických bezpečnostních expertů je sice nepravděpodobné, že by válkou Kim Čong-un rozpoutal. Čelil by totiž přesile Spojených států a jeho spojenců.
Právě jedním z nejbližších spojenců USA je Jižní Korea. Tato malá země, asijský tygr, je jednou z nejbohatších ekonomik světa. Tamější společnosti se směle zapojily do podmínek globalizované ekonomiky.
Kdo by již dnes neznal u nás populární značky jako Hyundai, Samsung nebo LG Electronics. Klíčovou pro naši republiku je také „Korean Air“, která drží zhruba 44 % akcií Českých aerolinií. Celkově působí na našem trhu několik desítek významných korejských společností.
Případné výpadky jejich produkce a výkonnosti by tak přímo pocítili i čeští konzumenti. Válka by mohla zvednout ceny jejich produktů na českých, potažmo evropských trzích. V souvislosti s konfliktem by jistě také stoupla cena ropy.
Předpokládaná rychlost války by se však podle expertů naplnila pouze tehdy, pokud sousední Čína nezasáhne do konfliktu na straně KLDR. Kim Čong-un údajně zatím spoléhá na zastrašující efekt svého jaderného arsenálu. Problém může nastat, pokud bude mít vážné podezření z reálného útoku.
Pokud by už Spojené státy zaútočily, pak by prý nejspíš ochromily hlavní komunikační cíle režimu, aby došlo o odříznutí velení od armády. Cílem by tak byla izolace Pchjongjangu, kde by dlel vůdce Kim. Severní Korea by se však podle odborníků nesoustředila jen na Spojené státy, ale právě na Jižní Koreu. Té by v krajním případě mohl hrozit od severního souseda i chemický nebo biologický útok
Nutno zmínit, že jak Severní, tak Jižní Korea mají velké armády. Početně je na tom lépe KLDR, Jihokorejci mají však vyspělejší výzbroj. Podle odhadů by však sama armáda Jižní Koreje na Severokorejce nestačila. Armáda KLDR se může opřít zhruba o milionovou armádu a bezpočtem záložníků.
Jižní Korea disponuje asi 700 tisíci muži ve zbrani. Experti se však shodují na jednom, válka by stála životy mnoho tisíce lidí. Největším rizikem by byl střet velmocí Ruska, Číny a Spojených států. Doufejme, že si to žádný z vůdců těchto stran nepřeje.
Zdroj: https://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/187822-nova-korejska-valka-dotkla-by-se-i-ceska/Nová korejská válka? Dotkla by se i České republiky
MAGAZÍN – Trumpovo rozhodnutí vyslat k břehům korejského poloostrova námořní flotilu v čele s letadlovou lodí Carl Vinson a Kimovy další a další raketové testy přispívají k zvýšení napětí v oblasti poloostrova. O novodobé korejské válce spekulovali také američtí experti na bezpečnostní politiku. Případná válka by prý mohla skončit už během šesti týdnů. Měl by konflikt vliv i na Česko a dotkl by se Evropy?
doporučujeme
Vztahy mezi Spojenými státy a Severní Koreou jsou napjaté už delší doby. Nikdy však nedošlo k učinění preventivního opatření ze strany Američanů, které by se geograficky téměř dotklo režimu Kim Čong-una. Už v roce 2015 docházelo k četným verbálním útokům. Tehdy při výročí podpisu příměří, které ukončilo korejskou válku v padesátých letech, KLDR varovala USA, že v případě další války na poloostrově by nezůstal žádný Američan naživu.
Právě konec korejské války v roce 1953 vnímá režim jako své vítězství nad Spojenými státy, které bojovaly na straně Jižní Koreje. Tehdy dokonce generál armády Severní Koreje Pak Jong-sik prohlásil, že „mír ještě nezavládl,“ podle jeho slov to byl tehdy pouze jakýsi začátek pádu USA. Severokorejský režim navíc před čtyřmi lety příměří odvolal a nyní se vrací k podobné rétorice.
Jak by se případný konflikt, který by napjatá situace mohla rozpoutat, dotkl Evropy, potažmo České republiky? Podle amerických bezpečnostních expertů je sice nepravděpodobné, že by válkou Kim Čong-un rozpoutal. Čelil by totiž přesile Spojených států a jeho spojenců.
Právě jedním z nejbližších spojenců USA je Jižní Korea. Tato malá země, asijský tygr, je jednou z nejbohatších ekonomik světa. Tamější společnosti se směle zapojily do podmínek globalizované ekonomiky.
Kdo by již dnes neznal u nás populární značky jako Hyundai, Samsung nebo LG Electronics. Klíčovou pro naši republiku je také „Korean Air“, která drží zhruba 44 % akcií Českých aerolinií. Celkově působí na našem trhu několik desítek významných korejských společností.
Případné výpadky jejich produkce a výkonnosti by tak přímo pocítili i čeští konzumenti. Válka by mohla zvednout ceny jejich produktů na českých, potažmo evropských trzích. V souvislosti s konfliktem by jistě také stoupla cena ropy.
Předpokládaná rychlost války by se však podle expertů naplnila pouze tehdy, pokud sousední Čína nezasáhne do konfliktu na straně KLDR. Kim Čong-un údajně zatím spoléhá na zastrašující efekt svého jaderného arsenálu. Problém může nastat, pokud bude mít vážné podezření z reálného útoku.
Pokud by už Spojené státy zaútočily, pak by prý nejspíš ochromily hlavní komunikační cíle režimu, aby došlo o odříznutí velení od armády. Cílem by tak byla izolace Pchjongjangu, kde by dlel vůdce Kim. Severní Korea by se však podle odborníků nesoustředila jen na Spojené státy, ale právě na Jižní Koreu. Té by v krajním případě mohl hrozit od severního souseda i chemický nebo biologický útok
Nutno zmínit, že jak Severní, tak Jižní Korea mají velké armády. Početně je na tom lépe KLDR, Jihokorejci mají však vyspělejší výzbroj. Podle odhadů by však sama armáda Jižní Koreje na Severokorejce nestačila. Armáda KLDR se může opřít zhruba o milionovou armádu a bezpočtem záložníků.
Jižní Korea disponuje asi 700 tisíci muži ve zbrani. Experti se však shodují na jednom, válka by stála životy mnoho tisíce lidí. Největším rizikem by byl střet velmocí Ruska, Číny a Spojených států. Doufejme, že si to žádný z vůdců těchto stran nepřeje.
Zdroj: https://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/187822-nova-korejska-valka-dotkla-by-se-i-ceska/Kdo by již dnes neznal u nás populární značky jako Hyundai, Samsung nebo LG Electronics. Klíčovou pro naši republiku je také „Korean Air“, která drží zhruba 44 % akcií Českých aerolinií. Celkově působí na našem trhu několik desítek významných korejských společností.
Případné výpadky jejich produkce a výkonnosti by tak přímo pocítili i čeští konzumenti. Válka by mohla zvednout ceny jejich produktů na českých, potažmo evropských trzích. V souvislosti s konfliktem by jistě také stoupla cena ropy.
Předpokládaná rychlost války by se však podle expertů naplnila pouze tehdy, pokud sousední Čína nezasáhne do konfliktu na straně KLDR. Kim Čong-un údajně zatím spoléhá na zastrašující efekt svého jaderného arsenálu. Problém může nastat, pokud bude mít vážné podezření z reálného útoku.
Pokud by už Spojené státy zaútočily, pak by prý nejspíš ochromily hlavní komunikační cíle režimu, aby došlo o odříznutí velení od armády. Cílem by tak byla izolace Pchjongjangu, kde by dlel vůdce Kim. Severní Korea by se však podle odborníků nesoustředila jen na Spojené státy, ale právě na Jižní Koreu. Té by v krajním případě mohl hrozit od severního souseda i chemický nebo biologický útok
Nutno zmínit, že jak Severní, tak Jižní Korea mají velké armády. Početně je na tom lépe KLDR, Jihokorejci mají však vyspělejší výzbroj. Podle odhadů by však sama armáda Jižní Koreje na Severokorejce nestačila. Armáda KLDR se může opřít zhruba o milionovou armádu a bezpočtem záložníků.
Jižní Korea disponuje asi 700 tisíci muži ve zbrani. Experti se však shodují na jednom, válka by stála životy mnoho tisíce lidí. Největším rizikem by byl střet velmocí Ruska, Číny a Spojených států. Doufejme, že si to žádný z vůdců těchto stran nepřeje.
Zdroj: https://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/187822-nova-korejska-valka-dotkla-by-se-i-ceska/Nová korejská válka? Dotkla by se i České republiky
Trumpovo rozhodnutí vyslat k břehům korejského poloostrova námořní flotilu v čele s letadlovou lodí Carl Vinson a Kimovy další a další raketové testy přispívají k zvýšení napětí v oblasti poloostrova. O novodobé korejské válce spekulovali také američtí experti na bezpečnostní politiku. Případná válka by prý mohla skončit už během šesti týdnů. Měl by konflikt vliv i na Česko a dotkl by se Evropy?
Vztahy mezi Spojenými státy a Severní Koreou jsou napjaté už delší doby. Nikdy však nedošlo k učinění preventivního opatření ze strany Američanů, které by se geograficky téměř dotklo režimu Kim Čong-una. Už v roce 2015 docházelo k četným verbálním útokům. Tehdy při výročí podpisu příměří, které ukončilo korejskou válku v padesátých letech, KLDR varovala USA, že v případě další války na poloostrově by nezůstal žádný Američan naživu.
Právě konec korejské války v roce 1953 vnímá režim jako své vítězství nad Spojenými státy, které bojovaly na straně Jižní Koreje. Tehdy dokonce generál armády Severní Koreje Pak Jong-sik prohlásil, že „mír ještě nezavládl,“ podle jeho slov to byl tehdy pouze jakýsi začátek pádu USA. Severokorejský režim navíc před čtyřmi lety příměří odvolal a nyní se vrací k podobné rétorice.
Jak by se případný konflikt, který by napjatá situace mohla rozpoutat, dotkl Evropy, potažmo České republiky? Podle amerických bezpečnostních expertů je sice nepravděpodobné, že by válkou Kim Čong-un rozpoutal. Čelil by totiž přesile Spojených států a jeho spojenců.
Právě jedním z nejbližších spojenců USA je Jižní Korea. Tato malá země, asijský tygr, je jednou z nejbohatších ekonomik světa. Tamější společnosti se směle zapojily do podmínek globalizované ekonomiky.
Kdo by již dnes neznal u nás populární značky jako Hyundai, Samsung nebo LG Electronics. Klíčovou pro naši republiku je také „Korean Air“, která drží zhruba 44 % akcií Českých aerolinií. Celkově působí na našem trhu několik desítek významných korejských společností.
Případné výpadky jejich produkce a výkonnosti by tak přímo pocítili i čeští konzumenti. Válka by mohla zvednout ceny jejich produktů na českých, potažmo evropských trzích. V souvislosti s konfliktem by jistě také stoupla cena ropy.
Předpokládaná rychlost války by se však podle expertů naplnila pouze tehdy, pokud sousední Čína nezasáhne do konfliktu na straně KLDR. Kim Čong-un údajně zatím spoléhá na zastrašující efekt svého jaderného arsenálu. Problém může nastat, pokud bude mít vážné podezření z reálného útoku.
Pokud by už Spojené státy zaútočily, pak by prý nejspíš ochromily hlavní komunikační cíle režimu, aby došlo o odříznutí velení od armády. Cílem by tak byla izolace Pchjongjangu, kde by dlel vůdce Kim. Severní Korea by se však podle odborníků nesoustředila jen na Spojené státy, ale právě na Jižní Koreu. Té by v krajním případě mohl hrozit od severního souseda i chemický nebo biologický útok
Nutno zmínit, že jak Severní, tak Jižní Korea mají velké armády. Početně je na tom lépe KLDR, Jihokorejci mají však vyspělejší výzbroj. Podle odhadů by však sama armáda Jižní Koreje na Severokorejce nestačila. Armáda KLDR se může opřít zhruba o milionovou armádu a bezpočtem záložníků.
Jižní Korea disponuje asi 700 tisíci muži ve zbrani. Experti se však shodují na jednom, válka by stála životy mnoho tisíce lidí. Největším rizikem by byl střet velmocí Ruska, Číny a Spojených států. Doufejme, že si to žádný z vůdců těchto stran nepřeje.
SVĚT SE PŘIPRAVUJE NA VÁLEČNÝ KONFLIKT
Rusko, Írán a Sýrie: Už nedovolíme USA překročit červenou čáru!
Vojenští představitelé z Ruska, Íránu a Sýrie vydali společné prohlášení, v němž se zavázali k silové odpovědi na „novou agresi“ proti Syrské arabské republice, bez ohledu na to, odkud vzejde.
„Amerika se svojí agresí proti Sýrii překročila červenou čáru. Odteď budeme reagovat silou proti jakémukoli agresorovi a jakémukoliv překročení červené čáry, a Amerika ví, že jsme schopni adekvátně reagovat,“ cituje prohlášení agentura Reuters.
Tiskový mluvčí prezidenta Ruska Dmitrij Peskov oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil zprávu Reuters. Nicméně se v neděli uskutečnil rozhovor mezi představiteli Ruska a Íránu Vladimirem Putinem a Hassanem Ruhanim, v jehož průběhu zdůraznili „nepřípustnost americké agrese proti suverénnímu státu, v rozporu s mezinárodním právem“.
Dva hlavní spojenci Sýrie se očividně chystají dát americké armádě účinnou reakci na raketové ostřelování letiště Šajrat. Řada vojenských expertů se domnívá, že tato reakce nebude a neměla by být symetrická – ostřelování za ostřelování v tomto případě není možné, uvedla ruská agentura.
Íránský prezident: Rusko a USA byly jen kousek od konfrontace!
Úder protilodních raket na americké torpédoborce ve Středomoří vypadá pro některé lákavě, ale nevyhnutelně by vedl k prudké eskalaci konfliktu až do třetí světové války. Přes hrozící rétoriku, je nepravděpodobné, že americký prezident Donald Trump „zvýší sázky“, které zaženou Rusko a Írán do kouta a donutí je k přímé vojenské reakci. Avšak přijetí některých ochranných opatření jsou spojenci schopni.
„Rusko a Írán nyní aktivně posílí syrský protiraketový a protiletadlový systém novými technologiemi,“ řekl RIA Novosti šéfredaktor Národní obrany Igor Korotčenko. Uvedl, že až do úderu USA neměla syrská strana takovou potřebu. „Nyní jsou Syřané jsou nuceni se naučit efektivně pokrýt své strategické cíle před temito hrozbami." Popsal protiraketovou a protileteckou výzbroj jako slabou, která může sestřelit jedno samostatné letadlo. Ale možnost protivzdušné obrany státu zachytit nízko letící cíle (jako jsou řízené střely „Tomahawk“) jsou značně omezené.
Proto Korotčenko předpokládá, že dojde k modernizaci syrských zbraní podle „vietnamského mustru“, přičemž by Rusko poskytlo výcvik a dočasně i techniku armádě Sýrie.
Znalec připomněl, že ruské protiletadlové raketové systémy S-400, stejně jako systémy protivzdušné obrany přímého operativního propojení ruského námořnictva ve Středozemním moři jsou primárně určeny pro obranu letecké základny Hmeymim a logistiky v Tartusu.
Nicméně je Rusko schopno nanést přímý, byť asymetrický, vojenský úder. Jak uvedl vedoucí výzkumného Národního bezpečnostního střediska veřejné politiky Alexander Žilin, nejlepší odezvou ze strany Ruska a Íránu, je stupňující se intenzita vojenských operací proti teroristickým skupinám v Sýrii.
„Naši politici z nejvyšších míst opakovaně vyjádřili prostou myšlenku: Islámský stát je dnes ve skutečnosti nástrojem některých západních zemí pro vedení třetí světové války nejadernými prostředky,“ konstatoval Žilin. „Myslím, že doba příměří a kompromisů je za námi. Teroristy je třeba ničit tvrdě a nekompromisně. Hned od Západu je slyšet pískot. To není překvapující, protože země NATO vyzbrojily a cvičily mnoho teroristických skupin, které nazývají „umírněné“. Takže jediné východisko je připravit USA o jejich „spojence“. Proto není třeba posilovat naše vzdušné uskupení v Sýrii. Prostě ignorovat hlasité projevy „znepokojení“ ze strany našich západních „partnerů“ a dělat svoji vlastní věc.“
RIA Novosti pak upozoňuje: první náznak toho, že Rusko bude jednat v Sýrii bez ohledu na Spojené státy, bylo pozastavení memoranda o prevenci incidentů ve vzdušném prostoru ATS. Tato dohoda je platná od října 2015 a měla zvýšit bezpečnost letadel z různých zemí na syrské obloze. Toto diplomatické řešení ochladí nadšení některých spojenců USA v protiteroristické koalici.
Například belgické ministerstvo obrany v sobotu pozastavilo odlety svých stíhacích bombardérů F-16 na bojové mise. A v neděli německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel přímo vyzval Washington, aby zabránil eskalaci v tomto regionu a nespoléhal se na brutální vojenskou sílu. Zdůraznil, že syrský konflikt nemůže být vyřešen bez účasti Moskvy. Podobný postoj v pondělí vyjádřila komisařka EU pro zahraniční věci Federica Mogheriniová.
Jestli považuje ruská strana za nezbytné obnovit vojenskou spolupráci se západními zeměmi na Středním východě, může být známo ve středu: Rada federace na plenárním zasedání má v úmyslu přijmout formální sdělení určené parlamentům zemí v souvislosti s americkým raketovým útokem na syrskou leteckou základnu.
Švédský profesor: Důkazy o chemickém útoku Asada mohly být zfalšovány!
Švédská společnost „Lékaři za lidská práva» (SWEDHR) obvinila organizaci „Bílé helmy“ z falzifikace důkazů chemického útoku, který údajně byl proveden vládou Asada v Sýrii.
Ilustrační foto11.duben 2017 - 11:05
Zakladatel nevládní organizace „Švédští lékaři za lidská práva» (SWEDHR) Professor Marcello Ferrada de Noli ve vysílání RT uvedl, že „důkazy“ předložené ‚Bílými helmami“ o chemickém útoku syrských vládních sil jsou velmi pochybné, a že bylo shledáno, že dobrovolníci z této organizace se v minulosti dopuštěli falzifikace.
„Nedokážu posoudit povahu incidentu, protože neexistuje žádný důkaz, který lze diskutovat. Existují zprávy, které v USA vyslovili úředníky, a to zejména v Pentagonu. Pak následuje svědectví, zástupců „Bílých helem“, jejíž pravdivost je v takových případech předmětem vážných pochybností. Pokud existují důkazy chemického útoku, museli je předvést veřejnosti, než došlo k úderu na rozkaz prezidenta Trumpa v rozporu s mezinárodním právem,“ říká profesor Ferrada de Noli.
Nedávno profesor Ferrada de Noli ve svém časopise The Indicter uvedl, že události ve viedozáběrech organizace „Bílé helmy“ vypadají jako nakašírované. Odborníci SWEDHR si všimli, že v jednom z předchozích filmů je viděno jak „zachránce“ dítěte mu vpichuje injekční jehlu do srdce, ale netlačí na píst, takže chlapci nakonec nic nezavedli. Navíc se odborníci domnívají, že malý pacient, pokud už nebyl mrtvý během snímků, „mohl být zabit infekcí od samotné procedury“.
Consortiumnews: Ani stín pochybnosti nad „chemickým útokem Asada"?
Na druhém videu organizace si všimli, že tři děti, kteří podrobeny „záchranným postupům“ nakonec zemřely, ale závěry „Bílých helem“, že děti zemřely v důsledku otravy plynného chloru byly zpochybněny v lékařských zprávách nezávislých lékařů. „Oběti chemického útoku“, podle zjištění odborníků, mohly být pod vlivem opiátů, a se vší pravděpodobností pomalu zemřely na předávkování drogami.
Podle zakladatele SWEDHR, tato situace nastala již v minulosti a jejím hlavním motivem bylo poskytnout záminku pro uzavedení bezletové zóny v Sýrii.
„Dříve rovněž přicházely zprávy o chemických útocích, údajně prováděných syrskou vládou. Ale po prostudování materiálů, které poskytly Spojené státy a Velká Británie, experti OSN řekli, že to je nemožné stanovit vlastnictví těchto zbraní. Takže tato situace není nová. A opět zde bylo leitmotivem zavedení bezletové zóny v Sýrii,“ zdůraznil Ferrada de Noli.
Profesor podtrhl, že nová obvinění z používání chemických zbraní byla uveřejněna poté, co vládní síly zahájily útok proti ozbrojencům různých radikálních skupin.
„Syrská vláda byla obviněna z používání chemických zbraní k vytvoření potřebné politické nebo dokonce vojenské operaci proti Sýrii. Potřebují nějaký důvod, a zde jsou již představeny dřívější tvrzení o použití chemických zbraní. Ale to zcela postrádá jakoukoli logiku. Hlavním faktorem, který v této situaci je, že syrská vláda v průběhu uplynulého půldruhého roku úspěšně útočila na postavení ozbrojenců a západní vlády pochopily, že tyto skupiny nebudou moci odolat syrské vládě. Potřebovaly zvrátit situaci a potřebovaly „casus belli“ pro tento účel, upozornil expert.
Marcello Ferrada de Noli také řekl, že ozbrojenci v minulosti prováděli útoky s použitím chemických zbraní, a americká a britská vláda si jsou toho vědomy.
„Nikdo se nezeptal britskéhé ministra zahraničí Johnsona, kde jsou důkazy, nichž mluvil. Existuje pouze svědectví svědků, stejně jako v předchozích podobných případech. V březnu 2015 rovněž HRW vydalo zprávu o chemickém útoku syrské vlády, který byl založen na anonymním svědectví dvou svědků, z nichž jeden byl funkcionářem „Bílých helem“. Říkal, že slyšel vrtulník, ale neviděl ho. Nebylo video. Jediná věc, kterou ukázali bylo video z nemocnice. Analyzovali jsme záběry a viděli, že lékařská pomoc, kterou poskytovali byla inscenace," uzavřel profesor.
Přijdou další chemické útoky, aby nás diskreditovaly, varoval Putin
Rusko získalo informace, že se v dalších místech v Sýrii chystají provokační útoky s chemickými zbraněmi jako v Idlibu, které mají zdiskreditovat režim v Damašku. Ruský prezident Vladimir Putin to řekl v Moskvě na tiskové konferenci s italským prezidentem Sergiem Mattarellem.
Ruský prezident Vladimir Putin
„Z různých zdrojů máme informace, že podobné provokace – a já je jinak nazvat nemohu – se připravují i v dalších oblastech Sýrie včetně jižních předměstí Damašku, kde se chystají rozšířit takovouto látku a obvinit představitele syrské vlády,“ řekl Putin. Zopakoval, že snahou Ruska je dosáhnout oficiálního vyšetřování incidentu, při němž byly údajně použity chemické zbraně v Sýrii.
„Domníváme se, že jakýkoli podobný čin si zaslouží, aby byl oficiálně vyšetřen,“ řekl Putin a dodal, že „Rusko se obrátí na struktury OSN v Haagu a vyzve mezinárodní společenství k vyšetřování a v závislosti na výsledcích vyšetřování k přijetí patřičných rozhodnutí“.
Putin přirovnal úder USA na Sýrii k útoku na Irák, který byl podniknut na základě nepravdivého tvrzení, že režim Saddáma Husajna má chemické zbraně: „Toto silně připomíná události z roku 2003, kdy představitelé USA v Radě bezpečnosti OSN ukázali údajné chemické zbraně nalezené v Iráku. Pak byla zahájena vojenská kampaň v Iráku, které skončila zničením země, růstem hrozby terorismu a vznikem Islámského státu na mezinárodní scéně. Totéž se děje teď.”
Putin také naznačil, že mnohé evropské země, které se stavěly proti Trumpovi, se snaží získat zpět přízeň USA: „Sýrie a Rusko, společný nepřítel, představuje velmi dobru platformu pro konsolidaci.“
Rusko popírá tvrzení USA a dalších západních zemí, že syrské letectvo použilo při náletu na Chán Šajchún chemické zbraně. Podle Moskvy byl zasažen sklad chemických zbraní vzbouřenců.
Vzbouřená fabrika: Dřeme za 12 tisíc. Na směny i v neděli. Zničené klouby, chemické prostředí. A majitelé ze Švédska...
REPORTÁŽ „Došla nám už trpělivost, lidi u nás dřou za opravdu směšné peníze ve třísměnném provozu a mnohdy ještě v nezdravém prostředí. Noví švédští majitelé ze společnosti Trelleborg či jejich čeští manažeři zatím neplní svoje sliby,“ konstatoval odborářský předák ze zlínského Mitasu Vladislav Jandásek. K tomu pak ještě rezolutně prohlásil: „Pokud nám naše požadavky nesplní, půjdeme do výstražné stávky a potom i do té regulérní, aby to vlastníci pocítili. Za současných podmínek už tady zaměstnanci pracovat nechtějí.“ Zástupce managementu švédské firmy Ralph Kellenberger pak potvrdil, že vedení Telleborgu sice má zájem si s odboráři sednout k jednacímu stolu, ale jejich nároky splnit nemíní.
„My jsme nechali novým majitelům čas, ať se s naší firmou seznámí a dostanou se postupně do reality. Jenže trvá to už tři čtvrtě roku a nic se neděje. Dělníci v provozech, kde se při výrobě pneumatik opravdu dost nadřou, si vydělají tak okolo 12 až 15 tisíc, a to i s přesčasy. Jedná se přitom o namáhavé činnosti v tzv. zakázaných polohách, kdy například dělník musí po celou směnu pracovat s rukama nahoře, aby dostal těžký materiál do speciálního bubnu. Všechny klouby včetně páteře tak dostávají pěkně zabrat. Ti kluci, co u toho makají, tam mohou vydržet tak nejdéle 5 let, jinak si definitivně poškodí zdraví. Pracuje se přitom ve třísměnném provozu včetně sobot a nedělí. Nám už teď prostě došla trpělivost,“ popisoval pracovní podmínky odborář Jandásek.
Podle jeho dalších slov také bývalí čeští majitelé neustále slibovali zaměstnancům přidat víc, ale když k tomu mělo dojít a odboráři se hlasitěji ozvali, začali se pak vymlouvat, že musí nejprve zafinancovat důležité investice na modernizaci strojového parku či do rozšíření firmy. „Atmosféra asi nejvíce zhoustla, když nám už i nové vedení slíbilo navýšení asi o 3 tisíce, pak najednou začalo hovořit o daleko nižší částce a stejně se k ničemu nemělo. Tou výstražnou stávkou na několik hodin chceme naše zaměstnavatele upozornit, že to opravdu myslíme vážně; a jestli naše oprávněné požadavky nesplní, pak půjdeme do regulérní stávky, která už vedení firmy zabolí. Musí si uvědomit, že za takové peníze už zaměstnanci dělnických profesí opravdu pracovat nechtějí,“ řekl Vladislav Jandásek, který sám ve zlínské firmě působil 18 let. Začínal v dělnických profesích a nyní je už pár let profesionálním zaměstnancem odborů. Proto se také nebojí otevřeně hovořit o všech problémech, není totiž na vedení Mitasu finančně závislý.
S platem, který u nás dostávají mladí, si vlastní domácnost nepořídí
„Ten problém se stávkou není u nás nový. My jsme ji chtěli vyhlásit už loni v létě před odprodejem Mitasu Švédům, ale jak jsem už řekl, byli jsme vstřícní a dali jsme novému vedení dostatek prostoru k tomu, aby pracovní podmínky mohlo změnit. Tehdy dokonce přestoupil před lidi i nynější ředitel naší firmy Petr Minařík a z očí do očí jim slíbil, že se s těmi penězi něco udělá. No a když k ničemu nedošlo, znamenalo to pro většinu zaměstnanců už tu poslední kapku. Řediteli Minaříkovi bych ale nic nevyčítal, za současné struktury řízení moc toho nezmůže. Má svoje další šéfy v Praze, v Německu i ve Švédsku a jeho rozhodovací pravomoc je dost omezená. My jsme také přitvrdili potom, když k nám přišla z vedení Trelleborgu zpráva, že 20. dubna k nám přijede, tentokrát z Itálie, jeden z jejich zástupců a vysvětlí, proč zaměstnancům Mitasu vlastně nemohou přidat tolik, kolik požadují,“ informoval dále zlínský odborář a ještě doplnil: „My na jednu stranu kritizujeme mladou generaci, že všichni chtějí bydlet jen v ‚mamahotelu‘, ale ti naši mladí by si ani samostatnou domácnost s 12 tisíci měsíčně nemohli dovolit. A to za minulého režimu byly naše provozy zařazeny do takzvaného těžkého chemického průmyslu, kdy se odcházelo i dříve do důchodu. Také teď se u nás pracuje s karcinogenními látkami, a některé profese jsou proto zařazené do třetí skupiny, podle kategorizace práce, kde je zdraví zaměstnanců ohroženo. Dříve, když jsem do Mitasu nastupoval, tak to byla ve Zlíně prémiová firma, jenže za ta léta začala s platy dost stagnovat a dostala punc podniku, který bere i lidi z ulice. To ale moc nefunguje a kvalita jde dolů, protože každý nový zaměstnanec se učí naše řemeslo tak rok až dva, než může začít samostatně pracovat. Nyní nám dokonce začínají odcházet specialisté, kteří získávali zkušenosti po deset a více let. I personální práce je tady na dost nízké úrovni.“
Přesto je Vladislav Jandásek optimistou a domnívá se, že vedení firmy Trelleborg si všechna negativa uvědomí a zaměstnancům nakonec jejich požadavky z větší části splní. Tomu ovšem neodpovídá poslední vyjádření managementu švédské firmy. Ralph Kellenberger, vedoucí oddělení lidských zdrojů, který je pověřený vedením kolektivního vyjednávání za Mitas a.s. uvedl: „Zástupci zlínského odborového svazu nám prezentovali svou představu, která se ovšem neshoduje s naší nabídkou ohledně navýšení mezd. V jednání o zvýšení platů ale stále pokračujeme a výsledky nechceme předjímat. Výši platů nezveřejňujeme, ty se samozřejmě mění na základě odbornosti dané profese. Nicméně se zástupci odborového svazu jsme v kontaktu a pevně věříme, že nalezneme reálnou dohodu. Věříme, že se obě strany opět vrátí k jednacímu stolu, kde se dohodneme na reálném řešení, uzavřeme novou kolektivní smlouvu a situace se uklidní. Zároveň budeme intenzivně pracovat na tom, aby se ohlášená akce odborářů nijak nedotkla našich zákazníků, které chceme ujistit, že zachování vysoké kvality výrobků a služeb je naší nejvyšší prioritou a svým závazkům jsme připraveni dostát.“
Někteří politici lidem rozumí, další žijí v jiném světě...
O tom, že se stala Česká republika montovnou a kolonií pro vyspělou Evropu, se mluví čím dál častěji. Často se k tomu už veřejně vyjadřuje řada politiků i renomovaných ekonomů, a to různým způsobem. „Životní úroveň zaměstnanců z dělnických profesí a seniorů je u nás mizerná, což je ostuda minulých vlád, které nedovedly nastartovat naši ekonomiku tak, abychom se víc přiblížili západoevropským zemím. Dalším negativem je fakt, že my Češi, bohužel, nemáme moc rádi odbory, takže nejsme schopni využívat ty výhody, ke kterým odbory zaměstnavatele většinou dotlačí. No a bez tlaku odborů a demonstrací žádné zásadní zvýšení mezd nemůže nastat,“ uvedl například pro ParlamentníListy.cz poslanec za hnutí ANO Martin Komárek. Jeho stranický kolega Ivan Pilný (ANO), jenž je dokonce předsedou hospodářského výboru Poslanecké sněmovny ČR, má však na tuto záležitost naprosto odlišný názor, který vlastně vysvětluje, proč si mohou takové jednání zahraniční firmy u nás dovolit: „Myslím si, že nám poslancům do toho vůbec nic není, kolik ve Zlíně berou zaměstnanci peněz. U nás už moc lidé nechtějí manuálně pracovat, a pokud Švédům tam dělají jen za 12 tisíc, tak to mají mou gratulaci. Avšak jsem toho názoru, že jestli zaměstnancům nepřidají, tak se jim brzy rozutečou.“
Také Ministerstvo průmyslu a obchodu v Praze (MPO) se vyjádřilo v tom smyslu, že zatím na zahraniční podnikatele i při vyhlášení pro ně výhodných investičních pobídek netlačí, aby české zaměstnance alespoň úměrně zaplatili. Tisková mluvčí MPO Dita Havlíčková k tomu pro ParlamentníListy.cz sdělila: „V současném systému investičních pobídek neexistuje žádný způsob ovlivňování zahraničních společností, které působí v ČR, aby solidním způsobem odměňovaly své zaměstnance. V rámci diskutovaných změn v systému investičních pobídek se však zvažuje zavést jako vstupní podmínku pro podporu výrobních projektů minimální výši vyplácených mezd zaměstnancům.“
Cizí kapitál láká nízká cena práce
Majitelé gigantických zahraničních holdingů si u nás zřizují své pobočky i tím způsobem, že od českých podnikatelů odkoupí jejich dobře fungující firmy. Kdyby pak v těchto podnicích zavedli alespoň přibližně stejné pracovní podmínky, jako mají ve svých domovských zemích, znamenalo by to pro Česko jasnou výhru, jenže v mnoha případech je pravý opak pravdou. Cizí kapitál totiž především láká velmi nízká cena práce v „české kotlině“. To dokazuje právě i případ, kdy švédská strojírenská skupina Trelleborg loni v létě odkoupila od byznysmenů Tomáše Němce a Oldřicha Šlemra Českou gumárenskou společnost (ČGS Holding), včetně zlínského Mitasu. Jestli si někdo ze zaměstnanců zmíněného českého holdingu myslel, že švédští podnikatelé jim upraví mzdy směrem nahoru, aby se alespoň přiblížily platům pracovníků v této severské baště sociálních vymožeností, tak se krutě zmýlil. Za fyzicky velmi náročnou práci v nepřetržitém provozu a také o svátcích a víkendech si dělníci ve Zlíně vydělají „almužnu“, která má daleko i k republikové průměrné mzdě. Proto se nyní odboráři ze zlínského Mitasu rozhodli vyhlásit na 11. dubna výstražnou stávku.
Podobně si museli během pár let vybojovat lepší pracovní podmínky i ve firmě Mölnlycke, která působí v Moravskoslezském kraji s výrobou zdravotnických potřeb. I zde, podle slov tamních odborářů, to severští majitelé zpočátku „zkoušeli“ na zaměstnance s 13tisícovými platy hrubého za měsíc...
Nová Evropa s omezeným americkým vlivem
Trumpem pokračuje proces, který už začal Obama, umenšovat výdaje na americký vliv ve světě. Je to proces, který je přirozený a jednou musel přijít. Zdržovaly jej určité okolnosti, jako byl třeba dovoz arabské nafty.Globální situace měnící se nástupem nových velmocí
Akce USA v zahraničí byly vždy globalistického charakteru buď ideologického (šíření svobody a demokracie) nebo pragmatického. Ovšem téměř nikdy z toho americký lid nic neměl. Ideologické akce zaplatil ze svého a pragmatické vedly k naplnění kapes transnacionálního kapitálu obrovskými zisky z obchodu a investic v zaostalém světě s využitím levné pracovní síly a zdrojů. To ohrozilo americkou nižší střední třídu nezaměstnaností a nízkými platy, aby mohli konkurovat levné pracovní síle přistěhovalců. V podstatě se dalo čekat, že se vzbouří. Každý americký vlastenec musí globalistickou politiku odmítnout. Jenže Tramp má celkem holé ruce a globalisté se zabydleli za předchozích vlád ve všech institucích, které potom při volbách nahrávaly Clintonové. Nelze přece předpokládat ani dnes, že by šéfové tajných služeb dosazení Obamou nevyužili proti Trumpovi všechny prostředky, taktéž univerzity, levicové občanské organizace, sdělovací prostředky v rukou oligarchů atd. Proti Trumpovi použijí, co se dá, včetně ruské karty, která je nejsilnější. Jde totiž o obrovské peníze ze zisků transnacionálního kapitálu a využívání nízkých mezd přistěhovalců. Platit vyšší platy americké střední třídě a zaměstnat ji na výrobě zboží dnes kupovaném z Číny, je černá můra globalistů. Trump musí být zničen!
Už Obama avizoval, že americké základny nepostaví, snažil se domluvit s Ruskem a dalšími hráči v regionu. Jeho představa, že je to Bushova politika, která vytváří zbytečné války a napětí, se ukázala jako naivní. Obama spíše z ideologických důvodů chtěl stáhnout vojska ze světa. Nemyslím si, že všichni globalisté ho podporovali (podpora povstalců v Libyi a Sýrii, Majdam na Ukrajině). Amerika už dávno cítila, že nemá na to, aby celý svět ovládla, zvláště když selhal ideologický Bushův projekt šíření demokracie a vytvoření nového přátelského světa demokratických států.
Všechno to má na svědomí nástup nových velmocí a nového globálního kapitálu Číny, Ruska, Indie apod. Nejen že peníze na to musí dát Američané, ale stále je méně smysluplné takovou světovou hegemonii vytvářet, když už Amerika většinu kapitálu ve světě nemá, naftu už těží ze svých zdrojů a na jejím dovozu závislá není. Ovládat svět je velice drahé. Pořád se někdo bouří a protihráči už mají dost peněz, aby to podporovali, jednak Rusko a jednak islámské státy začínají stále více rozhodovat, Čína kupuje celé kontinenty.
Původní projekt odpovídající zřejmě rozložení transnacionálního kapitálu Západu, ve kterém by byla USA a Evropa jaksi spojeni, by znamenal pokračovat v globalistické politice alespoň v tomto prostoru, garantované americkou armádou v Evropě. Ovšem Tumpův program na obnovu americké vnitřní síly a střední třídy znamená USA postupně izolovat i od Evropy.
Evropa v nové situaci
Trump si příliš necení EU. Vyčítá jí, že žila na úkor Ameriky a dokonce má tento názor především o Německu. Vidí ovšem, že musí nějak uspokojit strach Polska a Baltských zemí z Ruska a tak pokračuje v obsazování východního území armádami. Je otázka, jestli zná evropské poměry natolik, aby správně rozhodoval, ale určitě pokračuje v mýtech, které Američané o Evropě mají zažité. To je strach z Německa, ze kterého nestáhli vojska ani po pádu železné opony.
Američané se vždy připravovali odejít. Ale stále ještě nebyla jistota, že Evropa bude taková, aby se neopakovaly zničující války. Ale jaká by Evropa vlastně měla být? Je vůbec představa o integrované Evropě? Myslím si, že Evropa svojí integrací vlastně ani neví, kam směřuje. Čím integrovanější bude, tím více stoupne role Německa, úplná federace znamená, že budou vládnout Němci. Jednak hospodářsky, jednak v parlamentu svojí většinou. Angličané to už pochopili. Jakmile už moc museli poslouchat Merkelovou, tak raději takový útvar opustí. Ale tím zase jen vzroste dominance Německa. Silná evropská federace může být jen vládou Němců, nikoliv ovšem nacistů, ale něco na způsob Mitteleuropy (podle německého politologa F. Neumanna), kde budou národy tvořit jen nějaké folklórní skupiny, zatímco německý národ bude mít v rukou státní správu a hospodářství, germanizovat úspěšné lidi vystudované na německých univerzitách a úspěšné příslušníky střední třídy, zatímco „národy“ budou tvořeny jen dělným a přihlouplým lidem, v moderní době spíše různými příjemci dotací a jinými žebráky. Je to ta představa, kterou by globalisté chtěli? Ale co jiného, aby se vyloučil vliv Ruska a Číny? „Čím více Evropy, tím méně Ruska“ skandovali příslušníci politické strany TOP. Ale co je to „více Evropy“? Není to snad německý projekt Mitteleuropy, šířený kdysi císařským Německem? Je snad jiný projekt?
Evropa nemá jednotnou identitu, stále se projevuje nacionalismus, i když ne otevřený: Vidíme to třeba na dvojí šarži potravinových výrobků, jedny pro Německo, druhé, ty mizernější, pro východ. Vidíme to na postoji k Řecku, které se stalo vlastně periférií bez vlastního kapitálu, vykoupenou evropským kapitálem a naprosto závislou na metropoli v Berlíně. Vidíme to na postoji k pracovní síle mající pětinové příjmy na východě oproti západu. Vidíme to na problémech, které dělají východoevropští řidiči kamionů s nízkými platy konkurující francouzským firmám, najednou se vyrojí ochranářská opatření, která, kdyby vznikla na východě, by byla nepřípustný nacionalismus dnes připisovaný třeba Orbánovi. Rád bych věděl, jestli by bylo možné u nás dát cizincům mýtné a domácím ne, jako v Německu.
Tato situace není přechodná, nemění svoji gradaci a spíše se prohlubuje. Není tedy nějaký opravdový integrační proces. Je pouze administrativní sjednocování podpořené zvyšováním ekonomické závislosti slabých na silných. Je nacionalismus, možná skrytý, možná podvědomý, stále je MY a ONI. Sny globalistů a europeistů jsou fantasmagorie. Nějaká gesta a řeči z Bruselu o jednotné Evropě jsou mimo mísu, stále je to jen natahování ruky pro dotace, které milostivě přichází s podmínkami. Největší úspěch politiků je vyžebrání dotací a žebrácký lid (žebrácké myšlení nikoliv skutečný materiální stav) je proto volí.
Závěr: Hrozí návrat starých časů. Západní národy (Franci a Itálie) se odtrhnou od EU cítíce, že ztratily vliv na dění v superstátě. Východní to nebudou moci učinit, protože jsou ekonomicky závislé na německém kapitálu a trhu. Zisky z východu půjdou převážně do Německa. Východní státy budou montovnami, dodavateli levných dílů, levné pracovní síly a vzdělaných schopných lidí pro práce v Německu. Nebudou mít na státní, sociální a veřejné výdaje, které postupně převezme Německo zároveň se zrušením státní samostatnosti „národů“. Superstát ovládaný Němci nedovolí „národům“ nějakou výraznou hodnotu obchodu mimo hranice superstrátu a tím se zajistí německá hospodářská hegemonie; nakonec USA asi tomu půjdou vzorem svojí izolací. Ostatní velmoci, zvláště Rusové (kdoví jestli snad jednou také Američané), budou nepřátelé a vytvoří se různé politické zábrany pro obchod s nimi a ukotvení jejich kapitálu. Nebude, kdo by samostatnost „národů“ podpořil (jako kdysi Wilson).
Odchod Američanů z Evropy je nepříznivý proces. Nahradí je evropská armáda s německým velením. Americký vliv je transnacionální a přes všechny nepříjemnosti a selhání vlastně nezávislou existenci malých národů umožňuje, dovoluje se alespoň nějak bránit hospodářské závislosti a hledat její řešení třeba obchodem s jinými velmocemi, německý vliv je už implicitně nacionální a nezávislost „národů“ nedovolí v zájmu nejspíše deklarovaném jako evropský, nejspíše obrana Evropy proti nějakému nepříteli. Jestli Rusko správně vyhodnotí nebezpečí, potom to německé je jistě větší, protože se dotýká samotné existence národů a nakonec postupně zaklepe i na brány samotného Ruska.
Staré časy jsou na postupu, Martin Schulz to už říká docela na rovinu: „Buď budete solidární (rozuměj poslušní) nebo nedostanete dotace.“ To je první skutečně jasný výstřel. Po volbách můžeme čekat zcela jiný přístup, než jsme doposud poznali. Nátlak na slabý žebrácký stát je velmi snadný.
Zdroj: https://vlastimilpodracky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=596638
19.03.2017 18:43
Islamští radikálové na sebe upozornili v neděli 19.3. kolem 14 hod. pár desítek metrů od slezského vysílače Praděd. V místě, kde je velká frekvence turistů, roztáhli tureckou vlajku a začali provolávat proislámská hesla. Nescházelo ani Alllahu akbar. Událost zachytili na svých fotoaparátech kolemjdoucí turisté, kteří ještě téhož dne vše oznámili vrbenské policii a o incidentu informovali vládu Slezské republiky. Podle Slezské informační služby (SIS) je pravděpodobné, že islámští radikálové v oblasti Jeseníků monitorují strategická místa, kde by v budoucnu mohli zaútočit. jedním z nich je vysílač Praděd a druhým může být nedaleká přečerpávací elktrárna Dlouhé stráně.
Vláda Slezské republiky svolává na červen tohoto roku slezský parlament
V červnu 2017 by se měl poprvé sejít Slezský parlament. Zástupci Slezanů z Čech, Polska, Německa se sejdou na dosud neurčeném místě. Podle zatím neověřených informací se setkámí slezského parlamentu uskuteční v polských Glucholazích. Podle premiéra slezské vlády Jaroslava Boudného nový parlament určí směr Slezské republiky.
SLEZSKO MÁ SVOU OFICIÁLNÍ ZNAČKU PIVA
SLEZSKÁ REPUBLIKA MÁ JÍŽ VÍCE NEŽ MĚSÍC SVÉ OFICIÁLNÍ PIVO, KTERÉ NESE NÁZEV SLEZSKÝ DŽBÁN. ZNALCI PIVA JEJ ZATÍM MOHOU OCHUTNAT POUZE V SÍDLE VLÁDY V HOTELU DŽBÁN KARLOVA STUDÁNKA. POČÍTÁ SE ALE S TÍM, ŽE BY JIŽ BRZY MOHLO BÝT EXPEDOVÁNO DO CELÉHO SLEZSKA.
SLEZSKÁ REPUBLIKA MUSÍ BÝT SAMOSTATNÁ, JINAK NÁS ZAVLEČOU TAM, KAM NECHCEME
Někteří Němci se evidentně zbláznili a vedou Evropu do záhuby.
Nahlédni zde: https://www.email.cz/download/k/pvPNPTideB0czH1zHpsq42xADH-V1dYwsr3mXMNdKmccujeVauMBIj6tgLdKOYxDZ8WYz0o/Paul%20Joseph%20Watson%20odhaluje%20multikulturn%C3%AD%20agendu.mp4
Tak, takhle jste to chtěli…?
Unikátní kartou s vyraženým názvem Kancelář prezidenta republiky disponoval také dnes už bývalý ceremoniář Jindřich Forejt, píše Eliška Hradilková Bártová na webu Hlídací pes.
Dnes již bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt (vlevo) a Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře,zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia
Na záběrech kompromitujícího videa bývalého hradního protokoláře Jindřich Forejta se v jednom momentě objevuje jako jeden z důkazů, že jde právě o tohoto muže, platební karta. Kromě jména je na ní vyražen i název zaměstnavatele – Kancelář prezidenta republiky.
Bankovní karta se jménem Jindřicha Forejta,zdroj:Hlídací Pes
Redakce HlídacíPes.org se rozhodla zjistit, kdo všechno na Hradě disponuje těmito platebními nástroji a k čemu jejich držitelům vlastně slouží.
Podle vyjádření Pražského hradu kartou skutečně disponoval Jindřich Forejt a v současné době jí využívají tři lidé. Denní limit k výběru je 160 tisíc korun, přičemž daná částka není součástí mzdy.
Ze zjištění HlídacíPes.org vyplývá, že karty VISA Business k účtu vedeném u UniCredit Bank mají na Hradě k dispozici kancléř Vratislav Mynář, šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček a Tomáš Šebesta, jenž ve funkci nahradil Forejta.
Podle vyjádření šéfa legislativního odboru Hradu Václava Pelikána mohou držitelé karet čerpat peníze pouze za účelem zahraniční cesty.
"Čerpání finančních prostředků uživateli karet je přísně kontrolováno a tito je plně dokládají ve vyúčtování zahraničních pracovních cest, které schvaluje ředitel příslušného útvaru nebo vedoucí Kanceláře prezidenta republiky," říká Pelikán.
O tom komu a zda bude karta přidělena, rozhoduje kancléř a zároveň jeden z jejích držitelů – Vratislav Mynář. Na to, aby vyčerpané sumy byly na účet doplněny kontroluje ekonomický odbor Hradu.
"Jedná se o běžné provozní výdaje z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky," popisuje Pelikán původ peněz na speciálním účtu.
Současně potvrzuje, že předmětnou kartou disponoval také Jindřich Forejt, jenž na konci loňského roku oficiálně skončil na vlastní žádost kvůli zdravotním problémům. V téže době ovšem vyšla najevo existence videa, na kterém je Forejt zachycen jak při šňupání bílé látky vyřizuje pracovní záležitosti.
"Jindřich Forejt měl platební kartu výhradně na úhradu výdajů souvisejících se zahraniční pracovní cestou (ubytování, nutné vedlejší výdaje), pokud nebyly uhrazeny před touto cestou," vysvětluje Pelikán důvody držení této karty. "Peněžní prostředky z platební karty nebyly součástí mzdy Jindřicha Forejta," dodává.
Bývalý protokolář měl po odchodu z Hradu nastoupit coby zaměstnanec ministerstva zahraničí. Tuto možnost však odmítl. V únoru pak začal pracovat pro Institut Václava Klause, u kterého v době jeho prezidentské funkce vykonával taktéž pozici protokoláře.
Eliška Hradilková Bártová pro Ústav nezávislé žurnalistiky
SLEZSKÁ REPUBLIKA STOJÍ ZA JANOTOU
"Kdyby nás pan Janota oslovil, určitě bychom mu poskytli útočiště," prezident Slezské republiky Ludvík Zifčák.
Jak se to vlastně celé stalo
V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.Přinutilo mne to vstát. V polospánku jsem zajistil západku dveří od pokoje. A v tom jsem uslyšel kroky a hlasy nejméně dvou osob, které se pohybovaly v předsíni mého bytu. Jejich hlasy jsem slyšel, ale v psychickém stavu v jakém jsem se nacházel, tedy vyděšen k smrti, jsem nevnímal smysl či význam jejich slov. Rychle jsem se obléknul a ve strachu o svůj život jsem vytáhnul svou legálně drženou zbraň. Cizí osoby se pohybovaly v mém bytě a pokoušely se násilím dostat ke mně do pokoje. Ve strachu o své zdraví a život jsem natáhnul závěr své téměř 70 let staré pistole Browning ráže 6,35 mm, a připravil se ke střelbě. Zamířil jsem na otevírající se dveře za kterými stáli dva neznámí muži. Oba dva se lekli a utekli mimo byt.
Došel jsem ke dveřím pokoje a rychle jsem je opět zajistil západkou. V tom jsem uslyšel, že se jeden z útočníků vrací. Slyšel jsem jeho hlas stále blíže. Musel stát na chodbě těsně u dveří mého bytu a hlasitě hovořil. Slyšel jsem zvláštní kovové zvuky, které zněly jako nabíjení dlouhé zbraně. To už jsem měl opravdu panický strach o svůj život. Z mého úhlu pohledu to vypadalo jako by se chtěl vrátit do mého bytu a opakovat svůj útok na mou osobu. Rozhodl jsem se pro varovný výstřel. Nejdříve měl směřovat do podlahy. Potom jsem si to rozmyslel a chtěl raději vystřelit do stropu. Zbraň má dvoučinnou spoušť. Spoušť se musí nejdříve stlačit a až při jejím uvolnění dojde k výstřelu. V průběhu pohybu zbraně směrem ze zdola nahoru došlo k uvolnění spoušť a tedy k výstřelu. Střela prošla dveřmi pokoje v jejich levé části z mého pohledu. Přesně 32 cm od levého okraje dveří a 53 cm od jejich pravého okraje. Hlas útočníka zněl zprava. Střela tedy vůbec nemířila jeho směrem. Měla za úkol jej varovat, aby se nepokoušel znovu opakovat svůj násilný vstup do bytu a útok na mou osobu. Došel jsem ke dveřím pokoje. Odemknul jsem zapadku a otevřel dveře do předsíně. Pootevřenými dveřmi jsem uviděl stát v mezipatře cizí osobu. Namířil jsem na ni zbraň a dotyčný se dal na útěk po schodišti dolů. Chtěl jsem zavřít hlavní dveře. Na nich byl přilepený papír, který jsem strhnul a zároveň jsem zabouchnul hlavní dveře. Pravděpodobně jsem si papír přečetl a zjistil jsem, že neznámé osoby, které za použití brutálního násilí vnikly ke mně do bytu, když jsem tvrdě spal po noční směně, jsou zřejmě exekutoři. Stále v polospánku jsem se pohyboval po bytě. Byl jsem i na balkoně. Sednul jsem si na gauč a únavou usínal. Probral mne silný zvuk vrtulníku těsně před mými okny. Vzal jsem si bundu a vyšel na balkón. Mezi domy právě přistával policejní vrtulník a z něj vybíhali ozbrojení policisté. Na balkoně vedlejšího bytu se objevil muž v černé policejní uniformě a představil se jako policejní vyjednavač. Požádal mne zda bych mu nevydal svou zbraň. Mám k uniformám respekt a tak jsem mu vydal svou zbraň a náboje. Potom jsme se dohodli, že na mne počká přede dveřmi mého bytu. Cestou jsem jako zákonů dbalý občan vzal svůj občanský průkaz.V předsíni jsem zjistil, že se nemůžu dostat ven z bytu. Když jsem zabouchnul hlavní dveře už v nich nebyl zámek ani klika. Takže dveře se zevnitř nedaly otevřít. Klika ležela na chodbě. Museli mi otevřít zvenčí členové zásahové jednotky. Vyšel jsem ven. Prohledali mne a nechal jsem si nasadit pouta. Potom mne odvezli do Zlína na Policii. Tam jsem absolvoval dechový test na alkohol s negativním výsledkem. S policejní hlídkou jsme odjeli do Baťovy nemocnice na odběr krve kvůli přítomnosti alkoholu či omamných látek. Opět s negativním výsledkem.
Poté jsem absolvoval několik výslechů. Parafinový test na přítomnost povýstřelových zplodin. Odevzdal jsem bundu a košili na testy. S policisty, kteří se chovali naprosto profesionálně a korektně jsem plně spolupracoval. Skončil jsem v cele předběžného zadržení. Souhlasil jsem s prohlídkou svého bytu. Asi v půl páté jsme jeli zpět do Napajedel. Policejní technici změřili důležité údaje a odebrali stopy. Například vystřelenou nábojnici. Byt byl opatřen náhradním zámkem a zapečetěn. Vrátili jsme se do Zlína a noc jsem strávil v cele předběžného zadržení. Spát se tam moc nedá. Druhý den odpoledne už jsem kvůli nedostatku spánku byl smrtelně unaven. Odmítl jsem výslech a policisté mne propustili. A šel jsem na autobus a jel domů.
Telefonoval jsem rodině a přátelům. A zjistil, že kvůli jedinému varovnému výstřelu, který rozpoutal doslova válečné manévry, jsem mediálně slavný. Ale budu čelit obvinění z trestného činu vyhrožování zbraní úřední osobě a maření výkonu soudního rozhodnutí. To by mne nenapadlo. V okamžiku, kdy jsem mířil na oba neznáme muže jsem samozřejmě ani náhodou netušil, že se jedná o úřední osoby. Byl jsem probuzen z hlubokého spánku. Protože jsem celou noc pracoval a šel spát až v půl osmé ráno, měl jsem v devět ráno, kdy se dotyční násilím dostali do mého bytu v podstatě hlubokou noc. Asi tak půl druhé ráno. Když vás někdo vzbudí v půl druhé ráno a vnikne k vám do bytu, asi nelze předpokládat, že se budete chovat normálně a racionálně jako přes den a v bdělém stavu.
Pokračoval jsem normálně v životě. Chodil jsem do práce, zdravil sousedy, chodil nakupovat, jezdil autobusem. Asi po týdnu jsem se od kolegy z práce dozvěděl, že mne státní zástupce obvinil z vraždy ve stadiu pokusu. To je úmyslný a plánovaný trestný čin se sazbou 15 let nepodmíněně až doživotí. Přečetl si to někde na internetu. Trochu nezvyklé. Takže jako potencionální vrah jsem prakticky celý rok pokračoval ve svém životě. Státní zástupce neměl jediný důkaz, který by potvrdil jeho verzi příběhu. Přesto to s nesmyslnou žalobou zkusil a soudkyně to prostě bez důkazů akceptovala. Společnost si patrně oddechla, že jsem jako hrozba pro občany byl za pokus o vraždu v říjnu odsouzen na 12 let nepodmíněně do vězení. Ani odvolání k vrchnímu soudu v Olomouci nepomohlo. Jsem prostě hrozba.i kterou je třeba zavřít až zčerná. Přitom se nikomu nic nestalo a úmyslně jsem nikoho neohrozil. Ale bylo třeba vytvořit obětního beránka a exemplární případ. Možná, že se losovalo z klobouku a vytáhli moje jméno.
Stav české justice je opravdu tristní. Možná právě to je důvodem, že tento stát tak vzdaluje civilizovaným, demokratickým a právním státům západní Evropy. Jen pár čísel pro národohospodáře amatéry. Za loňský rok, kdy jsem čelil obvinění jsem pracoval. Byl jsem užitečný. Svou prací jsem vydělal s odvody zaměstnavatele asi 250 tisíc korun superhrubého. Na zdravotním pojištění byl odvod asi 30 tisíc, na sociálním skoro 50 tisíc, na dani z příjmu asi 16 tisíc korun. Čistého jsem vydělal asi 160 tisíc korun. Na splácení svých dluhů jsem z toho použil asi 50 tisíc. Nyní mne čeká nejméně 8 let ve věznici s ostrahou. Denní náklady na jednoho vězně pro daňové poplatníky dělají něco přes 1500 korun. Ročně téměř půl milionu. Můj osmiletý pobyt(po dvou třetinách trestu můžu být propuštěn)bude stát daňové poplatníky nejméně 4 miliony korun.
Přitom nechtělo to moc. Stačilo změnit obvinění z plánovaného úmyslného činu vraždy ve stadiu pokusu na zabití ve stadiu pokusu. Trestní sazba je 3-10 let. A udělit trest na spodní hranici. Tedy vězení na tři roky. Nejlépe s podmíněným odkladem dejme tomu na pět let. Za těch pět let bych daňové poplatníky nestál ani korunu. Naopak. Při stávajících příjmech bych za těch pět let odvedl do státní pokladny asi 150 tisíc korun na zdravotním pojištění, asi 250 tisíc korun na sociálním pojištění, asi 80 tisíc na dani z příjmu a svým věřitelům bych zaplatil asi 250 tisíc korun. Ale hlavně udělal bych spoustu poctivé práce a byl bych této společnosti prospěšný a užitečný. Není divu, že to s touto zemí jde z kopce. Když za čin, který jsem spáchal jsou de fakto trestání všichni daňoví poplatníci. Přitom jeho společenská nebezpečnost byla naprosto zanedbatelná. Zejména ve srovnání se skutečně násilnými trestnými činy.i které mají za následek zranění či dokonce smrt jiných osob.
Možná by se měli daňoví poplatníci zamyslet, zda se jim vyplatí platit tak drahý represivní aparát, který místo na jejich zájmy mysli spíše na ty své. Až vám v nemocnici řeknou, že na operaci vašeho dítěte není dost peněz, zamyslete se proč má tato země více policistů, soudců, příslušníků vězeňské služby a hlavně vězňů v přepočtu na sto tisíc obyvatel, než neskonale bohatší země západní či severní Evropy. Možná jsou bohatší zkrátka proto, že neutrácí peníze daňových poplatníků zbytečně. Jako v mém případě.
Samozřejmě jako rozpočtové odpovědný občan vím, jak se legálně vyhnout nástupu do vězení a ušetřit tak českým daňovým poplatníkům náklady za můj pobyt ve věznici s ostrahou. Bohužel tento způsob je opravdu až příliš definitivní. Ale je jediný. Není na vybranou.
Naskýtá se otázka, jsou exekutoři zločinci?
Český právní řád není v dobré kondici, domnívá se zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. ParlamentníListy.cz se ho zeptaly na tragický případ Jaroslava Janoty. „Je to tragédie, která si zaslouží důkladné prošetření,“ konstatuje. Souvisí s exekucemi. „Náš systém výkonu rozhodnutí (exekuce) je zatížen řadou problematických skutečností,“ říká. Například v příliš „tržním chování“ exekutorů. Navíc podle něj kvůli nefunkčnímu a zmatenému systému „trvalého pobytu“ nám narůstá počet občanů, kteří se nedozvědí, že je proti nim vedeno soudní řízení, ačkoliv vyhýbat se mu rozhodně nechtěli.
Veřejností otřásl případ Jaroslava Janoty z Napajedel, který dostal dvanáct let za údajný pokus o vraždu, kdy vystřelil podle svého tvrzení varovný výstřel na dva neznámé lidi, kteří se pohybovali v jeho bytě. Posléze se ukázalo, že šlo o exekutory. Soudkyně akceptovala tvrzení státního zástupce a udělila Janotovi dvanáct let. Načež spáchal sebevraždu. Co říkáte na tento tragický případ. Není v soudním soukolí nějaká chyba?
V každém případě je to tragédie, která si zaslouží důkladné prošetření. Neznám podrobnosti, respektive znám jen to, co bylo publikováno, včetně tvrzení Jaroslava Janoty, které uváděl na svém blogu. Jako advokát však vím, že tvrzení toho, kdo se obhajuje, se často velmi rozchází se skutečností. Neznám spis a nemohu se proto odpovědněji vyjádřit. Rozhodně by však bylo zásadním pochybením soudu, kdyby se v rozsudku nevypořádal s tvrzením obhajoby, kdyby nevyvrátil tvrzení o nečekaném vniknutí dosud neznámých lidí do bytu poškozeného a jeho domněnku o nutné obraně. Stejně tak věřím, že byl určitě najisto postaven a prokázán úmysl poškozeného usmrtit exekutory, neboť bez takové jistoty by nebylo možné usoudit na naplnění skutkové podstaty trestného činu vraždy. Doufám, že se to stalo!
Může exekutor bez vědomí majitele vniknout do jeho bytu? A nemá majitel právo se bránit, pokud se cítí ve svém bytě ohrožený?
V zásadě nikoliv. Není možné provádět exekuci proti někomu, kdo nebyl řádně seznámen nejen s tím, že bude provedena exekuce, ale také s tím, proč se tak děje. Řádné seznámení ovšem neznamená, že by bylo možné, aby se povinný vyhýbal převzetí zásilek od soudu nebo od exekutora, jak se často děje. To je ovšem složitější problém. Právo na nutnou obranu je každému občanovi zaručeno a soudy vykládají tato ustanovení, alespoň podle mého názoru, přijatelným způsobem.
Je kontrola soudců, zda rozhodují správně, dostatečná?
Kontrolu soudců a jejich výroků může v právním státě provádět jen vyšší, případně Ústavní soud. Nikdo jiný.
Případ souvisí s tolik diskutovanými exekucemi. Prý je náš exekuční systém nejhorší na světě a v zahraničí žije řada (snad až několik tisíc) exekučních emigrantů, kteří čekají na to, až se změní zákon. Je to možné?
S tak vyhroceným hodnocením bych rozhodně nemohl souhlasit. Náš systém výkonu rozhodnutí (exekuce) je ovšem zatížen řadou problematických skutečností. Všichni si jistě přejeme, aby právo bylo vykonatelné, aby se občané, a tedy i věřitelé, dovolali svého práva. Ale musí se tak dít nejen vždy a proti každému (což se neděje), ale také „civilizovaným“ způsobem. Jsou státy, kde vykonavatel nesmí vstoupit do obydlí povinného, ale není tomu tak všude. Problém je spíše v chování zaměstnanců exekučních kanceláří, kteří často o svých právech a povinnostech mají jen velmi omezené představy. Vymahač dluhů zpravidla není špičkovým právníkem…
Problém je i v příliš „tržním“ chování exekutorů, kteří se často snaží získat klienty nejen „rázným“ postupem, ale také kdekoliv po celém území státu, což jednání občanům často ztěžuje. A přidáme-li náš zcela zmatený a nefunkční systém „trvalého pobytu“, kdy řada občanů je „hlášena“ tam, kde se zjevně pobývat nedá (na úřadech!), a na straně druhé vás ohlašovna nepřihlásí tam, kde skutečně bydlíte, protože vaše obydlí není „zkolaudované“, nelze se divit, že nám narůstá počet občanů, kteří se nedozvědí, že je proti nim vedeno soudní řízení, ačkoliv vyhýbat se mu rozhodně nechtěli.
Český právní řád není v dobré kondici…
Společnost Agrotec ze svěřenských fondů ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše na podzim vyhrála podle zjištění Práva tendr České pošty na dodávku až 50 nákladních vozů Iveco za 100 miliónů korun. Rámcovou smlouvu přitom firma podepsala v době, kdy byla coby právnická osoba stíhána v souvislosti s údajnými dřívějšími manipulacemi s veřejnými zakázkami stejného státního podniku.
Ministr financí Andrej Babiš
FOTO: Petr Horník, Právo
Soud podle něj stíhání zrušil, protože Agrotec jako firma vynaložil veškeré možné úsilí, aby protiprávnímu jednání svých představitelů zabránil. Podle žalobce pražského vrchního státního zastupitelství Zdeňka Matuly to umožnila novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která vstoupila v platnost loni v prosinci.
Holding Agrofert s výkladem státního zástupce podle svého mluvčího Karla Hanzelky nesouhlasí, žádný trestný čin se podle něj nestal ani nevznikla žádná škoda.
Rámcovou smlouvu na dodávku až padesátky nákladních vozů České poště podepsal hustopečský podnik loni v říjnu. Právo to zjistilo z veřejného registru smluv. Maximální cena náklaďáků pro Českou poštu byla v této smlouvě stanovena na 99 miliónů a 970 tisíc korun bez DPH.
Podle mluvčího České pošty Matyáše Vitíka byla lukrativní zakázka vypsána loni v červnu a čas na podání nabídek měli uchazeči do začátku srpna.
Na základě uzavřené rámcové smlouvy může pošta objednávat jednotlivé vozy, a to za předem danou cenu necelých dvou miliónů korun za kus. Z textu smlouvy, zveřejněné v registru, přitom vyplývá, že byla uzavřena na dobu tří let. Podle Vitíka zatím pošta s odkazem na tuto rámcovou smlouvu objednala vozy za 21,5 miliónu korun.
Bez zajímavosti přitom není fakt, že Agrotec měl získat zakázku na dodávku nákladních aut pro Českou poštu už v roce 2015, a to v hodnotě 50 miliónů korun. Tehdy ale státní podnik celý tendr stáhl.
Agrotec už byl tehdy kvůli zakázkám pošty stíhán a původně byl v tendru až druhý, nicméně vítězná společnost odmítla smlouvu podepsat. Právo v té době informovalo o tom, že místo přiklepnutí padesátimiliónového byznysu Agroteku Česká pošta celou zakázku zrušila. Důvodem přitom byla dosažená cena, v paralelním tendru se stejným předmětem plnění se totiž podle tehdejšího vyjádření Vitíka podařilo poště vysoutěžit cenu lepší.
Skutek se stal, ale právnická osoba vynaložila úsilí,
aby protiprávnímu jednání zabránilaZdeněk Matula, státní zástupce
Agrotec byl podle dřívějších informací z médií stíhán v souvislosti s podlimitní zakázkou na pneumatiky pro poštovní vozy, kterou společnost také nakonec zrušila. Kromě toho se celá kauza týkala také údajných manipulací se zakázkami pošty na stavební práce. Celkem byly v případu obviněny čtyři firmy a také deset lidí včetně dvou manažerů Agroteku. Jeden z nich už byl přitom obvinění také zproštěn.
Obžalobu poslal státní zástupce k soudu už loni v červnu, hlavní líčení ale dosud nařízeno nebylo. Spis nyní putuje se stížností státního zástupce k pražskému vrchnímu soudu, který definitivně rozhodne o tom, zda zanikla trestní odpovědnost firmy či nikoli.
Žalobce viní osoby a firmy ze zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, za což hrozí až osm let vězení. Obvinění se podle obžaloby dopustili také podplacení či porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
Matula v souvislosti s rozhodnutím pražského městského soudu o zrušení stíhání Agroteku uvedl, že soud postupoval na základě ustanovení zákona, podle kterého je možné zprostit trestní odpovědnosti i za jednání statutárních zástupců či vedoucích zaměstnanců.
Týká se to případů, kdy firma vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu svým představitelem zabránila. Stačí, aby firma přijala etický nebo protikorupční kodex.
„Soud tedy dospěl k závěru, že se skutek stal, je trestným činem, spáchala ho obviněná právnická osoba, ale zanikla trestnost tím, že obviněná právnická osoba prokázala, že vynaložila veškeré možné úsilí, aby protiprávnímu jednání svého vedoucího zaměstnance zabránila,“ vysvětlil pro ČTK Matula.
Podle něj společnost měla zpracovaný takzvaný compliance program s etickým kodexem, který zaměstnancům společnosti zakazuje dopouštět se jakéhokoli protiprávního jednání, a daný vedoucí zaměstnanec se jej zavázal dodržovat.
Úpravu do zákona dostal před jeho schvalováním právní výbor na návrh zpravodajky Marie Benešové a Jana Chvojky (oba ČSSD). Ustanovení se stalo terčem kritiky. Novelu Sněmovně vrátil Senát, který navrhl vyškrtnutí sporné pasáže. Poslanci však senátory přehlasovali a ustanovení v zákoně ponechali.
Kritici z řad americké armády tvrdí, že operace byla špatně naplánovaná. Zemřelo při ní deset žen a dětí.
Během první Trumpovy vojenské akce zemřel člen komanda.
Americká armáda ve středu přiznala civilní oběti útoku, který proběhl minulý víkend v Jemenu s cílem zasáhnout místní pobočku teroristické sítě Al-Káida. Prezident Donald Trump, který zásah nařídil jako svou vůbec první vojenskou akci, vzdal o několik hodin dříve na vojenské základně ve státě Delaware hold členovi speciálního komanda, který při útoku zahynul. Kritici z armádních řad tvrdí, že zbytečně zemřelo několik lidí, neboť operace nebyla dostatečně připravena.
Velitelství americké armády uvedlo, že při útoku byli „pravděpodobně zabiti" civilisté, mezi nimiž mohly být i děti. „Možné civilní oběti, o nichž víme, byly zřejmě zasaženy vzdušnou palbou, která byla povolána na pomoc americkým jednotkám," sdělilo v prohlášení velitelství blízkovýchodních a asijských operací amerického vojska.
Trump se na návštěvě základny vojenského letectva v delawarské metropoli Dover setkal s příbuznými Williama Owense, který byl členem komanda Navy SEALS zasahujícího proti místní buňce Al-Káidy v Jemenu. Setkání, během něhož byly na základnu dopraveny Owensovy pozůstatky, se odehrálo bez přítomnosti médií.
Ministerstvo obrany oznamuje smrt velitele Námořnictva Spojených států Williama „Ryana" Owense
Kritici z řad armády citovaní agenturou Reuters tvrdí, že operace nařízená Trumpem v neděli byla špatně připravena, což stálo Owense život. Akce byla podle tří armádních zdrojů Reuters nedostatečně zpravodajsky zajištěna a ani neměla odpovídající pozemní podporu. Útočící komando se kvůli tomu prý setkalo s nečekaně silnou obranou a čelilo odstřelovačům či nášlapným minám. Tři američtí vojáci byli zraněni.
Vedle 14 radikálů navíc podle místních lékařů zahynula i řada nevinných lidí, včetně deseti žen a dětí. Byla mezi nimi i dcera radikála Anwara al-Awlakiho, kterého v roce 2011 zabil při náletu americký bezpilotní letoun.
V kampaních dnes vidíme samé AB. Nikoli Andreje Babiše, ale apatii a bezradnost, říká dlouholetý veterán české politiky, někdejší ministr vnitra Ivan Langer.
Pokud chtějí strany efektivně oslovovat voliče, musí to dělat nepřetržitě. Jednou za čtyři roky to nestačí, říká Ivan Langer.
Politické strany se zavázaly, že na předvolební kampaně letos vydají maximálně 90 milionů korun. I když to vypadá jako velká cifra, v minulosti partaje utrácely za vlastní prezentaci před volbami mnohem vyšší částky.
Za co se peníze vydávají a kde se dá ušetřit? K čemu jsou přátelské dohody a jak se dá účetně srazit cena kampaně? A proč je klíčové utrácet třeba za průzkumy voličských nálad?
O zákulisí politiky ve studiu Seznam dopodrobna hovořil někdejší šéf volební kampaně ODS Ivan Langer.
Evropští spoluobčané!
"Vaši" politici chtějí dokázat, jak jsou užiteční pro EU, NATO a USA. Očekávají, že jejich "tvrdý postoj" vůči Rusku je vynese v kariérách výše, na ještě lépe placené posty, než mají dnes, proto se předhánějí v návrzích sankcí, vysílání bojových jednotek a v jiných projevech nekontrolované agrese proti Rusku, čímž se ze dne na den zvyšuje riziko 3. světové války.
Jsou tak zaslepeni svou vlastní nekontrolovatelnou mocí a vidinou jejího dalšího růstu, že počítají s tím, že Rusko ustoupí na poslední chvíli tlaku NATO a k válce nedojde. Ale v čemž má Rusko ustoupit? Co má Rusko udělat, aby byli spokojeni? Má se vzdát svých území a podstoupit je dobrovolně každému, kdo o ně projeví zájem?
PRAVÝM CÍLEM všech těch, ať už jsou z Evropy, nebo zpoza oceánu, kteří chtějí vyvolat válku, je bohatství Ruska. Má Rusko rozdat své bohatství, aby se vyhnulo válce?
Má nechat likvidovat své vlastní obyvatelstvo na Ukrajině? Všichni, co uvažují střízlivě, vědí, že se to nikdy nestane! Rusko nikdy nepodlehne tlaku, jako nikdy nepodlehlo v minulosti, tak tomu nebude ani v budoucnosti. Dnes je již jasné, že válka v plánech jejich strůjců nemá skončit na Ukrajině. Hlavním cílem je Rusko, ale válka zachvátí celou Evropu.
Co pro USA zajistí vyšší zisk a co USA rychleji vytrhne z dluhové krize, než válečná výroba? Co účinněji zlikviduje konkurenci USA v podobě EU a Ruska, než vzájemné vyvraždění celých národů v Evropě? Co USA pomůže více rozšířit sféru svého vlivu, než poválečné půjčky, přesně podle odzkoušeného scénáře použitého po 2.světové válce?
Světový válečný konflikt reálně hrozí!
V té souvislosti se zamyslete, kdo z Vašich politiků Vám prozradil, že po přijetí Ukrajiny do NATO a vstupu EU do konfliktu odvedou Vaše potomky na východní frontu, kde velmi pravděpodobně položí život?
Kdo z politiků tam půjde do zákopů s nimi?
Kdo z válečných štváčů, které královsky platíte ze svých daní a kdo z jejich mediálních spolupachatelů Vám prozradil, že toto nebude jen dobrodružná vítězná výprava na východ, ale že to skončí jako 3. světová válka za možného použití atomových zbraní?
Kdo dokáže předpovědět účast Číny, která je v tomto konfliktu spojencem Ruska?
Kdo vyhodnotí reálnou sílu americké armády, která dosud bojovala vždy jen se slabším protivníkem, vždyť Hitlera porazili hlavně Rusové! Na co se vlastně váleční štváči spoléhají?Jedno je jisté, v této válce nebude vítěze!
Kde se schováte před jadernými výbuchy?
Máte dost hlubokou jámu a dostatek potravin, abyste v ní vydrželi 100 let, než se sníží úroveň záření na únosnou míru? Ve jménu čeho mají na obou válčících stranách umřít naše děti na východní frontě, ve jménu čeho má zahynout rodina, ve jménu čeho má přestat existovat všechno, co znáte, ve jménu čeho má shořet tento svět? Ve jménu demokracie? Kde vidíte demokracii v tom co se děje na Ukrajině? My vidíme jen fašistickou vládu, armádu, porušující mezinárodní konvence a promyšlenou genocidu vlastního obyvatelstva, jehož vinou je jen to, že mluví rusky a chce nezávislost na fašistické Ukrajině.
A co na to Evropa?
Umíte si představit, že by si některý národ v EU vydobyl svou samostatnost způsobem, jak to dělá Ukrajina? Byla snad Ukrajina dosud nesamostatná, že bojuje o samostatnost? Měla snad vládu, kterou EU neuznávala? Neměli snad Ukrajinci svá národní práva? Evropská unie se vzdala svých principů a svým postojem se stává spolupachatelem genocidy. Co můžete očekávat od politiků EU vy sami, občané EU, když tak rychle a ochotně vaši politici bourají vlastní hodnotové základy?
Rusové jsou velký, kulturní a mocný národ, bez kterého by Evropa v dnešní podobě nikdy nevznikla.
RUSKO NENÍ VÁŠ NEPŘÍTEL, nepřítelem každého občana Evropy jsou nenasytní politici, kteří se za svou moc a peníze chystají zničit vše, co je všem drahé.
Na otázku můžeme snad zabránit chystané válce s Ruskem, do které nás tlačí politici a koupená média? Ano, můžeme!
Co mohou udělat obyčejní lidé?
Když všichni malí a slabí dělají totéž, změní všechno! Lze to změnit, neboť je to nutnost!
Bojkot všech politiků, kteří zvyšují napětí, kteří volají po sankcích a zásahu proti Rusku! Bojkot na všech úrovních, ve všech volbách! Nedopustit uplatnění zla, které chtějí šířit! Bojkotujte vstup Ukrajiny do NATO! Bojkotujte média, která válku podsouvají jako jediné možné řešení!
Věřte! Rusové i Ukrajinci jsou dva moudré národy, které řešení najdou.
Nebojte se!
Rozšiřujte tuto výzvu všemi vámi dostupnými způsoby, ve všech Vám dostupných jazycích!
Vladimír Vladimírovič Putin,
prezident Ruské federace
Gorbačov vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v období militarizace politiky a nových závodů ve zbrojení ostře tento současný trend odsoudili. Gorbačov je přesvědčen, že to v současné době vypadá jako by se svět připravoval na válku.
Gorbačov byl osmým a posledním prezidentem Sovětského svazu. V období studené války a komunistického režimu zavedl ve své zemi tzv. glasnosť a perestrojku.
Laureát Nobelovy ceny za mír poskytl vyjádření pro článek v magazínu Time před prvním setkáním britské premiérky Theresy Mayové s americkým prezidentem Trumpem.
„Svět je dnes zavalen problémy. Zdá se, že tvůrci politiky jsou zmateni a ztraceni," řekl na začátku rozhovoru Gorbačov. „Ale žádný problém není dnes naléhavější než militarizace politiky a nové závody ve zbrojení. Naším prvořadým úkolem musí být zastavení těchto ničivých závodů," řekl a dodal, že současná situace je příliš nebezpečná. „Politici a lídři armád se vyjadřují stále bojovněji a obranné doktríny jsou stále nebezpečnější," řekl Gorbačov. „Komentátoři a televizní osobnosti se přidávají k tomuto bojovnému sborovému volání. Vypadá to tak, jako by se svět připravoval na válku," varoval.
Vztahy mezi USA a Ruskem jsou nejhorší za poslední roky a politologové se vcelku shodují, že k tomu významně přispěl bývalý prezident Barack Obama. Nezbývá než doufat, že s příchodem Donalda Trumpa se situace zlepší.
V americkém státě Kalifornie začal sběr podpisů pro referendum na vystoupení z amerického státního svazku, uvedly Deutsche Welle.
Jak poznamenává stanice, příznivci tzv Calexit musí do 180 dnů shromáždit téměř 600 tisíc podpisů na podporu referenda o odtržení od Spojených států.
V Kalifornii začal sbírat podpisy pro Calexit, neboli odchodu z Spojených států, píše Deutsche Welle. O dva dny dříve kalifornský ministr vnitra dal oficiální povolení k zahájení tohoto postupu. Nyní fanoušci Calexitu potřebují za 180 dní sehnat podpisy 585,407 lidí, což je 8% populace státu.
Kalifornie dostala nový impuls k opuštění USA – Trumpa!
Pokud bude tato iniciativa je úspěšná, pak budou v listopadu 2018 obyvatelé Kalifornie hlasovat pro zrušení dvou ustanovení místní ústavy, podle nichž je jejich stát nedílnou součástí Spojených států a americká ústava „základním zákonem země".
K samotnému referendu o odtržení od Spojených států může dojít na jaře 2019. Aby stát opustil stav Spojené státy byla by nezbytná účast nejméně poloviny registrovaných voličů v Kalifornii. Tato separace se může uskutečnit pouze tehdy, pokud alespoň 55% účastníků referenda dá kladnou odpověď, uvedly DW s odkazem na deník Los Angeles Times.
Návrh na uspořádání referenda bylo podáno generálnímu prokurátorovi v listopadu 2016, po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech. Pro republikána hlasovalo pouze 31,5% obyvatel Kalifornie, zatímco jeho soupeřka Hillary Clintonová získala 61,5% hlasů, dodaly Deutsche Welle.
Podle deníku Los Angeles Times by ale odtržení Kalifornie znamenalo paradoxně vítězství Trumpa a „katastrofu pro liberály a demokraty“.
V jubilejním roce založení Charty 77 jsme si vědomi, že po vzoru našich předchůdců bychom měli obnovit občanskou angažovanost. To předpokládá uvědomit si problémy, které nás ohrožují. Doba se za 40 let změnila natolik, že ohrožena je dnes především demokracie a rozhodování lidu, ale i kulturní a fyzická existence národa.
V jubilejním roce založení Charty 77 jsme si vědomi, že po vzoru našich předchůdců bychom měli obnovit občanskou angažovanost. To předpokládá uvědomit si problémy, které nás ohrožují. Doba se za 40 let změnila natolik, že ohrožena je dnes především demokracie a rozhodování lidu, ale i kulturní a fyzická existence národa. Celá tato situace není náhodná, je výsledkem předcházejícího vývoje v komunistickém a postkomunistickém režimu. Toto prohlášení je směřováno ke všem občanům, politickým stranám a hnutím, ke všem organizacím a veřejným orgánům.
A/ Ohrožení samostatné ekonomické a politické existence státu
Náš stát se dostal do situace vykořisťované kolonie. Chybí nám velké, ve světě známé, podniky prodávající své zboží přímo zákazníkům. Stali jsme se montovnou a dodavatelem laciných dílů pro západní průmysl. Neexistuje žádná větší česká banka, neexistuje žádný významný obchodní řetězec v rukou našich majitelů. Platy jsou v průměru třetina rakouských. Investoři, obzvláště z asijských zemí, skupují podniky a vyvážejí jejich know-how někdy zároveň s celým zařízením. Většina původního průmyslu zanikla.
Velké peníze jsou běžně ve světě získané především z obchodu se surovinami a s produkty zaostalých států, kde je levná pracovní síla. Tyto peníze jsou obrovské a za ně se snadno cokoliv koupí v ekonomice a zkorumpuje v politice, protože prostředky takto získané jsou větší než prostředky celých států. Tento fenomén je rozhodující a stále více se internacionalizuje. Domácí oligarchové se také snaží o ovládnutí politiky, je lhostejné, zda sami přímo nebo pomocí nastrčených lidí. Ale, jak vidíme v USA, je to mnohdy jediné řešení proti transnacionálnímu ovládnutí státu. Ale ani síla těchto domácích oligarchů obvykle nedostačuje na boj proti transnacionálnímu kapitálu. Nějaké zákony o střetu zájmů jsou relikty minulosti a naivní představy. Nastrčit napohled nezávislého politika oddaného nějaké finanční skupině nebo oligarchovi je přece snadné a je to vlastně totéž, jako když oligarcha je ve vládě sám.
Zájem zahraničních podniků není vždy kompatibilní se zájmem státu a českého národa. Protože jsou vlastníci v jiných státech, nepotřebují se ohlížet na zdejší životní prostředí a potřeby obyvatel. Státní orgány ve snaze udržet zaměstnanost dovolují zahraničním podnikům odvádět nezdaněné zisky do zahraničí. Zahraniční prodejní řetězce kupují zboží od svých dodavatelů v zahraničí, mnohdy podřadné kvality, prodávané zde za vyšší cenu než jinde. Naši dodavatelé do těchto obchodů jsou ždímáni nízkými cenami na úrovni prostého přežití. Kvalitní zemědělské produkty vyvážíme, ale potravinářské výrobky pochybné kvality dovážíme. Pokud se nejedná o okolí měst nebo rekreační oblasti, vesnice se vylidňují od mladých lidí.
Slábne a zaniká střední třída, jednak se stává závislou na velkých podnicích, jednak prodává rodinný majetek do rukou větších podniků, případně ukončuje činnost. Nově vzniklé malé podniky jsou velice závislé na libovůli velkých koncernů.
O úspěšnosti (sledovanosti) díla (informace) rozhodují vlastníci médií nutící, obvykle pomocí autocenzury a politické korektnosti, redakci k následování jejich názorové orientace, mnohdy i k vyložené selekci informací. Nezávislé dílo obvykle podporu nedostane a informace lze podávat pouze na internetu. Tam ovšem jsou zároveň i dezinformace a vyhledání pravdy stojí obvykle námahu a čas. Přesto je tato situace díky internetu podstatně lepší, než měli naši předchůdci v r. 1977. Nicméně občané stejně jako tenkrát převážně věří hlavním médiím a orientují se selektovaně a politicky zabarveně alespoň v té části spektra, která přesahuje osobní zkušenost občana.
B/ Ohrožení národní kultury, demokracie a svobody
Neziskovým spolkům se podařilo za pomoci velkých zahraničních peněz vytvořit komplex, v němž v úzké alianci s médii, univerzitami a některými stranickými sekretariáty vytvořily vlivné sítě, jimž podléhají politici, úředníci a pod jejichž tlak se dostávají i soudy. Přitom se dokázali účinně presentovat jako šiřitelé dobra a ztělesnění občanské společnosti. Šíří většinou neomarxistické myšlenky a prosazují agendu multikulturalismu, genderového feminismu, homosexualismu, humanrightismu apod. Tyto myšlenky mají zhoubný vliv na obyvatelstvo, v dlouhodobém procesu mají za následek odloučení od bytostných zájmů společnosti, rozvrat rodin a nízkou porodnost. Trapná je například diskuse o básničce v čítankách pro děti, kde se kritizuje text: „z holek mají být maminky“. Vládnoucí kosmopolitní garnitura nedovolí, aby holky byly maminkami, to by byl genderový stereotyp, holky musí být singl ženy bez dětí, aby byla dodržena ideologie vedoucí ke genderové smrti společnosti.
Individuální altruismus bez rozdílu je obvykle zástěrkou činnosti těchto neziskových spolků. Multikulturalismus ve své praxi vede k islamizaci Evropy. To samozřejmě není bez následků na politickou scénu, kde se výrazně liší politici zvolení (zvláště v přímé volbě) demokraticky bez zahraničních vlivů, a skupina zahraniční ideály a zájmy hlásající. Tzv. rozdělení národa je právě způsobeno závislostí na finančních zdrojích a od nich odvozených aktivit. Přitom shora uvedené ideologie většinou nelze nazvat jinak, než zákeřná akce k rozvratu a vymření společnosti. Všimněme si, kdo platí aktivisty těchto ideologií a odkud jsou řízeny.
Orgány EU nejsou demokraticky zvolené a přitom mají stále větší vliv na vnitrostátní poměry omezováním vlivu zvolených orgánů. Demokracie je vždy zcela závislá na odděleném kolektivu, který o sobě rozhoduje. Demokracie tedy může fungovat jen v relativně uzavřeném státě bez vnějšího zasahování. Ve sjednocené EU demokracie být nemůže, vládly by velké národy nad malými. Otevřenost bez hranic států vede k diktatuře zcela přirozeně a automaticky, protože není jiné řešení. Otevřenost dovolí vnějším silám silně zasahovat dovnitř států, státy ztratí schopnost o sobě rozhodovat a zaniknou. To je viditelné už dnes, lidé mohou volit libovolnou vládu, ale vidíme, že už omezeně vládne. Záminkou k zasahování dovnitř států je mimo jiné obhajoba lidských práv. Aby byla dostatečně zdůvodněná, musí být vytvořeny menšiny, jejichž „práva“ bude vnější síla chránit. Zmizí-li identita s národem, je možno vytvořit uměle jakoukoliv menšinu z homosexuálů, invalidů, žen, rasově odlišných lidí apod. a přesvědčit ji, že je utlačovaná. Dále je možno vytvořit menšiny migrací. K tomu všemu situace směřuje a reakce vedoucí k osamostatnění dosud ještě demokratických národů, Poláků, Maďarů a Britů to dokazuje. Dnes je metodou k vytvoření multikulturní společnosti především přijímání uprchlíků z Blízkého východu nebo z Afriky.
Člověk dnes vychovávaný v hodnotách evropského neomarxismu a individualismu neuznává přesahující hodnoty a jeho cílem je jen on sám. Takto odloučený člověk přirozeně směřuje ke kosmopolitismu a nevadí mu zrazovat zájmy kolektivu, který jej zplodil a vychoval, a pracovat pro transnacionální moc. Protože dětí je ve světě dost, kosmopolita nebude považovat za nutné zachovat svůj rod. Buď propadá hédonismu a stará se jen o sebe, nebo se z něj stává fanatický zastánce ideologie schopný pro ni obětovat život, protože nemá přirozený cíl (rodinu, domov). Tak vzniká post-pravdivý svět lidí žijících ideologiemi, k čemuž napomáhá práce ve virtuálním a lživém světě reklam, her a vizualizací bez styku s reálnými problémy života, protože žijí bez rodin a přirozené tvořivé práce v realitě. Takovými lidmi se stává stále více hlavně mladých spoluobčanů.
Odloučený individuální člověk je přesně ten, který je materiálně snadno ovladatelný (kromě materiálních, nemá žádné jiné cíle) a proto vládci nového otevřeného světa s ním mohou snadno manipulovat penězi, ale i ideologií, kterou mu předtím naočkovali. Přitom nebudou mít žádnou opozici, protože ta by vyžadovala emotivně vázané kolektivy a materiálně nezávislé lidi, kteří mají za sebou ohrožené domovy se svými blízkými, ale hlavně pravdivý obraz světa v sobě.
Kolektivy národní (státní), třídní a náboženské vždy musely mít pravidla. Otevřený svět je zcela principiálně nemá. Ústupem od kolektivů nastává ústup výchovy v pravidlech, vzniká morální chaos, nikoliv vždy jen vinou špatných lidí, kteří by snad nechtěli pravidla dodržovat, ale prostě proto, že základní pravidla života se vytratila, a lidé nevědí, jak se mají chovat, co je správné a co nikoliv. Zákony se stanovují podle momentálních zájmů a potřeb, nejsou morální autority a v posledku vládnou soudci, kteří často odsoudí někoho, kdo vůbec neví o tom, že by se provinil, protože se v tom zmatku nevyzná. Tato skutečnost tedy napovídá, že „otevřený svět“ mít pravidla nemůže a vládnou velké peníze. Je omyl myslet si, že za to mohou dnešní státy a politici, ti se totiž proti transnacionálním a oligarchickým zájmům mohou postavit jen omezeně.
Demokracie je závislá na nezávislé střední třídě. Jen její příslušníci jsou schopni sdružit prostředky, zakládat spolky a strany, uchovávat demokracii v rámci občanské společnosti a vytvářet materiálně nezištnou angažovanost, která je oceňována občany úctou. Se slábnutím střední třídy a se zvyšujícím se počtem lidí „odloučených“ od národa a obce, ztrácí demokracie svoji základnu. Tím více se dostává k moci oligarchie, která korumpuje politické strany a občanské organizace a vnáší do nich své zájmy.
C/ Zanedbání bezpečnosti
Nemáme zásadních námitek proti práci ozbrojených složek našeho státu a záchranných systémů. Nicméně doba se mění a zaměření armády, která se zúčastňuje vojenských akcí ve světě v rámci NATO, je občany chápáno jako zbytečná angažovanost v zájmu někoho jiného. Musíme zajistit především naše území a nejlépe je se poučit u sousedů v Rakousku nebo Švýcarsku. Historické zkušenosti nás učí, že vzdálení spojenci nás stejně nechránili a pochybujeme, že se nyní bude někdo skutečně angažovat ve skutečné válce za stát, o kterém nic neví, pokud to nebude součástí širšího politického zájmu.
Situace ve světě se mění slábnutím moci USA a jeho spojenců a nástupem nových velmocí Ruska, Číny a islámu. Každá z těchto nových sil má svoji strategii. Rusko a Čína se snaží kolonizovat svět stejnými způsoby, jak to už dávno dělají vyspělé země Západu, tedy investicemi do zaostalých a závislých zemí (tedy i do ČR) a využíváním její levné pracovní síly. Trvalost této kolonizace musí být zajištěna vnitřním systémem těchto zemí, tedy demokratickým a svobodným režimem otevřeným světu, režimem, který umožňuje vládu peněz a tím i zahraničních oligarchů. Kolonizace novými velmocemi je nežádoucí z politických a mocenských důvodů, nové velmoci by mohly pomocí známých metod získat celé státy na svoji stranu. Proto se nyní v Evropě vyvíjí politika blokády a obchodní války spojené s válkou informační zejména proti Rusku, které je jaksi nejslabší. Nástup nových velmocí bude spojen se střety, doufejme, že jen na ekonomickém poli. Stojíme na prahu multipolárního světa a přechod k němu se musíme snažit zvládnout bez nějaké zbytečné angažovanosti na některé straně, naopak v posílení nezávislosti. Zatím nás vládnoucí mezinárodní oligarchie vede k nepřátelství proti Rusku, což není v našem zájmu směřování k neutralitě. NATO bylo zřízeno jako obranný pakt a mělo by tak zůstat.
Zhroucení mezinárodního měnového systému je nebezpečím, které přichází na základě nestability politické a hospodářské. Pokud se znehodnocují dolary jako řešení problémů USA a tím se dolary stávají nevhodnými jako rezervní měna, začínají nastupující velmoci uvažovat o vlastní rezervní měně. To je nepříjemné pro USA a ostatní západní banky, protože ztratí přísun peněz z těchto zemí. Je otázka, jaká protiopatření udělají. Zároveň existuje stále se zvětšující nebezpečí finančního blackoutu (nějakého hackerského útoku velkého rozsahu), protože peníze už dnes nejsou ani papírky, ale pouze záznamy v bankách, které lze snadno vymazat a nelze je dokázat. V nestabilním světě je takový stav velkým nebezpečím.
Čistě konzumní uvažování roztočilo nekonečnou spirálu, protože poptávka po levných produktech vedla k laciné výrobě. Ta je možná jen v zemích s nízkými platy. To vedlo k tomu, že dnes téměř vše, co nakupujeme z elektroniky, oblečení, hraček a mnohý další sortiment, pochází z Asie. Tím jsme přišli o pracovní místa, tradici, vědomosti a celá průmyslová odvětví. Zde jsou příčiny nezaměstnanosti a lidé dostávají jakousi náhradní práci ve službách. To nemůže zůstat trvale, stačí přerušení dodávek, válka apod. Zpět se to už nikdy nedostane, nebudou totiž ani lidé, ani investice. Co bude potom, nevíme.
V r. 2015 jsme zažili a stále v menší míře zažíváme uprchlickou vlnu z rozvrácených zemí Blízkého Východu. Tato vlna byla dána vstřícností některých evropských zemí a dokonce pozváním. Jakmile se objevil nepropustný plot na makedonské hranici a nemožnost se dostat do Německa, proud uprchlíků se zastavil. Tento proud byl ovšem specifický a řízený, ve skutečnosti jsou ve světě desítky milionů lidí, kteří plánují vystěhovat se do Evropy z důvodů bídy, přelidněnosti a klimatických změn. Je nutno se připravit na tento atak. Technická opatření jsou známá a nakonec, jak výše zmíněno, vyzkoušená. Nebezpečí je v jednání evropských orgánů a celého ideologického aktivismu globalistické vládnoucí garnitury, která nemá připravena morální a legislativní opatření k nepřijímání těchto uprchlíků a také v jednání organizací a jednotlivců „odloučených“ od zájmů národů a států, kteří v ideologickém nadšení mohou prokazovat nebezpečné jednání vedoucí k otevření hranic přívalu.
Islamizace Evropy vznikla dávno v západní Evropě přijetím muslimských přistěhovalců, kteří se neasimilovali v novém prostředí, ale vytvořili oddělené domovy se svojí vlastní kulturou. Tato skupina neúměrně roste vysokou natalitou a přistěhovalectvím příbuzných, případně dalších běženců, v prostředí vymírajících evropských národů. Dnes je zdrojem a podporovatelem terorismu. Naštěstí u nás takové menšiny nejsou a vytvořit je by bylo nebezpečné chování. Bohužel je zde mezinárodní tlak na vytvoření takové menšiny podporovaný našimi beznárodně orientovanými lidmi a zřejmě i celou globalistickou klikou. Terorismus je jen viditelným a proto medializovaným vrcholem ledovce islamizace.
Ohrožení fyzické existence
1/ Nízká porodnost. Od roku 1983 jsou roční počty narozených dětí nižší než potřebné počty pro udržení desetimiliónové populace. Např. potřebný počet živě narozených v roce 2015 by měl být 126 tisíc dětí, ale v loňském roce se narodilo jen 109 tisíc. Deficit se postupně kumuluje a v současné době „chybí“ více než 650 tisíc osob do 32 let. Počet žen v reprodukčním věku bude klesat a bez změny trendu se bude situace zhoršovat. Počet obyvatel by klesl pod 8 milionů většinou starých lidí, vznikl by nedostatek pracovníků, který by podniky řešily přistěhovalectvím. Při tak velkém počtu cizinců by vznikly problémy s jejich požadavky na zachování kulturní identity na náš úkor. Pokud by se tak nemělo stát, ženy z nejslabších generací narozených kolem roku 2000 by měly mít v průměru 2,3 dítěte. To se může stát jenom tehdy, když budou rodiny zakládány v mladém věku a dětí bude více.
Bez základní změny vyznávaných hodnot a výrazné pomoci společnosti není možné nepříznivý vývoj změnit. Nebezpečí pro stávající střední generaci vychází ze skutečnosti, že nepřítomnost potomků při zhroucení finančního systému a zdravotnictví, nebo i při poklesu hospodářské aktivity, povede k tomu, že nebude možnost se o staré lidi postarat.
2/ Snižování zdravotního stavu, kvality a vitality obyvatelstva
Průměrný věk prvorodiček se zvýšil z 22 let v r. 1990 na 28 let v současnosti. Velká část žen rodí první dítě po svém třicátém roce, kdy se již rychle snižuje plodnost a zdraví dítěte. Roste množství poruch u dětí.
Kvalita populace klesá fyzicky nenamáhavým životem většiny mladých lidí, orientace na trávení volného času s informační technikou bez pohybu.
Kvalita populace klesá sociálními podporami početných rodin vyloučených skupin, které v přídavcích na děti a dalších sociálních platbách vidí příležitost ke své obživě, kterou potom nehledají v pracovním procesu. Z dětí jsou vychováváni zase jen příživníci.
3/ Odchod mladých, vzdělaných a schopných lidí do ciziny
Vzhledem k vysokým platům ve vyspělých zemích a nízkých u nás, při skutečnosti, že kvalifikované práce jsou u nás vzhledem ke struktuře průmyslu vzácnější, odchází mladí lidé, především vysokoškolsky vzdělaní, do zahraničí a obvykle se nevrací, protože u nás se situace nezlepšuje a jejich přizpůsobivost jiným prostředím je velká už samotnou výchovou ke kosmopolitismu, učení cizích jazyků od dětství a výchovou ve světové kultuře. Nesledování cílů v domově k tomu velmi přispívá.
Závěrem o naději
Signatáři Charty 77 žili nadějí. K této naději měli všechny důvody. Komunistický režim slábl a postupně odcházel. Zásah armád Varšavské smlouvy v r. 1968 byl posledním kopnutím umírající kobyly. Od té doby už museli všichni informovaní lidé vědět, že vývoj jde jinudy, než hlásá komunistická ideologie, která se pomalu uklízí na smetiště dějin. Lidská práva se stávala vítězným dokumentem. Signatáři Charty 77 se stávali součástí sociální evoluce hlavního proudu, součástí avantgardy vítězného pochodu k další etapě historie lidstva.
Současný zhoubný vývoj má předpoklady pohřbít všechny naděje z jakékoliv minulé doby. Vývoj k degradaci lidského rodu, vymírání a dekonstrukci demokracie nemůže být nadějným procesem pro žádnou dobu. Čekat, až umírající kobyla zdechne, nelze. Zanikli bychom zároveň s ní. Je potřeba se tomu postavit včas.
Tak jako v r. 1977 byli lidé a možná i převážná část obyvatelstva, kteří si mysleli, že Charta je zbytečná, režim pro ně neměl záporné důsledky na jejich život a vidět budoucnost nechtěli, i dnes je jistě hodně lidí, kteří ohrožení vyslovená v tomto prohlášení nevidí nebo vidět nechtějí. V obou případech je to jen nedostatek angažovanosti pro druhé, pro společnost a její budoucnost. Nenechme se jimi ovlivňovat.
Je zapotřebí zásadní změny ve výchově a smýšlení lidí k emotivnímu vztahu k domovu, k nezištné angažovanosti pro druhé. Je zapotřebí, aby lidé měli svoje cíle v domově, je zapotřebí návratu k domovu, což znamená návratu k rodině, k občanské společnosti, k národu a ke státu. Svobodní lidé jednotní ve své vůli zachovat a rozvíjet domov jistě najdou řešení problémů, které v této Chartě uvádíme.
v Praze dne 20. ledna 2017
Je třeba se oprávněně domnívat, že spolková vláda zneužila rezervy fondu na podporu v nezaměstnanosti na zaplacení nákladů na zvýšení kvalifikace migrantů, říká Beatrix von Storch.
„Tímto způsobem skrývá spolková vláda náklady na integraci migrantů,“ je přesvědčena Beatrix von Storch, europoslankyně za AfD.
...
"Příspěvky na nezaměstnanost musí být okamžitě sníženy na polovinu ze 3 na 1,5 procenta. Že byla použita rezerva fondu v nezaměstnanosti na jiný účel, to je srovnatelné s krádeží. Rezerva ve výši 11 miliard euro byla vytvořena všemi přispěvovateli, to je zaměstnanci i zaměstnavateli. Tyto miliardy už ale nejsou v prasátkách přispěvovatelů, ani v rukou ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahles,“ upozorňuje Beatrix von Storch.
V důsledku masové migrace v posledních dvou letech je třeba se obávat, že vláda zneužila rezervy pro nezaměstnanost jako stínový rozpočet tak, že vlastně zaměstnanci a zaměstnavatelé zaplatili zvýšení kvalifikace i migrantů.
„Je třeba drasticky snížit odvody na podporu v nezaměstnanosti. Je špatné, aby zaměstnanci a zaměstnavatelé platili migrantům nedokončené vzdělání a imigrační politiku vlády,“ vyzývá von Storch.
Spolkový úřad práce měl do konce roku 2016 přebytek ve fondu ve výši 4,9 miliardy euro, v roce 2015 3,7 miliardy eur o a v roce 2014 1,6 miliardy euro. Rezerva úřadu se tak pohybovala kolem 11 miliard euro.
Migranti přicházejí do země, kde dominuje průmyslová společnost a automatizace, dominuje zde internet a země má dost svých problémů jak získat kvalifikované síly. A tím nejmenším problémem je němčina.
Ministryně práce Andrea Nahles (SPD) poměrně brzy zjistila, že přistěhovalci z Východu a Afriky nesplňují požadavky německého pracovního trhu. "Pracovní síly budoucnosti," to je nyní nové motto na ministerstvu.
Třicet společností podle DAX to je celkem 3,5 milionu pracovních míst a záleží na rozhodnutí personálních šéfů, to znamená, že jakmile žadatelé, přistěhovalci budou mít dostatečnou kvalifikaci, tak budou přijati. Pro stáže jsou minimální požadavky. Ale z celkového počtu nabízených 2700 stáží, je více než 80 procent stále neobsazených.
Vystoupení ukrajinské advokátky a ochránkyně lidských práv Taťjány Monťjan v Evropském parlamentu ….
Konalo se vpředvečer sv. Mikuláše v Bruselu(5.12.2016) a soudě dle chvílemi vyděšených tváří řady posluchačů během její řeči, ťala do živého…
Evidentně to byly informace zcela odlišné od obvykle tam slýchaných…
Od samého počátku říkám svůj názor o našem báječném Majdanu a na rovinu všem těm, kteří tam poskakovali s kastroly na hlavách, že bourají naši státnost, ale na vybudování nové nemají mozky, protože ani nechápou, jak je státnost vystavěna. Že jsou šílenými Papuánci, poskakujícími tam za sušenky Noulandové, za 5 miliard dolarů a bůhvíco ještě, a hází kameny a „Molotovovy koktejly“ ne na Berkut, nebo vnitřní vojska, ale na vlastní státnost. Nazvali mě nepřítelem lidu. Zrádcem, který své vlasti přeje jen to nejhorší a prodává ji Putinovi, atd. Nakonec ale všech no dopadlo právě tak, jak jsem tehdy řekla. Ukrajina je dnes „Failure State“, což uznávají všichni, kromě snad zvlášť umíněných, kteří se snaží dokrást to, co ze státu zbylo a mají jedinou starost, a to jak nepozorovaně se svým lupem zmizet.
Pokud jde o nářky na téma, že Rusko se chystá zabrat Ukrajinu: - ještě před 10 lety si pamatuju ukrajinské politiky, kteří bili na poplach a pokoušeli se kontaktovat Putinovu administraci, aby jim řekli: - podívejte se, co se u nás děje! Američani tu hospodaří, jak chtějí. Za balíčky zelených kupují kteréhokoli činovníka a tvůrce veřejného mínění, spustili skutečné „Rádio tisíce kopců“, efektivnější, než to původní ve Rwandě, které masíruje lidem mozky. Proč nic neděláte, proč nebráníte tomu, co se u nás děje – vy jste Ukrajinu úplně odevzdali Americe! Dostali odpověď, že nic takového, že je to výmysl. A teď se ukázalo, že to také byla pravda. Rusko od samého počátku od Ukrajiny nic nechtělo – kromě záboru Krymu. A za druhé – ukázat svému lidu, k jakým následkům vede poskakování na jejich Manéžních a Bolotných náměstích a hlasování za všelijaké Navalné a „Parnasy“. V přímém přenosu ruské televize jsem prohlásila, že Rusové musí být lidem z Majdanu vděčni, protože teprve po známých událostech u nás místní obyvatelstvo v Rusku upevnilo Putinovu mocenskou vertikálu, dalo mu ústavní většinu, zatímco opoziční „Parnas“ dostal 0,7% hlasů v parlamentních volbách. A lidé si řekli, že je lepší takováto mocenská vertikála Putinova, než bolela naprostý rozvrat státnosti jako na Ukrajině. Z toho plyne, že nás Rusko fakticky využilo jako oběť, na které svému obyvatelstvu předvedlo, k čemu vede poskakování v kastrolech na Manéžních, Bolotných a jiných, s bílými pentlemi, atd.
Pro mě bylo naprostou divočinou tvrzení, že Státní departament, anglosasové a další nám přejí dobro. To je natolik šílená absurdita, že nevím, s čím bych ji srovnala. Jistěže Evropané bývají různí a Američané také, ale ti, kteří nám připravili státní převrat jednoznačně nejsou přáteli Ukrajiny.
A tak vyvstává otázka: - co dělat se státem, který se plynule mění v Haiti a Somálsko? Protože skutečně nové instituce ti, kteří uchvátili vládu za pomoci USA a Evropy, nejsou toho schopni – a to principiálně. Protože vše, co umí dělat, to je bořit a loupit. Jakési nové síly, nemohou k moci příjit a priori, protože pokud někoho zajímají přesné propočty podmínek vstupu do politiky, tak pro minimální vstup do ukrajinské politiky na nějak vysoké úrovni, je nutno překonat volební bariéru o nevelké sumě 20-25 mil. USD. To jen na zaplacení volebních kaucí pro kandidaturu v celé zemi, na proplacení členů volebních komisí, aby ubránili svůj výsledek a natisknutí obyčejných volebních letáků (a to bez televize). Abyste mohli dosáhnout hmatatelného výsledku, budete potřebovat kolem 100 milionů dolarů. Je naprosto jasné, že nikdo takové peníze nemá a mít nemůže. A ani Amerika ani Rusko nebudou teď likvidovat následky Majdanu. Nemají na to ani síly, ani zdroje, ani chuť.
Co bude s Ukrajinou dál, si já osobně neumím představit. Na pohádky a zázraky nevěřím, takže nejspíš Ukrajinu roztrhají na kusy Poláci, tím spíš, že celá západní Ukrajina se družně a ochotně k Polsku připojí, jen když jim řeknou, že je připojují – a ti tam přiběhnou cobydup. Maďarsko zabere své kousky – místní už žádají autonomii, něco si vezmou Rumuni, atd., atp. Co nakonec z Ukrajiny zůstane, není vůbec jasné. Víceméně schopné obyvatelstvo se rozuteče do ostatních zemí. Poláci přece nesponzorovali Majdan jen tak, pro nic za nic. Oni kompenzovali svoje demografické ztráty lidí, kteří odjeli do Německa a Británie, naším více než milionem gastarbajtrů – a jsou spokojeni. Teď (a nejen oni) vedou intenzivní kampaň získávání ukrajinských žáků a studentů na svoje školy, bez problémů a bezplatně.
To vše proto, že se tam (na Ukrajině) nic pozitivního neděje, kromě dalšího rozvratu. Domnívám se, že se k vám dostala informace, že naše nově vytvořená, reformovaná policie se vzájemně postřílela na naprosto přehledném místě v jedné vesnici u Kyjeva, kde zůstalo ležet 5 mrtvých policajtů. A to je rozsudek nad všemi našimi reformami. Stejná situace je na prokuratuře, kde náš generální prokurátor, bez právního vzdělání, v přímém přenosu na skypu přednáší nějaká podezření Janukovyčovi … Je zkrátka úplně mimo - tenhle náš alkoholik Jurij Lucenko. Celý parlament za peníze MMF odhlasoval změnu v zákoně, aby se tento člověk bez právního vzdělání mohl stát generálním prokurátorem. A to je vše, co se u nás děje… úplně rozvrácená země.
Nabízí se jen jedna otázka: - ti, kteří vyvolali tento převrat, věděli, jaké budou jeho následky? Takže to byl to záměr, nebo obyčejná lidská blbost? Upřímně se přiznám, že nevěřím verzi banální lidské blbosti. Mám za to, že ti, kteří to vše spustili, velmi dobře věděli, jaký chtějí dostat výsledek – a ten také obdrželi. Ale co s tím dělat, já osobně nevím, nevidím žádné povzbudivé motivy ani pro administrativu Trumpovu, a tím méně pro Rusko a Putina, aby s tím něco udělali.
Takže se tato situace potáhne ještě řadu let. U nás neuvěřitelné množství lidí „sedí“ za svoje politické přesvědčení. Ruslana Kocabu (novinář) se nám podařilo odtud dostat. Teď mám 2 klienty, které zavřeli před více než rokem – víte za co? – v červnu 2014 odjeli do Doněcka (tehdy vůči tomu nebyly vůbec žádné překážky – jezdi si, kam chceš.. ) a seřizovali tam jakési zařízení, ze kterého teď vysílá internetový kanál Novorossia.tv – a za to ti lidé už přes rok sedí, s obviněním ze založení teroristické organizace! A nikoho to nezajímá. Krom toho jsou další veselé a donebevolající případy: - můj klient, občan Estonska byl po půldruhém roce vydán na Ukrajinu s obviněním z terorizmu, protože jel za příbuznými do Luhanska, byl raněn při ostřelování města ukrajinskou armádou a po vyléčení se vrátil domů do Estonska, kde ho vyslýchali a následně vydali našim. Teď ho čeká soud za terorizmus. Estonská strana se od něj distancuje, konzul za ním nejezdí. Takových lidí jsou u nás dnes tisíce! Nikdo nezajímají…
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=100earUqq_c
Na pláni kolem konečné stanice metra „C“ v pražských Letňanech by do několika let mohla vyrůst nová vládní čtvrť až pro 11 tisíc úředníků. Právu o takové vizi řekl šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO). Oprášil tak nápad prodat lukrativní nemovitosti v centru Prahy a úředníky přestěhovat. Tahle myšlenka se v minulých vládách již objevila, ale nikdy se nezačala uskutečňovat.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO)
Podle něj nyní lidé z jeho ministerstva a z podřízených organizací sedí ve 38 budovách na víc než 201 tisících metrech čtverečních, z toho kancelářských prostor je 76 tisíc metrů.
„Sestěhování by dávalo smysl i proto, že bychom mohli využít spousty synergií – úřady by byly pohromadě, komunikace a logistika by byly účinnější, ušetřili bychom na energiích a na úklidu, ostraze a v řadě dalších oblastí,“ řekl Babiš.
Podle ministra by čtvrť byla pohodlnější nejen pro zaměstnance, ale i pro návštěvníky, kteří by nemuseli obíhat řadu různých úřadů na různých adresách po hlavním městě, ale dopravili by se k nim metrem. Výhodné by to prý bylo i pro ministry. „V Paříži mají také jeden věžák, ve kterém sídlí několik resortů,“ poznamenal.
Podle Babiše předběžné odhady ukazují, že by nová čtvrť vyšla zhruba na šest miliard korun. Financovat by to podle něho bylo možné prodejem současných objektů resortu financí, které většinou sídlí na lukrativních místech v centru Prahy.
Hlavní sídlo má Babišův úřad na Malé Straně, kousek od Sněmovny a Senátu. „Praha je velice atraktivní místo a bude ještě atraktivnější. Budovy ministerstva by bylo možné prodat za velmi slušnou cenu, protože lze předpokládat, že by se z domů umístěných v centru staly byty nebo kancelářské prostory,“ dodal Babiš.
Minulý týden vstoupil v platnost zákon o prokazování původu majetku. Bude se týkat bývalého ministra zemědělství, hejtmana a senátora Jaroslava Palase?
Jaroslav PalasFoto: Deník/Miroslav Kucej
Zákonodárci v prosinci určili finanční správě novou pravomoc porovnávat daňová přiznání občanů s jejich majetkem. Cílem takových kontrol je odhalit zatajené příjmy u těch, kteří vlastní výrazně větší majetek, než jaký si mohli pořídit z legálních zdrojů.
Kdo neprokáže, jak si našetřil na svůj majetek, tomu bude dodatečně vyměřena daň, včetně mimořádně vysokého penále až sto procent.
V souvislosti s novým zákonem je nejčastěji zmiňována kauza politika Jaroslava Palase z Krnova, který nedokázal novinářům, spolustraníkům ani policii zdůvodnit, proč jeho nově postavený rekreační objekt v Ludvíkově byl minimálně o deset milionů korun dražší než legální příjmy jeho rodiny.
Případem se zabývala Policie ČR, která loni v srpnu zastavila vyšetřování s tím, že hodnota Palasova majetku je sice prokazatelně vyšší než jeho příjmy, ale tato skutečnost sama o sobě ještě není trestný čin.
„Nemám pocit, že bych kdykoliv udělal něco, co by nebylo v souladu se zákonem," vyjádřil se Jaroslav Palas k policejnímu vyšetřování.
Vzhledem k tomu, že nový zákon umožňuje finančnímu ředitelství stíhat rozdíl mezi příjmy a majetkem nad pět milionů, mohla by se hypoteticky vztahovat dodatečná daň a penále také na kauzu Jaroslava Palase.
Hlavním problém nového zákona spočívá v jeho retroaktivitě neboli jak hluboko do minulosti smí daňové úřady při kontrolách příjmů a výdajů zajít. Bude možné podle nového zákona postihovat staré kauzy?
Připomeňme, že Jaroslav Palas v roce 2002 v majetkovém přiznání uvedl úspory 200 tisíc korun a otazníky nad financováním jeho nákladného penzionu v Ludvíkově za desítky milionů se poprvé objevily v roce 2010.
Nový zákon o prokazování původu majetku představila Česká televize v pondělním pořadu ČT24. Připomenula, že kromě Jaroslava Palase měli nesrovnalosti mezi majetkem a příjmy také politici Stanislav Gross (ČSSD), Aleš Řebíček (ODS), Libor Ambrozek (KDU-ČSL).
Hostem ČT24 byl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc, který hned v úvodu dostal divácký dotaz: „Jak nový zákon o prokazování původu majetku postihne bývalé politiky a jejich majetky? Například kauza pana Palase, jehož legální příjmy by podle policie nestačily na majetek, kterým disponuje?"
Tejc diváky ujistil, že politiky postihne zákon úplně stejně jako všechny ostatní, kterým bude prokázáno, že ho porušili. Současně připustil, že zná i další případy lidí, kteří nedokázali vysvětlit svůj majetek a přesto v politice stále působí.
Moderátor Jiří Václavek mu položil doplňující dotaz: „Tři roky nebo deset let zpětně lze dodanit a prokazování původu majetku může jít ještě daleko víc do minulosti. Může to tedy dopadnout na kauzy pana Palase a dalších?" Podle Tejce se teprve ukáže, které kauzy jsou příliš staré na to, aby bylo možné je postihnout novým zákonem. Každopádně zákonodárci chtěli jít tak hluboko do minulosti, jak jen je to možné, aby zákon nebyl protiústavní.
„Já kauzu pana Palase přesně neznám a nevím, kdy se měl toho jednání, co je mu kladeno za vinu, dopustit, a nevím, zda se nějakého dopustil," odpověděl Tejc diplomaticky na dotazy diváka a moderátora.
Zdroj: https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/hrozi-take-palasovi-dodatecne-zdaneni-20161209.html
A už to vyplouvá na povrch!!!!
Moskva se svými "náhlými" dodávkami zbraní Asadovi sama vrátila do "vysoké hry"a neumožnila ISILu prorazit k moři. Čím víc informací přichází o situaci v Sýrii, tím jasnější je, proč jsou USA tak podrážděny ruskými akcemi. USA vypěstovaly v Sýrii oddíly "opozice", které napumpovaly penězi a zbraněmi. V průběhu 4 let občanské války v Sýrii se Asadova armáda značně vyčerpala, ale nevzdala se. A tak byla v USA připravena na letošní podzim nová generální ofenzíva syrské "opozice". Blitzkrieg na Damašek měli podpořit i teroristé ISILu (teroristické skupiny v Rusku zakázané). Až doposud Američané líně dloubali " do oblastí potenciální dislokace" ISIL ze vzduchu. Ale dařilo se to špatně.Vojenský poradce Obamy byl nucen přiznat, že " účinnost leteckých úderů na ISIL směřuje k nule." Ale raketové útoky bylo možné náhle (nebo "omylem") přenést na města pod kontrolou Asada. USA již začaly dávat dohromady koalici evropských zemí k poslednímu útoku na Sýrii, a dokonce k možnému definitivnímu zničení Damašku pěchotou NATO. Ale Evropa zdvořile odmítla. A tehdy se objevil plán Washingtonu, podle něhož bude chtít chamtivá Evropa sama skoncovat se Sýrii a Asadem. Bylo rozhodnuto zaplavit Evropskou unii záplavou uprchlíků. Dobročinné nadace USA začaly financovat přechod migrantů z Blízkého východu do Evropy. Turecko, věrný spojenec USA v NATO a v boji proti Asadovi, náhle otevřelo své příhraniční kordony pro uprchlíky, kteří se hrnou přes jeho území. Koordinovat tok lidí z Turecka do Německa začali na Twitteru aktivisté za lidská práva z USA a Británie. To vše se stalo a děje za výbuchů raket USA, které stále častěji padají nikoliv na vojska ISIL. A také prohlášení amerického ministerstva zahraničí a evropských politiků, že na této humanitární katastrofě nese vinu Asad, s nímž je čas skoncovat. Mohlo by se zdát, že půda je připravena. Zvláštní operace by mohla začít z týdne na týden. A najednou - bác! Na letiště v Sýrii začaly přistávat desítky ruských vojenských dopravních letadel s bojovou technikou, moukou a léky. A po moři začaly připlouvat lodě pod ruskou vlajkou se stejným nákladem. Bylo to pro Washington neočekávané jako blesk z čistého nebe. Analytici CIA a Pentagonu soudili, že Rusko, zabývající se sankcemi a podporou Donbasu, nemá nyní čas ani pomyšlení na Sýrii. Vzhledem k tomu byl také vybrán okamžik pro útok na Asada Ale ne: americká rozvědka neměla ani čas se vzpamatovat a Rusové rychle, ve "stachanovském" tempu, začali opevňovat místa své dislokace v Sýrii. V Tartous (na místě, již dlouho obydleném technickou obsluhou ruského námořnictva) se usadilo vojenské námořnictvo. Na letišti v Latakia zase specialisté letectva a protivzdušné obrany. Rusové začali školit své syrské protějšky na souši, na moři i ve vzduchu. V podstatě dnes můžeme hovořit o kombinovaném námořním a leteckém vojenském předmostí Ruska na pobřeží Sýrie. To se už nevymaže na taktické mapě americkou gumou. Syrské strategické objekty jsou pokryty protiletadlovými raketovými systémy protivzdušné obrany (nejlepšími na světě) S- 300 a"Pancíř". V sestavě syrského letectva se objevily modernizované stíhačky MiG- 29 a MiG-31, v jejichž kabinách sedí v Rusku vyškolení syrští piloti. A co je nejdůležitější - toto rusko-syrské předmostí neumožní ISILu prorazit k moři. Po získání přístavů by ISIL získal druhý dech. Islámští teroristé by začali po moři obchodovat s pašovanou ropou výměnou za zbraně. USA ze svého pohledu "hlídaly" toto pobřeží pro syrskou "opozici". Ale pobřeží je obsazeno. Asadova armáda začala svírat ISIL na všech frontách. Rusko se nepodařilo odstranit z "vysoké syrské hry." Moskva udělala silný tah, který znovu postavil USA do nevýhodné pozice. Bránit Rusům podporovat syrskou armádu v boji proti ISIL by znamenalo postavit se otevřeně na stranu teroristů. Útok amerických F-16 na ruské MiGy nebo bombardování letiště v Latakia by bylo ještě horší. Neboť toto je už válka. Ale ne syrsko-americká, mohla by to již být americko-ruská válka. To Washington docela jistě nepotřebuje. Žádná hlava Asada nestojí za konflikt jaderných mocností. Proto USA a Evropě zůstává jediná možnost - smířit se s přítomností Ruska v Sýrii a spolu s ním bojovat jednotnou frontou proti ISIL. Pro Českou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová Válka v Sýrii trvá již 4 roky a najednou se všichni zvedli a šli do Evropy, to je divné, že? Merkelová, která tyto imigranty ve své zemi vítá, byla odposlouchávána Americkou výzvědnou službou a tak zřejmě na ni mají nějaký trumf a drží jí tím pěkně v šachu... Je potřeba být s pravdou obeznámený, aby člověk měl představu, p
Je suis France? Aneb mám si svou tvář na profilovce tady na HYPERLINK “https://www.extra.cz/tema/facebook” Facebooku zabalit do francouzské trikolóry? Ne, kamarádi, neudělám to. A to nikoliv proto, že bych snad nesoucítil s dětmi, které při náhlém útoku v Paříži přišly o své rodiče, nebo s mrtvou studentkou, která už nikdy nedopíše svou téměř hotovou bakalářskou práci. Předčasně a nedobrovolně odešlo více než 130 lidí, další stovka je v kritickém stavu v nemocnici, další tři stovky jsou „jen“ obyčejně zranění. Je mi jich nesmírně líto, ale na pozadí jejich oběti napřahuji ukazovák, ukazuji a nekompromisně ŽALUJI:
Politici Evropské unie, špičkoví představitelé bohatých a humánních západních států, TO VY jste umožnili, aby americká politika a Vaše servilní nečinnost rozvrátily stávající fungující politické systémy v Sýrii, v Eritrei, v Iráku, Afghánistánu, v Libyi, v Súdánu, v Čadu a ve spoustě dalších států.
TO VY jste zapříčinili konec obvyklého fungování těch krajin, vznik stovek nepřehledných kmenových bojůvek a stav, kdy v těch zemích neexistuje bezpečí a každý tam zápasí s každým.
TO VY jste odpovědní za dodávky zbraní tu jedné, tu druhé bojující skupině, v podstatě každému, kdo zaplatí příslušný bakšiš do Vámi spravované státní kasy.
TO VY stojíte za nekonečným proudem pologramotných černochů, který směřuje za svou lepší ekonomickou budoucností do Evropy. Mladí muži, kteří k nám z velké části přicházejí (třebaže fotografie v novinách jsou plné starostlivých maminek a plačících dětí bez teplého svetru), mají v kapsách tu stovky, tu dokonce tisíce eur či dolarů. Podle našich novin ale ti lidé pocházejí z nejchudších poměrů a utíkají před válkou ve své zemi. Tfuj, říkám a uplivávám si před novinářem, který to napíše. Jak dlouho si myslíte, že budu věřit pohádkám, kdy se mi snažíte říct, že chudá a početná rodina prodala veškerý svůj majetek (předtím už poničený válkou a zkonfiskovaný islamisty) a poslala jednoho svého zástupce do Evropy? Jsem podstatně bohatší než „chudá africká rodina“ a nedám dohromady několik tisíc eur, když jedu na dovolenou. Prostě si to nemohu dovolit. A Vy mi budete donekonečna lhát, že ty peníze v jejich kapsách jsou JEJICH???
JAK TO, že neumíte ochránit vnější hranici Schengenského prostoru a tisíce hodin Vašich schůzek končí jen bezduchými prohlášeními, která nic, ale SKUTEČNĚ NIC neřeší?
JAK TO, že bohatá Evropa, disponující mimo jiné nejmodernější vojenskou aliancí HYPERLINK “https://www.extra.cz/tema/nato” NATOse superdokonalými zbraňovými systémy, neumí udělat pořádek na svých hranicích a dovolí, aby nám tu chodily statisíce neregistrovaných lidí bez dokladů nebo se smyšlenou identitou?
JAK TO, že dopustíte vznik celých zakázaných (eufemisticky nazývaných) „no go“ zón uprostřed našich evropských velkoměst, kam se Belgičan, Francouz nebo třeba Švéd bojí chodit, kde neplatí slovo policisty a kde snad, nedej bůh, už nyní vládne právo šaría?
JAK TO, že máte peníze na to, abyste živili, šatili, ubytovávali a školili třeba v jazyce statisíce přivandrovalců, abyste je přepravovali vlaky či dokonce letadly, abyste jim zabezpečovali zdravotní péči? Víte, co dělá náš bezdomovec, kterému exekutor kvůli dluhu 50 000 sebral střechu nad hlavou a odsoudil ho k doživotní existenci v šedé ekonomice? Když je mu zima, zaleze k rourám dálkového topení někde u plotu teplárny, když má hlad, jde vybírat kontejnery, a když ho bolí břicho, prostě jen tiše trpí a léčí se snad ukradeným rumem. Žaluji, že o Františka Nováka či Pepu Koudelku se postarat neumíte, zatímco Mohamedu Al Ibn Azízovi v téže situaci zajistíte z našich společných peněz dům, lékaře, sociální péči, kapesné, mobilní telefon a právníka. Ku*va, proč??
Nedivte se pak, že radikálové zneužijí tuhle Vaši pseudopohostinnost a ve jménu Alláha tu začnou střílet nebo vyhazovat do povětří tu metro, tu vlak, tu autobusy, nebo třeba fotbalové stadióny či koncertní sály.
Jak dlouho ještě budete pobírat své královské platy a za zdmi svých paláců, chránění státem bodyguardů, donekonečna vydávat svá prohlášení, která jsou (a teď to napíšu fakt na plnou hubu) k hovnu? Kdy konečně se postavíte za svoje voliče, za nás Evropany, a kdy konečně začnete něco pořádného dělat?
Kolik ještě musí přijít útoků, kolik nevinných tatínků musí být zabito, kolik evropských maminek musí být znásilněno, abyste pochopili, že tohle všechno je jen a jen VAŠE chyba?
A proto ne, já nejsem Francie a moje profilovka není zahalena trikolórou. Stojím proti Vám s odhalenou tváří, ukazuji na Vás a žaluji. A budu to dělat čím dál tím častěji a čím dál tím hlasitěji. Nebojím se.
Je těžko hodnotit nějaký politický program bez ideového východiska. Protože si myslím, že jedině konzervatismus je ideál mající řešení pro současnou dobu, poměřím novou politickou stranu pana Robejška z konzervativních hledisek.
Ještě ke konzervativnímu východisku
Současná dobová situace (paradigma) překročila v oblasti biologické existence určitý mantinel daný přírodou: evropská etnika vymírají, lidský potenciál ztrácí na výkonnosti, příroda je ničena v rozsahu, který už nelze napravit. V takové době není možný pouhý realismus, ale musí být sledován ideál (je nutný tedy určitý idealismus), který společnost z této krize vyvede. Není možný tedy ideový nihilismus, který vidíme v současném dění, nebo nějaká divoká řešení bez souvislosti s uceleným ideálem a bez historických zkušeností. Pouze konzervatismus se zabývá budoucností a vlastní určité řešení, kterým jsou tradiční hodnoty. Proto poměřím myšlenky vznikající Robejškovy strany konzervatismem především proto, že zcela reálně zatím nejsou nějaké jiné myšlenky, které dávají smysl jako řešení.
Konzervatismus je založen přirozeně. Jeho základní teze vězí v samotném přirozeném řádu. Úplně základním zjednodušeným východiskem jsou přirozené principy: kontinuita a rovnováha. Kontinuita (definovaná anglickým konzervativním myslitelem E. Burkem) je fyzické i kulturní pokračování společnosti od minulosti do budoucnosti. Rovnováha je přirozený princip funkčních mechanismů a hledání spravedlnosti.
Příklad konzervativního pohledu: Stávající kodex lidských práv je z konzervativního hlediska čímsi nedokonalým a nedokončeným, i když ne nemorálním. Jednak nezohledňuje kontinuitu, třeba ženská emancipace je řešena tak, že je ohrožen vznik a rozvoj rodin a tím zachování společenstva; rovnost náboženských konfesí neřeší, co s těmi, které hlásají nadvládu nebo likvidaci druhých; svoboda neomezeného vlastnictví neřeší nadměrné vyčerpávání přírodních zdrojů a ničení přírodního prostředí.
Taktéž nezohledňuje rovnováhu (spravedlnost), protože právům nejsou přiřazeny povinnosti, tedy alespoň nějaká ohleduplnost nebo nějaké meze. Migranti zadržení v detenčním zařízení mají svoje práva přísně hlídaná ombudsmanem a různými nevládními organizacemi. Stát, tedy občané, mají jen povinnost platit ostrahu a obsluhu. Migrant nemá žádnou povinnost, nemusí znát jazyk, kterým by se domluvil, není možno od něj chtít nějakou práci, třeba pomoc při chodu zařízení apod., nemusí se přizpůsobit, prostě nemusí nic dělat a snahy zvnějšku může libovolně sabotovat, aniž by nesl zodpovědnost.
Konzervativním principům neodpovídá téměř nic ze současné modernity. Národ vymírá a fyzicky degraduje, příroda je ničena, znečištění pokračuje, tradice jsou znevažovány, národní kultura už téměř neexistuje, jazyk se degraduje, úcta k historickým vzorům je znevažována. Spravedlnost není pro všechny. Lidská práva jsou pro jednotlivce. Práva rodin neexistují: rodinu lze libovolně rozložit; rodiče vloží nezanedbatelné prostředky do výchovy dětí, ale tyto děti potom svojí prací platí důchody nejen rodičům, ale i těm, kteří děti neměli a tyto prostředky ušetřili, nebo dalším příživníkům, kteří se o nic nezasloužili.
Deklarace Realistů
Program by měl mít cíle, zřetelné a jasné. Deklarace Realistů obsahuje pravidlo 20/80, které není nic jiného než zajímavá metoda. Oddělení politické a hospodářské odpovědnosti už řeší ANO nějakou dobu, má k tomu všechny předpoklady a vidíme, jak lopotně postupuje kupředu. Nevím, co by v tom pan Robejšek tak zásadního změnil?
Potom je tam zdrženlivost, což ve straně je jistě potřebné, ale jako program? Občané chtějí cíle, které by něco změnily v jejich prospěch, nezajímají je metodické pokyny uvnitř strany.
Funkční demokracie je zbožné přání, které mají všichni, ale téměř všichni, jakmile se od nich chce práce v politických stranách, od ní okamžitě utečou (pokud z ní něco nemají). Místo, aby občané hromadně pracovali na programech v politických stranách a vyčistili je od špatných lidí a korupce, volí strany, které slibují referenda na každou věc, což není nic jiného než politika bez práce a zodpovědnosti (referendum je typická věc neodpovídajícírovnováze pravomoci a odpovědnosti – obrovská pravomoc občanů rozhodovat a žádná osobní zodpovědnost za jejich rozhodnutí). Pan Robejšek snad změní naše lidi, kteří ztratili občanskou sounáležitost, pro svůj stát nic dělat nechtějí a jen remcají?
Jen dvě věci v deklaraci jsou nějakým náznakem pokroku směrem ke konzervativnímu myšlení – národní zájmy a rodina.
Národní zájmy jsou návratem k národnímu státu a popření současné politiky EU, která už začala s politikou rozplývání a vymazávání národů (multikulturalismus). Nechci ovšem předjímat všechny možné postoje, které v této oblasti mohou nastat. Každopádně je to pokrok v ideové oblasti. V praktické politice se ovšem setkáváme s hájením národních zájmů i u jiných politických subjektů, mnohé se k tomu vyjadřují mnohem hlasitěji.
Rodina jako základ státu se stala už v této době rétorickým klišé bez obsahu. Rodina zaniká na základě dobové situace, nelze ji zachránit pouhým převedením prostředků. Opravdová záchrana vyžaduje mnoho podstatných opatření, která jdou proti stávajícím modernistickým tezím. Nevěřím, že pan Robejšek a jeho strana dokážou se postavit tak hluboko konzervativně proti paradigmatu, vždyť deklarovaná umírněnost a realita jim to ani nedovoluje.
Budu samozřejmě velice příjemně překvapen, když moje skeptické poznámky nedojdou naplnění a Realisté opravdu něco podnětného přinesou.
Nezájem o většinu národa !!!
Desítky herců, zpěváků, spisovatelů a dalších umělců vyzvaly veřejnost ke shromáždění na podporu demokracie....diskuse k tomuto článku
Já stále nechápu o jaké demokracii tady mluví! Copak tady nějaká existuje? Možná ano ale je pro někoho!
A vůbec umělci by měli držet hubu! Ono stačí když je ministr obrany také z jejich branže takže takhle se asi vidí ta demokracie že každý šašek z řad umělců může fungovat v politice bez ohledu na to jaké má znalosti!
Ale oni to berou podle napsaných scénářů na jejich životní role!
V roce 89 také hlavně herci a zpěváci vyzývali k neposlušnosti a generální stávce a nejvíce se angažovali při tzv. sametu !
Oni v té době nejlépe placeni s největšími výhodami všude vyprávěli jaká byla nesvoboda a jak museli trpět !
A koukám , že se historie opět opakuje - komedianti na scéně !
Copak se jim nelíbí na prezidentovi a vládě ?
Copak mají proti občanům a voličům ČR , že nejsou schopni akceptovat rozhodnutí většiny národa ?Copak očekávají od nového "jejich" prezidenta či vlády ?
Kdopak si je najal na toto divadlo ???
Že by herci byli takový slušňáci a pohoršovalo je když prezident mluví tak jako většina občanů , když mluví tak aby tomu lid rozuměl a když mluví tak jak mu zobák narostl ?
Nebo , že by jim vadila Čína ?
Že by jim vadilo , že v Číně zloději , tuneláři a vlastizrádci jsou veřejně popravováni kdežto u nás dostávají prostor v mediích a vozí se jim metály i za hranice ?
Vadí jim , že prezident kmotrům nezobe z ruky a neklaní se před posly z USA ?
Havloidi vy co tady vykřikujete,že nejsme čínskou kolonií,tak si taky uvědomte,že nejsme protektorátem USA a EU
A je vás menšina,tak ani Bartoška a spol nebudete o nás rozhodovat.
Zbývá vám jen jedno,končíte a vaše poslední cesta vede na smetiště dějin....
Ano Týdny občanského neklidu.... ale proti těmto pošahancům, co si říkají umělci !
Bartoško že jsi se propujčil k takové svi.árně.... to jsi ubožák ten největší - myslel jsem si, že jsi větší frajer... jsi naprostý sprostý ubožák!!!
- no - k občanskému neklidu není třeba moc vyzývat - pokud budete takhle pokračovat dál a stupňovat napětí ve společnosti - tak on vám už někdo tu hubu rozbije !!
Lidi už nepodvedete stejně jako v 89-tém ! - už jste předvedli co umíte a sudeťák Herman tomu nasadil korunu !!!
Že Bartoška neprotestoval, když od bolševiků přijímal titul zasloužilého umělce a v předklonu podepisoval Antichartu Držel ústa a krok, protože se na tehdejší poměry měl jako prase v žitě - a tenhle člověk má drzost mluvit o morálce?
A co „nesmrtelná teta“?
Já za sebe vyhlašuji bojkot těchto kolaborantů s EU reichem. V kině a divadle mě tahle zaprodaná holota neuvidí. Sloužili Hitlerovi, Stalinovi a vždy budou za dobře s tím kdo je financuje. A je jim jedno co je to za krvavé peníze. Vždy půjdou proti vůli národa.
Díky bohu za Zemana.
A kdypak se nám Jirka Bartošků omluví za své úžasné životní role? Třeba chrabrého strážce železné opony v Drsné planině.
Nebo Jeník Kraus v podobném majsrštyku. Boty plné vody.
Ti lidé vystupují, jako by před rokem 89 nežili.
Řečeno s Janem Werichem, oni se snad domnívají, že co občan, to blbec
SLEZSKÁ REPUBLIKA PODPORUJE ZEMANA!
SLEZANÉ, PODPOŘME ČESKÉ VLASTENCE!!!
HAVLOVLOVI KOLABORANTI CHTĚJÍ SVRHNOUT PREZIDENTA!!
Osobní dopis všem vlastencům a čestným občanům ČR – k pozvánce na Letnou 17.11.2016 Milí přátelé, dne 17. listopadu na Letné se nejspíš stane něco, co se pražské kavárně, exkrementům (stohovnařům), rádobyumělcům (plivačům jedu na našeho prezidenta Miloše Zemana) a dalším kolaborantům a vlastizrádcům placeným Osou světového zla nebude ani dost málo líbit. Na demonstraci (pozvánku máte v příloze) se totiž bude říkat zakázaná pravda, která byla našimi médii uvržena do klatby. Pravda, která se stává mocnou zbraní v bitvě o vědomí lidí a budoucnost ČR. V bitvě, kterou odstartovala gigantická mediální kampaň nadnárodních zrůd a našich morálně nemocných mocných o „nezávislé“ veřejné mínění. Pravda o invazi muslimů a prolhanosti vítačů, o Kalergiho plánu a genocidě Evropských národů, o cílech landsmanšaftu a jistého Hermana, o justiční mafii, o agresivním útočném paktu, který nás stále silněji tlačí do světové války s Ruskem apod. A také o nesmírném významu spojování společnosti, jakož i o těch, kteří o spojování sice mluví, ale svými skutky dělají pravý opak. Pozoruhodné je, že tato akce, ačkoliv je organizována na podporu prezidenta Zemana, který je tzv. mimoparlamentní opozicí považován za jediného politika, který se nebojí mluvit pravdu, je soustavně napadána právě touto opozicí. Nejprve došlo k pokusu akci ukrást, pak jsme byli vydíráni, abychom ji přepustili komusi jinému, následovalo zlovolné šíření informací o tom, že akce je zrušena a přesunuta jinam, dokonce že na akci vystoupí známí vlastizrádci – Sobotka, Dienstbier, Halík atd. Neuvěřitelná náhoda? Asi sotva! Ale to všechno jen posílilo naše odhodlání akci uskutečnit, a to v pojetí, které podstatně převýší běžný standard. Možná i proto se hlásí stále další a další zájemci o řečnické vystoupení. Současně dostáváme z mnoha stran varování, že nezrušíme-li akci, přijdou na ni provokatéři jak z části mimoparlamentní opozice, tak z neziskovek financovaných Sorosem a U.S.Embassy, ale pravděpodobně i dovezení profíci – snad až z Ukrajiny. Proto jsme požádali o zvýšenou ochranu policie a dalších organizací. Začneme-li se bát nyní, budeme se bát vždycky, netroufneme-li si mluvit pravdu nyní, nebudeme ji moci říct už nikdy! Proto přijďte nás podpořit s transparenty, vlajkami, rámusidly, ale i bez nich. My jsme tady doma a nenecháme si svou zemi ukrást a zničit zkorumpovanými figurkami ve vedení státu, ani US neziskovkami, ani bezcharakterními herci, kteří dělají svým čestným kolegům jen ostudu. Nedopustíme český Majdan, nestojíme o ropnou „demokracii“, nehodláme se stát otroky Světovlády a odmítáme roli loutky obětované v atomové válce! Těšíme se na Vás! Jménem mnoha organizátorů: Ing. Oldřich Lukáš, Jan Dlouhý a další.
Co řekl Slezský prezident
před volabami do Evropského parlamentu
JINÝMA OČIMA Evropa je ve varu a nepokoje v Česku jsou jen otázkou času. I to tvrdí Ludvík Zifčák, předseda Hnutí sociálně slabých, které vzniklo jako proud naštvaných občanů. Bývalý příslušník StB Zifčák vstoupil do povědomí veřejnosti svou rolí „mrtvého studenta“ při sametové revoluci. Dnes kandiduje do Evropského parlamentu a na svou minulost je hrdý. I to zaznělo v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Foto: repro ČT
Popisek: prezident Slezské republiky Ludvík Zifčák
Proč jste se rozhodl kandidovat za Hnutí sociálně slabých?
Nejdřív je důležité říci, že Hnutí sociálně slabých je proudem lidí naprosto odlišného politického směru. Jsou zde příznivci ODS, TOP 09, lidovců, komunistů, ČSSD a dalších politických stran a hnutí. Je to proud naštvaných lidí, které spojila myšlenka pokusit se dát věci do pořádku. Většina kandidátů a našich příznivců, mimochodem v současné době má hnutí již tři tisíce členů, což je více, než mají některé parlamentní strany, je postižena politickým systémem a kvůli exekucím dopadli na samé dno společnosti, odkud není východiska.
Já jsem byl a nadále jsem zůstal komunistou a předsedou neparlamentní Komunistické strany Československa – Československé strany práce, a koho jiného bych měl zastupovat, když ne chudé a slabé. Když jsem byl osloven, paradoxně členy pravicových stran, abych byl u zrodu Hnutí sociálně slabých, ani na chvíli jsem nezaváhal. A řeknu vám, ten nárůst příznivců stoupá raketovým tempem. Stačí pohlédnout na návštěvnost našich stránek. Za necelých 20 dní od jejích vzniku se návštěvnost pohybuje kolem 33 tisíc. Je tedy vidět, že náš program je pro občany zajímavý.
Na svých stránkách píšete o tom, že evropské volby jsou prvním krokem k evropské revoluci. Jak to myslíte?
Celá Evropa je ve varu a v pohybu. Sociální nepokoje jsou ve Španělsku, Portugalsku, Řecku, Francii a dalších zemích Evropské unie. Sociální nepokoje v České republice jsou otázkou času. Teď bych byl rád, abych byl správně pochopen. Nemyslím si, že by lidé po celé Evropě chtěli nastolit socialismus, ale rozhodně nechtějí to, co v rámci Evropské unie dnes vládne. Jsem přesvědčen o tom, že když lidé v celé Evropě pochopí, že se hraje o jejich existenci, tak zákonitě budou volit protievropská hnutí a politické strany. Životnost Evropské unie se pomalu a jistě přežívá a EU se stává velkým břemenem pro její zakladatele Německo, Francii, Velkou Británii. V Anglii to už pochopili a nyní se snaží z EU vycouvat a Němci s Francií Unii ekonomicky neutáhnou. Takže, když to shrneme, čím více se podobných subjektů jako Hnutí sociálně slabých do Evropského parlamentu dostane, tím rychlejší bude pád této říše zla.
Jaké jsou Vaše priority?
Náš program je naprosto čitelný a jednoduchý. Chceme se zaměřit především na sociální otázky, které dnes hýbou nejen Českou republikou, ale i celou Evropou. Našimi prioritami jsou právo na práci, oddlužení značné části obyvatel postižených exekucemi, pomoc starším lidem, důchodcům, kteří se dnes pohybují mnohdy již na úrovni bídy a chudoby.
Jakým způsobem byste chtěli přesunout peníze z Evropské unie potřebným?
V EU je řada sociálních programů, které lze využít na pomoc potřebným. Rozhodně bychom hledali cesty, jak zabránit únikům financí do různých podnikatelských lobby, na výstavbu nesmyslných golfových hřišť, na výstavbu mnohdy nesmyslných cyklostezek, po kterých ročně projede pár desítek lidí, a samozřejmě bychom se podívali i na to, jak je možné, že prostředky z EU jdou na konta stále stejných lidí. Zde nehovořím o statisících, ale o miliardách, které by v závěrečné fázi pomohly tisícům našich spoluobčanů, kteří jsou na samém dně společnosti a nemají šanci z tohoto dna vyjít ven.
Neobáváte se toho, že by tyto peníze lidé utratili a zase by byli v nouzi?
Ale mafiáni, kteří peníze z EU získali, je také utratili a přesto se o nové finanční prostředky hlásí opětovně. Jistě, je zde nebezpečí, že se část těchto oddlužených lidí dostane po čase znovu do problémů, ale věřte, že převážná většina spoluobčanů, kteří prošli peklem sociálního bahna, už si dá do konce svého života setsakramentský pozor na to, aby si nevzali nevýhodnou hypotéku, půjčku na zboží, nebo aby se nesmyslně zadlužili. Tito lidé dnes a denně pod tíhou tlaků exekutorů a různých vymahačů přemýšlejí o tom, zda má ještě smysl žít a jestli má smysl cokoli dělat. V tomto směru by jim stát rozhodně měl podat pomocnou ruku a dát jim šanci na život a peníze z prostředků evropského společenství na tyto účely vyhradit. Co je pro stát ekonomičtější? Udávat peníze do černých děr, nebo do člověka? Navíc, když se nám podaří oddlužit 1,5 milionu lidí postižených exekucemi, tak se nám snad podaří i částečně nastartovat skomírající ekonomiku.
Vy jste v médiích uvedl, že sametová revoluce by se neodehrála bez StB. Že právě StB, a ne studenti, za ní stála. Nepřehodnotil jste tohle stanovisko?
Já nemám co měnit na svých názorech. Ten, kdo jenom trochu používá mozek k myšlení, musí logicky dojít k tomu, že bez nás, tedy StB, by se v tomto státě nic nezměnilo. Pár studentíků by se vykřičelo, pár opilých disidentů by bylo pozavíráno. Třeba půl roku bez divadla a kultury bychom se jistě také obešli. Ale vždycky by se našli herci, kteří by rádi hráli, a ti co trucovali, by po čase s pokorou přišli a prosili o sebemenší role. Nedělejte si iluze o nějakém povstání nespokojených občanů, protože to bohužel v Československu neproběhlo.
Vaše hnutí vzniklo teprve nedávno. Jak k tomu vlastně došlo?
Naše hnutí vzniklo mnohem dříve, ale máte pravdu, zaregistrováno bylo teprve 10. 3. 2014. Bohužel administrativní chybou jsme přišli o 1500 podpisů, takže jsme si petici zopakovali a za necelých dvacet dnů jsme nasbírali dalších 1650 podpisů. K registraci strany přitom stačí pouze 1000 podpisů.
Jak jsem již řekl na počátku, sešli se nespokojení a naštvaní občané a řekli si dost! Je potřeba něco udělat. Není přece možné, aby v této zemi dlužily už naše děti a dokonce i ty děti, které se ještě ani nenarodily. Jak daleko to ještě může jít?
A nyní bych byl rád, abyste věřila tomu, co říkám. Nikomu v hnutí nevadila a nevadí moje minulost, na kterou jsem já osobně hrdý a nikdy jsem se za ni nestyděl. Byl jsem vojákem, důstojníkem zpravodajské služby a dělal jsem svou práci tak, jak jsem nejlépe dokázal a navíc v souladu s přísahou. Za svou práci jsem byl několikrát mimořádně vyznamenán a věřte, že kdyby nepřišel pád socialismu, dnes jsem byl už generálem. Kdybych nebyl zásadový a čestný, tak bych se po revoluci za všechno omluvil, převlékl bych politický kabát, plival na všechno, co jsme do listopadu 1989 vybudovali a měl bych se dobře. Možná se nad tímto usmějete, ale já to tak cítím a už se pravděpodobně nezměním.
Ludvík Zifčák byl 1. ledna 1982 přijat do služebního poměru příslušníka SNB jako inspektor pořádkové služby místního oddělení Veřejné bezpečnosti v Praze. Později byl jmenován zástupcem velitele 1. praporu Pohotovostního pluku VB ČSR. Od března 1989 zastával funkci specialisty 2. oddělení II. odboru správy Státní bezpečnosti . Někdejší agent Státní bezpečnosti se stal známým, když 17. 11. 1989 pod legendou studenta VŠB Milana Růžičky pronikl do prostředí studentského a disidentského hnutí. Po brutálním potlačení demonstrace pak sehrál roli mrtvého studenta Martina Šmída. V roce 2001 se stal předsedou Komunistické strany Československa, za niž o rok později neúspěšně kandidoval v komunálních volbách v Bruntále. (zdroj: www.idnes.cz, www.ustrcr.cz)
CHYSTÁ SE V ČESKU NOVÝ PŘEVRAT ?!
Amerika jde Česku tvrdě po krku. Pozor na 17.listopad.
Něco se chystá, viz. text..
Ukrajina nevyšla, je snad Česko a jeho destabilizace záložním plánem ve věci záchrany dolaru? Vypadá to tak,
bohužel. Vidíme, že americká rozvědka kontaktuje české kulturní kruhy, mobilizuje na internetu mladé proti
Zemanovi, zasévá mezi občany pravo-levou nenávist, sundavání obrazů prezidenta ve školách, facebookové výzvy proti Zemanovi zakládané v USA z amerických IP adres.
Toto má všechny prvky barevné revoluce a všimněte si toho načasování. Za pár dní je tady výročí - 17. listopad 1989. Symbolika, náhoda nebo plán? Nevěřte na náhody, žádné neexistují. Až vy mladí půjdete do průvodu, který právě teď v těchto hodinách chystá a plánuje americká ambasáda v Praze ve spolupráci s Literárním klubem (havlistická líheň neskutečných pošahanců) proti Zemanovi, zamyslete se, za čí zájmy těmi svými klíči cinkáte. Abyste neudělali stejnou chybu jako my starší v roce 1989, když jsme vyhnali čerta z východu, abychom si sem následně nakvartýrovali Satana zpoza Atlantiku. Nenechte Američany rozpoutat v Praze druhý násilný Majdan. Demokracie je ohraničená volební urnou a volebním obdobím. Ten, kdo toto ohraničení nerespektuje (tak, jako se stalo v Kyjevě na Majdanu), není demokrat ale fašista! Upozorněte na to své poslance a politiky, že kdokoliv by chtěl narušit demokratický princip přímo voleného mandátu prezidenta, bude to chápáno jako útok proti
lidu se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Toto je varování nám všem! Buďte ve střehu, Američané a především
Židé-Sionisté (velvyslanec USA Andrew Schapiro) a jejich přisluhovači (jakým byl mj. Havel) jdou naší demokracii tvrdě po krku, právě teď v těchto hodinách.
Bůh ochraňuj naší zemi říká se. Bůh nám ale nepomůže-DUKA a další pseudokřesťané nám jej nepůjčí,musíme si pomoci sami, tj. konečně již začít používat mozek.....
Až bude někdo zase obdivovat lidi vyvěšující 10. března Tibetské vlajky nebo se k nim přidávat, měl by si nejdříve přečíst následující řádky, aby nebyl za nevědomého a manipulovatelného debila! Jako debilové se projevují různí televizní či rozhlasoví redaktoři, ti si ovšem ze svůj veřejný kreténismus nechají dobře zaplatit. Chápeme, že Tibetský režim by vyhovoval těm, kteří by naši zemi vrátili nejraději do středověku nebo ještě lépe do dob otrokářských….
Šokující pravda o Tibetu, kterou média z dobrého důvodu tají...
Pro mnohé je Tibet "rájem s ušlechtilými mnichy", "světlým náboženstvím", "moudrými vládci" a "nekonečně pracovitými a loajálními lidmi". Ale...
Tibet. Západní propaganda lidem vtloukla do hlav podivné klišé o "okupaci Tibetu". Západ velmi snadno zapomněl, že téměř tisíc let do roku 1959 byl Tibet součástí Číny a jen po dobu několika desetiletí japonské okupace a občanské války byl mimo jurisdikci čínské vlády.
Stručně řečeno, ani v roce 1959 Čína zvláštní potřebu "okupace" neměla. Potřeba přišla až ve chvíli, kdy si USA uvědomily, že raketa středního doletu umístěná na vrcholku hory vysoké 4 - 5 tisíc metrů nad úrovní moře se mění na raketu doletu velmi dlouhého...
A tak jakmile došlo k tomuto objevu, vypuklo v Tibetu povstání proti centrální vládě. Jen tak mimochodem - jak může dojít ke vzpouře proti někomu, komu nejsi podřízen? Aby tě "okupovali"?
Nicméně k "okupaci" došlo. Otázky však zůstaly:
Proč vysokohorská země, v níž se obyvatel rovin zadýchá dokonce i bez fyzické námahy, nekladla odpor?
Proč země klášterů úporně nebojovala za každé údolí?
Proč se po věky stavěná mohutná opevnění téměř nebránila Lidové osvobozenecké armádě Číny, mírně řečeno, slabě vyzbrojené a velmi hladové?
Protože bránit teokratický režim neměl kdo. Třetinu obyvatel Tibetu v roce 1959 tvořili otroci, třetinu nevolníci. Přitom i otroci i nevolníci nebyli takoví "jen jako" - ale ti nejopravdovější z opravdových.
Otrok byl majetkem. Dobytkem. Otroka bylo možné a i nutné týrat, ponižovat, mořit hladem i mučením. Bylo povoleno ho zmrzačit - v Tibetu si lámové velmi oblíbili talismany z useknutých lidských paží, rukou i nohou. Nosili je na opasku. Někteří se ověšovali "člověčinou" i v několika vrstvách.
Nevolník se v právním postavení prakticky nelišil v ničem. Měl jednu povinnost - platit. Pokud nebylo čím, stal se otrokem. Dluhy nevolníka klášteru se indexovaly - někdy o 50 - 80 % ročně (naše banky hlasitě polykají sliny a olizují se) a přenášely se na děti, vnuky i pravnuky. Dluh na procentech se hradil "člověčinou" - členové rodiny se stávali klášterními otroky.
To nebyl středověk. To byla 50. léta 20. století. Tibetští lámové byli teokratickými vládci horské země. V milionovém Tibetu bylo 200 tisíc mnichů. Ostatní byli otroci a nevolníci. Mniši mimochodem také nebyli nejvyšší kastou. Většina z nich neměla žádná práva a byli téměř na stejné pozici jako otroci.
Každý klášter měl svůj vojenský oddíl, jehož úkolem bylo udržovat pokoru poddaných na klášterní půdě. Jak si asi dovedete představit, z karatele bojovníka neuděláte, proto postavit se na odpor "okupaci" se taková armáda nemohla ani teoreticky.
A tady také leží skutečná odpověď - proč Tibeťané nebránili vlastní hrudí svou rodnou zem před krvavou okupací. Nebyla to jejich země. Byla to země lámů.
Nu a propaganda - ano, ta vytvořila z Šambaly rajský kout s ušlechtilými mnichy, moudrými vládci a nekonečně věrnými a tvrdě pracujícími lidmi. Které zotročili krvaví dobyvatelé. Nikdo se přece nezajímá, jako to bylo ve skutečnosti, když všechny znalosti už máme z filmů Jackie Chana a časopiseckých článků o "budhistovi" Stevenu Segalovi.
To je ten překrásný a záhadný Tibet...
Jak tak jednou přišla řeč na Tibet z doby vlády dalajlámy, kdosi se podivil vyprávění o tom, že ve 20. letech minulého století se snažili sehnat peníze na válečné hry se sousedy, a tak byla duchovním vládcem dalajlámou zavedena zvláštní daň - na uši. To znamená, že ten, kdo chtěl, aby uši zůstaly se svým majitelem, musel zaplatit daň, jinak mu je usekli. Tehdy se to ve mně vzbouřilo: "A tohle že je ten svobodný Tibet, který utlačují Číňané?"
Nu dobře, pojďme se tedy podívat na to, jakým byl Tibet do roku 1959, než "bajonety Lidové osvobozenecké armády Číny" zde jako v poslední zemi na světě zrušily otrokářství. Dalajláma žijící od té doby v exilu vám tyto fotografie nikdy neukáže. Prohlédněte si je sami:
(Z drastických fotek zmrzačených i umírajících lidí – třicetiletých starců, stařen a dětí jsme většinu vynechali. Jsou velmi drastické.)
Horní řada zleva doprava: výrobky tibetských lámů z lebek popravených otroků - amulety z odřezaných rukou (byly nošeny na opasku) - otrok nesoucí na zádech jiného otroka, kterému odsekali nohy za neposlušnost vůči majiteli. Spodní řada zleva doprava: otrok a pes - jeden pelech pro oba - otrok v kládě - otrokyně s odseknutým chodidlem.
Tak bydleli otroci – v pozadí palác lámů.
Otrokyně drží ruku muže, kterou mu usekli předtím, než byl zaživa pohřben.
A nyní něco o tom, za co mohl být otrok potrestán. Je znám případ, kdy hospodář poslal otroka do odlehlé vesnice s úkolem. Ten se nestihl vrátit před setměním a tak přenocoval cestou na poli. Jak se ukázalo, toto pole patřilo nějakému místnímu majiteli a ten požadoval od otroka za přenocování peníze. Otrok peníze samozřejmě neměl, a tak mu za trest usekli ruku. Když se zesláblý vrátil zpátky ke svému pánovi, ten, rozhněvaný skutečností, že zdravý dobrý otrok se stal invalidou, přikázal mu useknout i druhou ruku. Nezaslouží si tato nádherná pohádková země všemožnou podporu ze strany organizací ochraňujících lidská práva?
A zde je ještě jedno svědectví o tam vládnoucích pořádcích od lidí, kteří v Tibetu pobývali. Francouzská cestovatelka Alexandra David Neel v knize "Starý Tibet před novou Čínou" napsala: "V Tibetu jsou všichni rolníci doživotními nevolníky a je nepravděpodobné mezi nimi najít někoho, komu se podařilo se z dluhů dostat."
A David MacDonald, který ve 20. letech XX. století pracoval jako obchodní zástupce Velké Británie v Tibetu, v knize "Skutečný Tibet" napsal následující řádky:
"Nejtěžším trestem v Tibetu je trest smrti. Odsouzeného zašijí do koženého vaku a hodí do řeky. Zpočátku takový vak plave na hladině, ale v průběhu pěti minut se začne potápět. Pokud člověk uvnitř neumře, hodí ho do řeky znova. Když umře, vyndají ho z vaku, mrtvolu rozsekají a naházejí do vody. Kromě trestu smrti však tu existuje i řada krutých trestů: lámání rukou i nohou, vypichování očí, lití horkého oleje nebo vroucí vody do očí, čímž otroka oslepí atd. Pokud to nevolník přežije, zůstane po zbytek života invalidou. Zločinci i podezřelí jsou drženi ve studených, temných a špinavých kobkách až do konce svých dní."
Nicméně ponížení nejsou vystaveni jen otroci. Známý novinář Vsevolod Očinnikov, který v 50. letech Tibet navštívil, vzpomíná:
"Vysvětlili mi, že sekta "Červené čepice" odedávna rozvíjí u mladých lámů schopnost telepatických kontaktů. Aby zlepšili "roaming" takového spojení, používal se jistý krutý zvyk: pod základní kámen každé nové klášterní stavby dávali mladičkého lámu. Mládence uvedli do stavu "samadhí", který je podobný letargickému spánku, a bez jeho vědomí navždy spícího zakryli kamennou deskou. Říká se, že podobně jako kůň ucítí hrob svého pána zemřelého i před několika lety, tak i mrtvoly mladých lámů vydávaly záření usnadňující telepatům přístup k požadovanému objektu.
V roce 1990 jsem ve Lhase besedoval s profesorem bohosloví Tibetské univerzity. Jako dítě byl poslán do kláštera Ganden a zde byl vybrán pro tento smutný osud. Byl však včas varován učitelem, kterému se jeho žáka zželelo, a utekl."
Jenže co když to všechno jsou jen agenti čínské propagandy a drze pomlouvají bezbranné a dobré lámy?
Podívejme se tedy na dokumenty. Melvyn Goldstein ve své knize "The Snow Lion and the Dragon: China, Tibet, and the Dalai Lama (University of California Press, 1995) píše:
„...O několik století později armáda čínského císaře byla poslána do Tibetu, aby poskytla podporu Nejvyššímu lámovi - ambicióznímu 25letému muži, který sám sobě udělil titul Dalai (oceán) Lama, vládce celého Tibetu.
Dvě jeho předchozí inkarnace coby lámy byly zpětně uznány za jeho předchůdce a tak změnil prvního Dalaj-Lamu ve třetího Dalaj-Lamu. Tento první (nebo třetí) Dalaj-Lama uchvátil kláštery, které nepatřily k jeho sektě, a rovněž zničil budhistické spisy, které nesouhlasily s jeho nároky na svatost. Dalaj-Lama, který ho později nahradil, byl zase požitkář, měl mnoho milenek, pořádal velkolepé hostiny ve společnosti přátel a celkově nevedl život odpovídající jeho vysokému postavení. Za to byl svými kněžími zabit. V průběhu 170 let tak bylo bez ohledu na jejich přiznanou svatost zabito představiteli vyššího duchovenstva nebo svými dvořany pět Dalaj-Lamů."
V roce 1660, v době pátého Dalaj-Lamy, vypuklo povstání v provincii Tsang - citadele soupeřící sekty Kaga, v jejímž čele stál vrchní láma jménem Karmapa. Pátý Dalaj-Lama přistoupil k rozhodným krokům proti povstalcům a vypravil mongolskou armádu, aby zničila muže, ženy i děti" jako vejce rozbíjená o kámen... Stručně řečeno, nechť jsou z tváře země setřeny všechny jejich stopy, dokonce i jména".
V roce 1792 byly mnohé kláštery Kagy konfiskovány a jejich mniši byli násilně obráceni k sektě Gelug (sekta Dalaj-Lamy). Škola Gelug známá také pod jménem "Žluté klobouky" totiž nehodlala jiné budhistické sekty tolerovat. Tradiční modlitby této sekty obsahovaly slova:
"Blahoslavený Ty, ó krutý bože učení Žlutého klobouku, který obracíš v prach veliké bytosti, vysoké hodnostáře i obyčejné lidi, kteří znečišťují a kazí učení Gelug,...".
Vzpomínky tibetského generála žijícího v XVIII. století obsahují popisy boje mezi budhistickými sektami - stejně krvavé a nelítostné jako ostatní náboženské konflikty. Tato ponurá historie však zůstává dnešními stoupenci tibetského budhismu na Západě bez povšimnutí.
Michael Parenti píše ve své práci "Přátelský feudalismus - mýtus o Tibetu" (úryvek je delší ale dávám ho sem celý z důvodu jeho názornosti): Jedna 22letá žena, uprchlá nevolnice, vyprávěla:
"Hezké nevolnické dívky si obvykle brali hospodáři jako domácí služebné a používali je pro své rozmary. Byly prostě otrokyněmi bez jakéhokoli práva." Pokud chtěl nevolník kamkoli jít, potřeboval povolení. Majitelé měli zákonné právo chytit ty, kdo se snažili utéci.
Jeden 25letý uprchlík vítal čínskou invazi jako "osvobození". Později svědčil, že v průběhu svého nevolnictví byl obětí nepřetržitého trápení, mrznul a hladověl. Po třetím nezdařeném pokusu o útěk byl nemilosrdně bit lidmi statkáře, a to tak dlouho, dokud z něj všude netekla krev. Potom mu na rány nalili alkohol a sodu, aby znásobili jeho bolest.
Nevolníci byli zdaňováni za manželství, narození každého dítěte i za smrt každého člena rodiny. Platili daň za výsadbu stromu na svém dvoře i za držení zvířat. Daně byly za náboženské svátky, veřejné tance a hru na bubny, daň byla vybírána za uvěznění i za propuštění z něj.
Ti, kdo nemohli najít práci, platili daň za to, že byli nezaměstnaní, a pokud se vydali do jiné vsi práci hledat, platil daň za cestování. Když lidé platit nemohli, kláštery jim peníze půjčovaly na úrok 20 - 50 %. Někdy dluhy přecházely z otce na syna, z děda na vnuka. Dlužníci, kteří nebyli schopní své dluhy splatit, riskovali, že budou prodáni do otroctví.
Teokratické náboženské učení se opíralo o třídní uspořádání. Chudé a utlačované učili, že si své neštěstí způsobili sami svými hříchy z předchozích životů. A tak byli nuceni se se svým těžkým osudem v současném životě smířit, přijmout ho jako karmický trest a žít s nadějí na lepší život v budoucích inkarnacích. Bohatí a mocní chápali svůj šťastný osud jako náhradu za zásluhy v minulém i současném životě.
Tibetští nevolníci se však nechtěli vždycky smířit s rolí obětí karmy, s rolí viníků svého vlastního ponížení. Jak jsme viděli, někteří utíkali, jiní vzdorovali otevřeně, za což byli často podrobeni krutým trestům. Ve feudálním Tibetu bylo mučení a mrzačení - včetně vypichování očí, vytrhávání jazyka, odtrhávání končetin - oblíbenými druhy trestů používaných vůči zlodějům a uprchlíkům anebo vzpurným nevolníkům.
Když putovali v 60. letech po Tibetu Stuart a Roma Herder, hovořili s bývalým nevolníkem Zerethem Tueya Wangem, který ukradl dvě ovce patřící klášteru. Za tento čin ho zbavili obou očí a zmrzačili mu ruku, takže ji už nikdy nemohl používat. Vysvětlil jim, že přestal být budhistou: "Když jim svatý Láma přikázal aby mě oslepili, pomyslel jsem si, že na náboženství není nic dobrého." Přestože zbavení života je v rozporu s budhistickým učením, některé provinilce trestali velmi silným bičováním a pak ho "ponechali Bohu" v mrazivé noci zemřít.
"Překvapující shoda mezi Tibetem a středověkou Evropou..." - uzavírá Michael Parenti ve své knize o Tibetu.
V roce 1959 Anna Louise Strong navštívila výstavku mučicích nástrojů používaných tibetskými majiteli.
"Byla tam pouta všech velikostí, včetně maličkých pro děti, nástroje na řezání nosů a uší, na lámání rukou, na podřezávání šlach na nohách. Byly tam nástroje na lití horkého klihu, biče a speciální nástroje na kuchání. Na výstavce byly i fotografie a svědectví obětí, které byly oslepeny, zmrzačeny nebo zbaveny končetin za krádež.
Jednomu pastýřovi měl hospodář zaplatit náhradu v jüanech a pšenici, ale zaplatit odmítl. Pastýř si tedy vzal jeho krávu. Za to mu uřezali ruce. Jinému pasákovi, který se bránil, když mu chtěli vzít ženu a dát ji statkáři, zlámali ruce. Byly tam vystaveny i fotografie komunistických aktivistů s uřezanými nosy a roztrženými ústy a také ženy, kterou nejprve znásilňovali a pak jí uřízli nos.
Přestože se nám tomu nechce věřit, feudálně-teokratický Tibet byl nekonečně vzdálený od zromantizované Šangri-La, které se tak nadšeně obdivují západní propagátoři budhismu".
Působivá svědectví o mírném a dobrotivém náboženství a jeho představitelích, není-liž pravda?
A zde je ještě jeden mýtus (ostatně vymyšlený samotným Dalaj-Lámou) - že totiž Dalaj-Láma je hlavou všech budhistů. Ve skutečnosti je pouze hlavou všech lamaistů - náboženství tibetských lámů, kteří nasáli do svých praktik strašné krutosti tradičního tibetského náboženství Bon a dalších podobných.
Dejme ještě jednou slovo M. Parentimu:
"Pro bohaté lámy a statkáře byla komunistická intervence velikým neštěstím. Velká část jich emigrovala do zahraničí, včetně samotného Dalaj-Lámy, kterému v útěku pomohla CIA. Někteří pak projevili veliký úžas nad skutečností, že si budou muset na svůj život vydělat sami. Mnohým se však podařilo tomuto smutnému osudu vyhnout. V průběhu 60. let totiž dostávala tibetská emigrantská komunita od CIA 1,7 milionů dolarů ročně, jak bylo v roce 1998 publikováno v dokumentu ministerstvem zahraničí. Po tomto zveřejnění organizace Dalaj-Lámy sama přiznala, že v 60. letech dostala od CIA miliony dolarů na vypravení ozbrojených skupin do Tibetu, které měly podkopávat maoistickou revoluci. Dalaj-Láma sám dostával každoročně 186.000 dolarů. Jeho i další tibetské vyhnance podporovala i indická rozvědka. Na otázku, zda on a jeho bratři patří k CIA, Dalaj-Láma odmítl odpovědět. Samotná CIA tato fakta rovněž nekomentuje."
Takový je zcela nestranný obraz tibetských lámů, pokud si neděláme představu o lamaistické teokracii podle reportáží západních televizních kanálů, holywoodských filmů nebo spisů madame Blavatské, Roericha a dalších teosofů.
Mohou nám namítnout, že pozitivně tajemný a záhadný obraz Tibetu byl vytvořen dlouho před připojením Tibetu k Číně a lidé, kteří tam byli, už nic takového nepamatují. Stačí však zjistit, co věděli Evropané o Tibetu v 19. století, kdy tyto mýty začaly vznikat. Nic takového fakticky neznali.
Existovala jakási tajemná země, vysoko v horách, v níž, jak se říkalo, žili mudrci... V podstatě jen tato matrice stačí, aby se podle ní vytvořila řada pseudovědeckých spekulací (jak známo, čím je informace tajemnější a méně dostupná, tím je přitažlivější).
Většina těch, kdo formovali mýty o Tibetu, tam buď nikdy nebyli, nebo tam byli až po té, co si o něm vytvořili své zcela vyhraněné mínění, a takové lidi nepřesvědčíš, dokonce ani v tom případě, že by lámové před jejich očima vařili jídlo z nemluvňat. I v tom by jistě byl nalezen nějaký sakrální význam.
Je politováníhodné, že téma Tibetu bylo po dlouhé roky ponecháno různým podvodníkům z náboženských sekt, čímž bylo zahaleno rouškou jakéhosi tajemna a nedostupnosti.
Když budu objektivní, pak tibetský budhismus není v ničem lepší ani "sakrálnější" než indický nebo čínský a tibetská civilizace 50. let XX. století rozhodně není "svébytným a unikátním útvarem", ale reliktem středověku v současném světě, proto všechny nároky lámů a jejich podporovatelů na nějakou exkluzivitu v případě údajně barbary zničené unikátní civilizace mají stejné právo na existenci jako například tvrzení neonacistů, že hordy bolševiků zničily unikátní civilizaci Třetí říše. Mezi nimi je mimochodem mnoho společného a není divu, že se nacističtí šéfové k Tibetu chovali s takovým respektem. Cítili spřízněné duše.
Charakteristickým momentem je, že Dalaj-Lámovo okolí dosud požaduje po Číně návrat "toho, co bylo", ale to, co bylo, my všichni už velmi dobře známe. Nemyslím si, že potomci těch 4 tisíc otroků patřících do osobního vlastnictví Dalaj-Lámy, by se nějak zvlášť zaradovalo z návratu do postavení svých předků. Sami o tom mluví. Ano, Dalaj-Láma je tam dosud chápán jako duchovní vůdce, o tom není pochyb, ale nic víc. Je pozoruhodné, že čínská vláda opakovaně Dalaj-Lámovi nabídla, aby se do Tibetu jako duchovní vůdce vrátil - samozřejmě za souběžné existence stávající administrace, což on ale zcela odmítá. Potřebuje, aby "vše bylo tak, jako dřív", a to je samozřejmě nemožné.
Takže to pojďme shrnout. Tibet v roce 1959 vůbec nebyl nebeskou Šangri-La, ale zaostalou feudální teokracií, jejíž náboženství nebylo o nic "sakrálnější" než jiné proudy budhismu, naopak mnohá svědectví o účasti tibetských lámů na mučení a popravách lidí jdou jasně proti budhistickému kánonu. Celá tato velkolepá země byla řízena jen hrstkou bezuzdných lámů a majitelů pozemků, kteří si byli velmi dobře vědomi své beztrestnosti.
K sobě připoutaní otroci, z nichž jeden je bezruký
Zdroj: gloria.tv
OBČANÉ ČESKÉ REPUBLIKY VYHLÁSILI BOJKOT
My, občané ČESKÉ republiky,
kteří bráníme našeho prezidenta Miloše Zemana, vyhlašujeme BOJKOT všem tzv. umělcům, kavárenským flákačům i televizní žumpě za páteční vulgární vyjadřování vůči prezidentovi i vysílání TV přenosu.
BOJKOTUJEME také umělce za vyhlášení "Týdne nepokojů" i vůči nám, kteří zvolili v prezidentských volbách Miloše Zemana za svého prezidenta.
Vyhlašujeme BOJKOT všem českým (československým) seriálům s těmito herci. Vyhlašujeme BOJKOT všem divadelním před...stavením a divadlům, která tyto umělce angažují.
My, občané České republiky budeme BOJKOTOVAT tento směr kulturního života, dokud se aktéři veřejně neomluví panu prezidentovi za hrubé urážky, v pořadu Show Jana Krause, za účast na Staroměstském náměstí, za "Uličku hanby" při odcházení ze slavnostního ceremoniálu z Hradu a další příkoří a křivdu...
To vše sice může být do nějaké míry pravda, ale podstatným přínosem byly hlasy ožebračených někdejších pracovníků v průmyslu „rezavého pásu Ameriky“, kteří přece nejsou hloupí, aby se nechali opít nějakým populismem. To je problém, který mají všechny bývalé průmyslové země, a proto potřebují globalisté o něm mlčet. Globalizace přinesla pauperizaci bývalých techniků a řemeslníků pracujících v průmyslu. Výroba se přesunula do zaostalých zemí. Vina je tedy globalizace a Tramp se proti ní postavil. Někde jsou to rezavějící haly bývalých průmyslových podniků a někde jsou to třeba agresivní přistěhovalci, jinde mizerné, ale levné zboží z druhé strany světa, kterému nelze konkurovat. Samozřejmě, že nepříznivých důsledků globalizace je mnoho, téměř všechny krizové společenské jevy do této sorty spadají, v různých zemích se to či ono projevuje jinak, ale příčina je převážně v globalizačním trendu.ak chápat globalizaci jako společenský jev?
Globalizace má dva hlavní aspekty – přirozený a ideologický. Přirozený je dán technickým vývojem komunikace a dopravy. Lidé mají k sobě nepochybně blíže, spojuje je internet a televize, cestovat je mnohem snadnější. Lidé různých národů se snadněji stýkají a ti, kteří mají k sobě nějak blízko a rozumí si, navazují přátelství a dokonce i mezinárodní manželství. Některé kultury si ovšem nerozumí a nejspíše rozumět ani nemohou, nicméně cestování vede k určité toleranci, jejíž význam se ovšem přehání.
Druhý aspekt je ideologický projekt. Zde jsou opět dvě části tohoto projektu: liberální a marxistický. Liberální volný trh bez hranic, který vypadá jako přirozený princip, je spíše ideologická akce, protože není přirozené, aby rozdílně vyspělé země měly neohraničený obchod nebo dokonce společnou měnu – rezavějící haly bývalého „železného pásu Ameriky“ a řecká krize jsou toho dokladem. Marxistická část tohoto projektu je jaksi zakrývací. Má tlumit nepříjemné dopady liberální části a připravit další vývoj. Peníze z obrovských zisků se mají umisťovat částečně do sociální sféry a vytvářet ve vyspělých zemích prostředí jakési náhradní práce ve službách, budování infrastruktury a její neustálé opravy. Bývalí technici tak prodávají mobilní telefony a nějak živoří. Využít je zapotřebí všech možných rezerv, které vyspělé země mají. Čerpá se především z lidského materiálu. Mladí lidé dlouho studují a užívají života, odkládají a nezakládají rodiny, což zase má za následek pěknou životní úroveň bez velkých nákladů (bydlí u rodičů a sami toho moc nespotřebují). Kdyby měli mít děti v reprodukčním množství v přirozeném věku 20 – 25 let, bylo by to s životní úrovní a celkovým životem podstatně materiálně skromnější. K tomuto vytěžování lidského materiálu na úkor budoucnosti vede samozřejmě i mýtus ženské emancipace, ideologie rovnosti, ve které se ženy přizpůsobují mužskému výdělečnému a promiskuitnímu způsobu života, jejich přirozené rodinné sklony jsou vysmívány jako zaostalé.
Levné zboží z rozvojových států (levně pořízené a výhodný měnový kurz) přispívá k životní úrovni vyspělých států bez práce (pracují lidé jinde). Lze tedy velmi dlouho žít na dluh, který donekonečna narůstá. Peníze se získávají také z minulosti: děti prodávají vily po rodičích, pozemky a rodinné podniky Číňanům a dalším. Stále se čerpá z budoucnosti a minulosti. Jednou se to musí projevit. Zatím k tomu slouží hédonický život a neomarxistické ideály. Nevím, jestli je to vše proradný plán globalistů, nebo vývoj běžící samospádem poté, co už tvořivá práce zanikla a převážná část lidí se odnaučila technicky a řemeslně pracovat.
Globalistické tažení proti státům a demokracii
V otevřeném světě demokracie není možná, dokonce ani v takovém mnohonárodním útvaru bez jednotné identity, jako je EU. Demokracie je neomylně spojena se státem. Funguje jen tam, kde je občanská sounáležitost, lidé musí mít k sobě blízký vztah, musí chápat společné zájmy, musí mít vzájemnou empatii. To dovedou jen vyspělé státy, které prošly určitým vývojem. Ovládnout stát zvenčí je možno jen, když atributy občasné sounáležitosti nefungují: Vláda je úplatná, občané sounáležitost nemají a vládnou skupinové a osobní zájmy. To se stane výchovou k přehnanému individualismu, přesvědčováním lidí, že záleží jen na jednotlivci, ztratí se vědomí přesahujících hodnot a sounáležitost s podstatnými kolektivy: rodinou, obcí, národem a státem. Nazývám to efekt odloučení. Lidé se jaksi nejsou schopni domluvit a respektovat. Rodiny se rozkládají a nezakládají. Ve spolcích se hádají, pokud je nespojují viditelně jen materiální zájmy. Sport už není kvůli zdraví lidu, ale kvůli penězům. Politika není službou, ale výdělečnou činností. Někdejší liberální výchova k individuální zodpovědnosti se protáhla do „odloučení“, které je zbavuje zodpovědnosti za kolektiv.
Základní charakteristikou kosmopolitního přesvědčení je absence sounáležitosti s národem a státem jako výsledek „odloučení“. Odloučení vyjádří třeba takto: „Český stát je k ničemu, stejně nikdy nebojoval.“ Nebo: „Český národ byl vždy plebejský a komunistický“ a dodají, že je s těmito útvary nic nespojuje. Kosmopolitní přesvědčení potom obvykle následuje nějakým rčením, že se máme rozpustit ve světě nebo alespoň v EU, prostě se nějak „zrušit“. To je typická řeč „odloučeného“ člověka, který zaujal kosmopolitismus jako východisko.
Globalistická vláda je vláda peněz a ideologie. V globálním světě není žádná jiná moc, než peníze. Osoby vlastnící tyto obrovské prostředky jsou nějak sdruženy a mají společný zájem: udržet globální obchod a celý proces globalizace. Dále je tam zřetelný vliv levicových ideologů sledujících marxistické myšlenky o beztřídní společnosti a odumírání státu. Obojí si celkem vyhovují a nestíní si. Ve státech ovládaných „odloučenými“ lidmi si vše koupí. Nepotřebují rušit demokracii, zaplatí si strany, občanská sdružení, neziskové organizace, media a vlastně všechno. Jen internet jim narušuje mediální nadvládu a tak se snaží v rámci mediální války proti Rusku nějak eliminovat vliv nezávislých subjektů (k tomu také tu válku potřebují). Globálním obchodem pauperizují střední třídu, která nemá prostředky, aby se jim postavila, navíc žije hédonicky, peníze prokonzumuje a hlavně nemá sounáležitost, není ochotna obětí pro svůj stát a národ. Globální vládě peněz nic v cestě nestojí. Navíc se snaží skrze orgány EU a instituce placené EU zasahovat do států jakýmsi supervizorem nad dodržováním lidských práv. Aby to bylo možné, musí být diskriminace a ta je opět možná jen tenkrát, když existují menšiny, které vždy budou diskriminované. Etnické menšiny se musí vytvořit přistěhovalectvím, ale i jiné menšiny jako třeba homosexuálové, hendikepovaní nebo ženy, jsou přece utiskované většinou bílých zdravých a výkonných mužů a proto vyžadují ochranu vnějších sil. Navíc globalisté mají v menšinách spojence.
Závěr: Najednou to vše přestalo platit. Najednou se objevil „nacionalismus“. Nepředstavitelné. Kde se proboha vzal, snad ne v temné minulosti? Tušit to dával už Orbán, následně Kaczyński, potom brexit a nyní, ó hrůzo, sám velký Trump. A to ještě do toho nemíchám Zemana, který „nacionalisticky“ zvítězil nad kosmopolitou Schwarzenbergem.
Před deseti lety jsem vydal knihu Návrat k domovu, kde vysvětluji konzervativní postoje jako řešení krize rodiny a občanské společnosti. Nyní vyšlo druhé vydání, protože se s mnohými dalšími domnívám, že obsahuje i jakési usměrnění nacionalismu od ideologie k problémům normálního kontinuálního života v domově.
Přesto však není globalistický projekt uskutečnitelný zvláště v segmentu neomarxistických ideálů, protože není možný jiný svět než svět domovů. Moderní svět nemůže být světem „odloučených“ jednotlivců, kteří k sobě necítí žádný vztah definovaný národem nebo státem. A svoji vůli mohou lidé uplatňovat jen v rámci kolektivní sounáležitosti, v rodině, v občanské společnosti, v obci, v národě a ve státě. Demokracie bez sounáležitosti není možná. VLASTIMIL PODRACKÝ
SLEZSKÁ VLÁDA POGRATULOVALA TRUMPOVI K VÍTĚZSTVÍ
Zatímco evropské politiky ze zavedených stran zvolení Donalda Trumpa vesměs znepokojilo, a ty německé dokonce šokovalo, ruský prezident Vladimir Putin je zřejmě spokojen. Alespoň se tak zdá z blahopřejného telegramu, který Trumpovi poslal.
Donald Trump
FOTO: Carlo Allegri, Reuters
Prezident Putin „doufá ve spolupráci zaměřenou na vyvedení rusko-amerických vztahů z krize a také na řešení aktuálních mezinárodních problémů a na hledání účinných odpovědí na výzvy globální bezpečnosti”, citovala agentura TASS ze sdělení tiskové služby Kremlu.
Ruský prezident rovněž vyjádřil přesvědčení, že "rozvíjení konstruktivního dialogu mezi Moskvou a Washingtonem, založeného na principech rovnoprávnosti, vzájemné úcty a reálného respektování stanovisek druhé strany, odpovídá zájmům lidu našich zemí i celého mezinárodního společenství".
Německé vnímání výsledku americké prezidentské volby se značně liší. A to i pokud jde o to, jak příchod Trumpa ovlivní bezpečnostní situaci ve světě. „Těžký šok,“ netajila například své zděšení německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.
„Samozřejmě že si my Evropané uvědomujeme, že si bude Donald Trump pokládat otázku, co přinášíme (Severoatlantické) alianci. My se ale budeme také ptát, jaký je jeho přístup k NATO. Vystává mnoho otázek. Naším zájmem je otevřená a zodpovědná Amerika,“ reagovala podle Deutsche Welle von der Leyenová z konzervativní strany spolkové kancléřky Angely Merkelové.
Rakouský kancléř Christian Kern se nechal slyšet, že výsledek volby „ukázal frustraci lidí a Evropa by se z toho měla poučit”. Dodal, že je otázkou, jaká bude Trumpova zahraniční politika.
Slovenský prezident Andrej Kiska blahopřál Trumpovi ke zvolení. "Spojené státy jsou důležitým partnerem a spojencem Slovenska i Evropské unie a pokládám za důležité, že to tak zůstane i v budoucnu," uvedl Kiska. Trumpovi blahopřál rovněž slovenský premiér Robert Fico, který rozhodnutí amerických voličů plně respektuje.
Podobná reakce jako z Německa přišla z Francie, další klíčové země Evropské unie. „Musíme počkat, co bude chtít nový prezident dělat, protože to, co zatím řekl, je značně znepokojující. To, co se děje v tomto světě nejistot, je pro Evropu výzvou. Obzvlášť teď, po brexitu a zvolení Donalda Trumpa. Musíme být jednotnější,“ reagoval na výsledky americké prezidentské volby šéf francouzské diplomacie Jean-Marc Ayrault. Podle serveru EU Observer se rovněž nechal slyšet, že se „obává o vztahy s USA“.
„Po brexitu a těchto volbách je už možné všechno. Svět se nám hroutí před očima,“ napsal v prvotní reakci na Trumpovo zvolení francouzský velvyslanec v USA Gerard Araud. Svůj příspěvek později smazal, ale přidal jiný. „Je to konec jedné éry. Éry neoliberalismu,” poznamenal.
Premiérka Spojeného království Theresa Mayová Trumpovi pogratulovala. „Británie a Spojené státy mají trvalý a nadstandardní vztah založený na společných hodnotách svobody, demokracie a podnikání. Jsme a budeme silní a blízcí partneři v obchodu, bezpečnosti a obraně. Těším se na spolupráci se zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem,“ uvedla.
Z ústředí Evropské unie v Bruselu přišla smířlivější reakce. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová se nechala slyšet, že vztahy Evropské unie se Spojenými státy jsou silnější než jakékoli změny a Unie bude po zvolení Donalda Trumpa s Washingtonem dále spolupracovat. „Budeme dále spolupracovat a opět nalézat sílu Evropy,” slíbila Mogheriniová.
Předsedové Evropské rady a Evropské komise Tusk a Juncker pozvali zvoleného prezidenta Trumpa na summit EU–USA co nejdříve, jak to bude možné. "Musíme upevnit mosty, které jsme přes Atlantik budovali," napsali mu.
První reakce přicházejí také z Asie. Jižní Korea věří, že Trump bude pokračovat v tlaku na KLDR kvůli jejímu jadernému programu. Obává se ale nepředvídatelného návrhu z jeho strany.
Na zvolení Trumpa už reagovala také Čína, byť stručně. Ústy mluvčího ministerstva zahraničí vzkázala, že doufá ve stabilní a spolehlivý rozvoj vzájemných vztahů.
Český prezident k volbám do krajů a do Senátu
Prezident České republiky Miloš Zeman očekával od voličů, že budou volit menší zlo. Malá účast občanů v krajských volbách 2016 dala jasně najevo, že není koho volit,a že nesouhlasí se stávajícím mocenským systémem. Kdo byl skutečným vítězem v letošních kajských volbách 2016? Účast v krajských volbách byla 34,6 %, v senátních volbách 33,5 %. Jsou tyto volby platné? Kdo je anuluje?
Květa Lauterbachová
6.10.2016 E-republika
Prohlášení politiků a šéfů Deutsche Bank zní takto: "Deutsche Bank nebude novou Lehman Brothers v Evropě". Lze jim věřit, když se podíváme na čísla jako zkušení účetní, kteří umí číst z rozvahy? A to nemáme pohled na různé podrozvahové účty a kostlivce ve skříni.
V pátek 30. září 2016 vše ukazovalo na možné vyvolání bankovní tsunami, která by mohla být spuštěna nikoliv prostřednictvím italského bankovního sektoru, nýbrž možná právě díky Deutsche Bank (DeBa). O její situaci, a zejména náloži zbraní hromadného ničení ve formě derivátů, jsme psali mnohokrát, naposled v tomto článku.
Víkend je pryč, v sobotu si někteří klienti stěžovali, že si nemohli v bankomatu vybrat peníze a měli i zablokované karty. Deutsche Bank to komentuje jako IT poruchu. I když se cena akcie v pátek v 17 hodin díky dnes již prokazatelně záměrně vypuštěné mediální kachně o snížení pokuty z USA malinko zvýšila a přesáhla hranici 11 euro za akcii, cena na burze DAX od 17 hodin opět spadla. Mlčení a mlžení a využití státního svátku v Německu nevěstí nic dobrého. Solidní informace nejsou - a my politici, my nic...
S velkou kritikou se do Deutsche Bank (DeBa) pustil německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel, když po cestě v letadle do Teheránu v podstatě dementoval informace, že by se Deutsche Bank stala obětí spekulace, protože je to právě DeBa, která má postavený svůj obchodní model na spekulování. Naštval tím ovšem šéfy koncernů, viz reakce generálního ředitele BASF Jürgena Hambrechta, který reagoval na ministra slovy, že velké podniky potřebují banku jako je Deutsche Bank, která „je doprovází na cestě do světa“. Na podporu Deutsche Bank, která by měla uklidnit investory i veřejnost, vystoupily všechny velké podniky kótované na německé Dax burze.
Samozřejmě není žádným tajemstvím, že velké koncerny mohutně spekulují na finančních trzích a vlastní výroba je při nasycené poptávce a obrovské konkurenci stále méně rentabilní. Takže automobilky i farmaceutické koncerny mají výrobu a prodej svého zboží něco jako malou přidruženou výrobu k aktivitám na finančních trzích. Není proto divu, že korporace potřebují spojence v Deutsche Bank. Kritika by ovšem měla směřovat i na Sigmara Gabriela, jako ministra hospodářství. Co udělal tento pán pro to, aby se omezily spekulace a oddělilo investiční a klasické bankovnictví? Proč se znovu nezavedl Steagallův akt, který Bill Clinton zrušil v roce 1999 na nátlak finančních lobbyistů? A tak bychom mohli pokračovat. Martin Armstrong komentuje aktuální stav takto:
Deset velkých hedgových fondů se stahuje z Deutsche Bank. Co je potřeba vědět je, že Deutsche Bank (Němci v ní vlastní pořád ještě 26 %, pozn. KPL), je hlavním zúčtovacím centrem pro obchody v Evropě. Problémem hedgových fondů je aktuálně, kam se mají hnout se svými penězi. Krátkodobě by je mohly převést do New Yorku nebo do Londýna. S více jak 60 biliony derivátů u Deutsche Bank není vláda schopna vůbec pochopit, o co jde, natož aby dokázala tuto krizi řešit. Stojíme před masívní krizí důvěry.
Tolik Armstrong. Prohlášení politiků a šéfů Deutsche Bank zní takto: "Deutsche Bank nebude novou Lehman Brothers v Evropě". Lze jim věřit, když se podíváme na čísla jako zkušení účetní, kteří umí číst z rozvahy? A to nemáme pohled na různé podrozvahové účty a kostlivce ve skříni.
Angela Merkelová se vyjádřila jasně, že o záchraně této velkobanky německá vláda neuvažuje. To nakonec potvrzuje i ministr Gabriel. Nedávno však vyzvala německé obyvatelstvo, aby si lidé vytvořili zásoby na 10 dnů pro případ krize. V Rakousku byl tento týden vytvořen zvláštní štáb při vládě pro operativní řešení případu krize. A v sobotu se opakovalo několikrát houkání sirén a cvičení poplachu. Co si o tom má soudný občan myslet?
Tento víkend byl v Německu prodloužený na tři dny. Němci slaví v pondělí 3. října 2016 svátek sjednocení Německa. Drážďany jsou v obležení tanků, jako kdyby se očekával úder nepřítele. Známý je výrok Wolfganga Schäubleho, dnešního šéfa „záchranného fondu“ ESM, který se týká vkladů obyvatel. S „bail-in“ se musí obezřetně a když jsou zavřeny banky, tedy o víkendu. A DeBa je na tom velmi špatně. Nejde jenom o pokutu ve výši 14 miliard eur, která by mohla být snížena po vzájemném vyjednávání s americkou vládou snížena až na 5,4 miliard. Zatím to ovšem není plně potvrzeno, údajně se podle Wall Street Journal nakonec nedohodli.
Dnes byla v Milánu vznesena obžaloba proti 13 bývalým a současným špičkovým manažerům Deutsche Bank, Monte dei Paschi di Siena a Nomura za kriminální jednání na finančních trzích. Jakmile se hedgové fondy obrátí k DB zády, ocitne se banka v neřešitelných obtížích. Spustí se lavina a stádo bude následovat a jednotlivé banky budou redukovat svoji pozici u DB. Podle Handesblattu se Armstrongova předpověď naplňuje. Celkem 10 velkých hedgových fondů omezilo své obchodování a stahuje kapitál, jmenovány jsou hlavně Millenium Partners, Roks Capital Management a Capula.
Egon von Gryerz ze Švýcarska hlásí: Deutsche Bank je příliš velká nejenom pro Německo, ale pro celý svět. Tuto větu vyslovil tento zkušený švýcarský podnikatel již 18. září 2016 a varoval, že to může být právě ona, na kterou je namířena střelba ostrými náboji. Po útocích na automobilový průmysl, sankcích proti obchodování s Ruskem, přičemž uprázdněná místa obsadily americké firmy, organizovanému stěhování národů s očividným záměrem změnit etnickou a religiózní strukturu původního německého obyvatelstva - následuje útok na nejslabší článek německé ekonomiky, tedy Deutsche Bank.
Uvědomme si, že Deutsche Bank je jednou z největších bank světa. Při bilanční sumě 1,6 bilionu eur má však vlastní kapitál pouze 4 %, tedy 68 miliard eur. Tržní cena banky je 16 miliard při jednom procentu bilanční sumy. Jenže k tomu je potřeba přičíst oněch 60 bilionu eur v derivátech. Což odpovídá dvacetinásobku německého HDP. Proto výše uvedená slova Egona von Gryerze. Banka, která ztratí 90% své hodnoty, nepřežije. Vývoj ceny akcií od roku 2007 mluví sám za sebe. Ztráta 92,7 % hodnoty!
Realita je taková, jaká je. Panika byla již spuštěna. Se zajímavou informací přišel tento zdroj, článek zde a také zde. První zdroj uvádí informaci, že o víkendu mělo proběhnout uzavření přístupu klientů k penězům u Deutsche Bank, druhý zdroj tvrdí, že akcie DB začaly skupovat americký Fed, Japonská centrální banka a ECB. Něco se děje, poněvadž jenom ECB a BoJ tisknou nekrytou měnu ve výši 180 miliard eur měsíčně. A Fed nepřistoupil k avízovanému zvýšení úrokových sazeb.
Monte dei Paschi zachránila ECB. Centrální banky si za natisknuté fiat money klidně koupí celou zeměkouli i vesmír. Ve světle čísel se tato věta nejeví být přehnaná. ECB zachránila v poslední sekundě zkrachovalou banku Monte dei Paschi di Siena, viz naše články o této bance. Deutsche Bank je však banka většího kalibru. Ne na Italy, ale na Němce bude tak možné ukázat prstem znovu jako na viníka všeho zla v Evropě.
Vrátila jsem se z Toskánska, kde jsem sbírala informace, týkající se banky Monte dei Paschi di Siena.To je historie zralá na román. Z mnoha rozhovorů s lidmi (pokud mluvíte dobře italsky, tak se vám otevřou a leccos prozradí) bylo cítit napětí a nenávist vůči Němcům. Noviny jsou plné titulků jako „Matteo Renzi: Berlín nás zničí. Jediný náš spolehlivý partner jsou USA“. Obyčejní lidé si stěžují: "Do Itálie jezdí tolik německých turistů – každým rokem víc, je tedy vidět, že jsou jediní, kterým se v Evropě daří dobře. A my tu máme penze 500 euro, obrovskou nezaměstnanost mladých, kteří nezakládají rodiny, ruší nám i pošty na odlehlých vesnicích, všechno upadá." Těžko těmto lidem vysvětlovat, že jde o ekonomickou válku proti celé Evropě, o velkou geopolitickou hru s Evropou. Německo má sehrát roli viníka. Tu roli, kterou už ve 20. století sehrálo. A podle nálady v Itálii se zdá, že se to zase jednou povedlo. Rozděl a panuj...
Praha - Nově spuštěný zpravodajský projekt Seznam Zprávy dnes zveřejnil video pořízené v Březnu, ve kterém policejní prezident Tomáš Tuhý údajně urážel některé ministry i celou vládu. Policejní prezident se proti tomuto tvrzení ohradil, na svých slovech prý nic urážlivého nevidí.
Důchody pro „podlidi“, občany a „nadlidi“
Farizejští úředníci z EU tlačí na vládu Bohumila Sobotky, aby zrychlila proces nárůstu věku na odchod do důchodu. Přičemž díky chemickému praseti - Kalouskovi, máme neomezený odchod dle narození, tedy přes 70 let u nynějších narozených dětí.
Průměrný důchod Němce je o 300% !! vyšší, ale to hlavní, Německo schválilo novou důchodovou reformu, která platí od 1.července letošního roku, a snižují odchod do důchodu ze 65 na 63 let, reforma také zvyšuje důchody o 57 euro. Píšou o tom jedině v Mladé frontě Dnes, která patří Babišovi, ostatní deníky o tom mlčí, hajzlové...!!! A teď si přečti to "nejlepší" nakonec, jak nám nadřazeně vládnou z té Evropské unie, a jak si umí dopřávat na úkor nás všech, ale to si raději sedni, ať to s Tebou nešlehne
Odchod do důchodu ve věku 50 let s 9000 eury měsíčně pro úředníky EU byl schválen!
Napsal Svět kolem nás dne 7. května 2014. Kategorie Zahraniční
Všimli jste si, že naši politici/poslanci a jejich "pochlebovači" dělají vše proto, aby se dostali do evropské správy?
Proč? Bude vás to zajímat.
Odchod do důchodu ve věku 50 roků s 9000 eury měsíčně pro úředníky EU byl schválen!
Už v roce 2014, 340 zaměstnanců odešlo do předčasného důchodu ve věku 50 let s penzí 9000 eur za měsíc! Což je v přepočtu + - 252 000,- Kč
Jen pro ty, kteří třeba neví co je to euro? Dnes cca 28 Kč. Za tu almužnu pak si ještě část bývalých europoslanců musí přivydělat nějakou tu pětku např. jako předsedové dozorčí rady, či generální ředitelé, nebo berou i jiné podřadné práce jako poradce ministrů, nebo konzultantské práce a přednášející na význačných universitách za tzv. extramoney. Jo zlatá, dobrá EU. I zlatá, i dobrá. Jen pro koho? Co Vy na to?
Proto , že naše „svobodná a nezávislá“ média národ neinformují, považuji za svou povinnost rozesílat tento email na všechny strany ......... Za co tedy platíme televizní a rozhlasové poplatky , když se z veřejných médií nic nedovíme ???
Gratulace a sláva lidu a vládě Holandska!!!
Holandsko, které má 6 % muslimského obyvatelstva, je od ledna nuceno utlumit svůj program “multikulturalismu”. Holandská vláda má po krk toho, jak je hanobena muslimy a proto opouští zmíněný model soužití. Po dlouhém období "multikulturalismu", které nepřineslo nic, kromě povzbuzení muslimské imigrace a vytvoření paralelní společnosti, která škodí zemi, objevuje se teď nový projekt, který předložil parlamentu ministr vnitra Piet Hein Donner 16. června loňského roku a říká: «Vláda sdílí nespokojenost holandského lidu s modelem multikulturní společnosti v Nizozemsku a vyjadřuje svůj záměr zaměřit své priority na základní hodnoty holandského národa. V novém systému integrace budou hrát holandské hodnoty hlavní roli a proto vláda nebude dále trvat na modelu multikulturní společnosti. Následuje poznámka: " Přísnější integrace je nyní naprosto oprávněná. Proto se musí říci vládě a všemu lidu, že taková orientace je absolutně nutná, protože holandská společnost je v bodu rozkladu holandské identity a holanďané se už necítí “jako ve vlastním domě”. Nová integrační politika bude pro přistěhovalce mnohem náročnější. Na příklad, přistěhovalci se povinně budou muset naučit holandsky a vláda bude mít účinné donucovací prostředky proti přistěhovalcům, kteří ignorují hodnoty země a neuposlechnou nizozemského práva "
Nizozemská vláda také zastaví poskytování zvláštních dotací pro integraci muslimů (kteří ji tak jak tak ignorují). Podle Donnera, "není možné, aby se vláda nebo lid přizpůsobovali imigrantům". Tento projekt počítá s vytvořením dvou zákonů, které za prvé zamezí fingovaným sňatkům a za druhé zavedou přísná opatření k muslimským přistěhovalcům, kteří snižují možnost najít si práci tím, že nechtějí ustoupit do svých zvyků v oblékání. Obzvláště se Vláda chystá zakázat používání všech druhů oblečení, které zakrývají tvář, jako jsou velo, burka a džiháb a to vše od ledna 2016 Holandsko si uvědomilo, možná trochu pozdě, že by její multikulturní liberalismus mohl proměnit jejich zemi v teritorium “muslimských kmenů “, jejichž hlavním cílem je zničit národ, který jim poskytl přístřeší a jeho vlastní holandskou identitu. Budoucnost světa, jak jej známe, je ve vážném nebezpečí a z tohoto důvodu je velmi žádoucí, aby Australie, Spojené Království, Kanada, Begie, Francie a USA přijaly tuto iniciativu a učinily konec světovému bujení muslimstva, které nerespektuje nic a nikoho. Toto opatření je velmi potřebné, jinak za dvacet let náš západní způsob života přestane existovat. Gratulace a sláva lidu a vládě Holandska!!!
Největší polistopadový vlastizrádce by oslavil 80 let
Exprezident Václav Havel by se ve středu 5.10.2016 dožil 80 let. Všechny média tohoto člověka oslavovaly jako hrdinu. Skuetční vlastenci však na Havla vzpomínají jako největšího vlastizrádce a konfidenta Ameriky. Havel byl u toho, když se rozpadlo Československo. Havel byl u toho, když milióny lidí byly ožebračovány tzv. kupónovou privatizací, Havel nese odpovědnost za vraždy spáchané tzv. prezidentskou amnestii, Havel se podílel na vzniku kriminálního, pezprecedentního státu, kde lež vítězí nad pravdou a právo nemá v České republice skoro žádný význam. Havel nese zodpovědnost za milióny lidí, kterým tzv.demokracie vzala veškeré jistoty a tisíce dalších v zoufalství si raději vzaly život. Vzpomínat na Havla je stejné, jako vzpomínat na masové vrahy i Havlovy ruce jsou potřísněny krví. Slezané a Slezská republika se stydí za Václava Havla a rozhodně nepodporují vzpomínku na tohoto člověka, který zničil to, co na druhé straně vytvořil T.G.Masaryk. Přirovnávat Havla k Masarykovi je stejně nešťastné jako přirovnávat USA ke státům, které šíří světový mír.
Praha - Nově spuštěný zpravodajský projekt Seznam Zprávy dnes zveřejnil video pořízené v Březnu, ve kterém policejní prezident Tomáš Tuhý údajně urážel některé ministry i celou vládu. Policejní prezident se proti tomuto tvrzení ohradil, na svých slovech prý nic urážlivého nevidí.
V záznam březnového vystoupení Tuhý mluví o některých ministrech za hnutí ANO. Říká třeba, že se stydí za ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, a vicepremiéra Andreje Babiše (oba ANO) nepřímo obviňuje z ovlivňování médií v jeho vlastnictví. Kritizuje třeba Lidové noviny, které patří do mediálního domu Mafra vicepremiéra Babiše. Hovořil o jejich ovlivňování „někým z jejich pozadí".
Pelikána pak kritizuje kvůli jeho slovům ze začátku února. Ministr spravedlnosti tehdy řekl, že policie selhala, když nezakročila proti maskovaným výtržníkům, kteří napadali průvod levicových aktivistů. Proti velitelům zásahu by pak podle něj měla být vyvozena odpovědnost.
Tuhý na videu Pelikána označil za „pubescentního ministra". „Toto je úroveň, která by měla být na úrovni představitelů vlády? Za takové lidi se stydím," uvedl. Zvlášť představitelé ministerstva spravedlnosti by podle něj měli být nad věcí a vzorem, protože by měli řídit státní zastupitelství.
Tuhý dnes ke kauze uvedl, že Pelikán v únoru hovořil do médií bez dostatku informací. Za březnovým vyjádřením si prý ale stojí. „Záznam jsem si přehrál několikrát a neslyším žádnou urážku. Slyším policejního prezidenta, který obhajuje policisty a jejich nelehkou práci," uvedl Tuhý.
Praha - Nově spuštěný zpravodajský projekt Seznam Zprávy dnes zveřejnil video pořízené v Březnu, ve kterém policejní prezident Tomáš Tuhý údajně urážel některé ministry i celou vládu. Policejní prezident se proti tomuto tvrzení ohradil, na svých slovech prý nic urážlivého nevidí.
V záznam březnového vystoupení Tuhý mluví o některých ministrech za hnutí ANO. Říká třeba, že se stydí za ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, a vicepremiéra Andreje Babiše (oba ANO) nepřímo obviňuje z ovlivňování médií v jeho vlastnictví. Kritizuje třeba Lidové noviny, které patří do mediálního domu Mafra vicepremiéra Babiše. Hovořil o jejich ovlivňování „někým z jejich pozadí".
Pelikána pak kritizuje kvůli jeho slovům ze začátku února. Ministr spravedlnosti tehdy řekl, že policie selhala, když nezakročila proti maskovaným výtržníkům, kteří napadali průvod levicových aktivistů. Proti velitelům zásahu by pak podle něj měla být vyvozena odpovědnost.
Tuhý na videu Pelikána označil za „pubescentního ministra". „Toto je úroveň, která by měla být na úrovni představitelů vlády? Za takové lidi se stydím," uvedl. Zvlášť představitelé ministerstva spravedlnosti by podle něj měli být nad věcí a vzorem, protože by měli řídit státní zastupitelství.
Tuhý dnes ke kauze uvedl, že Pelikán v únoru hovořil do médií bez dostatku informací. Za březnovým vyjádřením si prý ale stojí. „Záznam jsem si přehrál několikrát a neslyším žádnou urážku. Slyším policejního prezidenta, který obhajuje policisty a jejich nelehkou práci," uvedl Tuhý.
Super pane Huml. Ale mám pro vás informaci. Ve Vidnavě u Jeseníku je již ubytováno 600 přistěhovalců. Ano 600, pěkně nenápadně, utajeně. Já se ptám, víte o tom? Kdy tam byli dopraveni a kým? Kdo dal k tomu svolení a kdo to organizoval? Z jakých zemí jsou? Co mně a lidem na to řeknete? Tento dotaz budu opakovat stále, dokud neumístíte na F uspokojivou odpověď. Takových míst, kam jsou v naší zemi tajně umístování tito přistěhovalci je několik.
Premiér vlády Slezské republiky kandiduje na Brněnsku
Premiér slezské vlády Jaroslav Boudný kandiduje jako trojka za republikány na Brněnsku.
A co je potom tento článek. Kdo teda vlastně lže?
Chemtrails:
operace INDIGO SKYFOLD
– výpověď dvou svědků sprejování oblohy
Kromě svědectví pilota, potvrzujícího tajnou operaci Indigo Skyfold, tedy rozprašování chemtrails, přichází další pracovnice letectva USA, která se vrhla do boje proti chemtrails a globálním geoinženýrským operacím. Pojďme tedy nejprve ke Kristen.
Kristen Meghan promluvila o chemtrails před pár lety, ale nikdo ji moc neposlouchal.
Mnoha médiím poskytla rozhovor, který dodává novou perspektivu trvajícímu sporu, obklopujícímu geoinženýrské metody – známé jako chemtrails. Kristen Meghan strávila devět let v aktivní službě v americkém letectvu na bio-enviromentálním inženýrství. Jako součást jejích povinností bylo prověřování chemikálií, a když slyšela o konspiraci chemtrails, chtěla dokázat, že se všichni mýlí. Ale stal se opak. Vyšetřování Meghan dovedlo k úvaze, že jsme „sprejováni“. Zaplatila za to vysokou cenu, když tvrdí, že jí armáda vyhrožovala, že ji zamkne a odvede její dceru, pokud nepřestane…
„Ve snaze to odhalit mně to změnilo život,“ říká Meghan. „Začala jsem si všímat velkého množství chemických látek v systému, které nenesly jméno výrobce ani nebyly svázány s budovou – což byl normální protokol.”
Našla tajné chemikálie v jednom hangáru a vyloučila veškeré možnosti, že byly pro jiné použití.
Uvnitř letadla
Dále Meghan začala odebírat chemické vzorky. Viděla, že stejné chemikálie uskladněné v přísně tajném hangáru byly také ve vodě, vzduchu a v půdě na různých místech. Ohromné množství nalezených znečišťujících látek nebylo možné vysvětlit přirozeně. Tak jak se tam dostaly?
Meghan, která s touto informací vyšla na veřejnost již v roce 2012, říká, že geoinženýrství slouží motivu honby za ziskem. Na základě měnícího se počasí a ničení pozemského přírodního ekosystému nás korporační oligarchové ujišťují, že jsme na nich zcela závislí. Rozsáhlé zemědělství, výrobci balené vody, semena od Monsanta; všem z těchto průmyslů se daří, když je příroda ohrožena. Jinými slovy Meghan se domnívá, že geoinženýrství krmí kapitalistickou mašinérii.
Její bezprostřední zpráva není něčím, co může normální rozumná společnost ignorovat.
Zde je video v angličtině přednášky Kristen Meghan – informátorky geoinženýrství:
Avšak kreativita těchto lidí (korporací) jak překrucovat dokonce i své vlastní pozice a fakta, to je vyjádřením jejich rostoucího zoufalství. Dokonce by vám tvrdili, že jsou s vámi.
Bitva proti chemickým a biologickým ZBRANÍM ve všech jejich formách – chemtrails, vakcíny a GMO (geneticky upravené organismy) je bitvou lidstva.
Je to naše bitva proti čistému zlu, které nyní zastává důležité pozice moci. Doufáme, že se objeví více takových zasvěcenců a otevřeně promluví o těchto zlověstných operacích.
(Více o vakcínách a jejich rizicích od české vědecké pracovnice zde: https://www.rizikaockovani.cz/
Více o GMO zde – aneb občanská iniciativa v praxi:
https://www.greenpeace.org/czech/cz/news/prvn-evropska-ob-anska-inicia/
https://www.hnutiduha.cz/publikace/zakon-o-gmo-obcanska-prava
–
Vojenský pilot udělal krok vpřed a úplně veřejně odhalil nezákonný a mimořádně ničivý program chemtrails. To, co následuje na videu, je pravdivý příběh o odvážném pilotovi, který vybočil z řad svých vrstevníků roznášejících chemtrails. Přitom riskoval svůj život a život své rodiny. Mějte na paměti, že chemtrails jsou vypouštěny 24 hodin denně po celém světě s hroznými následky.
Video zde:
Pro ty nezasvěcené do způsobů atmosférického inženýrství, chemtrails jsou ale jen jednou geoinženýrskou technikou, která se systematicky používá ve vojenském letectví USA.
Bez ohledu na to, jaké jsou uvedené důvody těm, kteří létají s tryskami chemtrails, bylo jim vždy řečeno jejich nadřízenými, že tento trvající jev nezákonného, atmosféru měnícího programu, je řízen v zájmu národní bezpečnosti.
Můžete si všimnout, že národní bezpečnost má nepoctivé zájmy, jelikož celý záměr stojící za geoinženýrstvím je jak nebezpečně zavádějící, tak klamný a falešný. Bezhlavé, plošné a systematické postřiky toxických aerosolů po celé obloze na světě nemohou mít nic společného s „národní bezpečností“. Ti, kteří uvěří takové směšné představě, měli buď očividně vymytý mozek, anebo byli podplaceni, aby věřili takovému absurdnímu a nesmyslnému programu.
To je přesně důvod, proč je toto bezprecedentní odhalení tak důležité. Nikdy předtím se nikdo přímo nepodílel na pilotování letadel chemtrails, aby s tím šel dokonce na veřejnost.
Protože to poskytuje celosvětové anti-geoinženýrské zájmové skupině cíl, jak zasáhnout uvnitř svých vlastních národů a vlád. Jak by mohli být nadevším vládní činitelé a političtí vůdci na všech úrovních – federální, státní, územní, městské – tak bezradní ohledně programu aerosolového sprejování, které se odehrává přímo nad jejich hlavami?
I. Chemtrails běžně proměňují teplé slunečné dny do chladných zamračených dní. Nikomu se nelíbí, aby mu někdo ukradl slunečné dny po pár hodinách sprejování. Den po dni zatažené oblohy – to hluboce změnilo místní prostředí, které mělo tradičně jasnou oblohu. Je tu někdo, kdo dává přednost vlhkým zamračeným dnům před slunečnými? Jistěže lidé na Floridě a Kalifornii chtějí svou zábavu na slunci! Tak to chce zbytek USA.
II. Chemtrails obsahují směs toxických chemikálií jako jsou soli barya, oxid hlinitý, stroncium, rtuť mezi mnoha dalšími, které nakonec končí padající k Zemi. Směsice toxinů z chemtrails nevyhnutelně zanechává zbytky na zemědělských polích a lesech, jezerech a rybnících, na loukách a zahradách. Jak se dají případně zastavit škodlivé chemikálie před vstupem do něčího domu a automobilu, kancelářské budovy či nákupního centra? Kdo chce vařit toxickou břečku chemtrails, padající nám každý den na hlavy?
Geoinženýrství se jednoznačně ukázalo jako velmi škodlivé pro lidské zdraví a širší planetární prostředí.
Následující informace byla obdržena od bratrance aktivního pilota, který létá s chemtrails a pracuje uvnitř. Operace je pilotům známa a letecké posádky ji nazývají stejně – „Indigo Skyfold“.
Pilotům je řečeno, aby létali specifické trasy, zatímco satelity kontrolují rozptylování. Piloti občas provádějí korekce kurzu a provádějí přistání a vzlety. Posádky navigace a údržby neustále rotují a tráví na jedné dané základně pouze 18 měsíců, aby drželi piloty a jejich rodiny stranou od možnosti udělat si přátele a skončit tím, že by něco vyzradili. Také se střídají mezi dnem a nocí – jedna základna pro denní let, druhá pro noční. Každá základna čítá okruh o 400 km a každá letka, peruť letadel zastává tři státy nebo dokonce větší pás oceánu.
Je jim řečeno, aby dělali svou práci a „Drželi hubu a krok!“ Jejich nadřízení jim říkají, že je to otázka národní bezpečnosti a cituji:
„Bez těchto letů by mohly naše nepřátelské nejnovější technologické zbraně války snadno proniknout americkým vzdušným prostorem dle libosti. Věnovali jsme se a zavázali udržet naše spojence v bezpečí před stejnými hrozbami z oblohy, takže jsme rozšířili náruč ochrany těm zemím, které podporují naše úsilí. Nepřátelské národy také budují atmosférické štíty, zatímco se zároveň snaží zkoumat nedostatky v našich stále se vyvíjejících vzdušných a kosmických technologiích.“
Pro mě to zní jako prohlášení PR. Myslím, že tento pilot buďto věří tomu, co mu bylo řečeno, nebo se jednoduše snaží přikrášlit jejich projekt genocidy. Zde je další dopis (8. prosinec 2014) od pilota chemtrails:
„Nejprve bych chtěl říci, že nesouhlasím s přiřazením na tento úkol, ale může to voják dělat? Několik z nás uvažovalo o prolomení hranic a jít občas mimo kasárny. My jsme nuceni věci tajit, když přijde na získání úpřímné odpovědi o tom, co jsou to skutečně ty postřiky. Kdyby měli zjistit, že my nebo naše rodiny jsou aktivně informovány o takzvaném termínu „chemtrails“, pak by bylo automaticky a rychle přijato disciplinární řízení.
HAARP a radar jsou další dva nepovolené subjekty ke zkoumání. Dokud se nebudou naše děti učit o těchto věcech na základní škole, nemůžeme sami vzdělávat své děti skrze žádný veřejný vzdělávací systém. Já bych úmyslně nenechával sprejovat své děti ani rodinu, ale jak jistě víte, asi tak 80% těchto pilotů nemá rodinu ani děti.
Takzvaní „Indigo piloti“ jsou vybíráni z nevyšších pozic v armádě, námořnictvu a pobřežních hlídek. Mnozí z těchto pilotů jsou „otrlí vůči lidstvu“ a mohlo by je méně zajímat zabíjení nechtěných aspektů anebo rozpouštějících se/mizejících aspektů Ameriky a světa. Přísahám vám, že většina těchto pilotů jsou jako stroje, nazývám je „Tanker Terminators” (kontejneroví Terminátoři).
Neměl bych vám to říkat, ale téměř jedna třetina všech těchto letů je organizována z malých, bezejmenných ostrovů, kde se nově stavějí základny rychlostí tak 8 základen za rok. Na těchto velmi vzdálených ostrovech existují paprsky HAARP jakéhokoli možného dizajnu a v mnoha řadách/množstvích, obklopujíce tyto ostrovy uvnitř hlubin samotného oceánu. Námořnictvo vyvinulo sofistikované podvodní stavební technologie, které umožňují plně nezávislým ponorkovým robotům uplout velké vzdálenosti a dokonce vyrábět součástky pro tyto masivní podvodní řady (paprsků), když postupují po otevřeném mořském dně.
Pokaždé, když jste slyšeli o vojenském cvičení na moři, jsou tam v podstatě, aby poskytli podporu a doplnění zásob své armádě podvodních robotických posluhovačů. Je to možná jeden vodní robot na letadlo a brzy jich bude dvojnásobek. Nikdy je nebudete moci nalézt v Google Earth, žádný z nich. Nenajdete nic jiného než příležitostné chyby při rozmazání některých ostrovních základen nebo propašované snímky podvodních řad, protože žádná z těchto zařízení vyspělé technologie není možné zachytit. Oni dokonce malují falešné mraky nad některými z našich ostrovních instalací, aby udrželi zvědavé oči odvrácené.
Tyto fotky mi ukázali přátelé z civilu. To je důvod, proč o nich vím. Zcela chápu vaši obavu o bezpečnost lidstva a je to bod obratu. Je nám ukazováno video – při našem tréninku – katastrofické destrukce naší vlasti velmi sofistikovanými zbraněmi, pak je řečeno, že toto budou důsledky, pokud nepoletíme.
Naše úsilí při budování atmosférického zbraňového štítu jsou jedinými misemi svého druhu na světě. Jsme placeni za své služby více než kterýkoli jiný pilot, více než vojenští piloti Air Force One, kteří vydělávají tolik nebo ještě více a jsou drženi v utajení, v tajném světě pro jejich ochranu. Říkají nám, že tajemství je naše ochrana a že nemáme poslouchat veřejnou rétoriku.
Všichni víme o kybernetickém programu flash-point (bod vzplanutí?) či FP- 03, jak je to známo v komunitě veteránů. Tento program je sekvencí pro sebedestrukci, která může být aktivována na dálku z jakéhokoli místa, vodní hladiny, podvodní základny, jakož i z jakékoli vzdušné mobilní jednotky. Tento signál je zakódován pomocí tří satelitů a nemůže být zrušen ani zablokován. V daném okamžiku byste mohli mít tak 15 vteřin, abyste se usmířili se svým bohem. Říkají nám, že FP existuje proto, aby udržoval letadla mimo náhodný výpadek v silně obydlených oblastech. Mohou na dálku odpálit naše letadla nad bezpečnou zónou, ale někde vzadu v naší mysli, našich myslích, jsme si jisti, že tohle je zabezpečující program proti selhání, aby držel piloty od toho, aby se neobraceli na veřejnost, soukromé občany nebo na civilní autority.
Už jste viděli nějakého člena posádky přežít havárie, které se odehrály? Každé letadlo, které kleslo, bylo úplně zničeno… jsem si jist, že z dobrých důvodů. Riskujeme své životy více než jednou, pokaždé, když letíme, zvláště během nočních letů. Nařizují nám létat níže a níže. Cítíme se jako obrovské „Dark Force Empire (Galaktické impérium z Hvězdných válek – pozn. překl.)” práškovacích letadel a víme, že jednou v noci Bubba anebo Billy Joel na nás budou střílet svými dlouhými zbraněmi, až budeme poprašovat jejich konání za svitu měsíce nebo až přeletíme nad ilegální úrodou od Mary Jane.
Vím na sto procent, že na některá letadla se střílelo a následně nato byla sestřelena většinou Rusy, Číňany a Korejci, ale média o těchto událostech nikdy nepřinesou reportáž, protože jim není dovoleno o těchto letech vydávat zprávy. To musí být pravda, protože jsem ještě neviděl žádnou podrobnou anebo rozsáhlou zprávu/reportáž o našich misích na žádném z veřejných míst, tedy jinde než v konspiračních programech a na protivládních webových stránkách.
Riskuji všechno kvůli odhalení tolika informací a vy najdete jen velice málo takových jako jsem já. Dokonce i moje vlastní posádka by mě zatkla a postavila před válečný soud, kdyby se dozvěděli o tomto dialogu. Právě proto nemohu nikomu psát přímé e-maily, ale z toho, co mně váš bratranec říká, vy také riskujete všechno, jen kvůli získání těchto informací, abyste je mohli dát ven, vašim kolegům.
Zdravím vás pane, neboť stojíte proti zřízení a Velkému bratrovi. Rád bych šel zítra domů a nechtěl bych už ani jednu minutu letu, snad kromě toho sladkého malého (letadla) Piper Cub anebo Rat Tail Barn Racer. Stýská se mi po té překrásné modré obloze z mého mládí a stydím se za zastíraní takového snu.
Důležité je, že možná moji kolegové piloti si toto přečtou, nebo o tom uslyší a rozhodnou se vyjít na veřejnost. Znám jen malý kousek velkého obrazu, protože všechno rozškatulkují. Pokud bych si byl vědom nějakého nového významného vývoje, pošlu e-mail vašemu bratranci.
Muž, se kterým jsem v kontaktu, říká, že pociťuje jakousi nerozhodnost uvnitř v řadách mužstva a že se začíná vařit nějaká vzpoura, která vypluje na hladinu v celém tomto geoinženýrském kamuflování, pokud víte, o čem mluvím. Můj bratranec má stále přátele na vysokých místech, takže pomůže chránit piloty.
Poslední slovo od pilota (11. prosince), cituji:
„Všichni piloti, kteří jsou na dovolené, jsou povini se hlásit jejich CO od 15. prosince kvůli zvláštním operačním tréninkům, aby se kvalifikovali do druhé fáze letů operace Indigo, o které se očekává, že začne 21. ledna.“
Toto byla jeho slova, nikoli aktuální zpráva letectva. Chtěl po mně, abych to zdůraznil. Myslí si, že soustředění jejich letů se přesune na východní oblast Kalifornie a Texasu, aby dále pokročilo sucho do vnitrozemí; plus cítí, že se bude rozprašovat nová a mimořádně toxická směsice chemtrails, za použití nové technologie, která učiní tyto chemtrails zcela neviditelnými. Na „atmosférický ochranný štít“ vůbec nevěří. To je konec zprávy od tohoto pilota. Ze své vlastní zkušenosti, měl jsem s tímto pilotem kontakt po dobu šesti měsíců přes internet a v podstatě se všechno, co říkal, ukázalo jako pravda, takže nemám důvod o tom všem pochybovat.
To také poukazuje na to, jak těžké je bojovat proti tomuto programu, protože lidé uvnitř programu nejsou předmětem pro veřejné mínění ani vystaveni pro veřejné zdroje informací. Proto potřebujeme, aby se diskutovalo a přišlo se na způsob, jak vypnout tento program, protože ten vlastně ohřívá planetu a zabíjí vše svou zvýšenou hladinou UV záření a toxických kovů.
Aktivní pilot chemtrails docela odvážně vystoupil ze stínu a podstupuje velké riziko své kariéry i svého života. Taková oběť by měla přinutit rychle rostoucí komunitu obhájců – lidí PROTI CHEMTRAILS, aby šířili své tolik potřebné zprávy. Zvyšování celosvětového povědomí o nebývalém zveřejnění tohoto pilota, se jeví jako nezbytné k odstavení současné podoby globálního geoinženýrství.
Operace Indigo Skyfold byla odhalena. Nyní víme její název. Nyní víme, jak to funguje. Byli jsme informováni, že v roce 2015 byla rozšířena a dnes je mnohem nebezpečnější než kdy jindy.
Musíte rovněž pochopit, že vy můžete zmírnit dopady chemtrails, tj. všech chemikálií záměrně přimíchaných do vzduchu, které dýcháme nebo dokonce nacházejících se i v potravinách, které jíte.
Překlad a zpracování: Karel Rašín – březen 2016, dokorekce: Dana Rašínová
Politické směry typické pro demokratické období jsou na sestupu a slábnou se slábnutím moci státu a účinnosti demokratických orgánů. Levice a pravice se vztahuje k uzavřenému státu, kde státní moc je dostatečně silná a nakonec rozhodující. Když ovšem je stát stále více zavázán různými mezinárodními závazky a ztrácí suverenitu, musí dokonce prosadit věci, které lid nechce (přijmutí migrantů), jsme v situaci, kdy vnitřní záležitosti státu dobře popsané soutěží klasické levice a pravice, přestávají fungovat a na přetřes se dostávají vnější problémy zasahující jak přirozeně tak i vnuceně.
Levice a pravice nepřestávají fungovat a jejich soutěž nenabývá podřadného charakteru kvůli nim samotným, ale kvůli vnějšímu světu, kvůli globalizaci a postupnému zařazování našeho národa do otevřeného světa, kde už občané nebudou moci nic prosadit, protože demokracie je záležitostí pouze uzavřeného státního útvaru. Kosmopolité nám lžou, když mluví o svobodě v otevřeném světě. V globálním prostoru není demokracie ani svoboda. Demokracii dělají jen státy a svobodu buď zajišťují, nebo ne. Zvnějšku lze suverenitu států jen omezovat. Cestování není svoboda sama od sebe, je zajištěna vždy jen proto, že státy, které cizinec navštíví, případně v nich pracuje, nějak svobodu zajišťují, ale otevřený svět sám o sobě nic není, nic nezajišťuje, proto též otevřené hranice nic neznamenají než jen to, že se nemusí ukazovat pas.
Kosmopolitismus a omezování suverenity
Kde se vlastně bere současný myšlenkový globalismus a odkud vlastně vychází všechny ty kosmopolitní ideály stavící se proti projevům národní suverenity? Profesor Bělohradský (Právo 13 – 14. srpen 2016) popisuje vznik globálně myslících lidí takto: „Vektorem osvícenecké legislativy je abolicionismus – osvobození každého jednotlivce na místních autoritách, osvobozující vůle přetnout pouta ke všemu co je místní, pokrevní, historicky omezené, co nemůže být vykázáno jako legitimní před tribunálem rozumu a vlastní zkušenosti.“ Dále pan profesor uvažuje: Multikulturalismus je matoucí výraz, v podstatě jde o jakýsi multitradicismus. Pluralita tradic však vede k relativizaci. Kultura potom je vzpourou proti tradici, zaniknou tradice etnik a vytváří jakousi novou globalizovanou kulturu, která je založena na kreolizaci. Tento výraz je jakási bastardizace všech tradic, tedy nikoliv soužití mnoha tradic, ale degradace tradic. Pan profesor pokračuje: „Vzniká jakýsi postmoderní démos – společenství těch, kdo prohlédli relativitu všech tradic a vzbouřili se proti jejich nároku být pány našeho (s)vědomí. Ta vzpoura je nakažlivá a právě nakažlivost vzpoury proti tradicím v pestrém nekonečnu svých potřeb je univerzálním základem západní demokracie.“
K tomu dodávám: I když existovala v západní společnosti vzpoura proti tradici, vždy končila v kultuře, která novou tradici vytvořila a umístila do kolektivu národního nebo státního, do stálého neměnného kolektivu ukořeněného v domově. Tak se to dělo celou historii, vyjma zlomových okamžiků někdejší tvorby evropských etnik po velkém stěhování národů. Kreolizace v Evropě nebyla nutná, kreolizací však vznikla americká tradice, současným lidem blízká, protože je nová, nikoliv proto, že je kreolská (mající smíšený základ). Avšak současná vzpoura má jiný charakter, nemění jen tradici uvnitř svého národního prostoru, ale charakter vzpoury je proti existenci národa samotného (národ sám je tradicí, proti které se vede vzpoura) a nahrazení jej otevřeným světem. Je to vzpoura, která nikdy nebyla, a nelze ji ztotožňovat s předchozími. Prostředím současné vzpoury a rodištěm bastardizace také není (alespoň v Evropě) nějaké výrazné admixture různých tradic na jednom místě, ale světový komunikační prostor, ve kterém se tradice střetávají. Proto kulturní bastardové smýšlí kosmopolitně na rozdíl od produktů vzpour předchozích. Vzpoura má v pozadí hédonický podtext, jde o zbavení se zátěže rodiny, tradic, závazků k domovu a národu, využití volného světa k přemisťování se podle výhody. Vzpoura není pro nikoho jiného než pro jednotlivce samého jako konečný výraz individualismu, je to vzpoura končící „odloučením“ od kolektivu národního a státního, „odloučením“ lidí od sebe (což se projevuje politickou neangažovaností, neschopností se shodnout, rozkladem a nezakládáním rodin, ve svém výsledku nízkou porodností a špatnou výchovou dětí). Tento fenomén je součástí jakéhosi celkového „odloučení od všech jednotlivce přesahujících hodnot“.
Tito „odloučení“ lidé, kteří se zbavili závazků, pohlížející shora na svět jako na počítačovou hru, mohou sice hodnotit svět nezávisle na svém původu a stát se nějakými „nezávislými soudci národů“, „vysokými humanisty“, „bojovníky za lidská práva“, ale jejich životnost je omezená. Taková generace hédonických a nihilistických kulturních bastardů nemůže být základem čehokoliv budoucího, nedokáže se bránit (nemá co bránit) a postupně vymře, částečně fyzicky a částečně zařazením do cizích kultur. Bude tak dlouho „nezávisle“ a „humánně“ posuzovat jevy, až ji převálcují etnika, která se na bastardizaci nepodílela. Bohužel to není jen několik „soudců“, ale celá generace mladých. Současná vzpoura nenese s sebou nový řád, nese jen ideologii. Lidská práva nejsou řád, protože neobsahují povinnosti, nemají systémový charakter, nejsou definována občansky v plné šíři práv a povinností, ale kulturní bastardi si představují, že je budou shora vnucovat a trestat nedodržování, včetně samozřejmě všech projevů, které se jim nelíbí. Pokud už projevili toto chování (viz Dienstbierova radost z toho, že může trestat Babiše za jeho výroky o rómském holocaustu), vidíme, že se opírají o síly nedemokratické, vnější, mocenské, zcela mimo občanskou společnost, a také samozřejmě proti vůli většiny, která chápe, že se jedná o omezování její svobody.
Pro dnešní vzpouru neplatí: „vzpoura bývala univerzálním základem západní demokracie“. Současná vzpoura je proti demokracii jako takové. Minulé vzpoury vedly k nové tradici, která byla vždy založena na státu a identitě s ním, alespoň pro nějakou státotvornou skupinu občanů, alepoprvé v dějinách současná vzpoura vede k escapismu - výstupu z civilizace do nicoty. A tak vektor osvícenecké legislativy - abolicionismus - tak dlouho bouřil proti tradici, až se proměnil ve fenomén „odloučení od všech jednotlivce přesahujících hodnot“. Odvrátit zkázu je možno vzpourou proti kosmopolitismu, tedy tradiční demokratickou vzpourou zakotvenou v národě, vlastně návrat k člověka přesahujícím hodnotám, k rodině, obci, národu a státu (návrat k domovu).
Dnešní kosmopolitní vzpoura proti národu, obci a rodině jako tradici nepřináší žádnou hodnotnou kulturu, ta, která vzniká, nemůže zajistit demokracii, je to kultura světových styků, světového obchodu, světového umění, ale chybí kultura soužití se spoluobčany pod pravidly řádu. V otevřeném světě není řád, prosazují se jen jednotlivé ideologie a zájmy, není ukořenění na místě, a proto chybí sounáležitost s lidmi stejného prostředí a kultury, ztrácí se občanská zodpovědnost - hlavní podmínka vlády občanů. Když není sounáležitost v rámci národního nebo jiného podstatného kolektivu, není dostatečně velká angažovaná státotvorná skupina lidí, nefunguje demokracie; lidé hledají nějakou snadnou metodu vlády, která by je nezatěžovala: buď oligarchu na trůně, nebo nějaká jednoduchá zaškrtávací políčka referend (která znají z křížovek nebo her). To je výsledek sociálního jevu „odloučení“.
Agresivní cizí etnika se nepodřídí ztrátě tradic, na hédonickém základě provedená bastardizace bude obsahovat jen etnika evropská, která složena ze vzájemně „odloučených“ kulturních bastardů, nemajících žádnou emotivní vazbu k domovu a lidem v něm žijícím, se nebudou schopni bránit, protože nebudou mít co bránit, nebudou uznávat žádnou hodnotu, která za obranu stojí. Leda by si náhle uvědomili svoji ztracenou identitu národní a vzpamatovali se. To, zdá se, do nějaké míry se děje (brexit, Polsko, Maďarsko, Trump) za hlasitého pokřiku bastardizovaných kosmopolitů majících strach z přirozených reakcí tradičně založených občanů. Zde je ovšem zapotřebí, aby onen návrat ke starým tradicím nebyl zpátečnickou reakcí a nediskreditoval se starými dogmaty, ale aby vytvořil novou hodnotu (viz moji knihu Návrat k domovu).
Levice
Politická levice je příklad směru, jehož možnosti dělat sociální transfery se vytratily. Dělnická třída ztratila svoje ohraničení a vůbec svůj význam, vzniklo mnoho přechodných stavů směrem k inteligenci a soukromníkům. Levice v podstatě přestala mít možnost někomu brát, aby druhému dávala. Globalizace je hlavní příčinou. Podnikatelé mizí v zahraničí a zanechávají v zemi nezaměstnané v okamžiku, kdy se jim nasadí vyšší daně. Nejsou uzavřené státy, aby bylo možno zachytit zisky zahraničních společnosti a zdanit je. Centra podniků jsou v daňových rájích nebo prostě někde, kde sídlí akcionáři a tam směřují zisky, jejichž jen část lze zdanit ve státě, kde se vytváří. Tím roste v samotné Evropě ekonomický rozdíl v zemích, kde sídlí holdingy a akcionáři, se zeměmi, kde se vyrábí a odkud se zisky získávají (kde se znečišťuje prostředí, ničí silnice, vyčerpává a dostatečně neobnovuje pracovní síla apod.). S tím politická levice nic nenadělá a přizpůsobuje se tomu. Musela by totiž vyjít z globalizace a uzavřít státy. To neudělá a tak jen slibuje na dluh.
Politická levice žije v rozporu: Aby prosadila svoje sociální transfery, potřebuje uzavřený stát a pocit národní sounáležitosti, ale přitom je kosmopolitně zaměřená svojí podstatou. Proto i v levici jsou oba směry – národní a kosmopolitní. Potom také se dělí na klasickou levici, která chce dělat finanční transfery, a proto potřebuje suverénní stát, a na kosmopolitní levicové ideology bojující za lidská práva a svoji vysněnou pseudohumanitu za každou cenu, třeba i za cenu zničení svého státu a národa.
Klasická levice je tedy jaksi „na suchu“, kromě populistických slibů toho opravdu může nabídnout jen velmi málo, obvykle je volena nezodpovědnými občany, které budoucnost státu nezajímá a jsou ochotni jej zadlužovat (po nás potopa). Přesto však tato klasická levice, byť není nacionálně založená, řeší některé důležité věci v rámci budoucnosti státu, ona snad jediná chce svým způsobem řešit nízkou porodnost, zajímá ji budoucnost důchodců a celé státní administrativy, prostě je v některých segmentech zodpovědná.
Kosmopolitní levice je nebezpečná svojí neuskutečnitelnou ideologií marxistického relativismu (rovností všeho se vším), ale hlavně bojem za svoji multikulturní event. multitradiční společnost, která se musí vytvořit násilně třeba i z migrantů. Taková společnost nemůže existovat v demokracii, protože menšiny by byly vždy pod tlakem asimilace a tím likvidace rozrůzněnosti kultur (každý národ vnitřně směřuje k homogenitě, která je příznivým prvkem spolupráce a řízení). Právě proto je trvale rozrůzněná společnost možná jen pod diktátem zvenčí zajišťujícím dostatečné znásilnění většiny hrozbami, ekonomickým tlakem, vydíráním vojenským zásahem nebo přímou diktaturou. Proto vidíme právě ty kulturní bastardy, jako produkty nezájmu o svůj domov, kteří nebudou protestovat proti tomuto nátlakovému a násilnému obrazu světa, protože byli pro něj stvořeni.
Liberální a konzervativní pravice
Liberalismus je jakási redukovaná idea, která staví na volném trhu. Volný trh je přirozený mechanismus, je to soutěž, která je součástí lidské přirozenosti, a proto je trvalá a velmi funkční. Tento přirozený mechanismus dovede nadělat i mnoho špatného v lidských vztazích.
Klasikové se shodují, že liberalismus sám sobě nevytváří morální pravidla. Volný trh je založen spíše na bezohlednosti nebo alespoň na nepříliš mravních zásadách, a tak potřebuje nastavit pravidla odjinud, prostě zvenčí, mimo jeho myšlenkový okruh usměrnit alespoň natolik, aby se jeho nemravnosti nedostaly dál, než musí. Pokud se nechá volně působit, začnou lži reklam pronikat do pravidel řádu, nemravnosti v zájmu větší popularity budou se stále zvyšovat a morálka upadat tak, že nejen vulgarita převládne, ale i násilí a vydírání.
K vytvoření pravidel původně sloužil tradiční řád, tedy pravidla vyšlá z křesťanství a celý státní aparát jeho dodržování vyžadoval. Po postupné degradaci tradičního řádu vzpourou proti tradici je vlastně dost problém zajistit nějakou mravnost. Není se o co opřít, sounáležitost s národem zaniká a tak ani není zájem něco hledat. Kosmopolitně vnucovaná „lidská práva“ nejsou občanskými pravidly (neobsahují zodpovědnost a povinnosti), pohybují se v jiném okruhu a dělají liberálům problémy jen okrajově (když jde třeba o tzv. harašment nebo kvóty na zaměstnávání žen). Při podřízení správnému řádu funguje trh sám o sobě v mnoha oblastech života, rozlišuje schopné jedince od neschopných a představuje možnost takto zachovávat kvalitu lidského rodu výběrem schopnějších.
Dnes ovšem nefunguje nic z těchto biologických a kulturních souvislostí právě proto, že otevřený svět sice slouží trhu jako takovému, ale ničí řád společenstev, ničí nadřízená morální pravidla, protože v otevřeném světě žádná nejsou, světoví oligarchové mající obrovskou moc bez pravidel ji stále více uplatňují uvnitř už hodně oslabených států. V této situaci hovořit o nějakém řádu je vlastně mimo realitu, postupně totiž nebude nikdo, kdo by jej mocensky zajistil.
Liberalismus bez mezí ohraničujících mocenské působení trhu a v globálním prostoru bez omezení silným státem chránícím občany před vlivem silných mezinárodních subjektů a jejich peněz, je vlastně katalyzátorem zhoubných jevů globalizace. Je pouze možnost nějakého omezení konzervativními pravidly, tak jak to bývalo dříve. K tomu je ovšem potřeba alespoň poněkud uzavřený suverénní stát. A v tomto bodě je zapotřebí rozlišit kosmopolitní liberály, kteří se rozešli se státem a národem, chtějí světový trh a jsou natolik nezodpovědní ke společnosti, která je zplodila, že vidí jen vlastní prospěch, a národní liberály, kteří si uvědomují, že poněkud uzavřené hranice jsou zapotřebí v zájmu uchování demokracie a nastolení řádu, který by omezoval zhoubné jevy páchané kapitalismem bez mezí.
Závěr: Dnes nezní otázka, zda socialismus nebo liberalismus. Dnes máme na stole otázku, zda zodpovědnost za stát a jeho budoucnost nebo zda jsou nám bližší kosmopolitní ideologie chtějící nám vnutit svoji vůli – především likvidaci národních společenstev; k tomu využívají všeho, jak socialistických tak liberálních teorií.
Je nutno dodat, že národ je přirozené společenstvo a bez něj není možný trvalý život evropských etnik. To, co zbude z evropských národů, bude nejspíše převálcováno cizími etniky a zanikne především na vymírání a neschopnost se bránit. „Postmoderní démos – společenství těch, kdo prohlédli relativitu všech tradic a vzbouřili se proti jejich nároku být pány našeho (s)vědomí“, je společenství nezodpovědných kosmopolitů, kteří se rozešli nejen s tradicemi, ale s celým domovem a jejich kultura není nic jiného než hédonismus a pseudohumanismus. V politice je tento démos nebezpečný, protože ho už existence národa nezajímá a může tedy přijmout jakékoliv opatření i proti němu. Při volbách si velmi dobře dávejme pozor na ty, kteří patří k tomuto postmodernímu démosu.
Připravuje se Evropa na válku !!
Sice nenápadně, ale naprosto jistě se státy začleněné do EU a NATO připravují na válečný konflikt pravděpodobně s Ruskem. V Německu v rámci jakéhosi nácviku vyzývají občany, aby si zajistili potraviny, léky a vodu minimálně na 7 dní. V Česku zase pro změnu se chystá nácvik všeobecné mobilizace (29.8. o tom informovala MFD) , který u nás neproběhl nejméně 30 let. Na Ukrajině je zmobilizována 40 tisícová armáda připravená zaútočit zřejmě na svého souseda Rusko. Kam nás to současná vláda vede? Stihneme ještě vůbec příští parlamentní volby, abychom mohli změnit směr vývoje?! Sledujte proto pozorně naše stránky. V brzké době přineseme závažné informace o přípravě vojenského konfliktu!!!!!
„Vážený pane poslanče,
v uplynulých dnech jsme aktivovali systém družicové protiraketové ochrany Metatron II. V souvislosti s našimi zpravodajskými poznatky jsme aktivovali systém Metatron II. dnes v neděli 21. srpna 2016 v 13:00 hodin. Naše poznatky naznačovaly jaderný útok na území Ruské federace a jejich spojenců dnes 21. srpna 2016, který měl být zahájen ve 14:00 SELČ.
V souvislosti se zhoršující politickou situací v Evropě jsme postupně podnikli několik kroků, které jsou v dnešním světle chápány jako záchrana světa.
Nejprve jsme v minulých letech ochránili území Krymu, které mělo být nástupní střelnicí jaderného útoku na Rusko. V tomto kontextu jsme zachránili lid Ruska a také Ukrajiny před totálním zničením, jak by si některé politické síly ze zahraničí přály.
Zadruhé jsme aktivovali systém osobní ochrany jeho excelence tureckého prezidenta Recepa Tayipa Erdogana. Pan prezident dlouhou dobu stál na druhé straně politické šachovnice a americkými zpravodajskými službami zinscenovaný pokus o převrat v Turecku naznačil, že s ním již jeho spojenci nepočítají. Ačkoli bezprostředně po potlačení převratu hrozil masakr na muslimy a křesťany, postupným vyjasňováním pozic jsme dospěli k obratu pozic pana prezidenta. V konečném důsledku se změna jeho zahraničněpolitické orientace projeví pozitivně ve prospěch Turecka a jeho lidu.
Zatřetí jsme zahájili manévry na Krymu v uplynulých dnech, kdy jsme se chystali na případné odražení útoku na Ruskou federaci.
Začvrté jsme dnes aktivovali družicový systém Metatron II. Jeho funkce spočívá v rušení naváděcích prvků balistických raket. Mezikontinentální střely a také balistické rakety nižších stupňů nejsou schopny úspěšného letu do svého cíle v okamžiku působení našeho systému.
Podle našich družicových snímků skutečně dnes ve 13:45 začalo odpočítávání do startu raket Severoatlantické aliance a ve 13:51 došlo k otevření poklopů jednotlivých šachet. Garantuji vám, že pokud by byly vypuštěny, neopíší balistickou dráhu, která jim byla určena, avšak vrátí se námi vypočítanou trajektorií do místa jejich odpálení. Na tuto skutečnost jsme upozornili styčné důstojníky NATO a vysílali jsme ji také prostřednictvím stále vojenské rádiové frekvence, kterou poslouchají naši partneři ze Severoatlantické aliance.
V návaznosti na naše upozornění došlo již v 13:56 k uzavírání raketových sil. Upozorňujeme vás na morální hazard obranné aliance, kterou tvoří vaše země. Ruská federace je sdružením národů mnoha náboženství a všechny naše národy a náboženství si přejí mír. Ve funkci ruského prezidenta jsem zároveň ochráncem pravoslaví. Na základě všech proroctví, která byla v minulosti učiněna, vám garantuji, že Ruská federace požívá plné Boží ochrany a nebude nikým zničena, ani ohrožena.
Vladimir Vladimirovič Putin
Pozor nová lumpárna -
DISTANČNÍ SMLOUVA.
Novela Občanského zákoníku upravuje - tzv. Distanční smlouvu (po monitorování v telefonu).
Díval jsem se do nového Občanského zákoníku a skutečně je tato smlouva uzákoněná a dokonce je více takových smluv. Je neuvěřitelné, co ty zákonodárci ( hovada) vymyslí. PŘEPOSÍLÁM A NECHCI VĚŘIT, že takovou prasárnu mohli v parlamentě schválit lidé, které jsme si sami zvolili, aby hájili zájmy svých voličů.
DOPORUČUJI SE INFORMOVAT A POTÉ VAROVAT SVÉ PŘÁTELE .
----------------------------------------------------------------
Pozor na nový druh smlouvy.
Rád bych vás upozornil na nový druh smlouvy, který se prý začíná rozmáhat. Do novely občanského zákoníku se dostal termín tzv. "distanční smlouva". Tento druh smlouvy lze sjednat po telefonu.
A teď k tomu podvodu. Někdo vám zavolá, řekne, že hovor je monitorován a jestli vám může něco bezplatně zaslat (soukromě i pracovně).
Pokud souhlasíte, tak se může stát, že za pár dní přijde několikastránkový dopis, kde bude vyčíslena hodnota čehosi.
Někde v textu - samozřejmě špatně čitelném a pokud možno na poslední stránce - bude napsáno, že máte x dní na odstoupení od smlouvy dle obchodních podmínek, jinak je smlouva platná.
Většina z nás takový dopis zahodí, protože si přece nic takového neobjednal a málokdo dočte dopis do konce.
Pak se může stát, že přijde upomínka a už z toho není cesta ven. Protože tím, že jste souhlasili se zasláním bezplatné nabídky, jste uzavřeli distanční smlouvu. A to, že jste si nepřečetli obchodní podmínky, nikoho nezajímá....Takže, buďte obezřetní!!!!!
JUDr. Jiří Jačka
Z Ruska byla vyhoštěna nebezpečná skupina mormonů
Skupina šesti mormonů z USA přijela do Samarské oblasti v Rusku, aby lanařili nové adepty. Zajímali je především mladí vědci a úředníci. Byli deportovaní z Ruska bez práva návratu do země.
Dodejme, že do Ruska se neustále táhnou nějaké sekty, většinou ty zakázané. Například členové sekty Muna se skrývají za různými organizacemi nejen v Rusku, ale i u nás. Typickým jejich znakem je, že noví adepti jim odevzdávají veškerý svůj majetek a neuznávají zákony státu. Zároveň se ale s oblivou zabývají špionáží. A právě za špionáž byl vyhnán ze země i mormonský "tým".
https://life.ru/t/%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B8/895178
Za vystrčení zadku na konvoj NATO byl odsouzen
https://rutube.ru/video/d323556e140f3dd32f9069fd6da8a063/
Slezská republika oslavila své první výročí vzniku
V neděli 24.července oslavila Slezská republika své první výročí vzniku. K tomuto významnému datu blahopřáli prezidentovi Slezské republiky Ludvíku Zifčákovi a premiérovi vlády Jaroslavu Boudnému významní politici z celého světa. Blahopřání přišlo i z celosvětové orzganizace ICOOR.
„Evropa, zvláště západní, se musí vzpamatovat ze snu multikulti, ze kterého se v kombinaci s arabským jarem a obrovskou nelegální migrační vlnou vyklubala děsivá noční můra,“ zveřejnil na svém facebookovém profilu po dalším teroristickém útoku ve Francii hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD). Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda vyhlásil Islámský stát Francii válku.
Sociálnědemokratický politik radí okamžitě zastavit další příliv převážně ekonomických migrantů do Evropy, zřídit humanitární tábory na území jejich domovských států a souběžně s tím začít řešit návrat milionů ilegálních migrantů z EU do jejich domovských států. Neodkladně by měla být dle jeho názoru rovněž provedena plošná přeregistrace všech migrantů od roku 2015 ve všech státech EU spojená s bezpečnostními prověrkami.
„Státy se zpackaným multikulti by měly garantovat, že jejich bezpečnostní služby mají přehled o eventuálních podezřelých aktivitách svých občanů ve druhé a další generaci migrantů (záměrně nezmiňuji etnický ani náboženský původ),“ míní Hašek.
Bez těchto jasných kroků dle něho dojde k rozkladu Evropy a budou hrozit násilné konflikty uvnitř jednotlivých států ve formě občanských nepokojů či občanských válek jako zoufalé reakce na neschopnost států a vlád garantovat vlastním občanům jejich bezpečnost.
S reakcemi na sociálních sítích přispěchali i další. „Ale s islámem to nemá nic společného. Co myslíte, když se nejsou schopni vzpamatovat politici, zvetí se alespoň církev? Anebo bude i nadále plivat na svou 2000 let starou historii?“ zveřejnila advokátka Klára Samková. „Další chudáci, co se k nim Francie nezachovala s patřičným respektem, mají psychické problémy, a není to terorismus,“ přidala se další advokátka Miroslava Hustáková.
Podle někdejšího politika ODS Petra Paulczyňského jsme se dostali na novou úroveň. „Podřezávají kněží. Co jim tak sejmout nějakýho imáma?“ navrhuje Paulczyňski.
Vůdce Turecka Recep Tayyip Erdoğan, 23. 7. 2016
Původní přesvědčení, že v Turecku proběhl neúspěšný pokus o vojenský státní převrat, bere za své. Vojenská operetka – při níž zahynulo 270 lidí, včetně 24 povstalců – byla jen preludiem k totálnímu převzetí moci stávajícím prezidentem Erdoganem, tento převrat má zdrcující úspěch a stále ještě probíhá. Jaké bude Turecko za rok či za dva dnes můžeme jen hádat, ale přebírání moci stranou jediného muže je srovnatelné s leninským bolševickým převzetím moci v Rusku v roce 1917, hitlerovským nacistickým nástupem k moci v Německu v roce 1933 či gottwaldovským komunistickým převratem v Československu v roce 1948.
To, že pokus o vojenský převrat byl značně zpackaný, je mimo diskusi. Povstalci oznámili převrat večer, kdy turecká města jsou plná lidí, takže Erdogan a jeho vláda dokázali rychle zmobilizovat své stoupence do ulic. Nebyla efektivně ovládnuta média. Neslané nemastné oznámení o převratu přečetla v televizi vyděšená moderátorka, nevystoupil žádný charismatický představitel armády, který by plamenným projevem burcoval veřejnost na podporu armády proti islamistické vládě, popisoval veškeré její skutečné i domnělé chyby a zločiny a sliboval lepší budoucnost. Oproti veškerým pravidlům úspěšného převratu nebyli zatčeni (eventuálně ihned zastřeleni) vedoucí státní představitelé a představitelé ozbrojených sil, kteří se nepostavili na stranu převratu.
Protireakce byla a je oproti tomu rychlá, tvrdá a rozsáhlá.
Recep Tayyip Erdogan ze zosnování pokusu o převrat obvinil – ač to ve spojení s ostře sekulární tureckou armádou nedává smysl – svého bývalého islamistického mentora Fethullaha Gülena, který dnes žije v exilu v USA a začal celé Turecko „čistit“ od kohokoliv, kdo má s převratem – nebo jen Gülenem – něco společného.
Po týdnu od potlačení převratu je čas na první rekapitulaci Erdoganových kroků.
V celém Turecku byl ve čtvrtek 21. července 2016 vyhlášen výjimečný stav. Erdogan získal oprávnění vládnout pomocí dekretů.
Místopředseda vlády Numan Kurtulmuş oznámil, že Turecko dočasně odstupuje od Evropské úmluvy o lidských právech. Současně nejvyšší státní představitelé včetně prezidenta naznačují, že vyjdou vstříc „přání národa“ a obnoví trest smrti, který by měl postihnout vůdce pokusu o převrat. Co na tom, že retroaktivně.
V sobotu 23. července 2016 Erdogan vydal první dekret, kterým nařídil zavření 15 vysokých škol, 1.043 soukromých škol a 109 studentských kolejí, 1.229 nevládních organizací a rad, 19 odborových organizací a 35 zdravotnických výzkumných středisek. Erdogan dekretem současně prodloužil možnost zadržovat podezřelé bez vznesení obvinění až na 30 dní.
Turecký prezident nepřímo obvinil USA z odpovědnosti za pokus o převrat tím, že na jejich území smí Fethullah Gülen žít a nevybíravě se domáhá jeho vydání do Turecka.
V zemi probíhají mohutné čistky, které už postihly – podle údajů oficiálních tureckých státních médií – před 60.000 vojáků, příslušníků policie a tajných služeb, soudců, státních zástupců i učitelů. Ti byli v lepším případě jen vyhozeni ze zaměstnání, v horším případě zatčeni.
Ze státních škol bylo podle slov samotného Erdogana propuštěno přes 22.000 učitelů, dalším 21.000 učitelů soukromých škol byly odebrány licence opravňující k učení.
Turecká vysokoškolská rada (YÖK) zakázala až do odvolání všem akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí a vyzvala univerzity, aby zpět do Turecka povolaly své zaměstnance, kteří jsou nyní na zahraničních stážích.
Podle ministra spravedlnosti Bekira Bozdage bude v listopadu jmenováno 3000 soudců a státních zástupců – z toho bude 800 stávajících a 2200 „schopných absolventů právnických škol.“
Ve vazbě bylo podle sobotních slov tureckého prezidenta nejméně 13.165 lidí, z toho 8.838 vojáků, včetně 126 generálů a admirálů, 2.101 soudců a státních zástupců, 1.485 policistů, 52 představitelů místní správy.
Dnes byly vydány zatykače na 42 novinářů.
Rozpuštěna byla prezidentská stráž s tím, že „už není potřeba.“ Pro podezření z podílu na pokusu o převrat bylo zatčeno 283 z 2.500 jejích příslušníků.
Dnes bylo oznámeno zahájení čistek mezi zaměstnanci tureckého ministerstva zahraničí a turecké zahraniční diplomatické služby, kteří se pomocí „podvodů při přijímacích testech“ měli jako agenti Fethullaha Gülena vetřít do státní služby.
čistky mezi zaměstnanci ministerstev, stav k 22. 7. 2016; oficiální infografika Anadolu Agency
Už jen perličkou je prohlášení ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga, že trestně stíhán bude každý, kdo tvrdí nebo naznačuje, že pokus o vojenský převrat byl zinscenován vládou, protože takový člověk „se na puči musel podílet.“
A při pohledu na krvavé šrámy na tvářích, ztrhané rysy či ovázané uši na oficiální fotografii zatčených údajných vůdců převratu – kteří byli zatýkáni v plném zdraví – už se člověk může jen pousmát Bozdagovu prohlášení, že „nedošlo k žádným mučením ani napadení zadržených ve vazbě.“
zatčení turečtí generálové, uprostřed vepředu údajný vůdce pokusu o převrat generál Akın Öztürk – stopy po mučení jsou zřejmé; foto: Anadolu Agency
údajný vůdce pokusu o převrat Akın Öztürk – stopy po týrání viditelné; foto: Anadolu Agency
údajný vůdce pokusu o převrat generál Akın Öztürk – stopy mučení viditelné; foto: Anadolu Agency
Rychlost, efektivita a rozsah protiúderu vzbuzují i u velmi neutrálního pozorovatele dojem, že se jednalo o předem připravený krok. Jednou z možností je, že turecký režim pokus o vojenský převrat zinscenoval. Druhou, že se o chystaném převratu včas dozvěděl a rozhodl se jej nechat propuknout a pak využít.
Paradoxně tak ti, kdo chtěli Turecko zachránit jako západní sekulární zemi, sehráli roli v jeho zkáze.
Obamova administrativa se postavila na stranu tureckého prezidenta
Část turecké armády se v pátek večer pokusila svrhnout vládu a vyhlásila v zemi výjimečný stav. V Ankaře a Istanbulu se pučisté s obrněnými vozidly a tanky snažili obsadit strategické body. Po několika hodinách chaosu, kdy nebylo jasné, co se v zemi přesně děje, rozvědka MIT oznámila, že byl převrat odvrácen. Zatím nejsou známé počty obětí, ale podle prvních odhadů přišlo o život 104 pučistů, 47 civilistů a 41 policistů, zraněných je 1154 lidí. Zatčeno bylo prozatím 1563 členů armády.
Turecká armáda je druhá největší po USA v rámci zemí NATO, byla dlouho rozhodující silou v zemi a označovala se za garanta sekulární podoby Turecka. Od nástupu k moci proislámského premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana v roce 2003 se vliv armády postupně snižoval.
- Turecká armáda (TAF) pokládá samu sebe za strážce ideologie zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka, což je oficiální státní ideologie, zvláště v zachování laického charakteru republiky.
- Po vyhlášení Turecké republiky v roce 1923 zakázal první prezident Atatürk politické aktivity vojenských důstojníků v aktivní službě zákonem z roku 1930.
- Po vojenském převratu v roce 1960 však Výbor národní jednoty vydal nový zákon o tureckých ozbrojených silách, který legitimizoval jejich zásahy do politiky. V pozdějších převratech a pokusech o převrat byly části tohoto zákona používány k ospravedlnění politických aktivit armády.
- Armáda v minulosti několikrát výrazně zasáhla do politiky a převzala moc. Provedla tři převraty - 27. května 1960, 12. března 1971 a 12. září 1980. Po převratu v roce 1960 armáda popravila prvního demokraticky zvoleného prezidenta Adnana Menderese.
zdroj: ČTK
Jedním z prvních opatření, které vzbouření vojáci provedli, bylo uzavření obou hlavních mostů přes Bosporský průliv spojující evropskou a asijskou část země.
Stoupenec tureckého prezidenta před tankem na letišti v Istanbulu
FOTO: Reuters
Armáda se objevila jak v Istanbulu, tak v metropoli Ankaře. První zprávy o vojácích v ulicích tureckých měst začaly přicházet v pátek krátce před desátou večer. Není jasné, jak velká část armády se do pokusu o převrat zapojila.
V sobotu před jednou ráno se nepřehledná situace v obou klíčových městech vyostřila, v Istanbulu se dav lidí pokusil proniknout na jeden z uzavřených mostů přes Bospor. Vojáci podle agentury AP spustili palbu. Šest civilistů zahynulo a na 150 jich utrpělo při přestřelkách zranění.
Televize NTV uvedla, že v Ankaře bylo zabito nejméně 42 lidí.
Turečtí vojáci spolu s demonstranty u památníku republiky na Taksimském náměstí v Istanbulu
FOTO: Murad Sezer, Reuters
Příznivce tureckého prezidenta v centru Istanbulu vojáci rozháněli střelbou do vzduchu.
FOTO: Murad Sezer, Reuters
Stoupenci prezidenta Erdoğana se kryjí před střelbou pučistů u jednoho z mostů přes Bospor. Vzbouření vojáci oba mosty přes úžinu při pokusu o převrat zablokovali.
FOTO: Reuters
Podle televizních záběrů řada Turků vyslyšela slova prezidenta Erdoğana, aby na znamení nesouhlasu s pokusem o převrat vyšla do ulic. Davy prezidentových příznivců mávajících tureckými vlajkami byly podle agentury AP vidět v ulicích Izmiru a Istanbulu, lidé se shromažďovali také na hlavním náměstí v metropoli Ankaře.
Podle deníku The Guardian byli ale v ulicích Ankary a Istanbulu také lidé, kteří naopak podporují armádní vzbouřence.
Turečtí vojáci blokují jeden ze dvou mostů přes Bosporskou úžinu v Istanbulu.
FOTO: Reuters
V Istanbulu se proti armádním pučistům postavili policisté (na snímku).
FOTO: Kemal Aslan, Reuters
Vzbouření vojáci se v Istanbulu vzdávají policistům.
FOTO: Murad Sezer, Reuters
Britská televize Sky News po jedné hodině ráno uvedla, že stíhačka F-16 tureckých vzdušných sil sestřelila vrtulník armádních pučistů nad metropolí Ankarou. Podle tureckého vysílání televize CNN v Ankaře proti sobě bojovali i příslušníci policie a vzbouřené části armády.
V Ankaře bylo při leteckém útoku z vrtulníku na ústředí speciálních sil policie zabito sedmnáct policistů.
Střelba z vrtulníku v AnkařeKolem půl druhé ráno oznámil turecký premiér Binali Yildirim vyhlášení bezletové zóny nad Ankarou. „Každý vojenský letoun nad Ankarou bude okamžitě sestřelen,” řekl podle serveru Daily Sabah.
Před druhou ráno pak oznámil, že „situace je z velké části pod kontrolou”.
O chvíli dřív prohlásil mluvčí rozvědky MIT, že se situace „vrací k normálu”, uvedla agentura AFP.
Nejmenovaný vysoký turecký vládní představitel agentuře AP řekl, že všichni vládní činitelé mají již zpátky v rukou své úřady.
Ještě před šestou ráno se ale v Ankaře bojovalo. Turecké vládní síly oznámily, že sestřelily vrtulník pučistů, který pálil na satelitní stanici Turksat v metropoli. Bombardovaly také tanky vzbouřenců u prezidentského paláce.
Státní tisková agentura Anadolu citovala nejmenovaný armádní zdroj, podle kterého byl vůdcem pokusu o převrat plukovník Muharrem Kose. Ten vedl armádní právní oddělení, před časem byl ale ze svého postu propuštěn.
Už v pátek v noci se ozývala palba u generálního štábu v Ankaře a budovu parlamentu v metropoli obklíčily tanky. V sobotu po půl druhé se od parlamentu ozval mohutný výbuch.
Podle agentury Anadolu šlo o explozi bomby. Na parlament, ve kterém byli zákonodárci, také útočily vrtulníky pučistů. Nikdo z poslanců nebyl zraněn.
Budovu parlamentu v Ankaře zasáhl výbuchStřelba byla hlášena i od centrály turecké rozvědky.
Zdroj z úřadu tureckého premiéra před tím řekl agentuře Reuters, že prezident Recep Tayyip Erdoğan „je v bezpečí”.
Před půl třetí ráno v Istanbulu přistálo letadlo s Erdoğanem. Na letišti ho vítaly davy stoupenců. Prezident byl před tím v tureckém letovisku Marmaris na jihozápadě země.
Prezident Recep Tayyip Erdoğan dává rozhovor médiím v tureckém letovisku Marmaris na jihozápadě země.
FOTO: Kenan Gurbuz, Reuters
Erdoğan ve svém pátečním prohlášení puč zlehčoval s tím, že ho provedla malá skupina v armádě a vyzval obyvatele, aby vyšli do ulic. Prohlásil, že pučisté neuspějí, budou poraženi a tvrdě zaplatí u soudu.
Armádní vzbouřenci v pátek kolem jedenácté večer v prohlášení přečteném v televizi NTV uvedli, že „moc v zemi byla kompletně převzata”.
Převrat byl podle oznámení proveden kvůli autokratičnosti vlády a hrozbě terorismu a „aby byl zajištěn a obnoven ústavní pořádek, demokracie, lidská práva a svobody a aby byla v zemi zajištěna nadvláda práva, která obnoví řád, jenž byl narušen”.
Turečtí vojáci na asijské straně Istanbulu
FOTO: Emrah Gurel, ČTK/AP
Tank pučistů v Ankaře
FOTO: Reuters
Premiér Yildirim v soukromé televizi NTV ještě před pátečním prohlášením armády pokus o převrat potvrdil.
„Máme tu nelegální čin ze strany skupiny uvnitř armády, která jednala bez rozkazu. Obyvatelé musí vědět, že nedovolíme žádnou činnost, která by narušila demokracii,” řekl Yildirim.
Podle britské televize Sky News vojáci už v pátek obsadili sídlo státní televize TRT v Ankaře a zaměstnancům zabavili mobilní telefony. TRT následně uvedla, že byl pro celé území Turecka vyhlášen výjimečný stav a zákaz vycházení.
Kolem půlnoci byl podle CNN Türk slyšet u sídla TRT silný výbuch. Televize následně přerušila vysílání. V sobotu před druhou ráno vysílání obnovila.
Několik hodin také v Turecku nefungovaly sociální sítě včetně Twitteru a Facebooku.
Zavřená byla všechna letiště v zemi. Agentura Reuters uvedla, že se střílelo i na mezinárodním Atatürkově letišti v Istanbulu. Evropští letečtí dopravci kvůli nepřehledné situaci řešili, kam svá letadla přesměrovat.
Tank na Atatürkově letišti v Istanbulu
FOTO: Reuters
Některá letadla se odkláněla jinam, jiná se vracela zpět. Během cesty se tak vracely na domovská letiště v Nizozemsku a v Německu například spoje aerolinek KLM a Lufthansa.
Poslední páteční spoj z Prahy do Istanbulu letecké společnosti Turkish Airlines dosedl na Atatürkovo letiště podle letištního webu krátce před 23:00 místního času.
Po čtvrté ráno oznámila část armády, která zůstala věrná prezidentovi, že nad Atatürkovým letištěm převzala kontrolu.
Názory občanů na převrat v Turecku:
Škoda. Erdogan musí za každou cenu,zdůrazňuji ZA KAŽDOU cenu,pryč. Teď to tam rozjede ve stylu Adolfa a Pepy Visarionoviče a pak chci vidět ty chytráky jak ho budou podporovat. Kdo ví,jestli to nebyla jeho akce,aby si uvolni ruce k čistkám a absolutní diktatuře.
škoda že toho Erdogana nesvrhli,snad příště......
Řval jsem smíchem když Obama řekl vždy bude podporovat demokratický zvolenou vládu.V Iráku,Syrii a na Ukrajině byla taky demokratický zvolená vláda a jak to dopadlo všichni víme.Jak slyším slovo demokracie s huby politiku,tak zvracím.Hnus.
NIKDE NA SVĚTĚ SE MAJETKY CÍRKVÍM NEVRACÍ
Francouzská občanská (nikoliv tedy komunistická) revoluce a pak vyrovnání r. 1905
vzaly francouzské katolické církvi prakticky úplně vše, a vráceny jí pak byly až na výjimky
jen kostely a kláštery, a to nikoliv do majetku, ale jen do užívání.
Žádná pravicová vláda (ani de Gaulle, Giscard d'Estaing, Chirac, Sarkozy) katolické církvi nevrátila
ani jediný hektar polí či lesů, nedala jim ani frank na platy kněží.
Byli to snad nedemokraté, či dokonce komunisté?
Novinář Josef Klíma - šiřte dále - !!!
Prohlašuji dávno, že se nejedná o vrácení majetku církvím, který jim nikdy nepatřil. Všechny kostely a fary, včetně obrazů a dalších nemovitostí byly pořízeny za peníze našich předků, kteří museli nosit do kostelů desátky. Viděli jste někdo manuelně pracovat faráře??? a taky židy? Byla to tvrdá diskriminace, vzpomeňme na učitele národů Komenského a na dobu Temna, kdy Koliáš a další spalovali české knihy. Na jejich bludy o tom, že se Slunce otáčí kolem Země musel zemřít na hranici Giordano Bruno, a za svůj výrok:"A přece se točí" byl dán v nemilost Galileo Galilei. Na dva významné představitele ŘK církve a to Jana Husa a Jeroníma Pražsk&e acut e; ho, kte ří pro pravdu skončili na hranici, protože chtěli modernizovat církevní učení a kázat pod "Obojím" atd. Pokud jste nebyl pokřtěni,neodali ani nepohřbili vás. Cíleně likvidovali nadané myslitele, kteří předběhli dobu a chtěli změny v pojetí církve. Jenomže ti vyžraní nemakačenkové prznili ministranty a šukali jeptišky. Novorozenců se zbavovali, že je zakopávali na zahradách klášterů a podobně. Kázali vodu a pili víno. Navíc v dnešním modernizovaném světě, kdy člověk díky technologiím poznává vznik vesmíru a života, proniká do vesmíru, nás pořád oblbují svými nesmysly o vzniku světa a o zázracích. Ježiš vstal z mrtvých, protože byl před přibitím na kříž omámen, aby tolik netrpěl a po 3 dnech přestaly působit omamné látky a Ježíš odešel do Indie, kde má hrob. Přečtěte si knihu "Do ráje projdeš peklem" asi tak se to jmenuje, jsou to 2 díly a tam je vše o c&iac ute;rkv&iacut e;ch popsáno podrobně. Je to l ogické vysvětlení života Ježiše včetně jeho ženy Maří Magdaleny, se kterou měl děti. Církev toto tají, aby se jí nezhroutily její v&ya cute;mysli v Bibli. Je to reakční myšlení,které na obou stranách křtilo zbraně za odvolávání se na Boha. V dnešní armádě máme feltkuráty a vyšší hodnostáře - viz Duku, který nám křtí letadla a další zbraně. Je to hnus, kam nás dovedli pravdoláskaři a naši demokratičtí spojenci v USA. Je to skok do minulosti, kdy lidé neměli informace, které máme díky novým možnostem-internet a technika objevující poznatky o DNA a lidském těle. Potřebovali je strašit peklem, Bůh je všev ědouc&iacut e;, dívá se na v&a mp;aa cute;s, aby žili v bázni a nevědomosti.
Dnes jej nahradil Velký bratr , na každém rohu kamery a sledování přes GPS , internet a jiné možnosti.
Svoboda
Kdy: 15.7.2016 – 13.00 až 18.00 h.
Kde: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Velká aula (místnost 131), nám. Jana Palacha 1, Praha 1
Slovanský kruh s European Congress of Ethnic Religions pořádají přednáškový cyklus pro veřejnost. Do Prahy se sjedou zástupci mnoha různých zemí, kteří dosud udržují nebo se snaží o oživení původních předkřesťanských náboženství.
Tito zástupci původních etnických náboženství, nazývaných také pohanství či šamanismus, budou přednášet především o praktikování svého náboženství ve svém každodenním životě.
Mezi zastoupenými státy budou: Srbsko, Česká republika, Slovinsko, Bulharsko, Rusko, Ukrajina, Polsko, Anglie, Lotyšsko, Litva, Belgie, Itálie, Holandsko, Německo, Dánsko, Řecko, Norsko. Kromě evropských představitelů se zúčastní i vyslanci z Indie a Thajska.
Dosud nikdy se v Praze nesetkalo tolik vyznavačů původních náboženství, aby se o nich mluvilo na veřejnosti!
Pohanská náboženství a zvyky jsou důležitým prvkem i naší, české, potažmo slovanské kultury, i když na to často zapomínáme.
Přijďte se dozvědět více o našich evropských kořenech!
Čína by se měla připravit na vojenskou konfrontaci se Spojenými státy v Jihočínském moři. Uvedly to vlivný v pekingské noviny Global Times, za nimiž stojí komunistické vydavatelství Ženž-minž-pao.
Ruský portál bfm.ru uporňuje na to, že agentura Reuters ve vztahu k této publikaci poukazuje na skutečnost, že militantní výzva byla zveřejněna týden před mezinárodním soudem v Haagu, ohledně spor mezi Čínou a Filipínami , které tiše posporují Spojenými státy, ohledně sporných územích v Jihočínském moři.
„Washington nasadil dvě skupiny letadlových lodi v Jihočínském moři, a demonstruje sílu, a ukazuje svaly. Jako nejsilnější mocnost, USA očekávají, že Čína podlehne jejich vůli," napsal v úvodníku Global Times, který byl zveřejněna v Pekingu v čínském a anglickém jazyce.
Noviny přímo vyzývají ke zvýšení schopnosti Číny k vojenskému zadržení strategických protivníků.
„I kdyby se Čína nebyla schopna odolat vojenské síle USA v krátkodobém horizontu, musí být připravena, aby USA zaplatily nepřijatelnou cenu, pokud provedou ofenzivní intervenci ve sporu v Jihočínském moři," uvedl deník.
„Čína doufá v řešení sporů prostřednictvím vyjednávání, ale měla by být připravena na vojenskou konfrontaci. Jedná se o projev zdravého rozumu v mezinárodních vztazích, " zdůrazňuje Global Times.
Global Times jsou noviny známé jako nástroj čínských nacionalistických tendencí v politickém vedení země, je po něm velká poptávka v Číně hlavně mezi politickou elitou, i když nezastává oficiální pozici mluvčího ústředního výboru čínské komunistické strany. Jeho úvodníky, zdůrazňuje Reuters, by neměly být považovány za vyjádření oficiálního stanoviska čínské vlády.
Prezident Miloš Zeman před odjezdem na dovolenou poskytl obsáhlejší rozhovor. Mluvilo se o brexitu, o možnosti vystoupení Rakouska z EU, ale také o aktivitách George Sorose a hrozbě barevné revoluce v Česku nebo o Andrew Schapirovi a jeho údajné korupční minulosti.
Pane prezidente, před týdnem Britové překvapivě rozhodli o vystoupení své země z EU. Vy jste to komentoval slovy, že hrozí odtržení Skotska, které následně vstoupí do EU. Nicméně vyhlášení referenda musí schválit britský parlament v Londýně, nejen ten skotský. Považujete to skutečně za pravděpodobné? Nezklidní se situace poté, co přejdou prvotní silné vášně a emoce?
Dosavadní referendum o nezávislosti Skotska dopadlo těsným vítězstvím zastánců setrvání v britském objetí, abych tak řekl. Nicméně po brexitu se nálady proměnily, 62 procent Skotů si nyní přeje vystoupit a vstoupit do Evropské unie. Takže platí stejná situace, jako byla před předchozím referendem, akorát v obráceném poměru.
Mě pane redaktore spíše zaujaly hlasy, že je už asi třímilionová petice britských občanů, aby se referendum opakovalo. Tak jsem se rozesmál a řekl jsem si: teď jsme prohráli ve fotbale dokonce i s Tureckem a který blbec navrhne, aby se tento zápas opakoval (směje se).
Šlo ovšem o internetovou petici a již před necelým týdnem se hovořilo o manipulaci, protože ji může podepsat kdokoli a kdekoli, včetně vás nebo mě. Co vůbec říkáte na mnohé zlomyslné komentáře některých unijních politiků nebo komentátorů, kteří Velké Británii přejí, aby se rozpadla, aby se jí vedlo špatně?
Já si vzpomínám na dobu rozdělení Československa, jak podobné zlomyslné komentáře byly vůči Slovákům: tak teď se vám povede špatně, protože jsme vám zatrhli penězovod. Tak samozřejmě, že penězovod jsme zatrhli, ale na druhé straně takto ušetřených prostředků jsme nedokázali rozumně využít. Slováci mimo jiné přijali euro, se kterým teď souhlasí 70 procent Slováků a téměř nás dohnali. Rozdíl mezi nimi a námi už není přiliš viditelný.
Takže ti evropští politici, kteří mají takovou pomstychtivost vůči Velké Británii, by se samozřejmě měli chytit za nos a přemýšlet, zda za to náhodou nemohou sami. Jinak trvám na svém výroku, že je to lose-lose strategy, to znamená strategie, kde ztrácejí obě strany.
Ohledně možného odtržení Skotska zaznívá, že někteří používají dvojí metr, když se v podstatě vysmívají Britům a doufají v odtržení Skotska a na druhou stranu odmítali a dodnes odmítají odtržení třeba Katalánska od Španělska nebo Krymu od Ukrajiny. Dá se to srovnávat?
Určitě se to dá srovnávat. Ať se nám to líbí nebo ne, nelze realisticky vrátit Krym Ukrajině. Pokud jde o Katalánsko, já bych spíš použil příklad Jugoslávie, tam došlo k rozpadu doprovázenému dokonce občanskou válkou, ale když si teď projedete bývalé spolkové země Jugoslávie, tak zjistíte, že je tam vcelku klidný život. Jediná výjimka je snad Bosna a Hercegovina, která je multietnická, ale to už je něco jiného.
Abych se vrátil k tomu Katalánsku, nejsem si zcela jist, jak by dopadlo referendum v Katalánsku, ale není samozřejmě vyloučeno, že jednou bude vypsáno.
Hovořil jste o možnosti, že by z EU mohly dále v budoucnu vystoupit státy, které jsou tzv. čistými plátci. Napadá vás nějaká konkrétní země?
Začnu Velkou Británií, kde stoupenci brexitu říkali: ušetříme tolik a tolik peněz a dáme to na zdravotnictví. Uplynuly dva dny po referendu a najednou oni sami přiznávají, že to byl blaf, že to byl nesmysl a že lhali. No takže tady vidíte, že tyto argumenty jsou na vodě, protože nepočítají se zpětným nárazem nebo zpětným efektem. Tedy nejen s tím, co ta země získá, ale co ztratí tím, že vystoupila ze společného ekonomického prostoru.
Takže, nedovedu si představit, že by tento argument byl příliš validní, ale věřím, že ho zastánci exitu těchto čistých plátců budou používat a budu jenom upozorňovat na britskou zkušenost a budu jim říkat: lžete teď a britští zastánci brexitu lhali před vámi.
Mohlo by tím další státem s exitem být třeba Rakousko, kde se může po opakování voleb stát Norbert Hofer prezidentem?
Ano, právě o Rakousku bych přemýšlel v první řadě, zejména kdyby výsledek prezidentských voleb a následné parlamentní volby dopadly tak, jak se dá očekávat. Ale samozřejmě ten „exit“ se nedá vyloučit ani u jiných čistých plátců. Snad jediná země, u níž to vyloučit můžete, je Německo a to z geopolitického důvodu. Německo vždy bude trvat na své vedoucí roli v EU a samozřejmě, že jeho vystoupení by Evropskou unii zcela rozbilo.
Vy říkáte, že byste referendum v ČR podporoval, přestože byste národ přesvědčoval o setrvání. Dovedete si představit hypotetickou situaci, za které byste i vy setrvání ČR v EU nepodporoval?
Nedovedu si takovou situaci představit. Mnohokrát jsem řekl, že projekt EU pokládám za skvělý s mizerným vedením. Někteří evropští politici pochopitelně slyší tu druhou půlku věty.
Ihned po referendu o brexitu se začalo mluvit o nutnosti hlubší reformy EU. Přesto ministři zahraničí Francie a Německa představili společný plán, který navrhuje ještě větší integraci, společnou migrační, daňovou, zahraniční a vízovou politiku a tedy opětovné ukrojení samostatnosti členským zemím. Mluví se o plánech na superstát. Co k tomu říkáte?
Já jsem pro společnou zahraniční nebo obrannou politiku EU, kritizuji to, že Evropská unie nebo její vedení nedokázalo vybudovat efektivní ochranu vnějších hranic před migrační vlnou, ale nikoho nemůžete hnát do ráje bičem a stejně tak třeba zastávám názor, že dlouhodobě bude vhodné přijmout euro jako ho přijali i Slováci, ale zase onen plán, že by všechny členské země měly vstoupit do eurozóny, mi připadá násilný.
To, co je teď třeba dělat, je zrušit veškeré evropské směrnice, které odporují principu subsidiarity a uzákonit zákaz takových směrnic, protože to jsou detaily, jimiž by se vedení Evropské unie vůbec nemělo zabývat; a za druhé rozšířit pravomoci Evropského parlamentu, protože je to jediný parlament na světě, který nemá zákonodárnou iniciativu, což je absurdní. A souhlasím dokonce i s myšlenkou, že by měly vzniknout evropské strany, které by měly ve volbách do Evropského parlamentu jednotnou kandidátku. Takové strany už de facto existují. Existují evropští sociální demokraté, existují evropští liberálové, evropští katolíci, evropští zelení a nevím, kdo všechno ještě. Takže proč nereformovat Evropskou unii tak, aby se soustředila na otázky, které by měla skutečně ovlivňovat a nepletla se do otázek, které jsou v pravomoci národních vlád a národních parlamentů.
Nakolik věříte tomu, že ke skutečně hlubším reformám Evropské unie může dojít? K něčemu takovému nedošlo snad nikdy a jen stěží si lze vybavit situaci z posledních let, kdy Brusel k nějaké významné krizi zaujal rychlé, přijatelé a účinné řešení...
Já zastávám dosti starou teorii, kterou zatím nikdo nevyvrátil, že nejdůležitější jsou osobnosti. Kdyby nebylo Bati, nebyl by Zlín, kdyby nebylo Masaryka, nebylo by Československo. A to platí i v obráceném slova smyslu, tedy u tzv. neosobností, které se často za osobnosti pokládají. Čili, skutečná reforma EU kromě věcí, o nichž jsme teď mluvili, by měla být založena na výměně vedoucích osobností v čele Evropské unie a to nikoli pouze Jeana-Clauda Junckera, ale například Donalda Tuska, „ministryně zahraničí EU“ Mogheriniové a podobně.
Některé prestižní západní deníky informovaly, že předseda Evropské komise Juncker plánuje využít brexit k rozšíření eurozóny na celou EU, což podpořila eurokomisařka Věra Jourová slovy, že se teď možná láme chleba a není vhodné, aby ČR stála opodál. Co o tom soudíte?
Komentátor Jan Macháček dokonce napsal, že střední Evropa bude po brexitu nejvíce ohrožena a před Putinem nás zachrání jedině rychlé přijetí eura.
Do diskusí o brexitu a o podobě EU zasáhl i miliardář George Soros. Váš předchůdce Václav Klaus uvedl, že George Soros je zlo a cokoli řekne nebo udělá, je špatně. Souhlasíte s tím?
Kdyby Soros řekl, že se Země točí kolem Slunce, tak bych neměl důvod s ním nesouhlasit. Ale samozřejmě některé jeho aktivity jsou přinejmenším podezřelé a nápadně připomínají vměšování se do vnitřních záležitostí. Organizovat tzv. barevné revoluce v jednotlivých zemích je sice zajímavý koníček, ale těm zemím to přináší víc škody než užitku. Podívejte se, jak dopadla Ukrajina po Majdanu a takové Majdany se připravovaly nebo připravují v řadě zemí, možná i v případě České republiky.
Rozumím správně, že připisujete vinu a podíl na revolucích a Majdanu právě Sorosovi?
Ty barevné revoluce se připravovaly v různých štábech a byly to převážně štáby zahraniční, nikoli štáby domácí.
Americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro nedávno uvedl, že mezi USA a ČR neexistují podstatné rozdíly, protože zahraniční politiku státu určuje vláda, která drží stanovisko EU a nikoli prezident, který naproti tomu jde proti postojům EU a označuje válku na Ukrajině za občanskou. Co na to říkáte?
Ona to je občanská válka. Víte, s panem Schapirem je to trochu tragikomická situace. On se považuje za bojovníka proti korupci. Proč ne. Jenomže každý, kdo jenom trošku zná pravidla americké politiky, ví, že funkcemi velvyslanců zejména v méně významných destinacích jsou zpravidla pověřováni lidé, kteří byli velkými sponzory volební kampaně úspěšného prezidentského kandidáta. Sponzorství samotné za korupci nepovažujeme, ale za korupci už můžeme považovat to, že je pak sponzor odměněn velvyslaneckým postem. Pak lze vyslovit hypotézu, že i pan Schapiro je zapleten do jistého druhu korupce a jeho boj proti korupci v České republice je poněkud pokrytecký.
Vzhledem k jeho výrokům i na vaši adresu asi nemáme očekávat, že dokud on bude velvyslancem, tak že by se váš vzájemný vztah zlepšil?
To se zcela určitě nedá předpokládat, ale záleží na výsledku amerických prezidentských voleb. Záleží na tom, koho bude pan Schapiro tentokrát sponzorovat a tak není vyloučeno, že možná dlouho už velvyslancem nebude.
Během svého projevu v Lidicích jste označil DSSS za neonacistickou stranu. V krajských volbách bude tato strana v Ústeckém kraji kandidovat v koalici s tamní NS-LEV21, kterou založil a dříve řídil Jiří Paroubek. Co si o spojení těchto stran myslíte?
Za prvé je třeba říci, že já jsem Dělnickou stranu sociální spravedlnosti označil za neonacistickou nikoli kvůli jejím postojům vůči migrační krizi, jak si myslí pan Vandas, ale kvůli jejímu sbratření se s Kotlebovou neonacistickou stranou na Slovensku. Nu a ten, kdo spolupracuje s neonacisty, je podle mého názoru sám neonacista a totéž samozřejmě platí i o straně LEV21.
Přijal jste v úterý na Hradě Roberta Šlachtu. Prozradíte více o obsahu schůzky?
Pokud očekáváte, že mi pan plukovník Šlachta sdělil tajné skutečnosti, budete zklamán. Za prvé mně je nesdělil a za druhé, i kdyby mně je sdělil, tak vám to stejně neřeknu. Ale učinil jsem si o něm osobní obrázek jako o srdcaři, který má svoji práci rád a který jí dokonce věnuje tolik času, že neměl ani čas na dovolenou. A já jsem mu vytknul, že na dovolenou celou dobu nejezdil, protože bez určité relaxace nemůžete pracovat s trvalými výsledky.
Petr Pithart odmítl možnost, abyste mu udělil státní vyznamenání. Konkrétně tedy odmítl možnost, aby vám jeho jméno Senát na vyznamenání navrhl. Uvažoval jste, že byste ho vyznamenal?
Ne. Já neznám žádný pozitivní čin, který Petr Pithart jako politik vykonal. Byl významným členem Občanského fóra a to se rozpadlo. Potom byl místopředsedou Občanského hnutí a to se nedostalo ani do parlamentu, třebaže mělo 16 ministrů a 60 poslanců v obou vládách a obou parlamentech. A vyznamenání se, pane redaktore, nedávají za rozpad nějaké organizace nebo za její zánik.
V nedávné době se objevily dvě zprávy v médiích o činnosti vaší kanceláře. První z nich v HN, kde se psalo o tom, že váš potenciální volební tým pro další volby by mohl řídit Miroslav Jansta a podílel by se na tom i Jaroslav Tvrdík. Je to teoreticky možné, pokud byste kandidoval?
Pane redaktore, Hospodářské noviny jsou jak známo financovány Zdeňkem Bakalou, po Viktoru Koženém největším podvodníkem v ekonomické oblasti České republiky. Já neberu vážně jakékoli články Hospodářských novin stejně tak jako neberu vážně Zdeňka Bakalu. Přesněji řečeno, někdy ho beru až příliš vážně, když si myslím, že by se konečně mělo vyšetřovat jeho vytunelování OKD.
Můžeme to tedy brát jako dezinformaci, ten volební tým?
Jako dezinformaci, protože musíte uznat, že kdybych se rozhodl kandidovat a kdybych tvořil svůj volební tým, tak já jsem první, kdo by o tom měl něco vědět (směje se).
Teď nevím, zda se ptát i na další věc, protože týdeník Ekonom také patří Bakalovi. Ve čtvrtek se v týdeníku Ekonom psalo o tom, jak to údajně chodí na vašem „královském dvoře“, že si vás Vratislav Mynář s Martinem Nejedlým zprivatizovali a pouštějí k vám jen toho, koho chtějí atd. Funguje to tak?
Nevěřte Bakalově mediálnímu impériu. Já bych se styděl být novinářem tohoto impéria a brát peníze od Zdeňka Bakaly, ale tito lidé se nestydí.
Pane prezidente, zahajujete svoji dovolenou na Vysočině, co byste občanům nebo i politikům na léto popřál?
Bude to přání velice všední a velice nudné: odpočiňte si, protože unavený člověk nedokáže dobře pracovat. A až se vrátíte, koukejte dobře pracovat. A já dokonce řeknu i to, co jsem řekl v Bystřici nad Pernštejnem jednomu poněkud podroušenému člověku: méně pijte, více pracujte a bude líp.
Kačanik (Kosovo) – Server Rádio Svobodná Evropa zaznamenal příběh devatenáctiletého někdejšího rekruta Islámského státu. Ten pochází z Evropy, kde byl i zradikalizován. Nakonec si vše rozmyslel a utekl, ještě než byl nasazen do boje. Poukazuje však na to, že pod rouškou charit v Evropě působí nebezpeční islamisté.
Několik hodin před tím, než ho náboráři měli propašovat přes hranice, se Adem otočil a zamířil domů. „Uvědomil jsem si, že to, co se děje v Sýrii, nemá nic společného s islámem," říká Adem, který se během rozhovoru neustále koukal přes rameno, protože se bál kosovských orgánů. Vypadá jako každý jiný teenager, nosí úzké džíny a na třičku mu visí stříbrný řetízek, popisuje ho novinář.
Kosovo je hlavním přispěvatelem rekrutů pro IS
Vláda odhaduje, že více než 300 Kosovanů odcestovalo na Blízký východ, aby vedli džihád, neboli islámskou svatou válku. To dělá z této převážně muslimské země se 2 miliony lidí, která jednostranně vyhlásila nezávislost na Srbsku v roce 2008, největšího přispěvatele pěšáků IS v Evropě.
Město Kačanik získalo pověst jako hlavní město džihádu na Balkáně. V posledních třech letech odešlo nejméně 24 mužů z celkového počtu 30 tisíc obyvatel kvůli k boji v extremistických skupinách, jako IS či al-Káida v Sýrii a Iráku.
Začíná to pozváním na kázání
Ademova cesta začala téměř klasicky. Na Facebooku přijal pozvánku na kázání imáma z nedalekého města. Byl prý kvůli islámu zvědavý. Navštěvoval kázání a lekce Koránu v provizorní mešitě. Kázání byla organizována organizací Rinia Islame (Islámská mládež v Albánii), islámskou charitou působící v Kačaniku. Jde o jednu z desítek organizací financovaných ze Saúdské Arábie a jiných států Perského zálivu, které podporují extrémní verzi islámu. Tyto skupiny jsou obviňovány z vymývání mozku mládeže a z rekrutování pro extrémistické organizace v zahraničí.
Mladík dodává, že kázání byla „přísná a tvrdá". „Řekli nám, že si nesmíme potřásat rukou se ženami a že nesmíme chodit do kaváren nebo barů," vysvětluje. Dění v Kačaniku podle serveru nese jasné znaky islámského fundamentalismu. Ve městě není neobvyklé potkat zahalené ženy nebo muže s dlouhými vousy v kalhotách k lýtkům, které nosí fundamentalisté. Podobné chování tu přitom vůbec nemá tradici.
Kázání vedou nechvalně známí imámové
Adem vysvětluje, že prošel kurzem, který obsahoval nejen lekce Koránu, ale i informace o významu džihádu a konfliktů v Sýrii a Iráku. „Moje rodina příliš náboženství nepraktikuje, jen já a dědeček," vysvětluje s tím, že žije se svými rodiči a dvěma sestrami v přeplněném bytě v Kačaniku. „Rodina mi říkala, že když chci praktikovat náboženství, tak že mohu – že se mohu modlit. Ale varovali mě, abych se nezradikalizoval," vzpomíná.
Kázání, kterého se Adem zúčastnil, bylo vedeno Zeqirjou Qazimim, notoricky známým imámem, který byl uvězněn na 10 let poté, co byl on a jeho šest kolegů odsouzeni za boj v řadách IS v Sýrii od roku 2012 do roku 2014. Také shromažďovali rekruty. „Imám Zekerija Qazimi přišel z Gjilanu," uvedl Adem, s odkazem na město ve východním Kosovu. „Kázal nám o džihádu." Imám také na internetu zveřejnil video, ve kterém říká, že „krev nevěřících je pro něj nejlepší nápoj".
Kvůli rozhodnutí odejít se Adem podle svých slov necítil v nebezpečí, říká, že to bylo jeho rozhodnutí. IS je však známa tím, že masově zabíjí zajatce a veřejně popravuje ty, které považuje za špiony nebo zrádce.
Charity pronikají zejména do chudých oblastí
Charity financované ze Středního východu snadno proniknou do chudých vesnických oblastí jako je Kačanik, kde je nezaměstnanost téměř 40 procent. Vláda tato místa opomíjí. A mladí muži jsou pak snadným cílem radikálů. Adem věří, že Araby financované charity cílí na chudé rodiny, často na svobodné matky. Říká, že výměnou za účast na kázání charity poskytnou studentům ubytování, peníze a nové šaty a boty.
„Bylo mnoho lidí, kteří se zúčastnili kázání," říká Adem, který v době, kdy začal chodit na kázání, dokončil střední školu a byl nezaměstnaný. „Byli to lidé z chudých podmínek," říká. „Tyto charity nebyly registrovány a pracovaly s některými radikálními jednotlivci. Manipulují chudé," říká starosta Kačaniku Besim Ilazi. „Ekonomika je hlavním důvodem, proč se k ním někteří lidé připojili."
Vláda s charitami bojuje
Místní obyvatelé také poukazují na to, že je to odsud blízko do Makedonie. Je to prý jeden z důvodů, proč se Kačanik stal takovým ohniskem radikalismu. Makedonie je jen 30 minut jízdy, a místní obyvatelé říkají tvrdá linie etnických albánských kazatelů často navštěvuje kosovské komunity a dává kázání.
Stát se proti takovým charitám snaží bojovat – do konce roku 2014 zrušil 14 organizací, včetně té, která naverbovala Adema. U všech panovalo podezření z napojení na islamistické skupiny. Na základě nového zákona může být ten, kdo se účastní zahraničních válek, v Kosovu odsouzen až na 15 let. Na bojišti v Sýrii a Iráku podle oficiálních čísel padlo asi 50 Kosovanů, dalších asi 120 se vrátilo do země. Za nábor pro IS nebo boj v zahraničí už bylo také 100 lidí zadrženo.
Starosta Ilazi trvá na tom, že vláda se do značné míry snaží Kačanik od radikálů očistit. Ale také uznává, že někteří extremisté se prostě stáhnou do ilegality a nadále působí v „soukromých domech". Setkání a kázání pak probíhají třeba v chatách v lesích. Jeden z místních obyvatel dodává, že se tam scházejí v noci, „Nikdo tam nemůže jít, mají tam ozbrojené stráže," dodal.
Viděl jsem odcházet rekruty z našeho města
Adem sice bojovat nakonec neodešel, zná prý ale mladé muže, kteří se zapojili. „Viděl jsem, jak odcházejí z Kačaniku," přiznává. Florim Neziraj je hlava místní pobočky Islámského společenství Kosova, hlavní oficiálně schválené islámské organizace v zemi. „Ti, kteří odešli do Sýrie, jsou často velmi mladí. Pocházejí z nejlepších rodin v Kačaniku. Nedalo by se o nich říci nic špatného. Neviděli jsme žádné známky radikalizace," přiznává Neziraj. „Radikálům bylo umožněno již příliš dlouho svobodně působit," dodává.
Kosovo je tradičně sekulární stát s liberální muslimskou populací, s bary na stejné ulici, kde stojí mešity. Ozývají se ale i méně tolerantní hlasy, a to i mezi radikálními islámskými charitami, které vzkvétaly po skončení války v Kosovu v roce 1999. Neziraj říká, že mnoho takových charit přišlo pod rouškou „humanitárních organizací," často budovaly školy a nemocnic. Dodává však, že tyto charity často usilovaly o „očkování mládeže". Obává se, že může být příliš pozdě na to řešit šíření radikalismu.
Jeden z mužů z Kačaniku je velitelem v IS
Příkladem radikalizace je jeden z obyvatel Kačaniku - Lavdrim Muhaxheri (25). ten pracuje jako verbíř pro IS, jenž bojuje v Sýrii. Jde o jednoho z nejvyšších vůdců IS. V loňském roce Muhaxheri šokoval lidi po celém Kosovu, když zveřejnil fotografií, jak stíná hlavu jednoho vězně. Další fotka ho údajně zobrazovala při popravě syrského muže granátem. Adem se o něm zdráhá mluvit, ale připouští, že viděl Muhaxheriho navštěvovat místní mešity. Říkal, že vypadal „normálně".
Právě Muhaxheri je podle něj vzorem pro mladé muže z Kačaniku, kteří uvažují o bojích v Sýrii. „Já znovu žiju normální život, ale jsem jeden z těch šťastných. Ne každý, kdo se vydá na špatnou cestu, může znovu najít svou cestu," přiznává.
Kačanik (Kosovo) – Server Rádio Svobodná Evropa zaznamenal příběh devatenáctiletého někdejšího rekruta Islámského státu. Ten pochází z Evropy, kde byl i zradikalizován. Nakonec si vše rozmyslel a utekl, ještě než byl nasazen do boje. Poukazuje však na to, že pod rouškou charit v Evropě působí nebezpeční islamisté.
Mladík vzpomíná, jak se připojil ke snad nejbrutálnější militantní islamistické skupině. Říká si Adem, ale své pravé jméno nechce z obavy, že by mohl být zatčen, prozradit. Před dvěma lety se ocitl na turecko-syrské hranici, hlavní bráně pro cizince, kteří se chtějí přidat do řad Islámského státu. Jeden z náborářů ho vzal do turecké vesnice, kde musel počkat, aby mohl být propašován do válečné zóny. Po dvoutýdenním soustředění v syrském městě Raqqa, de facto hlavním městě IS měl být přidělen k bojové jednotce.
Několik hodin před tím, než ho náboráři měli propašovat přes hranice, se Adem otočil a zamířil domů. „Uvědomil jsem si, že to, co se děje v Sýrii, nemá nic společného s islámem," říká Adem, který se během rozhovoru neustále koukal přes rameno, protože se bál kosovských orgánů. Vypadá jako každý jiný teenager, nosí úzké džíny a na třičku mu visí stříbrný řetízek, popisuje ho novinář.
Kosovo je hlavním přispěvatelem rekrutů pro IS
Vláda odhaduje, že více než 300 Kosovanů odcestovalo na Blízký východ, aby vedli džihád, neboli islámskou svatou válku. To dělá z této převážně muslimské země se 2 miliony lidí, která jednostranně vyhlásila nezávislost na Srbsku v roce 2008, největšího přispěvatele pěšáků IS v Evropě.
Město Kačanik získalo pověst jako hlavní město džihádu na Balkáně. V posledních třech letech odešlo nejméně 24 mužů z celkového počtu 30 tisíc obyvatel kvůli k boji v extremistických skupinách, jako IS či al-Káida v Sýrii a Iráku.
Začíná to pozváním na kázání
Ademova cesta začala téměř klasicky. Na Facebooku přijal pozvánku na kázání imáma z nedalekého města. Byl prý kvůli islámu zvědavý. Navštěvoval kázání a lekce Koránu v provizorní mešitě. Kázání byla organizována organizací Rinia Islame (Islámská mládež v Albánii), islámskou charitou působící v Kačaniku. Jde o jednu z desítek organizací financovaných ze Saúdské Arábie a jiných států Perského zálivu, které podporují extrémní verzi islámu. Tyto skupiny jsou obviňovány z vymývání mozku mládeže a z rekrutování pro extrémistické organizace v zahraničí.
Mladík dodává, že kázání byla „přísná a tvrdá". „Řekli nám, že si nesmíme potřásat rukou se ženami a že nesmíme chodit do kaváren nebo barů," vysvětluje. Dění v Kačaniku podle serveru nese jasné znaky islámského fundamentalismu. Ve městě není neobvyklé potkat zahalené ženy nebo muže s dlouhými vousy v kalhotách k lýtkům, které nosí fundamentalisté. Podobné chování tu přitom vůbec nemá tradici.
Kázání vedou nechvalně známí imámové
Adem vysvětluje, že prošel kurzem, který obsahoval nejen lekce Koránu, ale i informace o významu džihádu a konfliktů v Sýrii a Iráku. „Moje rodina příliš náboženství nepraktikuje, jen já a dědeček," vysvětluje s tím, že žije se svými rodiči a dvěma sestrami v přeplněném bytě v Kačaniku. „Rodina mi říkala, že když chci praktikovat náboženství, tak že mohu – že se mohu modlit. Ale varovali mě, abych se nezradikalizoval," vzpomíná.
Kázání, kterého se Adem zúčastnil, bylo vedeno Zeqirjou Qazimim, notoricky známým imámem, který byl uvězněn na 10 let poté, co byl on a jeho šest kolegů odsouzeni za boj v řadách IS v Sýrii od roku 2012 do roku 2014. Také shromažďovali rekruty. „Imám Zekerija Qazimi přišel z Gjilanu," uvedl Adem, s odkazem na město ve východním Kosovu. „Kázal nám o džihádu." Imám také na internetu zveřejnil video, ve kterém říká, že „krev nevěřících je pro něj nejlepší nápoj".
Kvůli rozhodnutí odejít se Adem podle svých slov necítil v nebezpečí, říká, že to bylo jeho rozhodnutí. IS je však známa tím, že masově zabíjí zajatce a veřejně popravuje ty, které považuje za špiony nebo zrádce.
Charity pronikají zejména do chudých oblastí
Charity financované ze Středního východu snadno proniknou do chudých vesnických oblastí jako je Kačanik, kde je nezaměstnanost téměř 40 procent. Vláda tato místa opomíjí. A mladí muži jsou pak snadným cílem radikálů. Adem věří, že Araby financované charity cílí na chudé rodiny, často na svobodné matky. Říká, že výměnou za účast na kázání charity poskytnou studentům ubytování, peníze a nové šaty a boty.
„Bylo mnoho lidí, kteří se zúčastnili kázání," říká Adem, který v době, kdy začal chodit na kázání, dokončil střední školu a byl nezaměstnaný. „Byli to lidé z chudých podmínek," říká. „Tyto charity nebyly registrovány a pracovaly s některými radikálními jednotlivci. Manipulují chudé," říká starosta Kačaniku Besim Ilazi. „Ekonomika je hlavním důvodem, proč se k ním někteří lidé připojili."
Vláda s charitami bojuje
Místní obyvatelé také poukazují na to, že je to odsud blízko do Makedonie. Je to prý jeden z důvodů, proč se Kačanik stal takovým ohniskem radikalismu. Makedonie je jen 30 minut jízdy, a místní obyvatelé říkají tvrdá linie etnických albánských kazatelů často navštěvuje kosovské komunity a dává kázání.
Stát se proti takovým charitám snaží bojovat – do konce roku 2014 zrušil 14 organizací, včetně té, která naverbovala Adema. U všech panovalo podezření z napojení na islamistické skupiny. Na základě nového zákona může být ten, kdo se účastní zahraničních válek, v Kosovu odsouzen až na 15 let. Na bojišti v Sýrii a Iráku podle oficiálních čísel padlo asi 50 Kosovanů, dalších asi 120 se vrátilo do země. Za nábor pro IS nebo boj v zahraničí už bylo také 100 lidí zadrženo.
Starosta Ilazi trvá na tom, že vláda se do značné míry snaží Kačanik od radikálů očistit. Ale také uznává, že někteří extremisté se prostě stáhnou do ilegality a nadále působí v „soukromých domech". Setkání a kázání pak probíhají třeba v chatách v lesích. Jeden z místních obyvatel dodává, že se tam scházejí v noci, „Nikdo tam nemůže jít, mají tam ozbrojené stráže," dodal.
Viděl jsem odcházet rekruty z našeho města
Adem sice bojovat nakonec neodešel, zná prý ale mladé muže, kteří se zapojili. „Viděl jsem, jak odcházejí z Kačaniku," přiznává. Florim Neziraj je hlava místní pobočky Islámského společenství Kosova, hlavní oficiálně schválené islámské organizace v zemi. „Ti, kteří odešli do Sýrie, jsou často velmi mladí. Pocházejí z nejlepších rodin v Kačaniku. Nedalo by se o nich říci nic špatného. Neviděli jsme žádné známky radikalizace," přiznává Neziraj. „Radikálům bylo umožněno již příliš dlouho svobodně působit," dodává.
Kosovo je tradičně sekulární stát s liberální muslimskou populací, s bary na stejné ulici, kde stojí mešity. Ozývají se ale i méně tolerantní hlasy, a to i mezi radikálními islámskými charitami, které vzkvétaly po skončení války v Kosovu v roce 1999. Neziraj říká, že mnoho takových charit přišlo pod rouškou „humanitárních organizací," často budovaly školy a nemocnic. Dodává však, že tyto charity často usilovaly o „očkování mládeže". Obává se, že může být příliš pozdě na to řešit šíření radikalismu.
Jeden z mužů z Kačaniku je velitelem v IS
Příkladem radikalizace je jeden z obyvatel Kačaniku - Lavdrim Muhaxheri (25). ten pracuje jako verbíř pro IS, jenž bojuje v Sýrii. Jde o jednoho z nejvyšších vůdců IS. V loňském roce Muhaxheri šokoval lidi po celém Kosovu, když zveřejnil fotografií, jak stíná hlavu jednoho vězně. Další fotka ho údajně zobrazovala při popravě syrského muže granátem. Adem se o něm zdráhá mluvit, ale připouští, že viděl Muhaxheriho navštěvovat místní mešity. Říkal, že vypadal „normálně".
Právě Muhaxheri je podle něj vzorem pro mladé muže z Kačaniku, kteří uvažují o bojích v Sýrii. „Já znovu žiju normální život, ale jsem jeden z těch šťastných. Ne každý, kdo se vydá na špatnou cestu, může znovu najít svou cestu," přiznává.
SLEZSKÁ REPUBLIKA VÍTÁ VÝSLEDKY BRITSKÉHO REFERENDA
Vláda Slezské republiky přivítala výsledky britského referenda o vystoupení země z řad Evropské unie. Slezská vláda chápe tento krok jako zcela logický výsledek, k nemuž postupem času zákonitě dospějí i další země evropského společenství. Diktát Evropské unie je pro mnoho zemí evropského společenství chápán za totalitní s cílem o ekonomické ovládnutí velkých evropských velmocí malé státy. Výsledky britského referenda dávají šanci dalším zemím vystoupit z tohoto totalitního evropského systému . Slezská vláda v současné době organizuje petiční akci pro vytvoření autonomie svobodného Slezska, což je první krok k vystoupení Slezské republiky z Evropské unie.
Rozhodnutí Britů o vystoupení z EU bylo správné
Rozhodnutí britských voličů o vystoupení z EU překvapilo i ty největší zastánce brexitu. Vždyť se pro setrvání vyslovily nejen vlády v Londýně, Skotsku a Severním Irsku, ale i ostatní hlavní politické strany včetně opozice. Výsledek referenda je proto v prvé řadě výrazem protestu lidí. Je to vzedmutý hlas proti statutu quo a varování pro dosavadní politický establishment.
Členství v EU bylo pro Brity vždycky sňatkem z rozumu. Jsou to hrdí pragmatici, kteří umí sami a tvořivě udávat směr. Mají sice velký smysl pro sdílení a pospolitost, ale nevzdávají se selského rozumu, smyslu pro situaci ani vlastního humoru.
Britové nepřistupovali k Unii jako Německo a Francie s myšlenkou, že zabrání opakování další světové války. Idealismus socialistů a křesťanských demokratů, kteří v EU dominují a usilují o její úzkou integraci, jim je cizí. EU, to je pro Brity hlavně společný trh, všechno to ostatní pro ně moc není.
Britští představitelé uměli tento „skepticismus v mezích zákona” slušně reprezentovat. Evropští partneři to v tichosti uznávali a přiznali Británii řadu výjimek.
Zlom, který se teď natvrdo projevil, přicházel postupně. Jeho původ se dá vystopovat do éry Tonyho Blaira, který po svém nástupu koncem 90. let nejenže na dlouhou dobu odstavil konzervativce od vlády, byl také výrazněji proevropský a představoval v řadách labouristů tzv. třetí cestu mezi socialismem a kapitalismem.
To všechno v éře zrychlující globalizace a historického rozšíření EU o deset zemí včetně České republiky, jejichž občanům Blair hned otevřel dveře na britský pracovní trh. Bylo zaděláno na problémy, které ale ještě nebyly tolik patrné, když Blair o deset let později odcházel.
Už jeho následovník Gordon Brown však prohrál volby. Nastoupil ovšem umírněný konzervativec David Cameron, který Blairem nastavený směr nijak zvlášť nezměnil, už proto, že nezískal většinu a musel jít do vládní koalice s liberálními demokraty.
To už byla EU širší o Bulharsko a Rumunsko a byrokraté z Evropské komise pod vedením bývalého maoisty a portugalského expremiéra Josého Manuela Barrosa vydávali jeden legislativní návrh za druhým s myšlenkou sjednotit více EU. Doznívala finanční krize a naplno propukla sága řecké dluhové krize, která dodnes ohrožuje euro a odvozeně EU.
V největších britských stranách a jejich zázemích sílily opoziční reakce. Vedení labouristů pod taktovkou odborů převzal levicovější Ed Miliband na úkor svého schopnějšího bratra Davida, který ovšem sloužil v Blairově vládě. Přesto neuspěl. Strana ztrácela své skalní voliče v chudých oblastech, lidé byli frustrovaní. Nevýrazného Milibanda po následném volebním neúspěchu vystřídal ještě levicovější Jeremy Corbyn, ale evidentně ani on nepomohl voliče přesvědčit.
Také konzervativci v koaliční vládě hledali sami sebe. Skotský pokus o odtržení ještě Cameron odrazil, ale nespokojenost voličů rostla. Zachytila ji Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage, vymezila se vůči ”ignorantským boháčům v Londýně„ a přidala jednoduchou tezi, že všechny potíže způsobuje EU.
Nerostou mzdy? To kvůli levným silám z EU včetně ČR. Musíte se stěhovat z Londýna, protože je bydlení pořád dražší? To všichni ti migranti. Chybí peníze ve zdravotnictví? To proto, že posíláme tolik miliónů do rozpočtu Bruselu. Sociální zabezpečení? Platíme nesmyslné dávky Polákům, Čechům a Rumunům. Nic s tím nenaděláme, protože nám to EU nařizuje, a když to nedodržíme, skončíme u Evropského soudu.
Složité věci se nevysvětlují jednoduše, ale s tím se UKIP nemazala. Její preference před posledními volbami rostly a Farage zřejmě podpořili sponzoři z pozadí konzervativního jádra. Cameron se rozhodl strčit je do kapsy všechny najednou. Zariskoval a slíbil, že pokud ve volbách zvítězí on, uspořádá referendum o EU. A překvapivě vyhrál.
Takže nynější „Ne” členství v Evropské unii možná tak překvapivé není. Můžeme se přít o to, jestli zvítězil onen britský pragmatismus a zdravý rozum, každopádně ale zvítězil hlas lidí.
NEMOHU TOMU VĚŘIT – A ŘADOVÝ
OBČAN O NIČEM NEVÍ
A je to tady; jsme bezmocnou kolonií USA! Sobotkova vláda tajně darovala Brdy Američanům! V Česku vznikne první americká vojenská základna. A to na české poměry opravdu obří. Z Německa a přímo z USA sem bude převeleno na 12 tisíc vojáků. Jak zjistili reportéři časopisu TÝDEN, obě země podepsaly tajnou dohodu, která Američanům de facto darovala výcvikový prostor Brdy. Na území, které česká armáda pro nadbytečnost opustila, vybudují Američané plnohodnotnou vojenskou základnu. Jejím centrem se stane podstatně rozšířená obec Jince.Při průjezdu amerického vojenského konvoje skrz Česko zazníval často tento vtip - Američané prý na rozdíl od Rusů v osmašedesátém pouze projíždějí. Ale jak se ukazuje, není to tak úplně pravda. Zatímco celá veřejnost řešila pouhý přesun bojové techniky po našich dálnicích, vláda s Američany tajně jednala o daleko těsnější vojenské spolupráci. Výsledek šokuje. Podle zjištění časopisu TÝDEN si obě strany plácly na vybudování americké vojenské základny přímo na našem území Nad místem se nemuselo dlouho tápat. Američané obsadí Brdy, o které česká armáda nestojí a kde byl v půli prosince zrušen vojenský újezd. Území bude nově vlastně americkou enklávou a přímo pod správou amerického vojenského velení. " Já bych zaprvé rád mírnil emoce. Nejde o nic jiného, než že jsme dali našim spojencům k dispozici území, které dlouhodobě nepotřebujeme. A které má navíc bohatou vojenskou minulost a velmi složitě by se adaptovalo na jiné využití. Nenazýval bych to určitě podpisem nějaké tajné dohody za zády veřejnosti, je to jen potvrzení naší příslu&s caron; nosti k NATO a já jsem za to rád," řekl TÝDNU ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Základna velká jak okresní město. Na dotaz, kolik vojáků bude do Brd nebo přesněji do Jinců převeleno, ministr odpovědět odmítl. Není divu, podle informací z amerických vojenských kruhů má totiž v Česku vyrůst jedna z největších amerických základen v Evropě. Nastálo zde má být umístěno na dvanáct tisíc vojáků. V Jincích vyroste nový velitelský štáb, kterému by se dalo přezdívat malý Pentagon, obří skladové haly, zázemí pro uskladnění bojové techniky i z cela nová kasárna. Jaké jednotky tu budou působit, ještě není zcela zřejmé. Pravděpodobné ale je, že tady skončí 2. obrněná kavalerie ze základny v bavor ském Vilsecku. Tedy paradoxně právě obrněnce Stryker, které tehdy Českem pouze projížděly. Brdy jsou také vhodné pro působení tankových jednotek, dělostřelců a není vyloučené, že Američané opráší i svůj plán postavit tu radarovou základnu. tm dodává, lžou nám na běžícím páse, protože tady už postavili tři radary. Prace u Brna, Chlumec nad Cidlinou a Libava. Zde se nacházejí tři XBR radary. Promiňte mi ten výraz, ale "vláda" si z Vás dělá p….. Slušněji to říci nejde. Vláda ČR koná protiústavně, přímo velezrádně – a jak je výše uvedeno, ministr Stropnický "je tomu rád", takže část území je v rozporu s Ústavou české republiky předána cizímu státu a navíc zde rovněž ve stejném rozporu a proti vůli většiny občanů bude cizí vojsko – kde jsou ty časy, kdy za velezradu byl trest smrti?! Petr 10.6.: Nedivme se, všechno to je prvoplánová záležitost, nejprve se diskutuje o nadbytečnosti výcvikového prostoru Brdy, jsou kolem toho debaty mezi kraji středočeským a plzeňským o tom, kam která část patřila v dobách, když tento vojenský výcvikový prostor zřídila Masarykova 1. republika, a komu by co mělo patřit dnes. To byla jen kouřová clona, protože se už tajně chystalo předání Američanům, jak to od nich za úkol dostali naši vedoucí vládní a další činitelé ať už od veřejného US-agenta č.1 zde – velvyslance Schapira nebo přímo ve Washingtonu. A není to jen B. Sobotka a už profláknutí američtí agenti P. Bělobrádek a občan USA J. Dienstbier.
Ex-premiér Topolánek šokoval na Českém rozhlasu. Obvinil americkou CIA z ovlivňování českých soudů. Moderátor z toho ztratil řeč. Pro Američany je prý Česko banánová republika!
Nestává se velmi často, aby bývalý vrcholný český politik si v mainstreamu jen tak pustil ústa na procházku, ale Mirek Topolánek udělal včera výjimku. V pořadu Interview Plus na Českém rozhlasu se rozpovídal o působení americké zpravodajské služby CIA na české soudy. Audiozáznam si poslechněte zde. O působení amerických operátorů tajných služeb, kteří používají diplomatické krytí a „covert-identities“ jednatelů evropských obchodních firem, píšeme na Aeronetu už dva roky. Varujeme před působením amerických operativců na českou legislativu, exekutivu i justici a mainstream nás za to označuje za konspirátory. Když ovšem naše slova potvrdí bývalý premiér České republiky, vyvolá to na mainstreamu doslova šok a zděšení.
Stejně takové zděšení právě vyvolal Topolánkův výrok o působení americké CIA na české soudy. Bývalý premiér uvedl, že připravil americké lobbisty o celých 8 miliard korun. Topolánek uvedl jméno polského podnikatele Jackowicze a jeho napojení na CIA. Redaktor ČRo Michael Rozsypal byl z výroku Mirka Topolánka úplně vykolejený, protože něco takového se na mainstreamu neslyší každý den. O takových věcech se obvykle píše na Aeronetu, ale když to redaktor rozhlasu slyší přímo z úst bývalého premiéra, je to doslova šok. Kauza Pandurů zasahuje ve své podstatě mnohem hlouběji, než se veřejnosti zdálo. Své zájmy na „odkloňovačce“ měli ne jen šíbrové z českých vod, ale i americká zpravodajská služba.
Mirek Topolánek, ex-premiér ČR. Američané mají z ČR Klondike a banánovou republiku!
Karel Janeček má podle informací úzké napojení na americké tajné služby
Když banánovou republiku neřídí opice, ale operátoři cizích služeb…
KAM SE PODĚLI AGENTI StB?
Vážená redakce!
Naše republika měla asi 1 milion spolupracovníků a agentů StB. Kde se tito lidé propadli (nebyli popraveni či nijak jinak nezemřeli). Václav Havel jejich jména nezveřejnil, proto je ta rozmyška a teprve to začne. Prezident Zeman mlží svého Mynáře a Velebu (dodnes nejsou prověrky hotové) proč? Falešná fáma o Ferdinadu Peroutkovi prezidentem ČR M.Zemanem, ale nikdo neřekne nic o V.Havlovi? Mlží to svinstvo v našem státě, ani Havel ani Klaus ani Zeman to nezveřejní proč?
Dokumentární fotografie na internetových stránkách Reinharda Heidrycha v rodině Havlových s malým Vaškem. Proč se na toto M.Zeman neptá?
Kdo mi na to odpoví? Máte 1.000 % pravdu, že socani jsou ta nejhorší strana s lidovci, kam vítr tam plášť. Dnes je to velmi dobře vidět. Řekl jsem kdysi, že od svého vzniku nebyli nikdy státotvornou stranou, jen rozvracečskou.
Zdraví Vás
old
To není Ferdinand Peroutka (který byl v koncentráku nazvaný Hitler byl gentlemann). Je to Reinhard Heidrych před atentátem v Lucerně u Havlů.
Přeji příjemný a hezký den
Oldřich V r c h a
ZAJÍMAVÝ NÁZOR ODBORNÍKA
Jiří Kobza, Mgr.
nar. 1955 v Praze, vystudoval přírodovědeckou fakultu Karlovy university,
obor geologie, poté 2 roky postgraduál na VŠE Zahraniční obchod.
Pracoval 12 let v PZO Strojexport v oddělení vývozu geologických
prací na Stř.Východ. Pracoval v Jemenu a Egyptě, vedl pobočky Strojexportu
pro geologické projekty v Jordánsku a v Íránu.
Po návratu do ČR pracoval pro české pobočky zahraničních firem a podnikal.
Od roku 2000 do 2004 pracoval jako diplomat (nejprve obchodní rada, později
jako Chargé d ́Affaires) na velvyslanectví ČR v Teheránu.
Po ukončení diplomatické mise v Íránu ještě tam, další 3 roky podnikal,
pak se přesunul do ČR, kde zřídil menší obchodní firmu, v oboru vína,
kde podniká dosud. Rozvedený, dvě dospělé děti z prvního manželství,
nyní žije s přítelkyní, se kterou má malou dceru. Ovládá angličtinu, němčinu,
ruštinu, italštinu, perštinu. Zajímá se především o ekonomickou diplomacii
a ekonomickou politiku, eurorealista. Ve volném čase se věnuje svým koním,
hudbě a historii.
Jiří Kobza, bývalý diplomat, který dlouhé roky působil v islámských zemích
a skutečně ví o čem mluví, vzkazuje :
Pro všechny, vás, humanistické, multikulturní, soucitné, solidární, korektní
a různé jiné, pomáhající duše, co se mohou přetrhnout, aby se nějak
zavděčily „uprchlíkům“, vzkazuji s plnou odpovědností :
Uvědomte si prosím, že podle Koránu, jste pro „každého, i toho
nejumírněnějšího muslima“, jenom jejich služebníci a cokoliv pro ně
uděláte, cokoliv jim dáte, je z jejich strany považováno a chápáno, ne
jako pomoc bližnímu, ale za zcela normální povinnost otroka, vůči
svému pánu! Samozřejmě, že to začnou dávat najevo, až jich tady,
Česku, bude ještě trochu více a až se tady „zahnízdí“.
V okolních zemích EU, kde láska místních občanů, uměle vyvolaná
tamními politiky, již „sklízí“ své první plody. A to si uvědomte, kolik jich
v Evropě zatím je! Do roku 2020 počítají eurohujeři, že v Evropě bude
cca. 60 000 000 těchto „dárečků“!
Vaše soucitnost a milosrdenství vůči nim, jsou chápány a interpretovány
Koránem, jako výraz ponížení, podřízenosti a přiznání nadřazenosti
muslimů, nám, původním obyvatelům. Čím lépe a více jim budeme
sloužit, tím více jich bude chtít přijet a užít si svých, navíc, dobrovolných
otroků, ale zejména otrokyň. Od malička jsou Koránem, v tomto
vychováváni, takto je učí a nebude to nikdy jinak! Všichni, kteří
uklidňujete, nebo dokonce se nám, původním obyvatelům vysmíváte, že
není důvod se bát, kteří by jste nás chtěli soudit, dle svých, nový ch
zákonů, jako fašisty, jste buď: totální kreténi, nebo nejhorší zločinci!
Muslimové, kteří již v Evropě jsou, jsou denně utvrzováni, že to, co jim
bylo do těch jejich makovic natlučeno, formou Koránu, se potvrzuje a
zhmotňuje, že si mohou dělat skutečně co se jim zlíbí a slabošští
bezvěrci, budou více a více tancovat, dle toho, jak oni budou pískat!
Celá tato celoevropská tragédie, má vyústit utvořením, Evropského
Kalifátu a zánikem původní Evropy. To, čemu po staletí, se znažili
panovníci evropských zemí zabránit, za cenu statisíců životů zmařených
ve válkách, proti islamizaci Evropy, pozvolna přichází. Zcela vědomě,
vykalkulováno a podporováno vazalskými vládami, zemí EU.
Plán, který se zrodil v hlavách, přímo patologických deviantů z USA,
nezadržitelně pokračuje. Vaše až do nebe volající hloupost, k tomu
nemalou měrou ovšem přispívá. Až dějiny, zhodnotí, kdo měl pravdu.
Naši vnuci a pravnuci nás ale za to rozhodně velebit nebudou! Tak už
toho, propána, vy pitomci, nechte, nebo dostanete nás všechny, do
takového maléru, z kterého se už nikdy, opakuji nikdy nevyhrabeme!!!
PS: Vám, rozumným, nezmanipulovaným : Nenechte se v žádném
případě, zastrašit těmito, s prominutím (tm dodává bez prominutí)
„vypatlanci“. Nenechte se v žádném případě, manipulovat stávající
politickou sebrankou. Všichni, bez výjimky, nemají žádné argumenty pro
obhajobu svých lživých blábolů o pravdě a lásce.
Absolutně jsou v koncích, neb tato katastrofa je spuštěna a je
nezadržitelná!
Naopak, fakta o tom, co se skutečně v Evropě děje, přímo
internet zahlcují. A bude hůř. Dalece hůř. Je to jen a jen na nás
přátelé, zda jim to dovolíme také u nás, v Česku!
Jak to bylo s bombardováním území České republiky
Pravda o bombardování území ČR na konci války I když šlo „jen“ o dva nálety na Prahu, o kterých se navíc dodnes už ví spíše méně než více, ve své době představovaly z hlediska vcelku poklidného života v protektorátní Praze skutečný šok. První nálet 14. února byl údajně důsledkem navigační chyby. Bombardéry původně letící na Drážďany bombardovaly prý omylem Prahu. Útočilo 62 letounů B- 17, které shodily během pouhých pěti minut přes 152 tun bomb. Zahynulo na 700 osob, zničena byla velká část benediktinského opatství Na Slovanech (Emauzy), zasažena byla ale celá oblast na pravém břehu Vltavy směrem k Vinohradům, Nuslím a Vršovicím. Druhý nálet 25. března byl už záměrně cílený na Prahu, na průmyslové centrum na severovýchodě města. Provedlo ho více než 500 (!!) strojů B-17 a B-24 v celkem třech vlnách mezi 11.40 až 13.20. Při náletu byly těžce poškozeny vysočanské objekty Českomoravských strojíren (bývalá ČKD) a Pragy. Záměrem útoku bylo zabránit další výrobě lehkých stíhačů JgdPz 38 Hetzer v Českomoravských strojírnách. Bomby padaly ale i na letiště na okrajích Prahy, kam 2 2 se stahovaly proudové letouny Me 262 Schwalbe. Celkem zahynulo při druhém náletu na 370 osob. Únorový a březnový nálet na Prahu 1. Toho únorového dne – tedy 14.února 1945 se na nebi objevilo 62 spojeneckých letadel. Každé ve svých útrobách neslo šestnáct 227kilových bomb. Důsledek bombardování byl katastrofální. Žádná z bomb nezasáhla fabriky na kraji Prahy, ale všechny dopadly do centra na obydlené domy. Přitom zahynulo 701 civilistů, 1184 bylo zraněno, 183 domů bylo zničeno, dvě stě bylo poškozeno. Nebyly ušetřeny ani památkové objekty. Již vzpomenuté únorové bombardování Prahy je označováno jako „omyl“, piloti si „prý spletli“ Prahu s Drážďany… Názor si udělejte sami. 2. Znovu začaly bomby padat na Prahu 25. března 1945. Bylo to za měsíc už podruhé – a lidé po minulé zkušenosti věděli, že Američané bombardují plošně. Březnový nálet byl naštěstí mnohem menší než ten, ke kterému došlo 14. února. Američané útočili přesněji, za cíl si vybrali především průmyslové čtvrti. Nejvíc bomb padalo v Libni a Vysočanech, kde tehdy stály rozsáhlé průmyslové komplexy vyrábějící zbraně. Bomby ale 25. března padaly také ve Kbelích a Letňanech, kde stála strategická letiště. Při tomto útoku bylo zabito dalších 235 osob a dalších 417 bylo zraněno. 3 3 Celkem bylo v Libni a Vysočanech zničeno nebo vážně poškozeno na šedesát továrních objektů. V sutiny se mj. proměnily : Českomoravské strojírny, Českomoravská Kolben Daněk, Vysočanská mlékárna, hlavní sklady firmy Julius Meinl, továrna na stroje bratří Prášilů, Ottova chemická továrna, libeňský lihovar, parní mlýny Františka Odkolka nebo továrna na celuloidové zboží a další. škola fy Philips Značná část zasažených továren sloužila německému zbrojařství, přesto se dodnes vede mezi historiky diskuse o motivaci a oprávněnosti akce takové intenzity na samém konci války. Během půldruhé hodiny přes poledne dopadlo na Prahu 12 tisíc bomb o průměrné váze 250 kilogramů. Krutou daň si bombardování vybralo také mezi obyvateli obcí Letňany, Satalice, Kbely a Čakovice, které v roce 1945 ještě ležely za hranicemi Prahy. Tisk v následujících dnech nepřinesl o náletu žádné zpravodajství, což je možná jeden z důvodů, proč se na něj postupně zapomínalo a informace o něm se z různých zdrojů liší. 4 4 České Velenice V malém pohraničním městě České Velenice na Třeboňsku bylo koncem války velmi živo. Jelikož se zde křižovaly významné železniční tratě do Vídně, Prahy, Plzně a Lince, bylo především zdejší nádraží stále plné vojáků, zajatců i uprchlíků. Navíc ve městě fungovaly velké železniční opravny, které zaměstnávaly stovky dělníků. První bombardéry se nad Velenicemi objevily 23. března krátce před polednem. Během necelých dvaceti minut celkem 138 letounů B-24 Liberator 55. bombardovací perutě amerického letectva z jihoitalské základny shodilo na město kolem 2600 pum různé hmotnosti od 50 do 500 kg. Následky byly tragické. Zahynulo kolem 1250 osob (150 místních obyvatel a přes 1100 vojáků, zajatců, dělníků i uprchlíků v transportech. Byly zcela zničeny železniční dílny i vlastní seřaďovací nádraží a zasaženo bylo i téměř 200 domů souměstí České Velenice - Gmünd. České Budějovice Týž den (23. března 1945) při návratu z náletu na cíle v okolí saských Drážďan zamířilo několik létajících pevností B-17 k náhradnímu cíli - českobudějovickému nádraží. Přímý zásah dostaly výtopny, skladiště, nákladní rampy a dva mosty. Zahynulo zhruba 50 osob, převážně železničářů. Následující den nálet spojenců pokračoval. Byl mnohem zhoubnější. Údajně až devadesát amerických strojů B-24 shodilo na město více než tři tisíce pum, které zasáhly krom nádraží i obytné domy, zejména v Havlíčkově kolonii, Pětidomí a Suchém Vrbném. Zničena byla i úřadovna gestapa. Nálet si vyžádal více než 200 obětí a obrovské materiální škody. Cheb Americká letadla napadla 25. března 1945 Cheb a zničila i obytné domy v dnešní Žižkově, Havlíčkově, Riegrově a Palackého ulici. Při náletu bylo zabito na 800 osob, včetně mnoha politických vězňů. Americké bomby zasáhly tábor, ve kterém byli u Chebu koncentrováni. Přes 70 francouzských antifašistů a nezjištěný počet sovětských zajatců při tom zahynulo. Další velký nálet spojenců postihl město 8. dubna 1945. Bylo při něm zničeno nejen nádraží, důležitý dopravní uzel, ale v troskách skončila odhadem asi třetina Chebu. Přestože již 18. dubna 1945 překročila americká vojska u Trojmezí české hranice a do Chebu to měla jen několik desítek kilometrů, o dva dni došlo k bombardování chrámu sv. Mikuláše v Chebu. Podle dobových svědectví po lidech, kteří chtěli lokalizovat vzniklý požár kostela, bylo údajně stříleno z palubních zbraní bombardéry doprovázejících amerických stíhaček. 5 5 Kralupy nad Vltavou V roce 1944 byla zahájena bitva o benzin. Německo mělo nedostatek pohonných hmot,vyrábělo syntetický benzin. Ten se vyráběl i u nás, nejvýznamnější rafinerie byla v Záluží u Mostu. Ta se stala společně se Škodovkou v Plzni nejčastějšími cíly britského a posléze amerického taktického letectva. Při bombardování menší rafinerie 22. Března 1945 bylo zničeno také město Kralupy nad Vltavou. Tehdy zahynulo 145 českých obyvatel. Na počátku války byla kralupská rafinerka začleněna do německého koncernu Benzin-Benzol-Verband-Bochum, výroba benzinu v tomto závodě ale byla roku 1943 zastavena jako neefektivní. Objekt byl pečlivě zamaskován a po zbytek války udržován v provozuschopném stavu. Poprvé se Američané o zničení Kralupolu pokusili 28. prosince 1944. Druhý úder pak přišel 22. března 1945. Svůj náklad bomb tehdy shodilo za půl hodiny na město asi 125 letadel… Cílem masivního útoku bylo kromě rafinerie i vlakové nádraží, které představovalo důležitý dopravní uzel. Hned první vlna náletů zasáhla v Kralupolu plný zásobník ropy. V důsledku vzniklého požáru se město zahalilo do hustého černého dýmu a další bombardování proto bylo prováděno prakticky naslepo. Celkem na město dopadlo 1256 tříštivých bomb o hmotnosti 316 tun. Desetina města byla podle některých zdrojů zničená. »Jen kostel se svou tichou věží zůstal trčet mezi troskami nedotčen,« popsal obraz zkázy básník Jaroslav Seifert, který bombardování Kralup věnoval cyklus šesti básní. Bombardování ale nezasáhlo jen Kralupy - část letadel zřejmě omylem shodila svůj náklad na nedaleké Neratovice. Jejich bomby zničily desítky obytných domů a usmrtily 52 lidí. Ústí nad Labem Koncem války bylo několikrát napadeno i Ústí nad Labem. Tak například krátce po poledni 17. dubna 1945 před 14.00 přiletělo od jihu několik bombardovacích svazů, a otočilo se nad chemičkou. Jejich cílem bylo zřejmě zničit dopravní tepny. Proto bomby dopadaly na nádraží a pozabíjely mnoho zde pracujících vězňů. Zasáhly i centrum města, zničily i početné obytné domy. I další dubnové nálety způsobily ve městě značné materiální škody. Při nich bylo mimo železničních objektů zničeno 165 domů, těžce poškozeno 65, středně 85, lehce přes 500 objektů, podle tehdejších zpráv zahynulo asi 1200 lidí, a několik set jich bylo bez přístřeší. Celkový život města byl ochromen. Postiženy byly městské komunikace. V jižní části města, do Vaňova a Předlic se vůbec nedalo jezdit, pouliční městská dráha byla přerušena. Značně porušeno bylo vodovodní a kanalizační potrubí. Životy občanů ohrožovaly narušené zdi, které hrozily zřícením, a velké množství nevybuchlých bomb o váze 250 a 500 kg, které byly pomalu odklizovány vězni z Litoměřic. Hlavní cíl opakovaných náletů - železniční křižovatka, byla sice těžce poškozena, ale nacistům se podařilo obnovit železniční provoz už několik hodin po bombardování. 6 6 Zlín Na první pohled zcela nesmyslně byly bombardovány Baťovy závody ve Zlíně, zřejmě jen proto, že Amíci se potřebovali zbavit velmi schopného konkurenta, který vyráběl boty pro celý svět a tedy i pro Ameriku… Plzeň - bombardování (nejen) Škodových závodů (tento nepřátelský akt nesmí být nikdy zapomenut) (14 dní před svým příchodem, 25. dubna 1945, byl tedy tento průmyslový gigant Američany fakticky zničen) Plzeň byla i díky Škodovým závodům jedním z nejdůležitějších měst v Československu. Společně s německými koncerny Krupp a Rheinmetall patřila mezi tři nejdůležitější zbrojní továrny, pracující v době války pro Třetí říši. Před válkou továrnu vlastnila francouzská společnost Schneider Creuzot a americká Morganova kapitálová skupina. Po tři předchozí roky byla Škodovka terčem celkem 6 spojeneckých 7 7 náletů, aniž by došlo k většímu poškození. Zřejmě ani o to nebyl zájem. Spojenci si mysleli, že po válce Škodovku získají oni, takže „si ji přece nebudou ničit“. Proč se však, pouhých dvacet dní po vyhlášení Košického vládního programu, 25. dubna 1945, stala plzeňská Škodovka terčem jednoho z posledních spojeneckých náletů, si lze snadno a jen těžko vysvětlit jinak, než jako snahu oslabit český poválečný průmysl. Tento nepřátelský akt nesmí být nikdy zapomenut. Tak to diktují fakta a historická pravda. Americkému velkokapitálu šlo především o zničení významného centra naší ekonomiky - Škodových závodů v Plzni a v dané oblasti. Fašistické Německo v březnu 1939 tyto závody zabralo a využívalo je pro svůj válečný zbrojní program, a to až do konce války v roce 1945. Americký velkokapitál, vojáci a zbrojaři vedení vztekem a nervozitou z toho, že uvedené centrum naší ekonomiky nebudou ovládat, přistoupili ke zničení závodů v Plzni. 25. 4. 1945 se uskutečnilo poslední masové a tentokrát skutečně zničující bombardování Škodovky. Bylo to skutečně poslední bombardování v Evropě. 500 bombardérů USAF svrhlo na uvedený závod 5000 tříštivých, fosforových a zápalných bomb. 29 objektů Škodovky bylo totálně zničeno, 21 těžce poškozeno… nebyl elektrický proud, komunikační a celková infrastruktura byla zničena. Americký zločin - bombardování Plzně na konci války- neměl už žádný strategický význam z hlediska dokončování válečné porážky fašistického Německa. Byl to jen cílený nepřátelský záměr proti nové osvobozené Československé republice, proti její vládě a proti strategické orientaci na SSSR v poválečném období. Američanům šlo o rozbití průmyslové a ekonomické základny ČSR. USA bombardovaly ještě Nové Zámky, Nitru, Pardubice, Zlín, ČKD-Praha 25. 3. 1945 a další místa. 17. 4. 1945 bombardovaly dělnické čtvrti Škvrňany a Karlov. Bylo zabito 624 Čechů, 453 jich bylo zraněno. Američané zničili 505 budov, seřaďovací nádraží a další objekty. Americký generál Patton, když si prohlížel ruiny Škodovky, prohlásil: »Dobrá práce, jsem spokojený!« Předtím (17. dubna 1945) americké bomby zabíjely v dělnických čtvrtích Škvrňany a Karlov, které byly téměř zničeny, fakticky zničeno bylo plzeňské seřaďovací nádraží. Přes těžké ztráty na majetku se podařilo již v květnu 1945 obnovit některé základní funkce Škodovky, na něž později navázal další rozvoj výroby. Pohled do jednoho policejního hlášení1 1 Fakta a některé údaje jsou použity z textů K. Bartošky a K. Pichlíka »Pokus o hospodářskou kolonizaci ČSR«, Praha 1969, str. 11 a další. 8 8 Pod č.j. 400 pres./1945 bylo uváděno mj. toto: »Po obsazení Plzně americkou armádou vznikla řada nesnází, které se postupem času vyvinuly v problémy. Američtí vojáci obsazují samovolně opuštěné byty bez ohledu na jejich zajištění, vnikají do nich i násilím… na otevřených táborech německého vojska v okolí Ejpovic naskýtá se týž obraz. Zde byly národnímu hospodářství způsobeny milionové škody, hlavně na motorových vozidlech, na kterých se přijela vzdát německá armáda, ustupující od Prahy. Američané velkou část vozidel zničili.« A pokračuje se dále: - U Ejpovic Američané zničili velké zásoby prádla a potravin. - Za starou hrnčírnou v Plzni do obrovské jámy svážela americká nákladní auta velké zásoby potravin, konzerv, nábytku… to polévali benzínem a zapalovali… - V Chebu zničili Američané velké sklady látek, psacích strojů, radiopřijímačů, konzerv a automobilů… - V Kraslicích zničili vojáci USA sklady hudebních nástrojů. - Na zámku Pozorka u Kladrub bylo velké skladiště hlídáno československými hlídkami. Američané hrozící zbraněmi naše hlídky vytlačili, skladiště polili benzínem a zapálili. - Z Aše bylo do Mnichova uneseno pět odborníků na výrobu technického porcelánu. - Z tachovského muzea zmizely cenné památky - olejomalby, staré zbraně vykládané stříbrem. S tím vším zmizel také major armády USA Hoower. - Ve Stodě se americké vojenské velitelství zmocnilo násilím 40 vagonů látek, zabavených Němcům, tyto zásoby Američané spálili. - Národní výbor v Chebu 14. 5. 1945 oznámil, že americké vojenské velitelství nařídilo odvézt 45 vagonů obilí do Německa… Stručně závěrem Nejsem historik a rozhodně nehodlám jejich práci a hodnocení nahrazovat. Vybral jsem z historických análů jen některé příklady, zdaleka nejsou všechny. 9 9 Je faktem, že „spojenecké“ jednotky osvobodily nejzápadnější část území tehdejší ČSR – tedy asi (pouze) jednu desetinu celkového území ČSR. Při osvobozování českého území padlo 116 Američanů. Zbytek osvobodila Rudá armáda, přičemž zde padlo 140 000 jejich vojáků. Ale jejich „působení„ provází řada bezohledných náletů, které celkem stály životy tisíce našich občanů – převážně civilistů. Spojenci podnikali nálety v době, kdy už bylo jasné, že Německo válku prohraje. Spíše se zdá, že po vyhlášení Košického vládního programu bylo Američanům jasné, že v ČSR žádnou fabriku nezískají, že tyto podniky budou znárodněny. Proto postupovali taktikou spálené země: vše, co bude zničeno, nebude konkurovat západním průmyslovým podnikům. A na lidech jim (nikdy) nezáleželo. Dalo by se tedy říci, že „spojenci“ (potažmo Američané) udělali na našem území na konci války v roce 1945 více škody než užitku. Na našem území zabili (zejména při bombardování) mnohem více českých obyvatel, než německých fašistů. Naopak s Němci Američané zacházeli „jak v rukavičkách“. Proto snem každého německého vojáka na konci války bylo vzdát se Američanům… Epilog Tak, jako v později v srpnu 1945 odpálili Američané dvě atomové bomby nad zcela civilními městy Hirošimou a Nagasaki a zavraždili kolem milionu civilních obyvatel, tak po více než dalších padesáti letech odpálili newyorská „dvojčata“ a přitom zavraždili více než 4 tisíce svých vlastních občanů, jen proto, aby mohli zahájit celosvětové tažení – tedy znásilňování těc
Vítězství nebo prohra má jen malé bezprostřední důsledky pro Spojené státy, protože války, které začínáme, nejsou v klíčovém národním zájmu; prohra neznamená, že dojde k invazi nebo že naše města budou zničena.
Války udržují v chodu (velmi) ziskové kontrakty na dodávky v klíčových kongresových obvodech, granty pro univerzitní fakulty na studium strategie a znamená nové finance na nové zbraně. Během válek se nikdo neodváží zpochybnit jakékoli náklady Pentagonu na „obranu Ameriky“.
Zahajování nových a pokračování stávajících konfliktů znamená odklad tvrdých rozhodnutí o snížení nákladů na zbrojení, jako uzavření základen s přebytky, zrušení duplicitních systémů a zaměření se na plýtvání.
Další stranou, která vydělává na válkách, jsou soukromí kontraktoři, kteří „v době míru nejsou placeni jako normální vojáci, tudíž vydělávají na válce, nebo aspoň na tom, že Amerika má více nepřátel, proti kterým ji je třeba chránit“. Pokud není válka, jsou tito Američané placeni mnohem hůře, než pokud působí ve válce.
Intelektuálové z mozkových trustů se často dostanou do televize a mají spoustu přednášek, nové financování přináší nová pracovní místa a vládní granty a cesty na povzbuzení lidí v boji, nebo aspoň výlet do centrály, kvůli studiu „nepřítele“.
Kongresmani dostávají více času v televizi; kritici mohou být odsuzováni za maření válečných snah, či dokonce za napomáhání nepříteli. Všichni se cítí důležitě. Asistenti Heritage Foundation byli najati, aby pomáhali spravovat Irák, a zatímco ne každá válka vytváří pracovní místa, tady peníze tečou všude, dokonce i pro asistenty.
Televizní stanice na válkách a konfliktech vydělávají také, protože „místo nekonečného nudného omílání starých událostí, např. opakované omílání CNN u zmizelého malajského letadla po týdny, jsou války vzrušující a získávají 24 hodinové pokrytí a diváky.
I důstojníci, zdá se, vydělávají, protože „dlouhé nekonečné války umožňují, aby mnozí z nich dostali „svoji trafiku“, protože „každý důstojník v USA má za sebou desítky dalších, kteří chtějí získat určité „válečné“ zkušenosti do svých životopisů.
Přírodní zdroje, jako „ropa a plyn v celém Perském zálivu“, jsou dalším cílem.
Dalším důvodem pro udržování válek v běhu je, že pokračující konflikt zachraňuje USA, aby se nemusely vypořádávat s mnoha oběťmi, a aby nemusely vstoupit do dané země, aby tam „zpacifikovali dobyté (osvobozené) národy“.
Domácí bezpečnostní struktura USA, stojící stovky miliard, potřebuje hrozby.
Amerika neprohrává války, jen ztrácí zájem a stahuje se z nich.
K důvodům bych ještě doplnil dalších deset:
– Valerij X –
Zdroje:
Zažila bombardování Prahy
Zažila bombardování Prahy. Po letech ale potkala pilota, který Prahu bombardoval "naházeli jsme to přesně tam, kam jsme měli. Omlouvám se, ale rozkazy jsme poslouchat museli, byli jsme vojáci." (o žádnou navigační chybu tehdy nešlo!) Před sedmdesáti lety, 14. února 1945, zažila Praha nejhorší nálet. Jaroslava Peková se tehdy dívala z okna karlínského bytu, jak na centrum Prahy dopadají bomby. O padesát let později se náhodou potkala s pilotem, který ji šokoval smutným oznámením: "To já jsem jeden z letců, kteří vám ty bomby na hlavu házeli." Jaroslava Peková, zažila bombardování Praha, po letech poznala pilota, který házel pumy. Na hřmot motorů amerických bombardérů, dunění vybuchujících pum a sloupce kouře nad střechami Jaroslava Peková nikdy nezapomene."Druhý den jsem viděla tu hrůzu," říká Peková k náletu, jenž jen pár týdnů před koncem druhé světové války zničil část města. Nikdy se pořádně nevysvětlilo, proč vlastně Spojenci Prahu bombardovali. Šlo údajně o náhradní cíl za Drážďany, které skončily v troskách o dva dny dříve, než se letadla objevila 14. února roku 1945 nad Prahou? Šlo opravdu o navigační chybu, jak se dnes neustále opakuje? Jaroslava Peková má jasno, proč k celé události, při níž přišlo o život sedm set Pražanů, došlo. A to nikoli proto, že shodou okolností pracovala jako tlumočnice v americké armádě na posádce ve Vídni, ale proto, že po roce 1990 prováděla po Praze turisty jako průvodkyně. "Jednou, někdy na počátku 90. let, jsem tu měla autobus plný Američanů. Když jsme byli na Václavském náměstí, kde tehdy při náletu bylo zničeno několik domů, tak jsem jim o bombardování a navigační chybě vyprávěla," vzpomíná. Ve skupině byl i starší muž s manželkou. Vyslechl si vyprávění a pak se prý smutně vložil do hovoru. "Když teď vidím, jak je Praha krásná, tak toho strašně lituji, ale já jsem jeden z letců, kteří vám tehdy ty bomby na hlavu házeli," řekl prý Američan. Navigační chybu přitom rozhodně vyvrátil. "řekl mi: byli jsme školení a nikdy bychom se takto nespletli. Naházeli jsme to přesně tam, kam jsme měli. Omlouvám se, ale rozkazy jsme poslouchat museli, byli jsme vojáci." Šokovalo mě to, protože se považuji za patriotku, ale oceňovala jsem, že to dokázal přiznat," popisuje tehdejší náhodné setkání Peková. Letecký útok z poloviny února měl kromě životů na svědomí i stovku zničených domů. 18. února 2010
Vymáhání dluhů v Evropě
Tak to je síla !
V EVROPĚ existují tři modely vymáhání dluhů: německý, švýcarsko-britský a český.
NĚMECKO
Dluh např. 1020 Kč
Soudní poplatek 576Kč
Náklady právního zastoupení v nalézacím řízení 744Kč
Náklady právního zastoupení v exekučním řízení 372Kč
Odměna exekutora 595 Kč
CELKEM 3307 Kč
(v přepočtu)
Německý model funguje třeba v Polsku
POLSKO
Dluh např. 1020 Kč
Soudní poplatek 180 Kč
Náklady právního zastoupení v nalézacím řízení 360Kč
Náklady právního zastoupení v exekučním řízení 423Kč
Odměna exekutora 530 Kč
CELKEM 2473 Kč
Švýcarsko-britský model
Dluh např. 1020 Kč
Soudní poplatek 292-710 Kč
Náklady právního zastoupení v nalézacím řízení 0 Kč
Náklady právního zastoupení v exekučním řízení 0 Kč (přiznává se až od určitévýše dluhu, v Británii150 000 Kč)
Odměna exekutora 420-835 Kč
CELKEM 2565 Kč
A teď ČESKÁ REPUBLIKA
Dluh např. 1020 Kč
Soudní poplatek 400Kč
náklady právního zastoupení v nalézacím řízení 5220Kč
Náklady právního zastoupení v exekučním řízení 2920Kč
Odměna exekutora 7800
CELKEM 17 360 Kč
Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni: "Každý rok musejí lidé na vymáhání zaplatit 40-60 miliard korun. To je astronomická částka, která jde advokátní lobby. V září 2011 jsem na jednání se zástupci ministerstva spravedlnosti prezentoval, jak náš systém vymáhání pohledávek funguje. Přítomný švýcarský expert řekl, že vůbec nevěří, že je něco takového v Evropě možné." Proč o tom v médiích vůbec nic není?
KDYŽ TO V MEDIÍCH NENÍ, TAK SI ZPRÁVU PŘEPOŠLEME MEZI SEBOU!
PORADCE IZRAELSKÝCH PREMIÉRŮ: JE TO VÁŠ KONEC!!!!
Expert, který na rozdíl od většiny jiných ví, co říká - A BOHUŽEL MÁ PRAVDU (jde to do řiti)…
Poradce izraelských premiérů: Je to váš konec
JE TO BOHUŽEL KONEC CELÉ EVROPY
Reflex přináší zásadní rozhovor k dnešní situaci v Evropě a vlastně v celém západním světě. Poskytl ho Dan Schueftan, izraelský akademik, bezpečnostní expert a politický poradce několika izraelských premiérů i amerického Kongresu. Jeho myšlenky působí úlevným dojmem. Jako by za nás vyjadřoval to, co ve skrytu duše cítíme, ale tlakem okolí si to odmítáme připustit. Ta horší zpráva je, že má - asi - pravdu.
Schueftan prolamuje tabu, kvůli nimž by si v mnoha evropských státech vysloužil trestní oznámení. Tak například: “Nechci vás urazit, ale Obama je Evropan. A to je to nejhorší, co můžete o americkém prezidentovi říci.”
nebo “Politická korektnost je nepřítelem svobodné společnosti.”
nebo “Tolerance by měla skončit tam, kde někdo pod záminkou tolerance chce zničit samotný princip tolerance.”
O Americe a globálním pořádku
Je načase zvyknout si na myšlenku, že ne každý problém má okamžité řešení. Některé ži-velní pohromy nelze uřídit, lze je pouze přežít. Bolístka musí nejprve vyhnít. Mám za to, že v nadcházející době problémů nebude ubývat, spíše naopak.
Pro Evropany byla Amerika jakýmsi pomyslným odpovědným tátou, který je chránil před je-jich vlastními hloupými nápady. Avšak osm let Obamovy bezradnosti plus osm let George Bushe mladšího, jenž měl sice smysl pro odpovědnost, ale také vršil chyby, udělaly svět nebezpečným místem pro žití. Bill Clinton sledoval vlastní zájmy, navíc měl špatný vkus, a to už dělá dohromady 24 let, během nichž američtí prezidenti neplnili svou povinnost
O Evropě
Evropa páchá sebevraždu nezávisle na počtech imigrantů. Sebevražedná je její demografická politika. Evropané nemají rádi své děti, jinak by nemohli mít porodnost na úrovni 1,3 na rodinu. Za 30 let totiž jejich děti budou pracovat převážně na to, aby uživili důchodce, jichž bude 65 ze 100.
Druhou známkou probíhající sebevraždy je rezignace na evropské hodnoty. Evropané již nejsou hrdí na vlastní duchovní dědictví. Místo hrdosti na hodnoty, zvyklosti, úsilí, jež jim zajistily ve všech smyslech bohatý život, rozhodli se pro „multikulti“ mentalitu, která již nerozlišuje kulturní a sociální vymoženosti podle dosažené úrovně.
Není to jednoduché, říct jasně a nahlas, že kultura, jež uznává, že ženy jsou rovnocenné lidské bytosti, je nadřazena kultuře, která se k ženám chová jak k dobytku. A že ta druhá kultura není pouze jiná, nýbrž je podřadná vůči té první. Je těžké to říci, protože to je politicky nekorektní?
O politické korektnosti
Politická korektnost posiluje svými dopady krajní levici a populistickou pravici, pokládám ji za největší nebezpečí pro svobodu jednotlivce. Fašizace společnosti je falešnou odpovědí na pokušení politické korektnosti. To je to, o co jde: klasické liberální hodnoty Západu je třeba ubránit před patologií politické korektnosti.
O přistěhovalcích
Arabští běženci, kteří se domáhají vstupu do Evropy, nechtějí být jedněmi z vás, nechtějí sdílet vaši kulturu, chtějí vaši kulturu změnit do té míry, že Evropa už nikdy nebude Evropou. Ti, kdo dnes přicházejí na evropský kontinent, nemají pocit sounáležitosti se zdejším kulturním dědictvím ani ho mít nechtějí. Přinášejí s sebou kulturu, jež se s ním nutně dostane do konfliktu.
Oni neutíkají před bídou, jak se mylně domnívají mnozí Evropané. Alžírsko, Libye, Irák nejsou žádné chudé země. Mohly by být nebo už byly značně bohaté z prodeje ropy, která jen tak tryská z půdy. Proč tedy většina z těchto států patří k tzv. propadlým? Proč je život tam zničen až na dřeň – pouze a jedině proto, že tam vládne arabská společenská kultura. A nyní přicházejí do Evropy a přinášejí s sebou tutéž kulturu, jež zničila jejich vlast.
Děti jsou v první linii boje za zničení národa
Současné zneklidňující téma inkluze českého školství je POUHÝM detailem v naplňování
OFICIÁLNÍCH plánů, jak zničit český národ. Není to nic „osobního“, jak vám řeknou „odborníci“, jde prostě jen o zničení naší země – stejně jako všech okolních zemí - které je plánované. Jede se podle harmonogramu EU a OSN.
Podívejme se na vše podrobněji a pro větší nadhled v pouhých sedmi bodech, které dokonale odhalují komplexní plán genocidy národů.
1. Richard Coudenhove-Kalergi, rakouský politik s československým občanstvím (1894-1972) založil v roce 1922 hnutí
„Panevropan“, které předjímalo nastolení Nového světového řádu, založeného na Federaci národů řízené Spojenými státy. Sjednocení Evropy mělo být prvním krokem k jediné světové vládě. Podstata plánu spočívá v tom, že obyvatelé budoucích „Spojených států evropských“ již nebudou původními národy, ale bude to druh zvířeckých podlidí vzniklých míšením ras. Tvrdil, že je nezbytné „křížit“ evropské národy s asiaty a černochy, aby vzniklo mnohaetnické stádo bez specifických vlastností, snadno ovladatelné elitami u moci. Je pokládán za otce Maastrichtu a multikulturalismu. Na jeho počest byla ustanovena Evropská cena a jako první ji získala Angela Merkelová v roce 2010. Teze prosazující genocidu evropských národů pomocí masové imigrace tvoří základ oficiální politiky evropských vlád - a tedy i té naší.
EU zahájila již v roce 1995 postupnou imigraci 50 až 80 milionů muslimů ze Středozemí do roku 2050. Projekt se jmenuje „Euro-Med“ a byl připravován s vyloučením veřejnosti. Počet „potřebných“imigrantů do Evropy odhaduje Eurostat - pod záminkou, aby prý bylo z čeho živit evropské důchodce.
2. Thomas Barnett, poradce bývalého amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, již v roce 2002 oficiálně sdělil toto: „Konečným cílem globalizace je homogenizace všech států na zeměkouli. Toho musí být dosaženo smíšením ras s cílem vzniku světlé hnědé rasy v Evropě. Proto musí Evropa přijmout ročně 1,5 milionu přistěhovalců z třetího světa. Výsledkem tak bude vznik populace s průměrným IQ 90, tedy lidí, kteří budou příliš hloupí na to, aby chápali, ale dost inteligentní, aby pracovali.“
3. OSN prosazuje oficiálně genocidu svým neustálým vybízení k přijímání miliónů uprchlíků, aby se „kompenzovala nízká porodnost v Evropě“. Zpráva OSN z roku 2000 má název „Migrace k náhradě původního obyvatelstva: řešení pro stárnoucí a upadající populace“ a uvádí, že Evropa bude v roce 2025 „potřebovat“ 159 miliónů imigrantů.
4. Projekt OSN „Agenda 21“, kterou ČR podepsala v roce 1997, je komplexní plán akcí, jak vytvořit celosvětovou vládu a ukončit dosavadní suverenitu národních států. Jak říkají autoři projektu: „Je pouze nutné, aby stát ukradl jednu generaci dětí a následně je indoktrinoval.“ V této souvislosti je důležitá právě inkluze, která má za cíl dělat i z normálních dětí analfabety. Podle dokumentů Agendy 21 ve škole nemají platit ani přírodní zákony – vše má být pouze věcí „konsensu“. Jak praví inspirátoři těchto metodických textů: „Více vzdělaní lidé mají větší příjmy a spotřebují více zdrojů, než ti chudí s nižším vzděláním.“ Příkladem naprosté degradace vzdělávání je norská škola - literatura tam není, historie není, fyzika není, chemie není, zeměpis není. Ve školách visí oznámení typu: „Jestliže tě rodiče nutí dělat úkoly, zavolej nám. My ti pomůžeme zbavit se od takových rodičů.“ Pro lidstvo Agenda 21 plánuje život bez soukromého vlastnictví a počítá se zrušením rodiny – děti mají patřit vládě.
5. Pilotní projekty státního odebírání dětí rodičům nyní probíhají v Norsku i v ostatních severských zemích a postupně se rozšiřují do Anglie, Německa a dál a dál. Norská Barnevern, finská Lastensuoelu, německá Jugendamt atd. - proti rodičům a dětem působí dobře organizovaná světová kriminální síť. Čísla odebraných dětí: 200 tisíc v Norsku, 300 tisíc ve Švédsku, 250 tisíc ve Finsku – takové obrovské množství svědčí o ukradeném pokolení!
6. V Evropě existují tzv. „sexuální standardy“, v nichž je přímo napsáno, že rodiče jsou povinni spolu s dětskými vychovateli učit maličké děti „různým druhům lásky“ a konstatují, proč mají rodiče a vychovatelé ve školkách učit děti masturbovat a to do čtyřech let a v žádném případě ne později – protože novorozenec musí prý poznat svoji „pohlavní identitu“. Přikázanou sexuální osvětou je nutné už v době porodu zjistit, kdo to vlastně je: gay, lesbička, bisexuál, transsexuál nebo transvestita. Z rovnoprávnosti pohlaví jsou vyňata slova „muž“ a „žena“, „otec“ a „matka“. Jaký je cíl? Například materiály sociologů Ministerstva mládeže v Norsku „plánují“, že k roku 2050 bude Norsko z 90 % homosexuálním státem.
7. Velký propagátor a realizátor celosvětového očkování Bill Gates v roce 2010 otevřeně přiznal, že vakcíny a současná zdravotní péče mají za cíl depopulaci planety. Řekl: „Dnešní svět čítá 6,8 miliard lidí. Spěje k devíti miliardám. Jestliže odvedeme velký kus práce díky novým vakcínám, zdravotní péči a reprodukčnímu zdravotnictví, mohli bychom to snížit možná o deset nebo patnáct procent.“ Gates dále tvrdil, že očkovací látky mají sloužit k tomu, aby se snížil počet obyvatel, čímž se sníží i emise CO2. Stejný cíl má podle něj i současný systém zdravotní péče a reprodukčního zdravotnictví. Mimochodem, poslední novinkou je očkování těhotných žen.
Nejprve jsou schváleny zákony, že očkování je povinné a všechny děti ho musí podstoupit. Potom jsou vyrobeny vakcíny, které pomalu usmrcují. Mentalita světové „elity“ vychází z toho, že je to „fér“, neboť údajně mají přežít jen ti nejodolnější. Problém je ovšem v tom, že se to musí provést tak, aby proočkované generaci již nebylo pomoci. Proto se neustále zkracují očkovací termíny. Dnešní kojenec dostane tři dávky hexavakcíny již v prvním roce života. Je to zásah, který zabrání přirozenému rozvoji imunitního systému dítěte v samém zárodku. Farmaceutický průmysl tak získává svého celoživotního klienta a systém moci trvale poškozeného otroka, který předčasně zemře a vyklidí prostor těm, kteří si planetu chtějí přivlastnit jen sami pro sebe.
Například Norsko je první země na světě, která sleduje sebevraždy dětí od 0 do 7 let. Jak ale může být novorozenec vůbec schopný ukončit svůj život? Jestliže děti skutečně umírají, pak to orgány oficiálně svedou na „sebevraždu“. Ti lidé nemají duši a asi proto věří, že jim to projde.
Pohoršujeme se nad agresívním chováním ilegálních migrantů, ale oni jsou skutečně jen pouhým nástrojem OFICIÁLNÍCH A DLOUHODOBÝCH plánů na likvidaci evropských národů a tedy i naší země. A jako vrchol všeho všechny ty zničující direktivy EU a OSN naše vláda i náš parlament postupně naplňují!!!!! Copak jsou všichni šílení? Copak nevědí, že se to týká také jejich dětí?
V Praze 1. 3. 2016 Vladimíra Vítová Univerzita Karlova
Zemanova chytrá anekdota...
Na otázku, zda dokáže odhadnout, jak bude Česká republika vypadat za třicet let, odpověděl Zeman následovně:
"Já na tuhle otázku odpovídám jednou krásnou historkou, která trvá dvě a půl minuty. Doufám, že ji vydržíte. Je to historka, již vykládal americký sociolog Daniel Bell a je to jako vždy, inteligentní židovská anekdota."
K rabínovi přijde chlapec a drží v zavřených dlaních živého slavíka. Říká: "Rabi, o tobě se říká, že jsi moudrý a umíš předpovídat budoucnost. Tak mně řekni, jestli je slavík v mých dlaních živý, nebo mrtvý."
A sám sobě ten chlapec řekl: "Když rabín řekne, že slavík je živý, tak dlaně stisknu a rychle toho slavíka zabiju. Když rabín řekne, že slavík je mrtvý, tak dlaně rozevřu a nechám slavíka odletět. V každém případě toho rabína znemožním."
"A víte, co ten rabín udělal? Chvíli se na chlapce díval a potom řekl: "Záleží to na tobě."
"A jaká bude Česká republika za třicet let, záleží na nás."
HLAS ZE SLOVENSKA
Publikované 24.03. 2016 o 09:59 Karma článku: 35.71 Počet pozretí: 12657 Počet komentárov: 143
Nedávno som si vypočul reláciu s pánom Kotlebom na Slobodnom vysielači. Len tak pre zaujímavosť. Čudoval som sa, keď som po chvíli zistil, že ten pán akoby mi hovoril z duše. Nemal som mu čo vytknúť. Konečne závan čerstvého vzduchu. Po krátkom čase veci nabrali spád. Imponovali mi jeho postoje, ako napríklad zrušenie divadelného predstavenia, v ktorom sa prezentovali vulgarizmy. To je ono! Nič na tom nezmenilo ani odsúdenie tohto kroku zo strany odbornej verejnosti, dokonca ani postoj pána prezidenta, ktorý vyslovene odporúča toto predstavenie, vraj ho treba vidieť. Ani to mnou nepohlo. Som presvedčený, že si na dané predstavenie lístok nekúpim.
Správne, pán Kotleba. Treba začať čistiť tento Augiášov chliev. Dosť bolo propagácie nihilizmu, západných “hodnôt”, západnej “kultúry” života! Páči sa mi teraz tá vaša neštandardná strana, naopak, štandardné strany mi zrazu nič nehovoria. Ak bude predseda a jeho strana pokračovať v kultivovanom vystupovaní, ak bude pristupovať k práci v parlamente konštruktívne, jej obľuba u verejnosti bude nezadržateľne stúpať.
Veru, čo tie štandardné strany za 23 rokov dokázali spraviť so Slovenskom? Dokázali nabrať dlh 41 miliárd eur, dokázali odovzdať bankový sektor, poisťovníctvo, prakticky celé hospodárstvo do rúk Západu, dokázali náš národ veľmi rýchlo cenovo zregulovať, napríklad tak, že za kvalitné potraviny platíme viac ako Rakúšania, takisto za benzín, dokázali zabezpečiť vysťahovalectvo pomaly tretiny každého ročníka, rozbiť rodiny, kde manželia chodia na vandry smer západ. Tu ostali pomaly iba mladí napojení na chobotnicu, ktorí sa väčšinou nesťažujú. Na to sa už fakt nedá dlhšie pozerať. Cesta do záhuby ako vyšitá.
Nie, toto, kam sme sa dostali, to nie je naša kultúra, my nechceme gender ideológiu, povinné zmiešavanie rás pod pláštikom slobody a demokracie, zdegradované umenie v médiách, na divadelných doskách, ktoré vraj ZNAMENAJÚ SVET. Pomaly už priam satanistické orgie by nám chceli naordinovať… Takýto svet si naše štandardné strany môžu nechať pre seba.
Slezská republika má již tisíc svých diplomatů
Slezská republika do konce května 2016 prodala již více než tisíc diplomatických pasů Slezské republiky. Pas opravňuje jeho držitele k reprezentaci Slezské republiky nejen na území České republiky, ale po celém světě. Držitel pasu zároveň získává všechny diplomatické výhody včetně diplomatického označení svého vozidla. "Do konce roku bude vytištěná poslední série diplomatických pasů. Pak budou následovat již pouze cestovní pasy Slezské republiky," uvedl v médiích předseda vlády Slezské republiky Jaroslav Boudný.
Slezský prezident o příštím víkendu
navštíví Německo
Na pozvání celosvětové organizace ICOOR navštíví prezident Slezské republiky Ludvík Zifčák Německo. Ve dnech 26 až 29.5. bude prezident Zifčák hostem evropské konference ICOOR v Gelsenkirchenu, které se účastní zástupci západní Evropy.
Obří časovaná bomba už tiká!
( o problému, který je svým rozměrem katastrofický )
Autor: Dušan Streit
Většina majetku OKD byla vyvedena do Holandska, stejně jako předchozí zisky – nebo včetně bytů slouží bankám jako zástava. Jednání správní rady se odehrávalo v Amsterodamu, a kdoví, jestli někdo z jejich členů v Ostravě vůbec někdy byl. Srovnání s V. Koženým je zcela na místě. Po Koženém přichází tedy Schwarzenbergův Bakala. Namočeni v tom jsou Havel, Kalousek i Bohuslav Sobotka.. .
Obr.: Pravdoláskařského miliardáře Zdeňka Bakaly s nejširším výtlemem na světě se současné ekonomické problémy OKD už netýkají, ty zůstaly na státu.. Poté co vytuneloval a zadlužil OKD se odstěhoval do Švýcarska a stáhl se ze všech exekutivních i poloexekutivních pozic v České republice. Podle časopisu Forbes se Bakala zařadil k několika stovkám nejbohatších lidí na světě O tom, že se OKD začaly hroutit, už nemůže být žádných pochyb. Řeší se teď sice otázka, kolik miliard dá stát na to, aby případně zachránil Důl Paskov nebo jeho zaměstnance, ale dluhy celého toho neprůhledného molochu mají být údajně v desítkách miliard. Velká část majetku je vyvedena do zahraničí nebo zastavena u bank (jako bytový fond OKD). Nedovedu si představit řešení, které by dnes zabránilo tragédii. A netýká se to jen 2,5 tisíc zaměstnanců Dolu Paskov, a pravděpodobně i všech 70 tisíc zaměstnanců firem kolem OKD, ale celého
Ostravska i české ekonomiky. Nějaké kolektivní vyjednávání nebo politické hrátky kolem nejrůznějších dotovaných projektů (sociální těžba apod.) na tom nemůže nic změnit. Je to prostě v ...... (víte kde). Myslím, že to dobře ví i Bakala, jen získává čas, aby „vytěžil“, co ještě zbylo, přičemž tou těžbou nemyslím uhlí. A ejhle, tentokrát to nelze připsat k tíži Klausovi. Celá záležitost měla svůj původ u lidí kolem Havla. Bakala byl jeho poradcem a přítelem Karla Schwarzenberga a také působil jako doprovod a tlumočník při přípravě privatizace Chemopetrolu Litvínov. Některé funkce již sice mohou patřit minulosti, ale uvedu svou formulaci z roku 2008: „Bakala je předsedou správní rady Knihovny Václava Havla a spolu se Schwarzenbergem je přítelem nadace Vize 97, kde předsedou dozorčí rady je generální ředitel ČSOB Kavánek. Bakala založil finanční společnost Patria, která se podílela různým způsobem na privatizaci státního majetku. Z té doby zná předsedu ODA Kalvodu, jehož strana měla pod palcem privatizace, se kterým se podílel na televizní stanici TV3. Dostal se i do představenstva Českých radiokomunikací. Se Schwarzenbergem byl zase spolumajitelem Becherovky. Kruh se uzavírá, když Patrii prodal právě Kavánkově ČSOB. Mnoho méně podstatných jeho účastí jsem vynechal, i když měl různé funkce od člena Burzovní komory, přes Telecom až po Národní galerii. Stejně jsem vynechal jako neověřené, že měl s ČSOB spolupracovat a mít obchodní zájem na převzetí IPB.“ Roli užitečných idiotů sehrál Sobotka a politici ČSSD Zlatým hřebem ovšem bylo nabytí OKD, k němuž by bez tehdejšího prezidenta Havla nikdy nemohlo dojít. Je ovšem pravda, že roli užitečných idiotů zde sehráli politici ČSSD. Byla to vláda ČSSD, která v roce 2004 prodala - za asi 8 krát podceněnou cenu - ještě Koláčkovu Karbon Investu svůj významný, i když minoritní podíl. Zároveň však byla proti Koláčkovi - už v průběhu přípravy prodeje - spuštěna trestní kampaň, která vyvrcholila jeho spektakulárním zatčením v noci, s pouty na rukou a za přítomnosti televizních kamer. Pak, kde se vzal, tu se vzal, najednou se majitelem Karbon Investu stal Bakala. Koláček a jeho společníci raději horký podíl prodali (hovoří se o částce mezi do 10 miliardam), když pochopili, že stát má rád někoho jiného. Pochopení Koláčka bylo odměněno - kromě již odhadovaného výnosu v roce 2007 - i definitivním zproštěním obvinění. Takže novým uhlobaronem se stal původně vyučený dámský krejčí, člověk který uhlí rozuměl jako koza petrželi. Ale nekupte to! Cena totiž ani z části neodrážela skutečnou hodnotu společnosti, která se tehdy odhadovala na nějakých 40 miliard korun (bez bytů OKD). Takže milionáře z Bakaly udělal už Václav Havel, ale miliardáře teprve ČSSD. Pak nečinně přihlíželi, jak Bakala vyvedl OKD prostřednictvím firem RPG a NWR na Kypr a do Nizozemska. Sám se nyní raději přestěhoval do Švýcarska.
Byty OKD pro cca 45 tisíc rodin jsou samostatnou kapitolou. Pan Bakala obdržel byty za symbolickou cenu 40 tisíc korun za byt, což dohromady činilo asi 1,75 mld. Tato cena byla doprovázena podmínkami, ve kterých bylo řečeno, že se během pěti let nesmí změnit vlastník, veškeré prostředky z nájmu se musí vrátit zpět do údržby a v případě prodeje musí být předkupní právo garantováno nájemníkům a to za tu cenu, za kterou pan Bakala byty dostal. Byty nájemníkům nabídnuty nebyly a ani být nemohly, protože byly zastaveny jako záruka za dluhopisy ve výši deseti miliard korun, které byly prodány na jaře letošního roku. Ocituji Janu Lorencovou: „V soupise majetku bývalého státního podniku totiž označil ten, kdo soupis připravoval, všech 45 tisíc bytů za byty služební, bez ohledu na to, že jejich obyvatelé na ně měli řádně vystavené dekrety, jako na kterékoli jiné státní nebo podnikové byty. Na tomto jediném „pochybení“ pak došlo k tomu, že se byty staly součástí podnikatelských aktivit nových vlastníků akcií OKD...“ Bakala pak nedodržel údajný příslib, který po něm dodatečně s velkou pompou neúspěšně vymáhal Zaorálek, že byty za zvýhodněné ceny převede nájemníkům. Kdyby každý byt měl hodnotu jen kolem tři čtvrtě miliónu, přivlastnil by si tak Bakala dalších 33 miliard korun. Má tedy pravdu novinářka Lorencová, že Bakala OKD zprivatizoval za cenu plotu kolem nich. Ale i to je otázka, protože na účtech tehdy OKD měly 5 miliard korun a byly ziskové. Odhaduje se, že následně pak bylo dosud vyvedeno z OKD takových 50 miliard korun (já to považuji za velice střízlivý odhad). Dlužno dodat, že Bakala OKD nevlastní jako český daňový poplatník, ale prostřednictvím kyperské firmy RPG vyvedl majetek do Holandska, kde ovládá holding NWR. Pak třetinu akcií, krytých majetkem OKD, prodat na burze. Spekuluje se o výnosu mezi 18 až 35 miliardami (z toho chtěl asi 8 miliard „vytěžit" na pražské burze). V dividendách už předtím „vydoloval“ další miliardy. Po tom všem nastala dnešní téměř bezvýchodná situace. Bakala je jedním z největších boháčů nejen u nás, ale i ve světě. Původně státní majetek z rozhodující části „legálně“ vyvedl do zahraničí. Státu zbyly jen starosti, co za katastrofa nastane, naplní-li se pravděpodobný černý scénář. Kdo to zavinil? Kromě Havla, který jej stejně jako Schwarzenberga „přivedl“ a otevřel mu dveře, a politiků ČSSD, zejména Sobotky, má velký podíl na tom i pozdější ministr financí Kalousek, který byl nečinný, když se na úrovni EU znovu jednalo o nedovolené podpoře ve věci bytů OKD (tehdy se prý falešně předložily měsíční výnosy z nájmů jako roční). Jsem přesvědčen, že kdyby dnes OKD ovládal tehdy účelově kriminalizovaný Viktor Koláček, OKD by bez problémů fungovaly, byť v horší hospodářské situaci. Ať byl jaký chtěl, Koláček měl na rozdíl od Bakaly havířskou duši a jeho bohatství by mělo multiplikační efekt v České republice.
Obr. Společným a málo známým projektem Bakaly a Schwarzenberga bylo " úspěšné" vytunelování Becherovky
Bakala sice patří podle časopisu Forbes k několika stovkám nejbohatších lidí na světě, ale to Ostravsku ani naší ekonomice nepomůže, naopak. Dopad bude ještě horší než když Kožený „privatizoval“ Československou námořní plavbu. ČTĚTE TAKÉ: Vyšetřujte Bakalu a Sobotku kvůli OKD, vybídl orgány Zemanův kancléř Mynář Kalousek se Sobotkou vás připravili o 20 miliard, vzkázala Bobošíková horníkům OKD. A přidala zlou zprávu
Pro Sputnik situaci komentoval senátor Jan Veleba.
Jan Veleba: Můj názor je celkem jednoznačný. Ministr Herman by měl odstoupit ze své funkce, to jeho vyjádření, a zejména osloveni sudetských Němců "milí krajané" mně osobně pobuřuje. A on tím vlastně jakoby legitimizuje to, co sudetští Němci dělali před druhou světovou válku a během války. Byla to pátá Hitlerova kolona v Československu a měli velký podíl na rozbití Československa, a tím vlastně prostě i na zahájení druhé světové války.
Sputnik: Od války už uplynulo víc než 70 let. Dnes má Česko v historii nejlepší vztahy s německými sousedy. Třeba chtěl ministr pouze posílit tyto vztahy, ukázat, že česká vláda odmítá princip kolektivní viny? Mluvil před novou generací Němců...
Podle mého názoru, jestliže říkal na tomto shromáždění "milí krajané", tak určitě nemluvil k nové generaci. Ti krajané nejsou nová generace. Ti krajané jsou bývalí sudetští Němci. Takže jenom opakuji, že pro mne je to nepřijatelné.
Je vůbec nutné omlouvat se za činy svých předků? Víme, že Obama se v Japonsku za bombardování Hirošimy omlouvat nehodlá.
My jsme se už omluvili ústy Havla hned po revoluci, tak je zbytečné se k tomu vracet, protože sudetští Němci (opakuji), to je pátá kolona Hitlera a sehráli neblahou roli při rozbiti Československá, vyhnání českého obyvatelstva z pohraničí v roce 1939. Takže není třeba se k tomu neustále vracet. Já hodnotím čin ministra Hermana v Norimberku velmi negativně. Podle mého názoru by neměl byt takový ministr v české vládě.
TAK UŽ TO ZAČALO!
…můžete hádat. V níže uvedeném článečku se dočtete, komu ruce patří a co to znamená. Asi nebudete věřit, ale je tomu tak…
Pokud jste tipovali, že ruce patří paní Merkelové, byla to 100% trefa. Ano jsou to "MOCNÉ RUCE", spíše nemocné ruce. Co o nás ruce prozrazují? Jestliže si někdo takovýmto způsobem kouše nehty a kůži kolem nehtů, má psychické problémy, nejistota, špatné mínění o své osobě, depresivní stavy. V mnohých případech prozrazuje taky schizofrenii dané osoby. Podívejte se na obrázky, které byly uveřejněny na stránkách švýcarských internetových novin:
Vůbec se nemusíte divit. Na paní Merkelovou je podáno oficielně 400 trestních oznámení za nejvyšší vlastizradu, k nejvyššímu soudu. Další článek je z německých novin ONLINE FOCUS.
Obrázek symbolicky naznačuje, MADAMME obklopenou černou barvou. Je ve velkém nebezpečí, ale dvojité rozmáznuté světlo před její hlavou znamená, že jí někdo pomáhá.
Můžeme také konstatovat, že bez pomoci je v koncích. Ano v podstatě je to její konec. Roztažené ruce a prsty znamenají, prozatímní moc s cizí pomocí. Nenávist většiny obyvatel Německa vůči této MADAMME je obrovský. Dle nových fotografií zestárla za posledních pár měsíců o dvacet let. Bohužel je jen loutka v neuvěřitelně obrovském kolosu neetických jedinců.
Slova papeže Františka - šokovala
hlavně Duku a Vlka
Smekáme....
Hlava katolické církve papež František šokoval sněm Vatikánských
ortodoxních kardinálů mj. i těmito interními diskusními výroky:
Co si myslíte kdo jsem já, že jsem nějaký zástupce Boha na zemi,
nějaký polobůh? Jsem jen obyčejný člověk jako i Vy všichni! Nač
jsou Vám obrovské majetky? Nač Vám byla Vatikánská banka? Do
Božího království si je i tak neseberete. Zde na zemi alespoň
pomáhejte chudým tohoto světa najíst a obléknout se. Proč
převážně všichni kněží hypnotizují lidí náboženstvím a
nepochopitelnými kázáními? Naučme raději lidi žít s Bohem tak,
aby nemuseli chodit do kostela jako náměsíční, bez rozmýšlení o
tomto světě. To mi připadá jako když nemocný musí chodit na
dialýzu. Věřící nejsou nemocní! Neučte věřících nazpaměť písmo
svaté a bibli, naučte je raději opravdově a šťastně žít!
Z církve svaté se udělala jakási zvláštní škola a v ní je
nenaučíte opravdově žít. Jménem církve se omluvte, tak jako já,
všem nevinným lidem za všechny války světa, neboť pod všemi byla
a je podepsána církev a náboženství! A to od nespravedlivých
náboženských výprav křižáků do Svaté země, až po dnešní
nevýslovné projevy náboženských keců, té nesnášenlivosti. Jménem
církve se také ospravedlňujte všem obětem sexuálního zvěrstva
kněží spáchaných na dětech a ženách.
S celibátem budeme muset něco udělat, protože všem normálním
kněžím je jasné, že tyto ostudné činy jsou důsledkem potlačování
přirozených hormonálních a pudových potřeb člověka, tak jak byl
stvořen. Sestupte s piedestalu, i my kněží jsme jen lidé a i
když si hrajeme na bohy a nasazujeme si masku čistých a
neposkvrněných hříchem, příroda si s člověkem, tak jak byl
stvořen, své vždy udělá.
Byli jsme stvořeni i s pohlavními orgány a ty jsou nedílnou
součástí našich těl a jsou řízeny mozkem a hormony.
To, co Vám říkám, není sebechvála. Pochopte prosím to, co jsem
pochopil i já už dávno. To ne Bůh stvořil člověka k obrazu svému,
ale člověk si od pradávna vytvářel Bohy na svůj obraz!!!
ILEGÁLNÍ PŘEKROČENÍ HRANIC
Když ILEGÁLNĚ překročíš:
Severokorejské hranice, dostaneš 12 let nucených prací.
Iránské hranice, skončíš bez časového omezení ve vězení
Afghánské hranice, budeš zastřelen.
Saúdské Arábie,budeš vězněn několik let.
Čínské hranice,pravděpodobně nebude o tobě nikdo nikdy víc slyšet.
Venezuelské hranice, budeš považován za špiona a tvůj osud bude sporný.
Kubánské hranice, skončíš také ve vězení.
Australské hranice, budeš okamžitě vykázán
Ruské hranice, skončíš v některém ze stálých kempů na Sibiři
Když však zavítáš ilegálně do Evropy – Anglie, Francie, Itálie, Řecka,Německa,Rakouska, Švýcarska a ostatních států €U
dostaneš:
Kartu sociální pojišťovny!
Mobilní telefon bez smlouvy!
Placený nájem!
Bezplatnou zdravotní péči!
Peníze bez potřeby důkazů na jaký účel!
Bezplatné jazykové kurzy!
Volné lístky na autobusovou nebo železniční přepravu!
Dětské příplatky!
Bezplatné právní zástupce na obranu proti vykázání ze země
Žádné povinnosti, ale zato více práv, než mají domácí! !!!
Nezbláznili jsme se?
Někdo se zbláznil určitě. Ale kdo to je ?
A po tomto praseti jsme přejmenovali ulice, letiště a lavičky v parcích!!
SMILNÍK VÁCLAV HAVEL
.
Václav Havel (†75) a Olga Havlová (†62) byli sice manželé 32 let, ale jejich manželství bylo poznamenáno mnoha nevěrami, milenkami u jednoho stolu, nemanželským dítětem, a dokonce i tajnými manévry prezidentské kanceláře.
„Olga stála při něm spíš jako maminka než manželka,“ popsal Havlův vztah s Olgou Michael Žantovský (65) v nové životopisné knize o prezidentovi s názvem Havel. Popisuje v ní vztah Vaška s Olgou, na kterém se podepsaly nejen nevěry, ale i jeho několikaleté paralelní vztahy s Annou Kohoutovou, Janou Tůmovou či Jitkou Vodňanskou. „Nevěrný byl už dříve a častokrát se cítil zvláštně povinován o tom Olgu informovat, nějakým způsobem se s tím dokázala vyrovnat,“ píše se v knize. Bývalá první dáma manželovy nevěry tolerovala a připisovala to jeho bohémské povaze. Určitě jí ale nebylo příjemné, když ji o svých milostných dobrodružstvích informoval. „Záliba, se kterou jí vyprávěl o svých milostných úspěších, a když byl později ve vězení, posílání jejím prostřednictvím něžných vzkazů a básniček ne jedné, ale rovnou dvěma jiným ženám, hraničí s nepochopitelností,“ komentuje Havlovo chování Žantovský. „Bylo ale jasné, že to, co je drží pohromadě, nebylo sexuální povahy, rozhodně ne v druhé polovině sedmdesátých let,“ prozradil.
Ze strany Václava Havla se nezměnilo nic, ani když byl zvolen prezidentem. Jeho milostné vzplanutí k herečce Dagmar Veškrnové (61) se navíc netýkalo jen jeho a Olgy, ale celého Hradu. „I v jedinečném dramatu Havlova milostného života museli jeho přátelé podstupovat zkoušku věrnosti. Mnozí byli cele oddáni Olze. Jiní si dělali starosti o prezidentovu pověst. Aby byly věci ještě složitější, existovaly i další adeptky na Havlovu přízeň,“ popisuje Žantovský ve své knize s tím, že zřejmě Dagmar nebyla jeho jediná favoritka. Výsledkem byl prý poměrně komplikovaný prezidentský program s falešnými položkami. „Již v prvních dvou Havlových funkčních obdobích se na jeho denním programu objevovala řada neexistujících postav s ptačími jmény jako profesor Slavík, velvyslanec Skřivan či pan Vrabec,“ prozrazuje Žantovský krycí jména exprezidentových milenek.
Květa Fialová o sexu s Václavem Havlem:
Do domku po hereččině matce v Lazisku v Nízkých Tatrách se v létě sjížděli herci a Květini kamarádi. Bývalo tu pěkně veselo. A právě tady – uprostřed panenské tatranské přírody – chtěl prý Havel po Fialové sex! Ocitli se spolu zničehonic pod jednou peřinou. „Vašík tam s námi pár dnů trávil taky,“ vzpomíná herečka v knize Květa Fialová pod křídly andělů. „Spal se mnou dokonce v jedné posteli. Pod peřinou trochu na mne šátral. Já na to ale nikdy nebyla,“ vysvětluje Fialová. Po znásilnění sovětskými vojáky na konci druhé světové války ji chuť na chlapy přešla. „Kdyby toho nebylo, tak to určitě dopadlo jinak,“ ujistila herečka. Dokonce naplno pronesla: „Víte přece, že »JI« nemám. Ale kdybych »JI« měla, tak bych mu »JI« tenkrát dala,“ řekla Květa, i když vedle ní přitom seděla Dagmar Havlová (61).
1. a 2. mimomanželský vztah: Po premiéře Žebrácké opery v roce 1975 se sblížil s Janou Tůmovou, která byla přes den prodavačkou, večer šatnářkou v pražské Redutě a o víkendu amatérskou herečkou. Olga aférku zřejmě tolerovala. Havel ale v tu dobu udržoval vážnější vášnivý vztah i s Annou Kohoutovou. 3. mimomanželský vztah: Večer 28. května 1979 před svým zatčením se sblížil s manželkou písničkáře Jana Vodňanského (73) Jitkou, která byla psychoterapeutka. Když se po čtyřech letech vrátil z vězení, pospíchal přímo k ní. Vodňanskou dokonce představil přátelům jako svou druhou partnerku.
Manželská krize: Když byl Havel ve vězení, sblížila se Olga s hercem Divadla Járy Cimrmana Janem Kašparem (†60). „Když to sdělila svému muži a prohlásila jejich život jako sexuálních partnerů za uzavřený, přestože nenavrhovala rozchod, Havel se s tím neuměl sžít,“ píše se v knize. Havel její vztah, který na jeho přání ukončila, nesl prý hodně špatně. Byl sice nevěrný, ale také prý hodně žárlivý.
Nemanželské dítě: „V roce 1984 přišla Jitka do jiného stavu. Napsala Olze dopis, kde ji o situaci informovala, a vysvětlila, jak moc jejího muže miluje. Havel se od Olgy vrátil se vzkazem, že se odmítá rozvést, ale navrhuje ménage a trois (soužití ve třech),“ prozradil Žantovský v knize s tím, že Jitka se nakonec rozhodla pro potrat.
Zrušený film: Režisérka a herečka Jane Fondová (76) chtěla v roce 1990 natočit o Václavu a Olze film. Havla to ale přivedlo do rozpaků, protože jejich soužití nebylo tak idylické, jak se zdálo. Z nápadu tedy rychle sešlo…
Proto je na jedné straně nepochopitelné tažení proti prezidentu Miloši Zemanovi, jeho ostouzení a na druhé straně vznikající kult a mýtus Václava Havla. Český národ je někdy nepochopitelný a raději ať Havlovi sochu nestavějí. Nebudou stačit ji utírat od slin…
Byla bombardována také města Plzeň, České Budějovice, České Velenice, Cheb, Kralupy nad Vltavou, Záluží u Mostu, Ústí nad Labem, Neratovice, Zlín a další průmyslová města s jasným cílem poškození průmyslu naši země.
Původním cílem Američanů pro bombardování byly údajně německé Drážďany, město totálně zničené válkou na rozdíl od Prahy. Nikdo se za ta léta nepozastavil nad tím, jak si mohli piloti splést město, které je v troskách s městem, které není válkou postižené. Američané se následně vymlouvali na špatné počasí, poruchu radaru a pochybení velitele. V roce 2000 navštívila rekonstruovaný klášter v Emauzích skupina amerických veteránů z 398. bombardovací skupiny a letci se omluvili za svůj tragický omyl, ovšem omluvy od americké vlády jsme se nikdy nedočkali.
Bylo by minimálně slušné zejména po tolika letech, kdyby američtí agresoři našli v sobě kousek slušnosti a naši zemi se za tyto doslova teroristické útoky, které u nás na konci války vědomě páchali omluvili ! Jen málokterý pamětník, těchto událostí věří , že toto Američané činili neúmyslně a pod rouškou boje proti fašismu... . Stejně tak je o tomto přesvědčena i většina našeho národa.
Americká agrese v naši zemi pokračuje i v současnosti, kdy jsme aktuálně násilně donuceni žít v "protektorátu" pod nadvládou USA a "naše" vláda si nechává vědomě diktovat "noty", jak systematicky likvidovat ve prospěch Američanů náš stát. Česká proamerická vláda i přes tragickou historii podporuje fašismu na Ukrajině, za kterým stojí opět americká vláda, která tam válku stejně jako v mnoha jiných zemích rozpoutala za účelem ekonomického prospěchu. Kdy jindy, než teď bychom si tyto skutečnosti měli opět připomenout a především se zamyslet nad tím, jestli v tomto systému plného zvrácených západních "hodnot" chceme i nadále setrvat a vychovávat v něm naše děti... .
Popisek: Zdeněk Bakala se opravdu může usmívat, hezkých pár milionů mu kápne od českého státu i na odchodnou
Býval považován za osvíceného podnikatele, nyní se potichu stahuje za hranice. Zanechává přitom po sobě jenom kupu problémů a na jeho hlavu prší nevybíravé nadávky. Na ‘rozloučenou‘ mu ale nejspíš stát přidá ještě hezkých pár milionů za pozemky na Karvinsku, které bezesporu nejbohatší český dámský krejčí v pravý čas šikovně skoupil.
Poté co si vybudoval luxusní sídlo v samotném srdci Šumavského národního parku, začaly pomalu vyplouvat na povrch problémy kolem OKD, a tak uhlobaron Zdeněk Bakala zahájil nenápadný přesun do Švýcarska. Prý se tam cítí mnohem více anonymní. Svou hlavní tuzemskou aktivitu, soutěž krásy Česká Miss, zpeněžila loni i jeho manželka Michaela Maláčová, nyní Bakala, a tak jim v odchodu zjevně nic nebrání. A navíc zřejmě dostanou od státu tučné ‘odchodné‘ v podobě téměř dvou set milionů korun. Znáte snad šikovnějšího dámského krejčího, který by takhle zázračně ke štěstí a penězům přišel?
Když se ho zeptáte, co dělal až do své emigrace v roce 1980, zpravidla svede řeč na jiné téma. Například jedné redaktorce, kterou zajímalo jeho dětství, před lety odpověděl: „Moc si to nevybavuji.“ A ani o rodičích se mu mluvit nechtělo. Přesto do jeho minulosti nahlédnout lze prostřednictvím svazku, který na něj založila StB v roce 1981. Uvádí se v něm, že pochází z úřednické rodiny, jeho matka Zdeňka pracovala jako laborantka krajské hygienické stanice. Po základní škole nebyl přijat na gymnázium, a tak se vyučil dámským krejčím a rok pracoval ve VKUS Brno. V devatenácti odjel počátkem srpna 1980 na čtrnáctidenní zájezd s CKM do Jugoslávie, ale do Brna, kde žil s rodiči a sestrou Radkou, se už nevrátil. Emigroval do Rakouska, odkud se po pár měsících vydal do Spojených států.
V listopadu 1980 odletěl do Kalifornie, kde pracoval jako údržbář v kuchyni kasina Harrah’s. V dopisech rodičům prozradil, že bere čtyři dolary za hodinu, měsíčně tudíž vydělal 640 dolarů, většinou to ale bylo víc, protože bral přesčasy „Ve skutečnosti toho moc nedělám. V Americe se ještě nikdo nepředřel,“ napsal jim s tím, že daně neplatí žádné. A pak se rozepsal: „Když člověk vydělá za rok 45 000 dolarů (to už jsou opravdu peníze!), tak zaplatí daň ze mzdy tak třeba jenom 900 dolarů. A to je směšné. Ty ostatní daně už asi tak nízký nebudou, ale já nejsem milionář, takže se mě netýkají.“
V září 1981 ho Městský soud v Brně poslal v nepřítomnosti na rok a půl do vězení. V roce 1986 promoval na University of California v Berkeley se zaměřením na makroekonomii a na studia si prý vydělával mytím nádobí a uklízením v hotelu, což při astronomické výši školného na této univerzitě působí přinejmenším hodně překvapivě. Do Československa se vrátil v roce 1990 a dnes je jednoznačně nejbohatším dámským krejčím v republice. Kromě důležitých kontaktů s dalším navrátilcem, emigrantem z Venezuely Pedro Pickem, byla pro něj stěžejní spolupráce s Karlem Schwarzenbergem, který svěřil správu svého rozsáhlého restituovaného majetku právě do rukou Zdeňka Bakaly, respektive jeho finanční skupiny Patria Finance, jejíž založení Bakala inicioval v květnu 1994.
Později je pojila i řada dalších podnikatelských aktivit, například privatizace likérky Jan Becher či finanční akvizice v komerční televizi TV-3. Jméno Schwarzenberg Bakalovi zcela jistě otvíralo mnohé dveře a určitě významný byl pro rozjezd jeho podnikatelských aktivit i Schwarzenbergův kapitál. V pouhých třiceti letech se stal jedním z předních finančníků a v ekonomických otázkách radil také prezidentu Václavu Havlovi. Roční zisk společnosti Patria Finance přesáhl v roce 1997 107 milionů korun a její celková aktiva činila tehdy bezmála 1,2 miliardy.
Pilně udržoval i důležité kontakty na vlivné politiky, s prezidentem Havlem v jednu dobu jakoby téměř srostl. Financoval jeho divadelní představení i film a nakonec se stal partnerem jeho knihovny. Havel mu naopak dodával punc důvěryhodného finančníka. Z praktického hlediska ale bylo pro Bakalu klíčové vytvoření sdružení Lípa, které Václav Klaus s Milošem Zemanem podezírali, že chce vytvořit alternativní mocenské centrum. Jeho členy byli kromě již zmíněného Karla Schwarzenberga například i Josef Lux či Bohuslav Sobotka.
V červnu 2010 Bakala oznámil, že během předvolební kampaně věnoval 28,5 milionu korun třem politickým stranám. ODS dostala 15 milionů, TOP 09 7,5 milionu korun a Věci veřejné 6 milionů. Protože právě tyto tři strany pak utvořily koalici pod vedením Petra Nečase, publicisté kolem Deníku Referendum a po nich i některá další média označovali Nečasovu vládu „Bakalova koalice“. Své vazby na vlivné politiky finančně podpořil i o dva roky později, když 22. listopadu 2012 daroval Karlu Schwarzenbergovi půl milionu na volební kampaň a v roce 2013 pak ještě další dva miliony korun doplatil.
K obrovskému majetku se ale Bakala dopracoval především jediným velkým obchodem, a to koupí největší české černouhelné těžební společnosti OKD, ostravsko-karvinských dolů. Jak přesně probíhala privatizace i změna vlastníků, není dodnes zcela jasné. Počátkem listopadu 2004 nicméně vystoupil za nové vlastníky Zdeněk Bakala a oznámil, že ovládl firmu Karbon Invest. Novým vlastníkem se stala kyperská společnost RPG Industries, která koupila prostřednictvím dceřiné společnosti Charles Capital, jejímž jediným vlastníkem byl Bakala, majoritní podíl v hlavním akcionáři OKD, firmě Karbon Invest. Jednou ze záhad zůstává, kde vlastně Bakala vzal potřebné miliardy, které měl za OKD zaplatit. Prý mu část půjčily banky a zbytek si našetřil.
Právě krajně pochybná koupě OKD, v níž byl podvodnými znaleckými posudky stát poškozen o několik desítek miliard, z něj udělala jednoho z nejbohatších lidí v České republice. Její zástupci si Bakalu najali, aby hájil v zápase o OKD státní zájmy. To se ale nestalo. Hájil zájmy své. Podle analýzy, kterou zveřejnil Deník Referendum, poté co doly získal, vytěžil z emise akcií společnosti NWR, která OKD ovládá, kolem třiceti miliard korun. Letos Bakala odstoupil z představenstva NWR a bývalý premiér Jiří Paroubek k tomu uvedl: „Na prvním místě by bylo rozhodně velmi vhodné, aby problémy společnosti OKD řešil sám Zdeněk Bakala svými vlastními penězi, mělo by jít o pomoc v řádu desítek miliard korun…“. Ten se ale k ničemu takovému uzevně nechystá. Obrovskou skvrnou na jeho pověsti zůstávají navíc byty, které společně s OKD získal, slíbil odprodat nájemníkům, jenže skutek utek.
Obnovit jednání mezi ČR a OKD o poskytnutí další státní pomoci na uzavření Dolu Paskov bude zřejmě muset stát. Důvodem je další pokles cen uhlí, na jejichž vývoj je dohoda o státní pomoci navázána. Stát se již dříve zavázal zaplatit 600 milionů korun na sociální programy horníků, navíc Sobotkova vláda nedávno odsouhlasila vznik průmyslové zóny v místech bývalého Dolu Barbora u Karviné. K tomu je třeba najít vhodné pozemky, jenže Bakalova společnost Asental Land vlastní v Moravskoslezském kraji více než čtyři a půl tisíce hektarů. A tak kraj bude muset nejspíš vykoupit pozemky právě od něj – za ‘pakatel‘ 180 milionů korun. Takže takový malý ‘zlatý padák‘ od státu na cestu do švýcarské pohody. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že v době Bakalova ‘zázračného‘ zbohatnutí byl ministrem financí Bohuslav Sobotka, jenž nyní zřejmě bude stát i u jeho posledního obchodu s vládou. Tentokrát již jako premiér.
Minulý režim dokázal to, co mu dnes můžeme závidět
Zatvrzelí kritici minulého režimu,
ukažte mi jediný národ na světě naší velikosti, který před rokem1989 dokázal vyvíjet a vyrábět trysková letadla, dopravní letadla, atomové reaktory, lokomotivy, trolejbusy, autobusy, traktory, radary, motocykly, osobní automobily, špičkové zbraně, tkalcovské stavy, zemědělské stroje, turbíny,nákladní automobily, námořní lodě, tanky, špičkové sklářské a porcelánové výrobky atd... A byl soběstačný v produkci potravin!
Dnes nevyvíjíme a nevyrábíme NIC! NIC! A potraviny, převážně "šmejd", dovážíme!
BYLI JSME VELMI SCHOPNÝ NÁROD, to však VY nechcete slyšet, jen si trváte na svých nesmyslech.
P.S.
Pro ty, kteří s výše uvedeným emailem souhlasí prosím, aby dle vlastního uvážení tuto informaci šířili dále.
KAM ILEGÁLNĚ BEZ RIZIKA
Když ilegálně překročíte severokorejské hranice, pošle Vás Kimův režim na 12 let nucených prací.
Když ilegálně zavítáte do Íránu, skončíte bez časového omezení ve vězení.
Když ilegálně vkročíte do Afghánistánu, smí Vás místní policista bez varování zastřelit.
Když ilegálně přijedete do Saúdské Arábie, budete věznění několik roků (od tří do patnácti, podle tamního práva).
Když ilegálně přejdete čínské hranice, je velmi pravděpodobné, že o Vás už nikdy nikdo neuslyší.
Jestliže bez povolení přejdete hranice Venezuely, jste autoomaticky považován za špióna a podle toho se k Vám budou tamní autority chovat.
Při ilegálním překročení hranic Kuby skončíte ve vězení dokonce i bez soudu.
Australská vláda rozhodla, že nepřijímá žádné uprchlíky z lodí. Prostě ty lodě vrací nazpět, a lidem nepovolí ani jen vystoupit. Když už se některé lodi podaří obelstít pobřežní stráž a přistát, jsou lidé z ní internováni ve sběrném táboře na Papui - Nové Guinei. A mají tři¨možné volby (žádnou jinou). Buď budou žít ve sběrném táboře, tedy za plotem, nadosmrti, NEBO se dobrovolně vrátí do země,
odkud přišli, NEBO budou souhlasit s přesunem do státu Guinea, který se australskému státu za úplatu zavázal, že všechny takové uprchlíky od něho přijme.
Když však ilegálně přijdete do států Evropské Unie, především tedy do Německa, Rakouska, Anglie, Francie či Švédska, dostanete :
*- číslo a kartu sociálního pojištění**
*- mobilní telefon bez nutnosti platit útratu za volání*
*- placený nájem*
*- bezplatnou zdravotní péči*
*- peníze (kapesné) bez potřeby prokazovat účel jejich použití*
*- bezplatný jazykový kurz jazyka daného státu*
*- volné lístky na autobusovou, železniční a lodní dopravu*
*- příplatky na děti*
*- bezplatné právní zástupce na ochranu proti nezákonnému vykázání ze země*
*- právo, aby za Vámi směli přijet rodinní příslušníci*
*- a de facto žádné povinnosti, ale mnohem více práv, než mají domácí.*
*Co myslíte, kamarádi, nezbláznili jsme se ???*
Výborná dohoda, hodná opravdu geniů!
1.Všichni migranti se vrátí do Turecka, jako do bezpečné země.
2.Turecko za to dostane balík, ale opravdu balík peněz, 6 mld. EURO
3. Turecku bude udělen bezvízový styk
4. Migranty vybaví tureckými pasy, a ty můžou poslat do EU naprosto legálně kam budou chtít
5. Turci mají peníze, EU zpátky migranty
Tak tuhle... (nevím jak to nazvat) zplodili chytré hlavy vedoucích představitelů 28 členských států EU pro nás blbce!
Všem důchodcům!
Jsou nás 3 miliony důchodců, které by mohly rozhodnout volby !!!
Proč to nezkusit?
V každých příštích volbách volme stranu, která slíbí:- bude odpovědně postupovat v řešení imigračního procesu (ne kam vítr, tam plášť a bude brát zcela vážně názory občanů),
- okamžitě "rekonstruuje" Českou televizi (buďto zrušením našich poplatků a výměnou 80% pracovníků, pokud je to neprůchodné pak zrušit ČT zcela.) Jsou televize, které i bez dotací (7 miliard) ročně umí pracovat nezávisle, - okamžitě začne řešit a urychleně dořeší otázku cikánů v naší zemi. Nic nemožného, jen zabezpečí, že se k cikánům začne stát chovat jako k ostatním občanům.
- okamžitě zruší bez náhrady všechny "neziskové organizace" v naší zemi.
- okamžitě sloučí zdravotní pojišťovny ( před r. 89 nás bylo o třetinu více a stačila jedna. Dnes je jich 7 a v nich se flákají stovky lidí),
- okamžitě zabezpečí provoz max.10 vysokých škol. (Je nás 10 mil., což je ve světě větší město, a živí se zde 98 VŠ a v "nich se "potí tisíce tzv. pedagogů". Přitom se kvalita našeho vysokého školství řadí až na 23. místo ve světě!)
- okamžitě vyhlásí referendum k případnému vystoupení z EU a NATO. (vzhledem k měnící se situaci v mezinárodní politice je to velmi akutní.
Výsledkem referenda se musí vláda neprodleně řídit!)
- okamžitě zabezpečí změnu názvu našeho hlavního letiště na původní název, event. na "Letiště Praha
- zajistí, že do funkce ministra obrany, ustanoví odborníka s vysokoškolským vojenským vzděláním (kvalifikací nesmí být "modrá knížka")- zajistí, aby ve všech důležitých státních funkcích pracovali nejen odborníci, ale také "dospělí" lidé s potřebnými životními zkušenostmi. Není možné, aby veřejně pouštěli svá moudra do světa polovzdělaní vysokoškoláci, nebo zcela vzdělaní, ale v post-pubert&aa cute;lním věku, kteří nikdy reálně nepracovali. A takovými se to zde jenom hemží - a proto jsme tam, kde jsme. Někteří z nich už sedí ve vysokých státních funkcích i přes 20 let a doufají, že tam vydrží až do penze ...)
- okamžitě vrátit do námi našetřeného důchodového fondu /na jeden rok "vypůjčených" 340 miliard Kč. To jsou naše našetřené peníze za celoživotní práci /, vypůjčených tehdejším ministrem financí V.Klausem na dobu jednoho roku - dodnes nebyla vrácena ani koruna !!! Proto bereme za celoživotní práci ne důchody, ale almuž ny. Potrestat viníka a jeho kumpány s následující konfiskací jejich velmi pochybným způsobem nabytého majetku.
Těžební firma OKD v úterý podala k soudu sama na sebe insolvenční návrh, řekl mluvčí OKD Ivo Čelechovský. Firma nemá dost peněz na to, aby mohla splácet své závazky.
Důl Darkov.
Představenstvo společnosti OKD rozhodlo o podání návrhu na povolení reorganizace s cílem zachovat zaměstnanost, provoz podniku, v co nejvyšší míře postupně uspokojit své věřitele a vytvořit životaschopnou společnost,” sdělil mluvčí.
Podnik bude dál v obvyklém provozu a v dolech se bude normálně těžit.
"Nemáme v tuto chvíli dostatek finančních prostředků pro úhradu našich nevyrovnaných dlužných částek, nicméně během května bychom za běžného chodu měli obdržet platby od našich odběratelů, které by měly být dostatečné ke krytí minimálně nezbytných výdajů pro pokračování denního provozu včetně neuhrazených výplat zaměstnancům," uvedl po jednání představenstva jeho předseda, generální ředitel OKD Dale Ekmark.
V úterý ráno po noční směně nevyfárali horníci z Dolu Darkov, protest ukončili po několika hodinách po jednání s vedením firmy. [celá zpráva]
Společnost OKD se dostala do existenčních problémů kvůli klesajícím cenám uhlí. Těžba je pro ni ztrátová i přes úsporná opatření. Podle analytiků je ale příčinou jejích problémů i vysoké zadlužení.
OKD má nyní zhruba 9800 kmenových pracovníků, 2500 zaměstnanců dodavatelských firem a 200 agenturních pracovníků. Uzavření společnosti by ale mělo vliv i na tisíce míst v návazných profesích. Podíl nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji činil na konci března 8,3 procenta, bez práce bylo více než 70 tisíc lidí.
To jsou vážná slova!
Putinova výzva k občanům EU...
Moc na výběr teda nemáme!
Vladimír Vladimirovič P U T I N
Prezident RuskéFederace
Výzva za mír!
Evropané, opravdu chceme III. světovou válku?
Evropští spoluobčané! "Vaši" politici chtějí dokázat, jak jsou užiteční pro EU, NATO a USA. Očekávají, že jejich "tvrdý postoj" vůči Rusku je vynese v kariérách výše, na ještě lépe placené posty, než mají dnes, proto se předhánějí v návrzích sankcí, vysílání bojových jednotek a v jiných projevech nekontrolované agrese proti Rusku, čímž se ze dne na den zvyšuje riziko 3. světové války.
Jsou tak zaslepeni svou vlastní nekontrolovatelnou mocí a vidinou jejího dalšího růstu, že počítají s tím, že Rusko ustoupí na poslední chvíli tlaku NATO a k válce nedojde.
Ale v čemž má Rusko ustoupit? Co má Rusko udělat, aby byli spokojeni? Má se vzdát svých území a podstoupit je dobrovolně každému, kdo o ně projeví zájem?
PRAVÝM CÍLEM všech těch,ať už jsou z Evropy, nebo zpoza oceánu, kteří chtějí vyvolat válku, je bohatství Ruska. Má Rusko rozdat své bohatství, aby se vyhnulo válce?
Má nechat likvidovat své vlastní obyvatelstvo na Ukrajině? Všichni, co uvažují střízlivě, vědí, že se to nikdy nestane! Rusko nikdy nepodlehne tlaku, jako nikdy nepodlehlo v minulosti, tak tomu nebude ani v budoucnosti.
Dnes je již jasné, že válka v plánech její strůjců nemá skončit na Ukrajině. Hlavním cílem je Rusko, ale válka zachvátí celou Evropu.
Co pro USA zajistí vyšší zisk a co USA rychleji vytrhne z dluhové krize než válečná výroba? Co účinněji zlikviduje konkurenci USA v podobě EU a Ruska, než vzájemné vyvraždění celých národů v Evropě?
Co USA pomůže více rozšířit sféru svého vlivu, než poválečné půjčky, přesně podle odzkoušeného scénáře použitého po 2.světové válce?
Světový válečný konflikt reálně hrozí! V té souvislosti se zamyslete, kdo z Vašich politiků Vám prozradil, že po přijetí Ukrajiny do NATO a vstupu EU do konfliktu odvedou Vaše potomky na východní frontu, kde velmi pravděpodobně položí život?
Kdo z politiků tam půjde do zákopů s nimi?
Kdo z válečných štváčů, které královsky platíte ze svých daní a kdo z jejich mediálních spolupachatelů Vám prozradil, že toto nebude jen dobrodružná vítězná výprava na východ, ale že to skončí jako 3. světová válka za možného použití atomových zbraní?
Kdo dokáže předpovědět účast Číny, která je v tomto konfliktu spojencem Ruska?
Kdo vyhodnotí reálnou sílu americké armády, která dosud bojovala vždy jen se slabším protivníkem, vždyť Hitlera porazili hlavně Rusové! Na co se vlastně váleční štváči spoléhají?
Jedno je jisté, v této válce nebude vítěze!
Kde se schováte před jadernými výbuchy?
Máte dost hlubokou jámu a dostatek potravin, abyste v ní vydrželi 100 let, než se sníží úroveň záření na únosnou míru? Ve jménu čeho mají na obou válčících stranách umřít naše děti na východní frontě, ve jménu čeho má zahynout rodina, ve jménu čeho má přestat existovat všechno, co znáte,ve jménu čeho má shořet tento svět?< font face="Arial, serif">
Ve jménu demokracie?
Kde vidíte demokracii v tom co se děje na Ukrajině? My vidíme jen fašistickou vládu, armádu, porušující mezinárodní konvence a promyšlenou genocidu vlastního obyvatelstva, jehož vinou je jen to, že mluví rusky a chce nezávislost na fašistické Ukrajině.
A co na to Evropa? Umíte si představit, že by si některý národ v EU vydobyl svou samostatnost způsobem, jak to dělá Ukrajina? Byla snad Ukrajina dosud nesamostatná, že bojuje o samostatnost? Měla snad vládu, kterou EU neuznávala? Neměli snad Ukrajinci svá národní práva? Evropská unie se vzdala svých principů a svým postojem se stává spolupachatelem genocidy. Co můžete očekávat od politiků EU vy sami, občané EU, když tak rychle a ochotně vaši politici bouraj&iac ute; vlastní hodnotové základy?
Rusové jsou velký, kulturní a mocný národ, bez kterého by Evropa v dnešní podobě nikdy nevznikla.
RUSKO NENÍ VÁŠ NEPŘÍTEL, nepřítelem každého občana Evropy jsou nenasytní politici, kteří se za svou moc a peníze chystají zničit vše, co je všem drahé.
Na otázku můžeme snad zabránit chystané válce s Ruskem, do které nás tlačí politici a koupená média?
Ano, můžeme!
Co mohou udělat obyčejní lidé?
Když všichni malí a slabí dělají totéž, změní všechno!
Lze to změnit, neboť je to nutnost!
Bojkot všech politiků, kteří zvyšují napětí, kteří volají po sankcích a zásahu proti Rusku! Bojkot na všech úrovních, ve všech volbách! Nedopustit uplatnění zla, které chtějí šířit! Bojkotujte vstup Ukrajiny do NATO! Bojkotujte média , která válku podsouvají jako jediné možné řešení!
Věřte! Rusové i Ukrajinci jsou dva moudré národy, které řešení najdou.
Nebojte se!
KLÁRA SAMKOVÁ PROSÍ O MAXIMÁLNÍ SDÍLENÍ NÍŽE UVEDENÉ INFORMACE K CO
NEJVĚTŠÍMU POČTU ADRESÁTŮ
*Čtěte pozorně!!!!!!!!!!!! *
Klára Samková, narozena v r.1963 v Brně, je česká advokátka se specializací
na občanské a rodinné právo,obchodní právo, ústavní právo a lidská práva a
zároveň aktivistka a politička. Od roku 2015 se mediálně viditelně angažuje
v hnutí *Blok proti islámu*, jež spolupracuje s Úsvitem přímé demokracie, s
nimiž sympatizuje nové hnutíTomia Okamury Svoboda a přímá demokracie. Klára
Samková se ostře vymezuje proti islámu a uprchlické vlně směřující z Afriky
a Asie do Evropy.
*JEŠTĚ JEDNOU K FRANCII PO TERORISTICKÉM ÚTOKU - čtěte, prosím, velmi
pozorně každou větu ! ! !*
*1)**každému studentovi střední vojenské školy musí být jasné, že jde o
bojovou zkoušku. Jde o průzkum bojem.Synchronizace útoků do jedné hodiny,
jejich stupňování a organizace nesvědčí o ideologicky zmatené drobné
skupině teroristů, která provede individuální útok, aby si pohladila své
psychologicky zmatené ego zatemnělé pomstou.*
*Akce byla profesionálně naplánována a organizována a měla za úkol, vedle
vyvolání zmatku a strachu, vyzkoušet reakční dobu policie a jejích složek a
případné zapojení armády a dalších údů státu. Takže zatímco zdrogovaní
mládenci prožívali svůj orgasmus z krvavé strašné lázně, dovedu si
představit, jak o kousek dál stáli jiní, měřili dojezdové časy, množství
přistavených jednotek a zkoumali jejich vybavení. A pak další, kteří
sledovali vše dohromady.*
*2)**nebyla to první zkouška. Tou první byl vražedný útok na jistý
humoristický časopis. I tam, dle mého názoru,bylo vše shora uvedené
zkoumáno. Nyní jde o multiplikaci.*
*3)**slyšíme stále, že tajné služby vše zkoumají, a že potřebují další a
další pravomoci, abychom byli chráněni. Jestliže ale ve včerejším případě
tajné služby evidentně nic nevěděly, pak jsou buď neschopné anebo byl útok
připravován mimo území Francie a lidmi, kteří na místě dlouho nežili.*
*4)**je evidentní, že "migranti" jsou armádou v civilu.
Jestliže na příklad europoslanec Tomáš Zdechovský tvrdí, že migrace a
teroristické útoky nemají nic společného, tak při veškerých svých osobních
sympatiích k němu tvrdím zase já, že je naivní idealista. Dnes je zřejmé,
že každý z"migrantů" má svůj úkol. Každý ví, kdo je jeho velitelem. Každý
ví, kam se musí dostavit a kde zůstat (viz jak Němci neví, kam se jim
uprchlíci ztrácí). Každý se dopředu přes Internet seznámil s místem svého
úkolu, s mapami i obrázky.*
*5)**nedovedu si představit co se stane v okamžiku, kdy najednou v Evropě
udeří několik tisíc skupin. Příslušný počet lidí už k tomu mají. Prostředky
k dorozumění také. Už ne těžké vysílačky. Počítač a mobil má každý v kapse.*
*Pokud to byl průzkum bojem, pak je to předehra k hroznějším činům. Nyní
teroristé uvidí v přímém přenosu schopnost státu a reakci obyčejných lidí.*
*Proto si se vší vážností dovolím žádat ministra obrany, aby přestal řešit
problém vztahů dvou postklimakterických bab (což říkám jako
postklimakterická baba, takže si to můžu dovolit) a začal připravovat tuto
zemi na válku.*
*Zejména pak jako první kroky navrhuji, aby BYL OKAMŽITĚ ZABLOKOVÁN
ROAMINNG Z TURECKA, SYRIE, LYBIE, SAUDSKÉ ARÁBIE A DALŠÍCH VYBRANÝCH ZEMÍ. A
- což říkám opravdu nerada - TEĎ je správná doba na blokaci internetu....*
Horníci, kteří po noční směně protestovali v podzemí Dolu Darkov, už vyfárali na povrch. Pod zem za nimi před tím sfáral provozní ředitel OKD Pavel Hadrava a promluvil si s nimi o špatné hospodářské situaci firmy. Protestu se účastnilo 46 horníků, řekl mluvčí těžební společnosti OKD Ivo Čelechovský. Provozy podle něj normálně fungují a v dole se těží.
Na ilustračním snímku černouhelný důl společnosti OKD Důl Darkov
Akci neorganizovaly odbory, nešlo o stávku, řekl Právu předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel. „Vzhledem k tomu, že se odbory snaží pořád jednat, někdo to vzal do svých rukou,“ řekl k protestu.
Podle Sábela sjel za horníky pod zem předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík, aby s nimi jejich protest probral.
Sábel přiznal, že není v této chvíli zastáncem podobných protestů. „Určitě nemůžu doporučovat to, aby takové kroky podnikali dál, protože zůstat v dole je docela nebezpečná záležitost, není to standardní řešení. Na druhé straně se horníkům nedivím, protože když jim někdo řekne, že budou mít peníze od OKD pouze do poloviny května a že nemají na výplaty a přitom tito lidé tvrdě pracují, mají hypotéky a další závazky, tak se nedivím, že jsou nervózní,“ nastínil.
On sám je přesvědčen, že nyní se musí všichni zaměřit na to, aby NWR, respektive AHG, opustili moravskoslezský region. „Protože to jsou ti škůdci, včetně bývalého vlastníka Bakaly, kteří rozvrátili celý region, vytunelovali byty, vytunelovali společnost, brali obrovské odměny a na druhé straně hovoří o tom, že do dvou let chtějí zlikvidovat osm tisíc pracovních míst v OKD a zavřít čtyři doly ze šesti,“ uzavřel Sábel.
Doly i s dodavatelskými firmami zaměstnávají asi 12 tisíc lidí.
Většina analytiků se shodla na tom, že vyhlášení insolvence je nejčistším řešením problémů OKD. Dalšími zmiňovanými variantami je odkup firmy nebo znárodnění. [celá zpráva]
OKD patří společnosti New World Resources (NWR), jejíž generální ředitel Gareth Penny minulý týden uvedl, že OKD má hotovost do poloviny května. [celá zpráva]
Majitelem NWR se letos stala Ad Hoc Group (AHG), která v posledních týdnech nabídla státu, aby do firmy vstoupil nebo OKD odkoupil. To ale zástupci vlády odmítli, nabízené podmínky jsou podle nich pro stát nevýhodné.
| Stávka horníků v dole Kohinoor v roce 2000 |
| V roce 2000 proběhla okupační stávka horníků i v hlubinném hnědouhelném dole Kohinoor v Mariánských Radčicích na Mostecku, který byl určen k uzavření. Necelá padesátka dělníků strávila na protest pod zemí 22 dnů. Důvodem byla jejich obava ze ztráty zaměstnání. Původně požadovali odkup všech 100 procent akcií společností SHD-Peel, to se však nepodařilo a nakonec se dohodli na podmínkách odchodu zaměstnanců v rámci útlumového programu. |
Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v pondělí novinářům během jednání vlády řekl, že situaci OKD už může vyřešit pouze snížení požadavků majitelů firmy vůči státu nebo insolvence. Ministr uvedl, že AHG žádala od státu jen za samotné akcie firmy 120 miliónů eur (asi 3,2 miliardy korun).
AHG dříve uvedla, že její nabídka počítá s tím, že držitelé dluhopisů odepíšou dluh NWR, potažmo OKD, za více než 400 miliónů eur (10,8 miliardy korun).
Kohopak to je asi domeček?
Ani věřiti se nechce...
Hlavně, že vyčetl Grosovi vilku na Floridě a bazének u paneláku v Praze.
Rezidence Kalouska za "poctivě" vydělané peníze.
Rezidence Kalouska, a je se na co dívat.
Ani prezident v Bílém domě v USA nemá takové pohodlí, jaké si udělal
obyčejný technik - chemik.......a národ mlčí -proč? To Vila Tugenhadt je
proti tomu ubohá pastouška!!! Kolik muselo stát
tohle? To se dal rozvést ve vší tichosti začátkem listopadu a všechen
majetek přepsal na ženu, aby
náhodou o to nepřišel. Nakradl toho dost, zveřejnil to britský tisk!!!
Jak se k tomu propracovat? Není nad to, bejt poctivej.!!!
Hříchy pro pátera Knoxe,
aneb Kalouskovy hříchy
Petr Závladský
Vím, jak je lidská paměť krátká a selektivní. Má snahu špatné věci zapomínat a dobré si pamatovat.
Tak mi nezbývá, než paměť lidí osvěžit připomenutím, kdo je Miroslav Kalousek a co "dobrého"pro nás
vykonal.
Narodil se 17. prosince 1960 v Táboře. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde v
roce 1984 získal titul inženýra. Od roku 1984 do roku 1990 pracoval jako technolog a vedoucí investičního
útvaru ve výrobním podniku Mitas Praha n. p. V témže roce se na fakultě seznámil s Radkou Kašákovou,
kterou později pojal za ženu a s níž se v únoru 2012 v tichosti rozvedl a veškerý majetek převedl na ni. Mají
syna a dceru.
Do politiky vstupuje v roce 1984, stává se členem Československé strany lidové (ČSL), která je členem
komunisty řízené Národní fronty. Ačkoliv se aktivně dral ve straně k moci, pro nízký věk příliš neuspěl. Jen
tři měsíce po sametovém předání moci nastupuje na Úřad vlády ČR jako ekonomický poradce. Za dva roky
už odboru poradců šéfuje. Strmá kariéra pokračuje. Již v lednu 1993 se stává ekonomickým náměstkem
ministra obrany. Rozprodává se bývalý federální armádní majetek. Kalousek má pod palcem výběrová řízení
a akvizice. Rozhoduje o miliardách, modernizaci tanků T-72, štábním informačním systému, nákupu
padáků… V roce 1998 je zvolen poslancem do PSP ČR za Jihočeský kraj, za již sloučenou stranu KDU-ČSL.
Padáky
Hned v roce 1994 bleskově uzavírá smlouvu s firmou Anex-Cirus Jiřího Andrlíka na dodávku 2 310 kusů
padáků pro dopravu skupin hloubkového průzkumu a seskoků (za použití techniky HAHO a HALO). Co na
tom, že ta firma právnicky ještě vůbec neexistuje? Anex-Cirus nikdy padáky nevyráběl. Dodané padáky byly
nekvalitní, přesněji, jak se vyjádřili odborníci Paraclubu, padák VTP-100 měl příliš funkcí, jež si vzájemně
odporovaly. V roce 1997 to stálo život vojína Prinicha. Tato krev neulpěla jen na rukou M. Kalouska, ale i na
rukou ředitele nákupu plk. Josefa Fabiána a plk. Rudolfa Zapletala. A je jen pikantní, že oba zmínění později
odešli do firmy Anex-Cirus.
Firma Anex-Cirus podala na ministerstvo obrany trestní oznámení za ušlý zisk ve výši stovek miliónů poté, co
armáda zjistila jejich nebezpečnost a nekvalitu. A informace o tom prosákly na veřejnost. Smlouva však byla
sepsána tak nevýhodně, že ji vypovědět nešlo a koncová cena nebyla nikdy stanovena. Soud nařídil MO
odebrat další nevyhovující padáky za dalších 114 mil. Kolik ta legrace stála celkem, ministerstvo úzkostlivě
tají, ale jednalo se o stovky miliónů korun. V roce 1998 byly padáky VTP-100 zakázány a z výzbroje
vyřazeny.
Tanky T-72
Ale padáky, to bylo jen troškaření! Modernizace 353 zastaralých sovětských tanků T-72, které už byly určeny
k vyřazení, stála již neuvěřitelných 19 mld korun! Nehledě k tomu, že 353 tanků je vzhledem k velikosti
republiky a armády čiré megalomanství.
Smlouva byla uzavřena s italskou firmou Oficcine Galileo a izraelskou firmou Nimda v roce 1995. A opět
krajně nevýhodně pro českou stranu. Termíny si dodavatel mohl prodlužovat, náklady zvyšovat a MO jen
bezmocně přihlíželo. Nakonec bylo modernizováno jen 30 strojů!
Štábní informační systém
MO zadává zakázku firmě EDS (Electronic Data Systems) v roce 1997. Výběrové řízení ale vyhrála fa Unisys.
Kalousek výběrové řízení zrušil. V novém řízení opět vyhrála fa Unisys. Přesto Kalousek označil nabídku EDS
za "výhodnější". Unisys se obrací na Polici, že jsou vydíráni, aby se rozhodnutí nebránili. EDS byla nucena v r.
1998 za přidělení zakázky zaplatit 50 mil korun do stranické pokladny KDU-ČSL.
Dodávka za více než miliardu korun byla ukončena v roce 2002 zavedením systému, který nesplňoval
technické zadání a je nefunkční dodnes.
Kasárna na Náměstí republiky
1997 – Kalousek podepisuje s developerskou firmou EPF smlouvu na prodej kasáren. Za rozsáhlý objekt
v tak lukrativní zóně jen za 900 milionů. Smlouva zaručovala, že EPF dostane plné odškodnění, nebudou-li
budovy prázdné. Nebyly. Sídlila tam Akademie věd. Stát na odškodném vyplatil EPF téměř 900 milionů a
v náhradách za druhotné škody firmy EPF dalších 500 milionů. Takhle Kalousek uzavírá smlouvy a hospodaří
s veřejnými penězi.
Aféra Zeman&Zeman
1997 – fa Zeman&Zeman získala zakázku na mnohamiliardové dodávky potravin armádě. Výběrové řízení
obešli. Úplatky důstojníků od Z&Z na MO jdou do statisíců. Ministr obrany Lobkowicz se vyjadřuje, že jde o
rozsáhlou korupční aféru. Z&Z o zakázku přichází, policie vyšetřuje, ale firma Z&Z je mezitím vytunelována a
zrušena. Spolumajitel firmy, zeť druhého spolumajitele Jindřicha Zemana, David Petrovický je unesen
ozbrojeným komandem a již nikdy není nalezen.
Ta aféra, zdálo se, Kalouskovi srazí vaz. Ne. Byl to jen takový malý škrábaneček na palečku. Přišel jen o
náměstkovské křeslo. Ale on mířil výše, daleko výše.
Poslanec Kalousek
V roce 1998 získává Kalousek poslaneckou imunitu. Kauzu Z&Z šetří nejprve inspekce MO a pak i policie.
Kalousek se dere do stínové vlády čtyřkoalice. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda má oprávněné obavy, že
Kalousek bude trestně stíhán, obává se ohrožení čtyřkoalice skandálem a Kalouska odmítá. Od té vteřiny
jsou z nich úhlavní nepřátelé. Policie narazila na bariéru imunity.
Pro BBC říká Kalousek v roce 2001: "Považuji se za úředníka, … úspěšné transformace české armády … a že
při této práci došlo k nějakým chybám, to došlo v každém případě…".
Ty "nějaké chyby" byly zpronevěry v miliardových částkách a dokonce životy lidí.
Comeback
Také roku 2002 je Kalousek do sněmovny zvolen, lidé zapomněli. Získává křeslo předsedy Rozpočtového
výboru PSP ČR. On těm penězům "fakt rozumí". Tedy hlavně některým.
Za dosti podivných okolností získává Kalousek dosti drahou vilu v Bechyni a luxusní byt v Praze. Situaci se
pokouší zachránit jeho tchán mafián Kašák tím, že mu tyto peníze půjčil z vlastních prostředků. V září 2002
jsou u Orlíku zastřeleni Kalouskův švagr Lubomír Kašák a jeho společník Zdeněk Němec. Zrovna v době,
kdy policie šetří podivné zakázky jejich firmy IDOS od příbramské radnice, kterou šéfuje Kalouskův politický
kolega Josef Vacek. Na Kašáka má policie už tou dobou připraveno obvinění z řady trestných činů. Z povzdálí
tahá za provázky známý příbramský kmotr Jaroslav Starka. Ale jak známo, mrtví už nemluví. Z majitelů
IDOSu zůstává kupodivu naživu jen minoritní 5% vlastník. A jaké překvapení – jmenuje se Radka Kalousková
!!!
O rok později dochází v KDU-ČSL ke třenicím a Kalousek vyšachovává Cyrila Svobodu a nečekaně se stává
předsedou. Dral se tou dobou už i do Grossovy vlády, ale oblíbené MO mu nechtěli dát. Schyluje se
k prodejům armádních nemovitostí a Kalousek je na toto "odborník". Asi mu to bylo hodně líto.
Protože článek je už dlouhý, tak už jen v heslech:
· Kalousek má prsty v čachrech s japonskou Nomurou v kauze IPB (Nomura chtěla po ČR 120 mld za
zmařenou investici)
· 2006 – jedná o Paroubkově nabídce vytvořit koalici ČSSD a KDU-ČSL s podporou komunistů
· 2006 – následně odstupuje z předsednictví KDU-ČSL
· 2006 – stává se zastupitelem Bechyně s třetím nejvyšším počtem hlasů, lidé si na nic špatného
nevzpomínají
· 2007 – 2009 – ministr financí v Topolánkově vládě
· Stomiliardová zakázka jediné firmě na odstranění starých ekologických zátěží. Je kritizován
Transparency International. Tendr vyhrála fa Mario Pedersen za 56,8 mld. Kalousek nabídku odmítl a
přidělil ji jiné firmě. Škody byly napraveny jen z 26 %.
· 2008 – 2009 připravuje (s Janotou) nejschodkovější rozpočty ČR v historii (107, 187 mld)
· Povolení internetového sázení
· Liknavý postup v kauze bytů OKD
· 2009 – odchází z KDU-ČSL a zakládá s podporou knížete Schlwvarzenberga TOP09; lidé mu to zbaští
· 2010 – znovu ministrem financí v Nečasově vládě
· Fa Orgapol se soudí s Kalouskovým MF o 70 milionů za dodanění 11 mil sponzorského daru TOP09
· Liknavé řešení 0,5 mld. Vondrovy kauzy ProMoPro
· Liknavý postup v kauze desítek mld korun na švýcarských účtech
· 2011 – 2012 navzdory předvolebním slibům zvyšuje daňovou zátěž obyvatelstva a programově brzdí
ekonomiku. Zvyšuje chudobu obyvatelstva.
Možná jsem nezvolil nejlepší název článku. Možná jsem měl napsat: český Armand Jean du Plessis, kardinál
Richelieu, král intrik, nebo soudobý Niccolò Machiavelli.
Má prsty absolutně ve všem, co jen malinko smrdí penězi a mocí.
Nejsem dalek tvrzení, že většího škůdce republiky těžko pohledat… Snad ještě Véna Klausů … i když těch
kandidátů je až až.
blog.idnes.cz, 12. července 2012
Čestmír Barták
Jmenuji se RNDr. Rudolf Jiříček, bývalý vedoucí komplexního odboru geologie při Moravských naftových dolech, a.s. Hodonín, jeden z bývalých zástupců ČSR v UNESCO,RCMNS, Geodynamics, absolvent postgraduálu na pařížské Sorbonně. Bývalý disident (PO, č.26723, pod dohledem StB Hodonín)
Předkládám veřejnosti tyto informace, které mohou být velmi závažné pro náš stát:
PODVOD V AKCI "ODSTRAŇOVÁNÍ EKOLOGICKÝCH ŠKOD" ZA 114 MILIARD KČ
Vývoj v ČR dospěl tak daleko, že se politici nejen postavili proti národu jako za totality, ale začali ho ve velkém okrádat, aniž by je někdo ze soudců, které mají ve své moci, potrestal. Proto trend podvodů a korupcí začal narůstat. Objevily se pochybné obchody Miroslava Kalouska, související s modernizací 353 tanků místo 30. Kvůli jeho dohodě o odběru 2310 nefunkčních padáků, zemřeli dva vojáci ze zkušební jednotky.
Přesto převzal Miroslav Kalousek na základě své smlouvy další padáky za114 milionu Kč. Stát díky němu přišel o 19 mld. Kč. Za tyto machinace se stal ministrem financí přes KDÚ-ČSL, u něhož si v r.2008 půjčila Topolánkova vláda 70 mld. Kč ze sociálního fondu a nikdy je už nevrátila. Přes tyto korupce se navíc přehnala globální finanční a hospodářská krize, kterou zase naši politici využili ve svůj prospěch. Na scéně se najednou objevily dva případy:
1). Ještě v r.2007 byl deficit státního rozpočtu -66,4 mld. Kč a v následujícím r.2008 klesl dokonce na -19,4 mld. Kč. Při odchodu ze své funkce ministra financí v r.2009 Miroslav Kalousek nápadně rychle ukončil stamiliardové spory mezi ČR a odkoupila švýcarská firma SPB Konsorcium za 40 a 80 mld.Kč. Její právník Ivo Johannes Bechtiger zasedal v německé a švýcarské pobočce moskevského Gazpromu. Jak přiměla Nomáda Bechtigera, aby se vzdal požadavku 120 mld. Kč, zůstalo utajeno. Kalousek proto "odškodnil" Nomuru 3,6 mld. Kč. Podobně rychle ukončili spory mezi našim státem a hutěmi Arcelor Mittal (bývalá Nová huť) a Evraz (bývalé Vítkovice Steel), kde nároky firem byly v desítkách mld. Mitall se měl zřeknout požadavku 26 mld. Kč za to, že nemohl jít do privatizace na Vítkovice Steel, a stát mu za to měl odprodat svůj 11% podíl Arcelor Mittal Ostrava za 6,8 mld. Kč. Evraz, který privatizoval Vítkovice Steel, pak nepokračoval ve sporech s Mittalem (Jana Klímová, MFDnes,7.5.2009). Po těchto machinacích Miroslav Kalousek při předávání funkce ministra financí svému nástupci Janotovi v dočasné Fischerově vládě oznámil, že státní deficit najednou vzrostl až na -150 mld. Kč a v červenci téhož roku se zmiňoval dokonce o -209 mld. Kč!!! Aby nová trojkoalice vlády Petra Nečase snížila státní dluh, začala ho vymáhat na národu, nikoli na politicích, jejichž zkorumpovaná jména jsou ale všem známa. Jak tedy ukončit tuto hru s miliardami? A tak se začalo s novým podvodem na státu, který měl překonat všechna očekávání.
2). Vše začalo s problémy ropného ložiska Nesyt u Hodonína, jehož dotěžení za zhruba 23 mil. Kč nemělo pro Mor. naftové doly, a.s. Hodonín (MND) význam, protože by muselo pak uhradit 15-20 mil. Kč za likvidaci 111 vrtů. Proto bylo ložisko předáno firmě Aloise Flachse, majitele místní cihelny za obligátní 1,- Kč, včetně těžebního zařízení a strukturních map, které jsem mu předal jako vedoucí komplexního geologického odboru při MND. V r.1997 postihla střední a jižní Moravu povodeň, při níž byly mimo jiné škody odplaveny i velké ropné skvrny z neuzavřených vrtů Nesyt u Hodonína. Jako člen MěZ jsem napsal premiérovi V. Klausovi a na MŽP, že mám obavy, že nový majitel ložiska po odtěžení vrty nezlikviduje a bude to muset provést stát. Tak se i stalo, že po "dohodě" s min. ŽP L. Ambrozkem (KDU-ČSL) z Hodonína bylo na likvidaci soukromé firmě odesláno přes min. financí M. Kalouska kolem 30-50 mil. Kč! Kromě vrtů s ropou byly vyplněny cementem i desítky vrtů, které měly slanou mořskou vodu s vysokým obsahem jódu, na němž jsou založeny Hodonínské lázně. Jejich 3 vrtné zdroje u 12km vzdáleného Josefova bude nutno v blízké budoucnosti nahradit novými, které zaplatí opět stát. O desítky zdrojů ze 3km vzdáleného Nesytu právě přišli, protože ministři nejsou odborníci, ale jen straníci, které zajímají jen moc a peníze pro sebe a své známé. Záhy po této události uveřejnil Bohuslav Sobotka 19.3.2009 v Internetu článek "Budou legálně ukradeny miliardy?" Hovoří v něm, že min. financí M. Kalousek (nyní v případě nedodržení ekologických termínu pohrozil údajnými žalobami a arbitrážemi proti státu. Na likvidaci neznámých ekologických škod se přihlásily politicky zainteresované firmy Geosan Group, Environmental Services, Marius Pedersen Engineering a min. financí M.Kalousek pak vyřadil PPF. V oblasti uhelného průmyslu byla tato akce svěřena st.pod.Palivový kombinát v Ústí n.L.- Všebořice, Lipová 1. Hlavní zátěž k tunelování desítek mld. Kč se však soustředila na likvidaci ekologických škod kolem vrtů na jižní Moravě. Ty ale byly už uvedenou dotací od MŽP na poli Nesyt u Hodonína odstraněny. Zbyly jen menší skvrny na poli u Hrušek. Místo nich však došlo k "dohodě", že existuje ještě 420 poválečných vrtů, které jsou zakonzervovány příklopem a cementem při povrchu. Kdyby se prohlásila tato metoda dodatečně za ekologicky závadnou, daly by se na výplň sond cementem až do hlubokého dna vydělat miliardy u dohodnuté firmy přes min.financí.Za celých 60 let se nikde neprojevily žádné škody a sondy se proto jen těžce hledají podle starých geodetických záznamů hledají v terénu, když žádné skvrny ropy nikde nejsou. Okolí sond není ekologicky postiženo, protože naprostá většina z nich zastihla maximálně pitnou vodu.
A tak se budou likvidovat zdroje pitné vody, na jejichž vyhledávání se dříve nebo později zaměří hydrologický průzkum, který za tím účelem požádá stát o jejich finanční dotaci. Proti této myšlence se postavil P. Nečas s tím, že by raději odstoupil z vlády, než aby stát zadlužil neuvěřitelnou částkou 114 mld. Kč. Protože začaly být problémy s P. Nečasem, objevila se najednou korupce s 3 mld. Kč, jimiž byla nadhodnocena super čistička v Praze. Peníze měly být rozdány těm, kdo by prosadili výše uvedený podvod. Novému ministru ŽP Pavlu Drobilovi bylo slíbeno křeslo premiéra po P. Nečasovi, když bude povolnější vůči zamýšlenému programu. Nevyšlo to a tak byl P. Drobil znevážen a musel odstoupit ze své funkce. Ovšem nikdo z vlády netušil, že za jejími zády se už s likvidací neexistujících ekologických škod kolem vrtů začalo. Na Očovských lukách u Hodonína byla postavena vrtná věž a velká plocha z panelů. Protože zde žádné skvrny ropné být nemohou, likviduje vyčleněná osádka Moravských naftových dolů, a.s., miliardáře K. Komárka zdroje pitné vody v sondách, vyplňovaných v celém profilu cementem. Ze zdejších 75 vrtů byla operace už u řady z nich provedena. Aby tato vládou neschválená akce ušla pozornosti, protože se otevřela kauza proti min. dopravy V. Bártovi(VV) ve spojitosti s lobbyistickou firmou ABL. Další pak proti min. vnitra Radku Johnovi (VV) a také proti min. Vondrovi (ODS) kvůli problému s ProMoPro. Je velmi pravděpodobné, že tímto rozkladem trojkoalice dojde k vyslovení nedůvěry vládě P. Nečase, kterou oznámila ČSSD. Není pak vyloučeno, že se stane premiérem chemik Miroslav Kalousek a stát se začne topit v nebývalých dluzích na účet obohacování našich politiků. Jistě, že i v tomto případě se nakonec vláda obrátí na občany a pracující národ, aby tuto cynickou akci zaplatil. Ať už v podobě daní od podniků a pracujících zaměstnanců nebo snížením počtu úředníků, policie, hasičů, o jejichž práci nemá nikdo z nich potuchy. Anebo se nakonec deficit projeví při tunelování důchodců přes lékárny, na které je napojena jiná politická pakáž..
( Mgr. Čestmír Barták )...
Tak tohle se Mládkovi fakt povedlo !*
Mládkova nová písnička
*Praha je moc pohledná,**
*je tu hrad i rozhledna**,**
**kostely a chrámy, *
*hospody a krámy**,**
**mosty, jezy, zdymadla, *
*výstaviště, divadla, *
*ale říkal kdosi, *
*že tu chybí cosi.*
*Hele, Čecha, ješitu, *
*nechce v Praze mešitu,*
*na Boha si potrpí,*
*Alláha tu nestrpí, **
*z Mohameda - proroka**
*chyt by asi AMOKA,*
*myslím, že by z Islámu*
*huba asi zkysla mu.*
*Hele, Čecha,ješitu, *
*nechce v Praze mešitu,*
*bojí se o jitrnice,*
*o dvanáctku ještě více,*
*sobě ale škodí,*
*po štěstí si chodí,*
*z kopce proti Nuslím *
*halekal by muslim.*
*Budil by nás po ránu, *
*ale podle Koránu, **nemusel by, což je u nás tabu,*
*celej život mít jen jednu babu...**
To, co tvrdil Václav Klaus
je pravda a tady je důkaz!
Uprchlické tábory v Rakousku a Německu provozuje švýcarská soukromá společnost OPS, jejímž majoritním vlastníkem je banka Barcleys,což je hlavní banka Rothschildů. Stejní lidé provozují “humanitární” a “lidskoprávní” organizace po celém světě, včetně Afriky.
Je to jednoduché. “Humanitární” organizace inkasují peníze od vlád států,které pak rozdělují “potřebným”,ti si pak za tyto peníze koupí cestu do Evropy,za kterou zaplatí zpět “humanitárním” pašerákům.
Po příjezdu do Evropy státy opět platí za “uprchlíky” oné společnosti, co provozuje tábory!
A za to vše lobuje u EU pan Soros-pravá ruka Rothschilda,který nutí politiky,aby přijali další miliony “uprchlíků” ročně! Kromě rozvracení kultury, nastolení nového řádu, je v tom i docela prima kšeft!
Nejlepší na tom je, že daňoví poplatníci platí “uprchlíkům” cestu sem, jejich pobyt tady a následné výhody.
Tyto peníze inkasuje světovládná skupina bankéřů – zlodějů z Wall Street!!!
DŮCHODCI ROZHODNOU VOLBY
"Jsou nás 3 miliony důchodců, které by mohly rozhodnout volby". Proč to nezkusit?"
A já opakuji část první věty: "jsou nás 3 miliony důchodců, které by mohly rozhodnout volby". Proč to nezkusit?
V každých příštích volbách volme stranu, která slíbí:
- bude odpovědně postupovat v řešení imigračního procesu (ne kam vítr, tam plášť a bude brát vážně názory občanů),
- okamžitě "rekonstruuje" Českou televizi (buďto zrušením našich poplatků a výměnou 80% pracovníků, pokud je to neprůchodné pak zrušit ČT zcela.) Jsou televize, které i bez dotací (7 miliard) ročně umí pracovat nezávisle,
- okamžitě začne řešit a urychleně dořeší otázku cikánů v naší zemi (nic nemožného - jen zabezpečí, že se k cikánům začne stát chovat tak, jako k ostatním občanům.
- okamžitě zruší bez náhrady všechny "neziskové organizace"
- okamžitě sloučí zdravotní pojišťovny ( před r. 89 nás bylo o třetinu více a stačila 1. Dnes je jich 7 a v nich se flákají stovky lidí),
- okamžitě zabezpečí provoz max. 10 vysokých škol. (Je nás 10 mil., což je ve světě větší město, a živí se zde 98 VŠ a v "nich se potí tisíce tzv. pedagogů". Přitom se kvalita našeho vysokého školství řadí na 23. místo ve světě!)
- zajistí, že do funkce ministra obrany, ustanoví odborníka s vysokoškolským vojenským vzděláním (kvalifikací nesmí být " modrá knížka")
- zajistí, aby ve všech důležitých státních funkcích pracovali nejen odborníci, ale také "dospělí" lidé s potřebnými životními zkušenostmi.
(není možné, aby veřejně pouštěli svá moudra do světa polovzdělaní vysokoškoláci, nebo zcela vzdělaní, ale v post-pubertálním věku, kteří nikdy reálně nepracovali. A takovými se to zde jenom hemží - a proto jsme tam, kde jsme, Někteří z nich už sedí ve vysokých státních funkcích i přes 20 let a doufají, že tam vydrží až do penze ...)
Okamžitě vrátit do námi našetřeného důchodového fondu / na jeden rok vypůjčených 340 miliard Kč, to jsou naše našetřené peníze za celoživotní práci /, vypůjčených tehdejším ministrem financí V.Klausem na dobu jednoho roku /.Dodnes nebyla vrácena ani koruna ! ! ! Proto bereme za celoživotní práci ne důchody, ale almužny.
A co čeká naše děti ?
Potrestat viníka a jeho kumpány, s následující konfiskací velmi pochybným způsobem nabytého majetku.
PŘIDEJTE DALŠÍ DŮLEŽITÁ TÉMATA a pošlete dál komu jen můžete ........
Stále slyšíme o rozděleném národě, stále slyšíme jak prezident či jiní politici rozdělují národ. V čem je tedy národ rozdělen? Existuje nějaká definovatelná konfliktní linie? Jak lze charakterizovat opoziční skupiny? Přesto, že přežívají minulé představy o levici a pravici, myslím si, že národ je rozdělen zcela jinak než dříve.
Původní rozdělení a zarovnávání příkopů
Naše civilizace prožila mnoho revolučních změn, které vždy přinesly zarovnávání příkopů starých, vznik nových a také neustálou neschopnost se přeorientovat v měnícím se světě. Rozdělení na levici a pravici nás provází po celé dvacáté století, ale s novým tisíciletím se začíná objevovat rozdělení nové. Rozdělení přichází obvykle s novou ideologií, která se stává dominantní. Ale ještě před tím vzniká nějaká nová situace, na kterou ideologie reaguje. Kdysi to bylo rozdělení třídní vzniklé z rozdílu v materiálních prostředcích lidí. Dnes se tento příkop zarovnává, přestože úplně zarovnán není, skupiny na obou březích se už nějak opotřebovaly stálými boji o přerozdělování materiálních prostředků, zavedly si pravidla a vědí už, co si v tomto souboji mohou dovolit. V tom hraje též roli zkušenost komunistického režimu, který ukázal, že společnost materiální rovnosti je neuskutečnitelná, že nějaká nerovnost je přirozená a nutná pro materiální rozvoj a blahobyt.
Dnes nastává civilizační zlom způsobený globalizací. Technické prostředky dovolují snadnější komunikaci a cestování, taktéž doprava bez překážek může dnes zajistit světový obchod. Nová generace vychovaná v tomto prostředí se chová jinak, odložila staré hodnoty a přijala nové. Moc se přesunula od států k anonymním globálním korporacím a bankám, opravdové mocné nelze volat k zodpovědnosti, neboť se nenachází v dosahu pravomoci demokraticky zvolených orgánů. Občané jsou znechuceni politikou, protože nemohou prosadit svoje zájmy. Obviňují kdekoho, ale ti, kteří mohou za základní problémy, nesedí nikde v dosahu institucí státu ani občanů samotných. Výkon povinností státu k občanovi se stává stále více nemožným. A tak se projevuje pomalu rozdělení na ty, kterým tento stav vyhovuje, stále tvrdí jak je vlastně stát špatný, a na ty, kteří jsou si vědomi celé situace a považují ji za omezení svých práv a svobod, z čehož vyplývá požadavek na obnovu národní sounáležitosti a kolektivní zodpovědnosti. To se nakonec zobrazí jako požadavek snížit otevřenost světu. Tyto skupiny se od sebe stále více oddělují v souladu s tím, jak se globalizace prosazuje a jak se snižují rozhodovací pravomoci státu a tím i možnost občana se účastnit procesu řízení svého osudu. A tak vzniká nový příkop, příkop mezi internacionalismem a nacionalismem. Tento příkop samozřejmě není jen otázkou rozdělení moci, ale je též způsoben přesvědčením. Nová situace potřebuje svoje apologety, aby náhodou nevznikl silný odpor, je nutno ji ukotvit ideově, vysvětlit logicky jako výhodu a zakotvit v institucích. Tak vznikly nové ideologie založené na individualismu a neomarxismu. Jednou z nich je multikulturalismus. V pozadí ovšem stojí internacionální přesvědčení jako obraz globalizace, kterou fyzicky nelze zrušit.
Vznik „pojištěného“ internacionalismu a jeho apologetů
Internacionalisté nespoléhají jen na kosmopolitní přesvědčení, které už na Západě vnucují minimálně dvěma generacím (na Východě jedné). Chtějí mít pojištěno, že se nevrátí zničující nacionalismus. Internacionalismus musí tedy být nějak fyzicky proveden, aby byl zakotven v realitě, nikoliv jen v přesvědčení lidí, které lze vždy změnit. K tomu slouží multikulturalismus vykvetlý z kulturního marxismu, jakási rovnost kultur žijících pohromadě. Opět je to marxistická rovnost nerovných, protože ani kultury si rovné přirozeně nejsou a nikdy nebudou, opět je to beznadějný a předem k neúspěchu odsouzený pokus podobný komunistickému experimentu o nepřirozenou materiální rovnost. To sice všichni vědí, ale všichni to též považují za pouhou metodu jak dosáhnout beznárodního a bezkulturního Evropana. Jak bude takový tvor vypadat, jaký jazyk používat, a vůbec jakou identitu cítit, sice jasné není, představy jsou jen dekonstruktivní - rozvrátit nacionalismus. Pokud by se dal z chování současných internacionalistů odvodit nějaký plán, je to jen nějaké přežívání bez nacionalismu.
Tady je zapotřebí identifikovat, kdo jsou lidé mající nejblíže k internacionalismu (potažmo k multikulturalismu): Jsou to lidé z roztroušených menšin, kteří mají obavy, aby nebyli nějak odděleni nacionalismem nebo rasismem od většiny, nezažili nějaké ústrky proti svojí rase a náboženství. Tito lidé si přejí imigraci, přejí si, aby byli posíleni dalšími menšinami, aby se zachoval stav vysoké rozrůzněnosti a tolerance se stala nutností. Ale jsou i menšiny antropologické, třeba homosexuálové nebo i tělesně postižení lidé, kteří vyžadují toleranci také a tím se stávají spojenci internacionalistů (intolerance k jedné skupině by mohla zasáhnout i ostatní).
Ale hlavní proud internacionalistů tvoří dobře vychovaní a přesvědčení zastánci „duhové společnosti“. Tato skupina je svým způsobem zajímavá a její vznik je právě oním jevem ohlašujícím příchod „nové civilizace“. Fyzickou esencí jejich přesvědčení je internacionální ukotvení. Od mládí se stýkají s příslušníky jiných národů, velmi brzy se naučí cizí jazyk, cestují po světě, pracují ve světě, stávají se světoběžníky nejsoucími nikde doma a domů se nevracejí natrvalo. Ale mnozí ani moc nikam nejezdí, ale duchovně prostě nejsou doma, žijí cizí kulturou a doma jsou proto, že by v cizině existenčně neobstáli. Z. Bauman mluví o tekuté modernitě (viz 1), já v mnoha esejích mluvím o escapistech, kteří „unikli“ ze svého přirozeného prostředí domova. Oba výrazy vyjadřují totéž: lidi bez vzájemných pevných vztahů a bez vztahu ke společnosti. Důvod je obvykle jednak v životním stylu moderní technické společnosti, vyznávaných hodnotách nihilistického charakteru. Než by za něco bojovali, raději si vysvětlí, že vlastně tuto hodnotu nepotřebují. Tak se stal pro ně nepotřebným národ, stát, rodina a obec. Ztráta vůle je potom samozřejmě zřetelná i na nezakládání rodin a životním hédonismu (užívání života jako životní cíl). Opuštění člověka přesahujících hodnot je vlastně pohodlné. Člověk není zatížen zodpovědností za společenské problémy: rodinu, obec, národ, náboženství. Internacionalistické přesvědčení odpovídá přesně tomu, co escapisté potřebují, aby se zbavili zodpovědnosti a povinností, které jsou nutné při sounáležitosti se společností. Internacionalismus je výkladem jejich postoje, zbavuje je viny za opuštění tradičních hodnot.
Nacionalismus
Existenci escapistů zajišťuje současný přechodný stav, kdy ještě existuje stát, ale sounáležitost s ním už mají jen někteří, kteří to vše ještě jaksi „táhnou“. Můžeme je, možná trochu nepřesně, nazvat nacionalisty. Nacionalismus, který má obranný charakter, je přirozený. Je v lidské přirozenosti bránit kolektiv, který člověka zplodil a vychoval. Ani únik ze společnosti není nepřirozený, ale protože byl dříve nepříznivým vývojovým prvkem, nemá příliš oporu v emotivní stránce lidské povahy a musí se prosazovat daleko více zvnějšku. Escapická (či tekutá) společnost v plné parádě existovat nemůže, zanikla by v chaosu. Nacionalisté mají zodpovědnost za svůj národ, dovedou pro něj pracovat i mimo placené služby, dovedou se za něj „obětovat“. Bez nich prakticky stát existovat nemůže a svět bez států si zatím také nelze představit, svět založený na escapistech vede k chaosu a internacionalisté bez identity mohou vykonávat jen diktaturu. Situace je tedy tristní, internacionalisté mají značnou moc, pokud vládnou ve státech, jsou vlastně z jistého hlediska jakýmisi „zrádci“, protože zájem státu řádně nehájí, ale zároveň nic jiného než stát dnes není. Nesloužit státním zájmům a zároveň nemít k disposici nic jiného než stát, je rozpor dneška. To je typický postoj A. Merkelové. Slouží ideologické internacionalistické vizi multikulturní společnosti, přijímá migranty, aby vytvořila menšiny a „duhovou společnost“, ale tím rozkládá stát. Internacionalismus a stát to nejde dohromady. Stát musí řídit nacionalisté, kteří s ním identifikují a mají k němu emotivní vztah, jinak stát existovat nemůže.
Internacionalismus není jen momentálně neschopný zajistit funkční režim, ale nemá žádnou budoucnost, protože nemá kolektivní ideu budoucnosti - ve světě je dětí dost, tak proč nějaké mít? Národ čeká vymření a hédonický nihilistický život posledních generací. Následně pak příchod lidí jiné kultury, kteří budou samozřejmě nacionalističtí v rámci svého národa a kultury. Internacionalismus, který vyhubí národní identitu, je hrobařem vlastní civilizace.
Závěr: Nová konfliktní linie
Příkop mezi internacionalismem a nacionalismem je dominantní. I když se už projevoval dříve, teprve migrační krize donutila mnohé aktéry se vyslovit a tím svoji příslušnost k dané skupině odkrýt. Hlavní částí tohoto konfliktu je otázka demokracie. Ve všech nadstátních útvarech, ať už je to EU nebo prostě jen otevřený svět, demokracie nemůže existovat, protože ta je bytostně spojena s existencí státu a jeho institucemi. Tam, kde státní orgány nemají moc, je prostor, kde nic není a v podstatě slábnutím států může vládnout jen bezvládí. Nadstátní orgány nějakého útvaru jako je EU nemohou mít demokratické instituce samy od sebe, to by se musely rozpustit státy, to znamená, že by malé národy byly vydány přehlasování velkými ve všech orgánech. Nacionalismus hájí demokracii a svoje národní práva. Internacionalismus je veden svojí ideologií, buduje „nový svět“ bez ohledu na ztráty a čím více se vzdaluje národu, tím více je pro něj demokracie přítěží.
Internacionalisté chtějí co největší integraci v EU, vytváří nepřítele v Rusku, aby sjednotili svoje řady a strachem se tetelící lidi nahnali pod křídla EU. Migrační krize jim nevadí, migranty vítají, mají snad pouze obavy z terorismu, ale ještě víc z extrémních nacionalistů, kteří je nejspíše obžalují ze zrádcovství. Obchodně chtějí závislost na EU, aby její vliv byl co největší, nechtějí snižovat závislost na Německu jako odbytišti našich dílů a služeb. Světový obchod je pro ně podezřelý a prezidenta Zemana snažícího se o něj nenávidí.
Nacionalisté si jsou vědomi, že nezávislý stát bude potřebovat mírovou spolupráci a proto si nemohou znepřátelit Rusko a Čínu, zároveň cítí protinacionalizační tlaky EU a chtějí z ní vystoupit, nebo alespoň omezit její pravomoci. Vytváření nových menšin odporují. Obchodovat chtějí s co nejvíce zeměmi světa a snížit závislost na EU. Celkovou agresivitu nacionalistů zvyšuje fakt, že internacionalisté jsou podporováni většinou zahraničních organizací, médii a mocnými světovými korporacemi. Zatímco většina občanů je nacionalistů a podporuje Zemana a další politiky, ve skutečnosti nemají na politiku příliš velký vliv a už vůbec ne na media. Internacionalisté vždy nasadí do ulic dostatek placených členů svých organizací, občané podporující nacionalisty mají opravdu jen „holé ruce“. Nedůvěra se snáší především na hlavní media, lidé hledají informace na internetu a jsou tím konfrontováni s názory nepříliš kvalitními, většinou fantaziemi a konspiračními teoriemi. Proti obrovské materiální síle internacionalistů stojí spíše emotivní energie nacionalistů. Protože jich je většina, lze předpokládat, že budou mít na své straně politické orgány. Pokud by národ ztratil svůj nacionální náboj, nemá naději na přežití.
Internacionalisté vzhledem ke svojí síle a podpoře ze zahraničí budou mít vždy velkou možnost manipulovat s nějakou národní politickou stranou tak, aby se diskreditovala jako nepřijatelně xenofobní a extrémní, zatímco by byla opravdu potřebná umírněná občanská národní strana, která dá najevo, že se jí menšiny, ani cizinci bát nemusí, že je tolerantní k odlišnostem v té míře, která neohrožuje evropskou civilizaci a zároveň se soustředí na fyzické přežití národa a jeho kultury. Jiná optimistická alternativa není.
Vlastimil Podracký
PRASE NA HRADĚ!
1.část
Sborník článků
o
Václavu Havlovi
o jeho okolí a historických událostech
Posbíráno z internetu
Obsah:
Opilec Václav Havel – svědek vypraví o bývalém prezidentovi .......................................... 4
Otevřený dopis Václavu Havlovi od Zdeněka Spálovského, ............................................... 9
Havlova ztráta paměti o jeho spolupráci s komunisty........................................................ 14
Dopis Zbyňka Čeřovského prezidentu Václavu Havlovi .................................................... 19
Seděl jako Havel. Nemůže ho ani cítit. Parta kolem Havla byly hyeny.......................... 27
Mašínův dopis Václavu Havlovi z roku 1996 ........................................................................ 30
Tajemné Havlovy restituce ....................................................................................................... 33
Balkanizace Německa pokračuje ............................................................................................. 36
Václav Havel a ideál demokracie............................................................................................. 36
Václav Havel – přítel Německa ............................................................................................... 40
Havel si přál návrat sudetských Němců i jejich majetku ................................................... 47
Havel? Prase v žitě! .................................................................................................................... 48
Osvícený prezident - selektivní humanista - nešťastná Jugoslávie.................................. 50
Znovu otevřený dopis exprezidentovi Václavu Havlovi ..................................................... 53
Krátké připomenutí k 8. výročí pádu Bagdádu ................................................................... 53
Další chyba humanitárního bombardéra Havla .................................................................. 55
Projev, na který se nezapomíná ! ............................................................................................ 58
Václav Havel: Projev k občanům před volbou prezidenta republiky 1989 .................... 60
Novoroční projev Václava Havla 1990 ................................................................................... 63
Výňatky z projevů Václava Havla ............................................................................................ 67
Havel - ODS mne chtěla obvinit z vlastizrady a sesadit ..................................................... 68
Hra jako zrcadlo světa aneb o Havlovi a jeho odchodu (pardon, odcházení)............... 69
Překvapivě účinná a hluboká omluva od bývalého prezidenta ......................................... 74
Kdo nemiluje Václava Havla, jest duševním trpaslíkem! .................................................. 79
Opičan Havel aneb Sametová normalizace + Diskuse ....................................................... 81
Havel udával Židy a Schwarzenberg používal k práci vězně z tábora v Letech ............. 92
Pehe – pravdoláska promluvila ............................................................................................... 97
Citát hodnoty našeho největšího zlatoústého humanisty Václava Havla, .................... 100
Prezidentské nevěry ................................................................................................................. 100
Opilec Václav Havel – svědek vypraví o bývalém prezidentovi
Autor: Jiří Wolf
19.1.2010
Kdyţ byl Václav Havel ze zdravotních důvodů propuštěn z Borů (míním, ţe to bylo v roce 1983, tedy v roce, kdy jsem byl znovu zatčen a poslán do kriminálu), pracoval jsem u Dopravního podniku Metro a to na stanici Kačerov. Měl jsem krásnou a slušivou uniformu dozorčího v barvě hnědé a abych řekl pravdu, měl jsem s ní u ţenských úspěchy. Takhle jednou po práci, míním, ţe to bylo na jaře, jsem s velkou námahou nakoupil nedostatkové ovoce a šel za Václavem Havlem na internu do nemocnice Pod Petřínem. Prý uţ mu je po tom zápalu plic lépe a můţe přijímat návštěvy rodinných příslušníků a přátel. To jsem se dozvěděl od Aničky Šabatové.
Maroda jsem našel na nemocniční chodbě, kterak tam seděl obklopen chumlem přátel a rodinou na bílé lavici, celý chudák zbědovaný a hubený. Tak jsme tiše kecali o všem moţném, anţto v nemocničním ţupanu obejdovali na chodbě dva „důkladně zamaskovaní“ tajní. Já marodovi předal ovoce, však Václavovi to radost neudělalo. Olga mne poprosila, abych skočil do pokoje Vaška a vyčistil jeho stolek a lůţko od alkoholu. Podala mi velkou igelitovou tašku a řekla: "Jiří, hlavně se tam dostaň nenápadně, ať nemá Vašek ţádné podezření." S tím, ţe si musím odskočit na záchod jsem úspěšně dorazil do jeho pokoje a začal důkladně očisťovat jeho nemocniční lůţko od pekelného zlořádu.
Jen pod matrací bylo na dvacet lahviček tvrdého alkoholu, pod polštářem jich bylo napěchováno pět a noční stolek byl nacpán chlastem, ţe mi ta igelitka od Olgy nestačila. Nakonec jsem ty l "vitamínové" dárečky od jeho přátel musel cpát do sluţebního kabátu. Uţ jsem se chtěl vydat z pokoje nazpět na chodbu ku přátelům, kdyţ tu znenadání stál u mne Václav, který asi vytušil, co jsem s jeho ţenou upekl za lumpárnu! Řekl jsem mu: "Vašku, Václave, to Tvoje dušinka Olga nařídila, já za nic nemohu, s ní si to vyřiď. Uznej, ten chlast Tě zničí, a potom, vţdyť jsi váţně nemocen a potřebuješ se především uzdravit. Havel na mne vrhl prosebné oči: "Jirko, nech mi tu alespoň jednu malou lahvinku, prosím, chceš, abych Tě poprosil na kolenou, nech mi tu jen jednu jedinou". Těm jeho smutným kukadlům alkoholika se prostě nadalo odolat a jednu láhev rumíčku jsem mu strčil pod polštář.
Proč to píši. Nedokáţi si představit, kolik tvrdé měny, našich peněz atd.. se vydalo na mejdany, kdy chlast v bytech lepších disidentů tekl doslova proudem, kdy se platilo za narvané hospody, kdy si šlechta Charty uţívala peněz a vyloţeně rozkrádala a rozhazovala peníze o které venku ţádala pro naše rodiny, balíčky do kriminálů atd. Své o tom ví i Petr Cibulka a další vězni svědomí, kteří se dostávali do vězení. Nebylo nás po těch kriminálech mnoho, ale peněz na nás se posílalo z celého západního demokratického světa a to hodně. Jednalo se o velké finanční částky, o které se disent dělil dokonce s reţimem pěkně na půl! Do dnešního dne nedokázal Havel odpovědět prof. Janouchovi na otázku: Kam, ţe se poděly všechny peníze, které ze zahraničí posílal do tehdejšího Československa? To by především zajímalo bývalé politické vězně. A nešlo jen o peníze od profesora Janoucha, ale i od křesťanských organizacích atd.
Chcípali jsme ve vazbách, co hladu jsme tam zaţili, do pracovních táborů jsme šli zesláblí s podváhou a nemohli řádně plnit tvrdé výkonové normy, rozesílali jsme na všechny strany ţádosti o nějaké peníze na nákup jídla, rozesílali jsme balíčenky s prosbou o zaslání dvukilového potravinového balíčku s nějakým jídlem, ţe máme hlad. Jídla ve vězení bylo málo a věru špatné. Polovina zubů se mi v puse rozsypala, hlady jsem šílel. A kdo si vzpomněl? Dostal jsem za dva roky vazby jen jeden balíček od Aničky Šabatové! Havel mi mohl poslat do vazby v Ruzyň na mé konto peníze - i další z té šlechty! Mohli zfalšovat odesílatele a peníze bych na vazbě dostal, ale nikdo mi nic neposlal. Ani ubohou jednu korunu!
V bytech šlechty Charty se jídlo nakupovalo výhradně v Tuzexu! Kaţdý svátek v těchto rodinách, narozeniny a jiné slavnosti, to vše se odbývalo v neuvěřitelných ţranicích a chlastu! Přístup k penězům z venku měl ale jen někdo. To si tahle parta hyen dobře hlídala a nikoho dalšího mezi sebe nebrala. Havel a jeho parta, tyto hyeny dál prosila Západ, ţe peněz je málo, a o další a další peníze na advokáty ţádala - povětšinou jsme měli ex offo - na balíčky atd. pro nás politické vězně. Jako prasata ţila tahle parta, šlechta Charty 77 z našeho hladu, utrpení a sociální bídy! To se nikdy neodpouští! Patolízalové dostávali peníze ze západu na chlast a děvky! Jednalo se převáţně o peníze, které měli končit v rodinách politických vězňů, aby nedocházelo k rozpadům manţelství z finančních důvodů.
Celá tahle banda, spojená tak morální kolektivní vinou, dostala pak od Havla koryta. Skuteční bojovníci proti totalitě nedostali po roce 1989 nic! Byla tu váţná obava, ţe by tito militantní antikomunisté poţadovali legálního zrušení KSČ a to podle dokumentu OSN z roku 1948, ţe by poţadovali potrestání zločinců, odebrání jejich nakradených majetků, zákaz práce komunistů v justici, policii, atd. A pan V. Havel se přece na své tajné návštěvě v Moskvě - ještě před 17. listopadem 1989 - dohodl s tamní mocí, ţe k něčemu takovému nedojde. Proto si Moskva zvolila opilce Havla za nového prezidenta, člověka, který je ochoten ke "kompromisům", tedy zrady na vlastním národu, slabocha a megalomana, schopného podvádět, lhát a zapírat. K této morální deformaci inklinují především opilci! Pamatuji si, jak za totality objíţděli kriminály záhadní muţíci v drahých oblecích s ruským přízvukem a prováděli s námi pohovory na téma: "Kdyby v této zemi došlo ke změně reţimu.." Jen sondovali, jak jsme na tom s morálkou, jestli jsme ochotni zradit své ideály. L.P. 199O. Psal mi z USA spoluautor připravované kníţky k vydání "Dobrý voják Wolf" Stuart Rawlings, ţe by nutně potřeboval fotku pana prezidenta a moji maličkosti do kníţečky, která má jiţ vyjíti a ţe kvůli tomu musí urychleně letecky do Prahy. Já z toho nadšený zrovna moc nebyl, arciţ kníţečka měla být o mně a ne o V. H., ale Stuart mne ku focení nakonec v Praze přemluvil. Setkání s bývalým panem prezidentem se uskutečnilo ve velmi krátké době v Rybárně. Jak ješita zjistil, ţe se bude fotit do USA, schůzku značně urychlil. Rybárna je, čtenáři, malá restaurace přímo pod okny domu Václava Havla hned u břehu královského vodotoče Vltavského. V restauraci, která byla vyhrazena jen pro pana prezidenta , tam jiţ seděl pan kancléř, osobní miláček Sašenka, který se po bývalé člence KSČ paní R. Klímové stal velvyslancem v USA. Dále u stolu bylo několik přátel pana Havla a pár goril (StB) z jeho doprovodu.
Václav se u stolu líbezně usmíval a decentně lţičkou ujídal ze zmrzlinového poháru. Bylo na něm vidět, ţe mu chutná. Mr. Stuart udělal rychle pár snímků a objednal si kávu. Já peníze neměl a proto jsem vedle Havla seděl na suchu. Přítomná Olga, tedy jeho manţelka, byla
nadmíru spokojená, ţe manţílek není zase oţratý jako dělo a tudíţ mají v rodině velký svátek. Aby ne, kdyţ si svého opilce dobře hlídala, aby se jako ničeho, co zavánělo alkoholem nenapil. Václav si objednal uţ třetí zmrzku a opět na něm bylo vidět, ţe mu pohár s jahůdkou chutná. "No vidíš, Václave, ţe to jde i bez toho chlastu", chválila svého abstinujícího manţílka Oluška.
Václav se mne ptal, co dělám a jak se vůbec mám. "Díky tvému nařízení, Vašku, ţe Wolf nesmí dostat ţádnou práci v KC OF, ani jinou funkci, se mám fakt blbě. Ale to asi víš, ne? Bydlím dál v přístřešku za Jedličkárnou, v jedné malinké hygienicky závadné místnosti, a dál háţu lopatou uhlí do kotle." Tak jsem mu řekl popravdě, jak si náramně ţiji. "Chceš snad, Vašku, popřít, ţe jsi nevydal ten příkaz o mé osobě a o dalších, jako je Petr Cibulka, Ruda Battěk... abys jen ty vynikl, likvidovals kolem sebe, megalomane, nejlepší lidi a ještě máš tu drzost se mne ptát, jak já se mám?“ Byl jsem pěkně naštván. „Jdu pryč! Nebýt tady Stuarta, tak jsem k tomu focení nesvolil! Doprdele, co tu vůbec dělám! Jdu domů!"
Václav se mezi tím zvedl ze ţidle, začal se omlouvat a něco breptal, ţe musí někam nutně jít, potom udělal krok kupředu, však náhle přepadl přes ţidli, která stála před ním. Válel se tam pan prezident na zemi jako pytel ovsa! Paní Olga vyskočila ze ţidle a hnala se k leţícímu manţílkovi. Přičichla k jeho ústům, potom běţela k tomu zmrzlinovému poháru, také ho očuchala a uţ věděla, která bije! "Kdo mu do toho poháru nalil vodku!? Kdo to byl!? Dala jsem výslovný zákaz nedávat mu chlast!" zaječela paní prezidentová, poté běţela do kuchyně a tam vlastnoručně profackovala chudáka číšníka, jenţ opilému Vaškovi nosil ty dobré "zmrzlinové poháry".
To fackování bylo z kuchyně zřetelně slyšet aţ do restaurace. Mezi tím hlava státu pomalu a vrávorajíc vstávala z podlahy a usedla na ţidli, kterou mu přistrčil pan kancléř. Doprovod a ochranka pana prezidenta se opravdu skvěle bavila. Jen pan kancléř, jako správný šlechtic se nesmál a s kamennou tváří pomáhal malému opilci ven z rybárny. Za celou tou bandou vyběhla nasupěná stíhačka, která svého Vašíka zase neuhlídala. "Tak tohle sis měl, Stuarte" vyfotit. Jak se náš oţrala povaluje po zemi jako čuně. Jó, to minule jsi ho, Stuarte, mohl vidět u něj v bytě . Nejenom nádherně opilého, ale ke všemu ještě pěkně pozvraceného!"
Můj kamarád z Kalifornie si v Praze udělal svůj vlastní obrázek o člověku, kterého obdivuje celý svět. Na tohle focení se opravdu nezapomíná a jsem rád, ţe k němu nakonec po mém velkém zdráhání došlo. Petr Cibulka tomuto člověku jednou u soudu řekl: "Vašku, jsi prase!" a měl a dodnes má pravdu..
Já to cibulkovské tričko s tím nápisem "Vašku, jsi prase", ještě mám a občas ho na sebe vezmu a také hrdě na veřejnosti nosím. Vím totiţ, proč. On ten Cibulka v podstatě perfektně vystihl, jaký opravdu pan Havel po té morální stránce je.
Václava Havla jsem nikdy za svého kamaráda nepovaţoval. Byl to podrazák a já s ním skončil uţ v den, kdy se nechal propustit z vězení v květnu 1989 na podmínku. Podle interního předpisu ministerstva vnitra - tento předpis se vztahoval na celý východní blok- propuštěn z vazby, z výkonu trestu odnětí svobody na podmínku či ze zdravotních důvodů nebo na prezidentskou milost mohl být odsouzený, jen v tom případě, ţe podepsal spolupráci s StB nebo jinou sloţkou MV. Neexistovala výjimka! Stačí se jen podívat do materiálu VONSu, kolik disidentů bylo propuštěno z vazby a zvýkonu trestu na tento zrádcovský "pardon"! Nic totiţ není zadarmo. Ani svoboda a kaţdý si ji cení jinak! Doslova mne uráţí, kdyţ mne někdo spojuje s opilcem a zločincem Havlem, či dokonce spojuje mou s jeho bezcharakterní osobu! Lumpovi Havlovi jsem nikdy nevěřil, ostatně alkoholikům a muţům, kteří se pusinkují s jinými chlapci se opravdu věřit nedá. Lehce se totiţ dají vydírat a se svou morálkou jsou na štíru. Bratrům Havlíčkům se obecně v Chartě dokonce říkalo teplí bratři. Jako první s tím přišla paní Kamila Bendová z Karlova náměstí.
Jednou jsem si k ní přišel pro nějaká peníze. Potřeboval jsem na nákup fotografického materiálu, abych mohl ofotit dokumenty a poslat na Západ do exilového tisku. Měl jsem také hlad a prosil paní Kamilu, aby mi něco přidala na jídlo. Převáţně se u ní stavovili lidé ze Západu, z křesťanských charit. Uváděla je do pokoje hned vedle vchodových dveří. Kdyţ vítal manţel byl vţdy a výhradně v obrovských trenýrkách. V pokoji byl dětmi naschvál zničený a rozpadající se starý nábytek. Křesla, skříně - dobrá finta - umocňovaly dojem otřesné bídy, ve které paní Kamila ţije s velkým počtem dětí. Kaţdá návštěva ze Západu pak byla velmi štědrá. Za darované peníze se nový nábytek zásadně nekupoval. Starý poničený nábytek dál věrně slouţil jako kulisa bídy, ve které musí rodina ţít! Tenkrát křesťanka paní Kamila otevřela velkou zásuvku u amerického psacího stolu a ta zásuvka byla narvaná západní měnou. Vytáhla 100 bonů a dala mi je. Potom nemohla tu zásuvku zavřít. Musel jsem s tím zavíráním zásuvky pomoci, tak byla narvaná penězi. Co se dál s těmi penězi dělo, nikdo neví. To ponecháme na svědomí paní Kamily. Vím jen, ţe tato šlechta si za peněţní dary opravovala své chatičky, chalupy atd., a to dá rozum, ţe na chudáky v kriminálech se potom peněz nedostávalo! Navzdory tomu, ţe jsem paní Kamile z vazby přes advokátku vzkázal, aby mi něco málo peněz poslala do vězení, ţe mám hlad. Bohatá paní Kamila - jedna z těch, která měla ve šlechtě přístup k penězům - mi ale nic neposlala. Asi si myslela, ţe mám ve vazbě dobré zaopatření! Po roce 89 mi řekla, ţe kdyby ona svým jménem poslala na moje jméno peníze do vazby, mohla by být charta 77 obviněna z toho, ţe financuje nepřátele socialismu a ţe by to vrhalo špatný stín na Chartu jako takovou a ţe i ona by mohla skončit ve vězení. Kdyţ jsem jí řekl, ţe na sloţenku nemusela vůbec uvádět své jméno prohlásila, ţe by jí mohl někdo na poště vidět: „Vţdyť víš, všude má reţim své lidi, a to i na poště, jak posílám peníze.“ Byl jsem smuten, kdyţ jsem viděl, jaké mají disidenti výmluvy! Jen aby nemuseli naplňovat svou křesťanskou povinnost.
Podobné se odehrávalo ve všech rodinách, kde se drţel tak zvaný bank, tedy u lidí, kteří měli přístup k penězům. Pamatuji si, jak jsem jako šílený lítal po Praze, po bytech disidentů a sháněl peníze na balíček pro Jitku, která byla zatčena v souvislosti se skupinou SRA (Jan Wunsch). Zadarmo přepisovala dokumenty Solidarity z Polska. To vše se rozšiřovalo. Její maminka byla v plném invalidním důchodu a měla ještě jednu dceru. Na potravinový balíček prostě peněz neměla! Všude jsem byl odmítán a to i u Havlů! Aţ Anička Šabatová mi dala na ten balíček. Maminka Jitky plakala dojetím, ţe jí můţe za 100 bonů poslat hned dva balíčky s jídlem. To byl ten skutečný boj! Shánět pro lidi v kriminálech peníze, na kterých seděli hyeny! Peníze pro Jitku jsem ale od nikoho nedostal a já sám jsem kolikrát neměl na svobodě co jíst sám. Všechno jsem dával do focení. Potom jsem zjistil, ţe moje fotky v zahraničí signoval někdo úplně jiný! Zase bych zvracel, kdyţ si na to vzpomenu.
Nic se ale nedělalo zadarmo. "Funkce" v disentu se rozdávali jen ze známosti. Nejvíc jich měli bývalí komunisté, nebo děti bolševiků. Za funkci mluvčího Charty se bral tučný plat ve tvrdé měně a stejné tomu bylo u dalších menších funkcí. O dobře placenou funkci byla rvačka a tak o intrikaření a pomlouvání nebyla nouze. Dělalo se mi z toho špatně!
Havla jako alkoholika znala přece celá Praha. Kdyţ se vracel po roce 89 z Německa, kde byla podepsána mírová dohoda, byla celá, tehdy ještě československá delegace, vyloţená z letadla na starém ruzyňském letišti jako pytle brambor. Všichni totálně pod parou. Při další návštěvě v Německu musel být Havel převezen do tamní nemocníce.
Venku se o tom v tisku svobodně psalo, ale doma se nesmělo napsat nic. Fungovala přísná autocenzura médií! Ano, byla to otrava alkoholem! Tak psal západní tisk!
Pamatuji se, ještě před rokem 89, kdyţ jsem jednou přišel k Havlům, abych tam vyţebral nějaké peníze na manţelku Jana Wunsche. Věrka Novotná zůstala sama, manţel ve vazbě, dostal potom 3 roky kriminálu, ona s kojencem a bez koruny. Od reţimu nemohla očekávat pomoc a tak jsem lítal a opět sháněl peníze. Paní Olga Havlová nebyla doma, aby své „malé dítě“, Vašíčka uhlídala od alkoholu. Nu, její Vašíček se tam válel na zemi celý od zvratků a pusinkoval se tam s chlapcem, kterého pak udělal velvyslancem v USA. Opravdu nechutný pohled! Odešel jsem z tohoto bytu a navštívil Václava znovu. Bylo to o týden později. Nedal mi nic. "Ať se sama o sebe postará!" To byla jeho slova. Nevěřil jsem svým vlastním uším. Tohle mi do očí řekl velký bojovník za lidská práva!
Havel, a to se o něm ví i v zahraničí, je přímo chamtivý po všech cenách a vyznamenáních. Jeho zatím nedosaţitelným snem je získat Nobelovu cenu za mír a nebo za literaturu. Není soudný a uţ vůbec není čestný člověk. Všechno je jen přetvářka a pokrytectví. Jeho ego sleduje pouze vlastní zájmy.
Všichni z HOSu (Hnutí za občanskou svobodu) jsme krátce po roce 1989 protestovali proti tomu, ţe se ve Zlaté, Karlově uličce a na Karlově mostě propaguje bolševismus tím nejhnusnějším způsobem a to na veřejnosti prodejem ruských hadrů, čepic-ušanek, hodinek a odznaků-metálů, a jiné výprodeje z bývalé Sovětské armády. Náš protest nebyl nikde vyslyšen, prý neexistuje zákon, který by takovou propagaci komunismu zakazoval.
A pak jsme zjistili, ţe "čepičáři" mají nad sebou ochrannou ruku a to přímo z Hradu! Kaţdý čepičář, který chtěl v centru Prahy prodávat ten hnus, musel se nejprve na úřadě Prahy 1 - jenţ vydával povolenky k záboru místa pro prodejce vţdy na čtvrt roku - prokázat sloţenkou 30 tisíc korun, které musel pan ţadatel poslat na Nadaci paní Olgy Havlové! Teprve po předloţení takového platebního dokladu - poštovního ústřiţku - bylo čepičáři dovoleno, aby zaplatil Praze 1 za zábor na čtvrt roku a bylo mu vydáno povolení k prodeji s přesným vymezením místa. Jen ze Staroměstského náměstí aţ na Hrad těch čepičářů bylo na 60! Já jsem takovou sloţenku od jednoho čepičáře získal za lahvičku rumu, ofotil ji, napsal kritický článek "Za úplatu Nadaci Olgy Havlové budou moţná povoleny k prodeji i drogy" a vše předal následně do ČTK, byť jsem to nabízel k otištění všemu tehdejšímu tisku.
Nikdo se však neodváţil něco takového vydat. Národ nechtěl slyšet pravdu, jak se krade, kšeftuje, korupčí, asi proto, ţe kradl a podváděl v tomto státě snad kaţdý! Milejší mu byla leţ, jak se budeme mít krásně a ţe je potřeba si jen utáhnout opasek. Já dnes říkám: Zlatý internet, kdy můţe svobodný člověk psát a šířit pravdu a nemusí se doprošovat poseroutků a zbabělců, zda mu kritický článek vydají, či nikoli.
Jediné Rudé Krávo vydávalo v té pohnuté době všechno a za to P. Cibulkovi patří dík. Proč o těch čepičářích vlastně dnes píši. Napsalo mi hodně lidí, ţe jsem po roce 1989 proti komunistům nic nedělal, a nyní, ţe jsem generál. Kdyţ tisk odmítá vydat jediný článek o pravdě, který se bojí zveřejnit, potom těch pár opravdových bojovníků nemůţe nikdo slyšet. Málo lidem je asi seznámeno, ţe se ještě po roce 1989 dál MUSELO prostě psát samizdatově. Autocenzura byla snad všude.
Strach novinářů vydat něco proti Hradu, byť i sebemenší kritiku, svazovalo ruce i všem kniţním vydavatelům. Kníţky mnohých disidentů (býv. samizdaty) se soukromě tiskly soukromě z dosahu Prahy! Pravda se vydávala v samizdatech dál aţ do roku 1995! Příklad byl pravdou šílený Pepino Marci z Prahy. On moje články vydával a rozšiřoval a vydával i jiné
"svobodné" autory. V podstatě jsme na tom byli stejně jako před rokem 89. Venku za hranicemi Česka se lidé v emigraci ještě dnes mylně a především hloupě domnívali a domnívají, ţe příchodem roku 89 se vše v tehdejších Československu změnilo ku svobodě.
Ano, byla tu svoboda slova, ale nikdo tu svobodu, tedy pravdu nechtěl slyšet a uţ vůbec ne vydávat. Média nasazovala lidem růţová sklíčka naděje, a mezi tím se potichoučku kradlo v miliónech! Teprve, aţ kdyţ přišel bulvár, televize Nova se tento národ pomalu probouzel ze snění, či spíše bych měl napsat z kocoviny, a s hrůzou zjišťoval, jaká je otřesná realita! Ţe se dál jen lhalo, ţe nám dál vládnou komunisté a jsou v podstatě zásluhou koktavého Vaška stále u moci!
Vyprávěl mi jeden člověk z oné zmiňované Nadace paní Olgy, ţe kdyţ přišla do Čech ze Západu nějaká nabídka ku pomoci - povětšinou se jednalo zdravotnické zařízení - všechny takové nabídky muselo ministerstvo zdravotnictví posílat nejdříve paní Olze a byla to ona, kdo vyřizoval všechny ty humanitární nabídky. Jen ona v této zemi měla na tom všem zásluhy, ţe jedině její Nadace zařídila to, či ono, ţe vše sehnala a obstarala pro děti.
https://www.cs-magazin.com/
https://www.euportal.cz/Articles/5553-opilec-vaclav-havel-svedek-vypravi-o-byvalem-prezidentovi.aspx
*********************
Otevřený dopis Václavu Havlovi od Zdeněka Spálovského,
důchodce, Kroměříţ
Špígl 9.května 2001
Zdeněk Spálovský vstoupil do historie svým soudním sporem s prezidentem Havlem za články, které o něm publikoval v našich i zahraničních médiích. Naší redakci zaslal k uveřejnění tento otevřený dopis.
Václave Havle,
Tímto dopisem doplňuji otevřený dopis ze dne 1.8.1993.
Kdyţ jsme spolu jednali 27.12.89, varoval jsem Vás, abyste se neopováţil omlouvat Němcům, pokud tak učiníte , budu první, kdo se proti Vám postaví. Mám k tomu co největší právo, jak se v tomto dopise dozvíte. Nechtěl jsem hovořit o protektorátní minulosti Vaší rodiny, protoţe zastávám názor, ţe děti nemohou za chyby a zločiny svých rodičů, pokud nepokračují v těchto zločinech.
Vy jste převzal štafetu sionistickonacistickou a pokračujete ve zločinu vlastizrady, které se dopustil Váš otec a strýc, proto jste plně vinen.
Váš otec a strýc, byli členy organizace sv. Pavel, která byla zaloţena v minulém století a trvá dodnes. Tato organizace má za úkol germanizaci Evropy a likvidaci slovanských národů, coţ napsal Karl Marx – Mardochej v roce 1849: „Úplný zánik Jihoslovanů jest poţadavkem evropské kultury, protoţe budou poněmčeni a pomaďarštěni. Jsou to banda lupičů a příští světová válka přinese zánik Jihoslovanů. Čechové, k nimţ chceme Moravany a Slováky počítat, ačkoliv se řečí a minulostí od sebe liší, neměli nikdy svých dějin a tento nikdy neexistují národ činí si nároky na samostatnost ? Nemají ţádného práva na národní samostatnost a nemohou ji nikdy dosíci.“
Další historický výrok , který je naplňován, s vaší přímou pomocí : „My nejsme potomci oné husitské šlechty, která protestovala roku 1415 na sněmu českém proti koncilu kostnickém, my jsme potomci oné katolické šlechty, která u Lipan porazila Tábory a na Bílé Hoře stavy české…“ „My vidíme v husitech ne slavné bohatýry , ale bandu lupičů a ţhářů, komunisty 15. století, a my , Schwarzenbergové, budeme bojovati proti Vám novohusitům s touţe rázností, jako pánové z Růţe bojovali proti starým husitům. Karl von Schwanzergerg, r. 1889.
Ve sluţbách Kohla a Německa
Tak jako Henlein plnil vůli a rozkazy Hitlera , tak Vy plníte vůli Kohla, Kinkla a Německa. K tomu lokajství Vás zavazuje Vaše členství v organizaci sv. Pavel a německé občanství.
Aby byl beze zbytku splněn plán likvidace naší země Československa, kterým jste byl pověřen, byl Vám určen Schwarzenberg jako kurátor. Protoţe Váš alkoholismus nezajišťoval toto plnění. Proto zastával takovou významnou funkci, dostal státní občanství ihned majetek.
Tento potomek cizácké a nepřátelské šlechty nemá právo vůbec do naší země vkročit, natoţ aby měl tyto výhody.
Já plnoprávný občan nemám ţádná práva a majetek jsem nedostal, přesto, ţe jsem přešel peklem nacismu a komunismu.
Deklarace je německý diktát. Tímto je uznána Mnichovská dohoda a Protektorát a naše podřízenost Německu. Dopustil jste se toho nejhoršího zločinu vlastizrady na naší vlasti. To, co nestačil uskutečnit Váš otec a strýc s německou podporou a pomocí, dokončujete to teď Vy, pod rouškou sametu, humanity listiny lidských práv, kterých zneuţíváte s cynismem Vám vlastním.
Hitler dosazen s financováním Amerikou ?
Adolf Hitler, také člen organizace sv. Pavel, byl osobním přítelem obou Havlů, kteří pro něj pracovali oficiálně od roku 1933, proti naší republice. I kdyţ byli významní členové zednářských lóţí, o tom věděli nacisté a samozřejmě i Hitler, protoţe byl poloviční Ţid, dosazený Amerikou a financován, nesmělo se těmto dvěma ublíţit.
Byli pod ochranou samotného Hitlera. Toto je důkaz, co je sionistický nacionalismus, který obsahuje „kapitalismus, komunismus, fašismus, nacismus, globalismus“, který Vy teď připravujete.
Po okupaci 15.3.1939 bylo v Lucerně zřízeno sídlo SD – Sicherheitsdienst a Gestapa. Oba Havlové pracovali jako agenti. Byli tam zřízeny konspirativní byty, kde získávali občany ke spolupráci s SD a Gestapem. Váš strýc zajišťoval pro gestapo a SD večírky, hony a zábavy s děvčaty a optoval německou národnost i
občanství. Váš strýc pak dostal doklady na německé jméno a příjmení a stal se řádným úředníkem praţského gestapa.
Já jsem ho poznal, kdyţ mne v Praze zatýkal pod jménem Klaus Wiedermann.
Neţ byla provedena okupace Československa , měl Váš strýc a otec vytvořenou organizaci agentů , kteří pak údajně pracovali pro skutečný odboj. Proto mohli pronikat do skutečného odboje a likvidovat naše nejlepší lidi. Mají na svědomí mnoho našich občanů, které dostali do koncentračních táborů a vězení , a osobně zabili přede mnou 3 lidi. Mají podíl na likvidaci štkp. Morávka, pplk. Balabána, pplk. Mašína a také podíl na zatčení a uvěznění v koncentračním táboře Dr. Milady Horákové.
Tajně hlídali R.Hendricha
Kdyţ byl do protektorátu přeloţen R. Hendrich s úkolem likvidovat členy zednářských lóţí a zlikvidovat náš národ, Hitler ţádal Vašeho strýce, aby Hendricha tajně hlídali. Byl rodinným přítelem Vaší rodiny a Vás choval na klíně a přitom netušil, ţe je vlastně hlídán. Pátral po původu Hitlera. Byl jeho tvrdým odpůrcem a zednářských lóţí, které likvidoval bez slitování a Vašeho otce a strýce se nedotkl. Kdyţ poslal Haydrich své dva agenty do Polné, Váš strýc okamţitě podával zprávu Hitlerovi s kterým měl přímý kontakt. Byl to Hitler, který okamţitě ţádal Ameriku o likvidaci Haydrich. Ta byla provedena na ţádost Beneše !!
Byl to váš otec, který určil Lidice jako místo původu atentátu. Váš otec a strýc mají na svědomí tragédii lidickou.
4. ledna 1944 jsem předával zprávu v Praze a varování . 5. se mělo uskutečnit navázání styku. Bylo podezření, ţe jde o provokaci a nebyla jistota, ţe jde o skutečnou skupinu odboje. Byl jsem poţádán o pomoc. Ţena, která měla být mou údajnou matkou, mi měla krýt záda. V 10 hod. na nábřeţí naproti Národnímu divadlu byl jsem tím dotyčným sraţen na zem. Od Národního divadla vyběhli nějací muţi. Chtěl jsem utéct, ale ten druhý, který tam čekal mne nepustil. Dostal jsem ránu a upadl na zem. Ta ţena přiběhla a volala na muţe, který přiběhl a kopl mne „ Pane Havel, co Vám můj syn udělal, proč ho kopete ?“ Ich bin nicht Havel, a ţenu udeřil. Srazil ji na zem, a ihned přijelo auto, do kterého nás vhodili. V Bartolomějské výslech. Kdo jsme, odkud a ke které skupině patříme. Ta ţena byla velmi statečná, moc na ní vzpomínám. Pane Havel, toto je velký omyl, my nikam nepatříme. Váš strýc zařval „Ich bin nich Havel, Ich bin Klaus Widermann.“ Ale já Vás znám, povídá ta ţena, jste Miloš Havel a ten vedle je Václav Havel a tento pán je Pruţinský Klaus. A tady udělala chybu. Klaus bylo krycí jméno. Váš strýc a ti ostatní kati zařvali, a Váš otec zaječel. Tak přece, začal ten pravý výslech. Bylo jich tam dost na týrání. Kdyţ jsem zavolal „maminko“, váš otec uměl dávat pěkné facky. Po kaţdé jsem omdlel. Tu paní křísili a znovu bili, strhly z ní šaty a nějakými pruţnými holemi ji mlátili. Váš strýc šílel, protoţe nepromluvila. Kdyţ se probrala, chtěla vstát, ale nemohla. Byla skoro nahá. Váš strýc se k ní naklonil s jedním a zařval „Ty čechiše švajnehund, budeš mluvit ?“ A ona najednou klidně povídá „pane Miloši Havle, Vy jste lidská bestie“. Váš strýc popadl tu hůl a udeřil ji jak nešťastně, ţe ji zabil. Začal jsem plakat a volat „Maminko, co Ti udělali“? Probral jsem se aţ na kobce na Pankráci. Nebudu popisovat mučení, kterým jsem prošel. Zde mne vyslýchali Němci. Já jsem své jméno nevyzradil. Byl jsem si vědom, co by to znamenalo pro mou rodinu a organizaci.
Pojem času jsem ztratil. Kdyţ mne převáţeli do Berlína , bylo jiţ teplo. Dali mne na kobku, kde byli dva občané Dánové. Při kaţdém výslechu mi vzali šaty , nahého mne pověsili na dobytčí háky za nohy a bičovali mne. Ten gestapák co mne
vyslýchal byl sudetský Němec a uměl česky. Sám mi to řek, ţe pochází od Karlových Varů a ţe se budu hlásit jako „čechiše švajnehund“. To jsem neudělal, mlčel jsem. Byl jsem bit nějakým bičem a pěstmi. Moji spoluvězni mne opatrovali , hladili mne a byli mi velkou oporou. Byl jsem na konci si fyzických , nemohl jsem uţ ani chodit. Měl jsem pár dnů pokoj, klid pak přišel další výslech. K mému překvapení , nějaká kancelář, ale jaksi holá. Byl tam stůl a kolem něj seděli nějací muţi v uniformách a také v civilu. Byli mírně rozpití a pak se mi představil Váš otec , strýc Pruţinský Klaus a ten další byl Klaus Wilfer, rezident II. oddělení praţské SD a byl tam nějaký malý chlapec v uniformě Hitlerjungend. Stál u Vašeho otce, který ho hladil po hlavě. Kdyţ Váš otec na mne zařval jak to, ţe se nehlásím jak mám, jak se jmenuji a kdo jsem, tak jsem mlčel. Svlékli mne do naha a bičovali po chodidlech tím, ţe to ze mne dostanou. Nemohl jsem se postavit, klečel jsem. Pak ke mně přistoupili ti v uniformách a Váš otec a kaţdý měl v ruce sklenici a popíjeli. Ten gestapák na mne zařval „ Du čechiše švajnehund, budeš se tak hlásit nebo ne ?“ Zakroutil jsem hlavou, ţe ne. Kopl do mne a já upadl. Ten chlapec přiběhl a kopal do mne, aţ jsem močil krev, pak zvedl pravou ruku a volal Sieg Heil, Heil Hitler. Pak ke mně přistoupil ten gestapák i s Vaším otcem a něco německy říkal Vašemu otci. Ten se smál a kýval hlavou a něco říkal. Přivedl moje dva spoluvězně. Ten gestapák mi říkal , ţe kdyţ se nebudeš hlásit , jak ty dva zastřelíme. Nevěřil jsem,ţe by to udělali. Zakroutil jsem hlavou. Vzal pistoli a chtěl je střelit . Váš otec ho zastavil , vzal mu pistoli a ty dva spoluvězně zastřelil. Byl to pro mne šok, ten malý chlapec, k nim přiběhl a kopal do nich a pak volal Heil Hitler a Sieg heil. Váš otec ho za to chválil a hladil. Mohl mít tak 7 aţ 8 roků. Pak přivedli další vězně , tři, jeden z nich mluvil francouzsky. Váš strýc i otec ne mne řvali, ţe je také zastřelí. Nemohl jsem si vzít na svědomí další lidské ţivoty. Kleče jsem se hlásil „ Her komandant, ich bin heftlink čechiše švajnehund ohne nahme“ Hurónský řev a řehot jaký spustili jsem do té doby neslyšel.
Odsouzen jako nepřítel Třetí říše
25.května 1944 jsem byl nějakým soudem souzen, pro nepřátelsko činnost proti národněsocialistickému státnímu zřízení. Svědkové proti mně byli Váš otec, strýc, Pruţinský Klaus a Klaus Wilfer. Na základě jejich svědectví, kterým dokazovali , ţe pařím k nepřátelské organizaci , jak svědkové jednoznačně potvrdili, ţe jsem se ohlásil přesně podle domluvy. Soud dospěl k jednoznačnému závěru , ţe jsem člen nepřátelské organizace, jejíţ činnost je zaměřena škodit Velkoněmecké říši a národněsocialistickému státnímu zřízení. Proto jsem byl odsouzen k smrti s podmínečným odkladem tří měsíců. Pokud do této doby nesdělím své jméno a nacionály budu popraven. Tlumočník , který mi překládal celý průběh soudu, byl zřejmě Čech. Mluvil perfektně česky.
Za krátkou dobu jsem byl se několika spoluvězni převezen do Mauthausenu . Neţ jsem byl dán na oddělení transportu, bylo mi vytetováno číslo 80943 na předloktí levé ruky.
Vězněm v Mauthausenu
V Mauthausenu jsme projeli nějakým tunelem. Přebíral mne nějaký vězeň, mluvil česky a neţ mne dal na celu, tak se mne zeptal , jak se jmenuji a odkud jsem. Řekl jsem zase – nevím. Na cele byli tři vězni ve vězeňských šatech, odsouzení k smrti. Kdyţ zavřeli dveře, jeden z nich povídá. „Ani nám neříkej svoje jméno, ani odkud jsi. Vydrţ a nezraď.“ Byli to příslušníci dem. Pravice Ing. Zdeněk Čech, Dr. Prof. Jindřich Spáčil a prof. Marek Neuman. Cela byla holá, spali jsme na holé zemi a nesměli jsme ven. Ten vězeň, který mne přebíral spolu s dozorcem, byl kápo a
placený agent gestapa, pomocník kata – Antonín Novotný, budoucí prezident Československé socialistické republiky a první tajemník ÚV KSČ. Jednou se mne zeptal Zdeněk Čech , čím je můj otec. Obchodník říkám a v tom se otevřou dveře a Novotný zvolal, ţivnostenský parchant. Poslouchal za dveřmi. Trvali na mé popravě spolu s mými spoluvězni. Také to dokázali. Odvedli nás na celu smrti a přede mnou byli ti tři popraveni, kdyţ přišla řada na mne, otevřeli se dveře a někdo zařval „Halt“ a německy něco volal Nesměl jsem být popraven, protoţe lhůta tří měsíců neuplynula.
Odbojová organizace, které velel JUDr. Jan Uher, vyvinula všechnu svou moc a tajně mne z Mauthausenu dostali ven.Váţi jsem necelých 25 kg. Váš otec a strýc mají podíl ha likvidaci plk.JUDr. Jana Uhra, pplk. Ing. Jiřího Melichara, vypálení Javoříčka a tam vyvraţdění muţů od 15 let. Byli to bestiální zrůdy, které Vy dnes oslavujete jako hrdiny, coţ Vás plně charakterizuje.
Co obsahuje tajná přísaha ?
Plně jste převzal jejich odkaz , který naplňujete. Plníte také přísahu, kterou jste skládal v Izraeli opřen o Zeď nářků při Vašem svěcení do 30. svěcení ve stupni 1. Jednáte přesně jak jste slíbil. Rozbít náš stát, podrazit lid, nadělat z nás otroky a poslušné stádo konsumentních tvorů vnutit lidu apatii, beznaděj, lhostejnost a nezájem o věci veřejné, musela narůst kriminalita, prostituce , drogy a tím rozbít morální hodnoty společnosti.
Jednáte přesně podle zasvěcení: Já, jedině já, vše kvůli mně, pro mne, a to všemi moţnými prostředky.
Přísahu, kterou jste skládal v Izraeli, byla přísahou Bohu zla – Luciferovi a Satanovi. Nejsem fanatik, ale tvrdý realista. Zlo v kterém stojíte, se muselo ukázat, odhalit svoji tvář. To se stalo.
Já jsem skládal přísahu Ţivotu, Pravdě a Spravedlnosti – tomu Bohu, který stvořil Vesmír, planetu Země a Člověka, Stvořitel. Soud, o který jsem poţádal není spor dvou jedinců, ale boj dvou systémů. Dobra a zla. To, ţe jste mi dal milost, ne z humánních důvodů, ale proto, aby jste mi zavřel hubu. To jste dal naprosto jasně najevo, ţe mám pravdu a z té máte strach.
Proto říkám, Buď ţivot nebo smrt, buď pravda nebo leţ, buď spravedlnost nebo zločiny a bezpráví.
Ochráncem vlastizrádných zločinů
Buď já a ten dobrý, čistý obelhaný a okradený lid a moje vlast, anebo Vy a ta banda vlastizrádných zločinců, které chráníte a kterým tolik vyhovujete. Proto ţádám referendum , protoţe jedině lid je pánem v zemi a z jeho vůle pochází veškerá moc ve státě.
Máte-li tak silnou podporu lidu, jak uvádí sdělovací prostředky, nemáte se čeho bát. Navrhuji Vám je pro nás dva dialog v České televizi. Totéţ také navrhuji Václavu Pruţinskému – Klausovi, po našem pohovoru. Těším se na ten pohovor, věřím, ţe bude a loučím se tak, jak jsem se musel hlásit Vašemu otci a strýci.
Herr komandant heftlink čechiše švajnehund nr. 80943 ohne name.
Zdeněk Spálovský, důchodce , Kroměříţ
********************************
Havlova ztráta paměti o jeho spolupráci s komunisty
Dan Kučera
17.11.2008
Vzhledem k nynějšímu výročí událostí z podzimu 1989 je velmi zajímavé si přečíst svědectví z vězení a otevřený dopis z roku 1994 adresovaný V. Havlovi, ve kterém jej kritizuje bývalý podplukovník č. armády Zbyněk Čeřovský (politický vězeň a signatář Charty 77) za spolupráci s nejvyššími kádry KSČ. Svědectví i informace v dopisu jsou velmi poučné a vytahují na světlo některé střípky z mozaiky údajně spontánního převratu, jehoţ průběh je dodnes zahalen mnoha nejasnostmi.
Přes tuto roušku tajemství se Havlovo bratrstvo kaţdoročně pyšně chlubí svou rolí při vydobytí demokratického ráje pro nás pro všechny a mnohá média jim v tom neúnavně pomáhají. Kvůli této manipulaci s minulostí je důleţité si tyto informace připomínat, protoţe se dnes mnoho z nich (vč. Havla) chovají jako největší antikomunisté.
V srpnu 1968 byl tehdejší podplukovník Čeřovský zástupcem velitele vojenského letiště v Hradci Králové a postavil se proti sovětské okupaci. V rozhovoru pro Českou televizi u příleţitosti ocenění, kterého se mu dostalo před několika měsíci od prezidenta Klause říká, ţe se rozhodl bránit vlast, více informací ZDE.
Nástupem normalizace začal jeho pád. Nejdříve mu zakázali chodit do zaměstnání, pak ÚV KSČ rozhodl, ţe bude vyhozen, takţe v roce 1970 jeho kariéra v armádě definitivně skončila. V roce 1976 podepsal Chartu 77, odmítl se vystěhovat dobrovolně z republiky a skončil tak na 18 měsíců ve vězení na Borech. Po propuštění z vězení byli manţelé Čeřovští zbaveni občanství a byli nuceni se vystěhovat do ciziny, více informací ZDE.
Pravda o 13. prosinci 1989
Jedna událost toho dne měla a má v našich novodobých dějinách velký význam a usvědčuje V. Havla ze lţi o jeho vztahu ke komunistům a spolupráci s nimi. Došlo tehdy ve Valdštejnském paláci k jednání Havlových emisarů (vedl je Alexandr Vondra) se zástupci KSČ, které vedl Vasil Mohorita a o kterém údajně existuje magnetofonový záznam, více informací např. ZDE.
Zbyněk Čeřovský byl těmito polistopadovými událostmi a Havlovými aktivitami natolik pobouřen, ţe mu v roce 1994 napsal otevřený dopis. Jeho nejzajímavější části je dobré si dnes připomenout.
Pane Havle,
přečetl jsem si pozorně vaši řeč před Městským soudem v Praze dne 14.prosince 1993. K vašemu expozé se vyjádřil i pan John Bok, ale váš projev z 1. ledna 1994 mne přiměl k tomu, abych se otevřeným dopisem k této situaci vrátil.
Domníval jsem se, ţe nás spojuje společná myšlenka odporu ke stávajícímu reţimu. Byl jsem vděčen vám a vašim přátelům, ţe jste po letech mrtvolné normalizace našli odvahu říci své názory. Byl jste mně myšlenkově blízký, povaţoval jsem vás za morálně čistého a statečného člověka. Proto jsem se přidal na Vaší stranu, proto jsem po propuštění z vězení podepsal Chartu 77.
13.prosince 1989 jste vyslal své emisary do Valdštejnského paláce, kde vaším jménem jednali se zástupci KSČ, které vedl tehdejší nejvyšší svazák Mohorita. Tam byla dohovořena zrada na našich národech. Vám byl přislíben úřad prezidenta ČSSR a vy jste za to slíbil nedotknutelnost a nepostižitelnost komunistických zločinců a zachování status quo ve vnitru a v armádě. Tento fakt později potvrdil i svým dopisem velvyslanec Slánský jr., kterého jste neprodleně vyslal a dosud ponechal v Moskvě. Vaši valdštejnoskopalácoví emisaři se všichni do jednoho dočkali dobrých, zaslouţených, ale i rozhodujících míst ve státní správě. Nejvíce na ministerstvu zahraničních věcí, později přímo u vás, na Hradě, jako výraz vašich díků za Vaše prezidentské zvolení. Přestoţe o této hanebnosti byly přineseny důkazy a byl jste vyzván, abyste se k nim přiznal nebo zaujal své stanovisko, zahalil jste se mlčenlivostí. A nebo se povaţujete za člověka, který není povinen se ze své činnosti nikomu zodpovídat.
Jako příklad bych chtěl uvést některé ze zahraničních cest, které vás usvědčují z prolhanosti. Byl jste v Mexiku a prohlašoval jste, ţe odtud dostaneme ropu. Je to stejné bláznovství jako Dubčekův dovoz uhlí z Austrálie. Byl jste v Nicaragui a tvrdil jste, ţe vymůţete dluhy. A tak bych mohl pokračovat. Vyjel jste na Jiţní město a pomlouval zdejší "králíkárny". Nic se však za vašeho panování nezměnilo. Jen to, ţe teď se nestaví vůbec nic a lidé nemají kde bydlet. S velkou slávou jste si drţel nos na hrůzami severních Čech. Všechno jste správně zkritizoval, přednesl jste své demagogické názory, ale nestalo se nic. Spíše je to horší, protoţe bývalý komunista Dlouhý pokračoval v ničení dalších obcí, ačkoliv jste prohlašoval opak.
Kdyţ jsem 10.prosince 1989 přijel po letech exilu do Prahy a dozvěděl jsem se sloţení nové vlády v tzv. postkomunistické společnosti, nechtělo se mně věřit, ţe předsedou vlády je nomenklaturní bolševik Čalfa a ţe jste křeslo ministra obrany svěřil pučistovi Vackovi a na Hrad i do vlády instaloval nepochybné agenty KGB, z nichţ někteří tam jsou pro vás jako nepostradatelní dodnes. Tehdy jsem se domníval, ţe je to součást vaší promyšlené strategie nekrvavé revoluce. Teprve dopis syna jednoho ze zločinců této země, jehoţ matku nám Česká televize nedávno prezentovala jako div ne zaslouţilou demokratku, mně otevřel oči.
Všechno byla falešná hra, podlost a zločin, spáchaný na lidu této země a Vy hrajete absurdní komedii podle vzoru vašich absurdních her. Při svém prvním rozhlasovém a televizním projevu z Hradu v lednu 1990 jste řekl, ţe se "z těchto míst lhalo". A vy sám dosud lţete a zastíráte objektivní pravdu a skutečnosti. Ve svém zájmu, v zájmu své pýchy, ješitnosti, pocitu důleţitosti a domněnky, ţe jste jediný, vhodný a schopný vést tuto zemi jako prezident.
Prohlásil jste, ţe zveřejnění seznamů spolupracovníků StB v Necenzurovaných novinách způsobilo četné lidské tragedie, aniţ jste uvedl konkrétní případy. Já na rozdíl od vás, třebaţe jsem měl jen omezenou moţnost přístupu k dokumentům StB bych chtěl uvést opak. Na rozdíl od vás budu jmenovat příslušníky a agenty StB plnými jmény, aby se naši občané dozvěděli pravdu o svých spoluobčanech. Nebudu plýtvat zkratkami jmen jako O.Š.,M.V. a podobně, protoţe mě nic neříkají. Nebudu také s vámi polemizovat, zda zločiny StB a jejich pomahačů způsobily více či méně zla, neţ zveřejněné seznamy. Jsem totiţ na rozdíl od vás přesvědčen o tom, ţe tato organizace, ne nepodobná SS, SA, SD nebo Gestapu, byla organizace zločinecká a ţe jejich pomahači byli a jsou zločinci a měli by se za svoji činnost zodpovídat. Ale to byste nesměl 13. prosince 1989 slíbit jejich beztrestnost a nedotknutelnost.
Vám šlo zřejmě o prezidentský post mnohem více, neţ o vámi proklamovanou spravedlnost, pravdu a lásku. Nakonec jste svůj postoj vyjádřil panu Dr.Ing.Andělovi, když jste prohlásil, že v této zemi žádný hon na komunisty nebude. Souhlasím proto s vyjádřením Johna Boka, ţe celá tato plejáda zločinců vstávaje lehaje můţe děkovat Bohu za vás a vaše prezidentování.
Mohl bych hovořit o statisících občanů, kteří v důsledku totalitní moci byli vyhozeni z práce a místo uplatnění svého vzdělání byli pomocnými dělníky, umývači oken nebo hlídači. Vás to nepostihlo, vy jste byl "spisovatel", chráněný a hýčkaný reţimem. Zatímco tisíce z nás posílalo své dopisy z vězení domů jako motáky, protoţe značná částpošty byla zadrţována, vy jste mohl napsat a odeslat z vězení celou knihu, aniţ by vám byť i jediný dopis byl zadrţen, vrácen nebo neodeslán! Já byl u toho a vy to víte. Ostatně tak znělo pozdější vaše věnování knihy Dopisy Olze. V době, kdy se tisíce vězňů doslova mačkaly v celách na pár čtverečných metrech, vy jste měl na Pankráci dvoucelu a na Ruzyni jste pobýval v cele určené pro 13 osob sám!
Zeptejte se tisíců politických vězňů, které, jak jste měl sám příleţitost na vlastní oči vidět a slyšet a které jste na setkání s nimi v Belvederu zesměšnil, jak ţili, jak je trápili a posílali do korekcí s betonovými podlahami s poloviční dávkou "ţrádla", protoţe to, co vězeňský systém produkoval jako stravu, se jinak ani nazvat nedalo. Vzpomeňte si také na své výsadní postavení a balíky, o kterých se mnohým jen mohlo zdát, zatímco většina z nás měla po celou dobu výkonu trestu balíky zakázané. Připomínám, ţe většina z dozorců, kteří nás ve vězení šikanovali, vyhroţovali nám smrtí nebo nás mlátili, slouţí dál a někteří z nich byli s vaším vědomím povýšeni ve funkcích a hodnostech, ačkoliv by se měli zodpovídat za své zločiny.
Jestli si pane Havle mnoho lidí myslí, ţe jsou vyobcováni "z obce", pak se o toto vyobcování přičinili sami. Na rozdíl od vašeho vznešeného poznání znám mnoho lidí, kteří v minulosti a ještě i budoucnosti budou na černých listinách, protoţe nebyli v KSČ, tuto organizaci kritizovali nebo kritizovali lidi, kteří o jejich osudech rozhodují dosud v tzv. státních podnicích nebo jinde, kde se dostali do rozhodujících mocenských, vlivných pozic. Jen pro osvěţení vaši krátké paměti. Pan generální ředitel Škody Plzeň nebo ředitel Gramofonových závodů v Loděnicích. Dnes k tomu zas stačí např. kritizovat vás, aby byl člověk totálně zničen. Nevěříte? Pak vám připomenu dopis vašeho poskoka Dobrovského, který mně poslal v roce 1990 kdyţ jste ho udělal, naprosto neschopného, ministrem obrany. Já jsem se nemohl vrátit do armády, protoţe jsem kritizoval pana prezidenta, nebo-li vás!?
Podle vás moc vydírala občany. S tím je moţno souhlasit, ale jiţ méně s dalším zdůvodněním. A právě proto mně tak velice překvapuje, ţe na jedné straně víte vše o zrůdnosti moci a totalitního zřízení a na druhé straně se těch, kteří tyto nezákonnosti páchali, mocí svého úřadu vehementně zastáváte, přičemţ zapomínáte na jejich oběti. Obklopil jste se plejádou lidí s velice podezřelou minulostí, mnohdy také jen proto, ţe se prohlašovali za umělce, ke kterým se počítáte i vy. Jste to vy, který jednoznačně zodpovídáte za marasmus této společnosti, za to, ţe zločinci nebyli pohnáni před soud a odsouzeni.
Vy jste to byl, který spolupracoval s vládou, vedenou nomenklaturním bolševikem Čalfou, vy jste ustanovil do křesel ministrů zločince, povýšil jste do vysokých generálských hodností bývalé spolupracovníky nebo přímo pracovníky StB, VKR a KGB nebo své naprosto neschopné přátele. Nepřekvapilo mne proto ani, ţe jste opět na Hrad instaloval pana Dobrovského, který utratil naprosto zbytečně jako ministr obrany daňovým poplatníkům více jak 60 miliard Kčs, aniţ zato československá armáda byla schopna cokoliv zajistit.
Ten pán se nenaučil ani pořádně řídit auto. Jak potom mohl řídit něco daleko sloţitějšího, jako byla armáda, z níţ byl kdysi vyhozen. Nikdy nám ale neřekl proč. Já jen vím, ţe kdyţ byl
někdo někdy za totality vyhozen z armády nebo bezpečnosti, nemohl jiţ dělat nic. Proto mně překvapuje jeho pozdější studium a činnost v Moskvě. Za co si ji pan Dobrovský zaslouţil? Nedivím se proto dnes panu Baudyšovi, ţe náprava páně Dobrovského počínání v armádě potrvá řadu let. A navíc jste dopustil, ţe si tento pán dovolil vykládat a porušovat zákony podle svých představ a jako výsměch spravedlnosti si z vyhozeného generála Vacka, coţ mně jistě do smrti nezapomenete, udělal svého poradce. Nepochybného agenta KGB, jednoho z těch, kteří přes dvacet let prokazovali oddanost sovětskému reţimu, plk.Diviše, jste přes veškerá upozornění povýšil do hodnosti generála. Stejně tak bych mohl jmenovat celou plejádu těchto lidí, přes pana Bizíka, Gavlase a dalších, z nichţ jste mnohým dávno poté, co byla jejich spolupráce prokázána, propůjčil vysoká státní vyznamenání nebo je povýšil do vysokých armádních hodností!
Českou zemí se rozšířil primitivní antikomunismus jako zástěrka pro aktivní bolševiky, kteří ještě nedávno nosili rudou hvězdu na klopě a kníţku téţe barvy v kapse. Mnozí z nich, co servilně ještě v roce 1989 poţadovali přijetí za člena KSČ či byli úspěšnými střelci v Lidových milicí, jsou dnes členy české vlády a nikomu to téměř nevadí. Ani Konfederaci politických vězňů a to je zejména překvapující. Mnozí bývalí členové KSČ, kteří nikdy nikomu neublíţili a svým členstvím si zajišťovali klid pro sebe či rodinu, jsou velmi často vláčeni tiskem. Mnozí moji milí spoluobčané, kteří naopak nikdy v KSČ nebyli se však chovali a mnohdy ještě chovají hůře neţ jejich bývalí partajní kolegové. Kdybyste chtěl tohle všechno vědět, máte moţnost. Pan Ruml by vám mohl říci, kolik udání dostává policie na občany, jaká je statistika. Myslíte, ţe jich je méně? Ale kdepak, milý pane moralisto! Mnohonásobně více.
O čempak to asi svědčí?. Buď o tom, ţe tenhle národ je totálně demoralizován a nebo ţe vaše moralizování jaksi nebere váţně. Také proto, ţe si mnozí myslí, ţe vy nejste ten pravý, kdo by měl o morálce hlásat.
Mohl bych vyprávět, jak nám ukradli náš barák, ve kterém jste byl, pane prezidente krátce před naší emigrací, se s námi rozloučit. Protoţe díky vám jsem nedostal po celou dobu ţádné kvalifikované zaměstnání, nemohl jsem si jako vy vydělat za čtyři roky 45 milionů a koupit si vilu na Ořechovce na nebo někde jinde. A manţelka bývalého konfidenta StB se tam roztahuje dodnes, protoţe ho nabyla v dobré víře, jak pravila předsedkyně senátu okresního soudu v Pardubicích. Ta dáma, která tam byla v době, kdy mně stejný soud poslal na převýchovu na Bory.
Nejenţe nás okrádali, udávali a šikanovali, ale ještě byli sprostí a většinou v alkoholovém opojení. Také bohumilé poměry vládly ve věznicích a moc se v tom nezměnilo. Proč by také mělo, pane prezidente? Vţdyť většina těchto lidí je stále tam, kde byla před rokem 1989! A jen se zeptejte, co dělali, kdo byl a kde pracoval pan Karabec nebo Kýr (který má v úschově naše spisy!!! proč asi, pane prezidente, to jste vy nařídil?) Zeptejte se, co si o tom všem myslí páter Dominik Duka, kdyţ si vzpomene na "pedagoga Kalinu", páter František Lízna, páter Roţánka, náš přítel Vlček, který měl jiţ při našem společném pobytu na Borech za sebou deset let Jáchymova! A co další muklové, kněţí a političtí vězni, kteří nesměli psát, nedostávali balíčky s marlborkami či čokoládu Milku, které posílali na další roky do vězení, ţe se u nich našlo rádio. A vy jste měl na cele kompletní vybavení, díky komu, pane prezidente ? No přece díky StB, neboť ta o všem, co se stane i nestane rozhodovala v tomto státě a samozřejmě i ve vězeních. Já vím, ţe o tom všem nechcete slyšet. Vím i jaké výrazy pouţíváte, kdyţ podobné články čtete "ze stoky". Vím, ţe prosazujete, aby se o minulosti nemluvilo. Ona vám je asi nepříjemná, ale bez vypořádání se s minulostí poneseme si následky ještě několik generací. Tak totiţ je naše společnost morálně zdevastovaná.
Já jsem se nesměl vrátit do armády, protoţe jste mně nemohl zapomenout, ţe jste musel vyhodit ministra Vacka. Kdyţ jste ale na jeho místo jmenoval Dobrovského, byl jsem mnohokráte v pokušení Vacka odprosit. Pan Křiţan prohlašoval, ţe to byl Váš dávný úmysl.
Kdopak Vám to nakukal ? Vţdyť pan Dobrovský prokázal, ţe neumí řídit ani auto, natoţ armádu nebo Hrad. Anebo je tam zbytečný, ten samolibý vykladač ústavních zákonů, a všechno se řídí vlastně samo. Tak to je. Viděl jsem to na Hradě v červenci roku 1990. Je mně hanba mluvit o tom, co se tam dělo za Vašeho prezidentování.
Je mně líto, že jsem podepsal Chartu 77, kde je vaše jméno, ale i jména stovky dalších, aktivních spolupracovníků StB. A myslím si, ţe nejsem sám, komu je to líto. Kdybych v roce 1978 onu mjr. Vondráčkem nabízenou spolupráci s StB podepsal, mohl jsem se mít dobře tenkráte a i dnes. Třeba byste mně hned povýšil do hodnosti generála, jako tenkráte pana Bizíka a řadu dalších.A také byste mně třeba propůjčil nějaký řád, není-liţ pravda? Třeba Bílého lva, tem se mně vţdy líbil.
Stydím se ne za Chartu, stydím se za vás! Chcete-li si uchovat alespoň svoji tvář, odstupte. Dokud je čas. Nemáte právo mluvit o pravdě a lásce, nemáte právo nás moralizovat. Dokažte sám sobě to, co jste hlásal v prosinci 1989 a v první polovině roku 1990, že po funkci hlavy státu netoužíte a nebudete více kandidovat. Takových prezidentů, jako jste vy, najdeme desítky. Ale najdeme i jednoho lepšího, neţ jste vy. Dokaţte nejen sám sobě, ţe nejste velký proto, ţe jste si nasadil klobouk.
Celý otevřený dopis V. Havlovi je moţné najít viz níţe.
Svědectví politického vězně Zbyňka Čeřovského o prezidentu Václavu Havlovi
Toto svědectví napsal Čeřovský redaktorovi Mladé fronty Dnes, který stál za scénářem k příběhu ze série Ţelezné opony (ČT).
Váţený pane redaktore,
včera a ještě dnes dopoledne jsem se seznámil s příběhem Ţelezné opony, jehoţ scénář pochází z Vaší dílny a k mému překvapení je plný nepřesností, výmyslů a lţí a jako vykřičník v něm figuruje Havlův svědek, Marek Šimon, zvaný Mareček, jinak to agent StB s registračním číslem 39199.
(...)
Měl jsem celu naproti Havlovi. Havel byl prominentní vězeň, pracoval na vězeňské prádelně, která byla vedle kuchyně, bylo tam útulno, teplo a nebuzerovali tam bachaři, protoţe muklové tam byli zamčeni. Ale hlavně, bylo to blízko jídla. (...)
Kaţdý vězeň měl nárok na přijetí balíčku jednou za měsíc a jednou za 14 dní moţnost poslat a přijmout dopis, který byl však po přečtení vězňovi ihned odebrán. Balíček jsem za 2 roky dostal pouze jeden a dopisy jsem si přečetl aţ v roce 1991, kdy jsem byl jmenován ředitelem věznice Praha-Pankrác. Mé dopisy od ţeny a ţeně byly uloţeny v mém spisu a tak jsem si je konečně vzal a mohl i přečíst.
Václav Havel dostával balíky pravidelně včetně tolik ţádaných cigaret Marlboro, čaje a vitamínů a ve vězení mohl napsat celou knihu, nazvanou "Dopisy Olze", kterou mi později v německém jazyku s věnováním "Zbyňkovi, který byl u toho .. Václav Havel", věnoval.
https://www.zvedavec.org/komentare/2008/11/2867-havlova-ztrata-pameti-o-jeho-spolupraci-s-komunisty.htm
********************************
Dopis Zbyňka Čeřovského prezidentu Václavu Havlovi
Zbyněk Čeřovský s manţelkou
Zbyněk Čeřovský, politický vězeň a signatář Charty 77 od března 1977
( dne 9.listopadu 1981 byl pan Zbyněk Čeřovský na pardubickém nádraží zatčen a poslán na další 2 roky do vězení. Tehdejší soudkyně, je dnes předsedkyní Okresní soudu – Jaroslava Sádovská! Co dodat - nic!).
Pane Havle,
přečetl jsem si pozorně vaši řeč před Městským soudem v Praze dne 14.prosince 1993. K vašemu expozé se vyjádřil i pan John Bok, ale váš projev z 1.ledna 1994 mne přiměl k tomu, abych se otevřeným dopisem k této situaci vrátil. Co nás spojovalo Poprvé jsem se o vás dozvěděl v roce 1968 z tisku, ţe jste našel ve svém bytu zabudovaný odposlech. Pak nic, aţ ve vězení v roce 1977, kdyţ o vás Rudé právo psalo o samozvanci a zaprodanci. A také o jakési o Chartě 77 (Severočeský Průboj psal dokonce o Chátře 77. Měl byste toho šéfredaktora vyznamenat.Myslím ţe se jmenoval Škoda. Určitě by si to zaslouţil). Domníval jsem se , ţe nás spojuje společná myšlenka odporu ke stávajícímu reţimu. Byl jsem vděčen vám a vašim přátelům, ţe jste po letech mrtvolné normalizace našli odvahu říci své názory. Byl jste mně myšlenkově blízký, povaţoval jsem vás za morálně čistého a statečného člověka. Proto jsem se přidal na Vaší stranu, proto jsem po propuštění z vězení podepsal Chartu 77. Ţe se můj podpis objevil v seznamu aţ o rok později, to je vina Ludvíka Vaculíka. Ale vina odpouštějící, neboť on sám měl toho roku aţ příliš mnoho starostí. A příliš mnoho výslechů na StB, které mně také čekaly a pak se znásobily. Co nás rozdělovalo
Kdyţ jsme spolu vedli ve vězení na Borech v roce 1982 a krátce i počátkem roku 1983 hovory o současné vnitřní i mezinárodní situaci, povaţoval jsem vaše stanoviska za názory poněkud pomateného intelektuála, který neví, o čem hovoří. Odmítal jste politiku zbrojení Reaganovy vlády jako politiku vedoucí k dalšímu mezinárodnímu napětí a ke konfrontaci s bývalým SSSR. Tvrdil jste, ţe v zájmu míru je třeba rozpustit Varšavskou smlouvu i NATO a přesvědčoval jste mne, ţe by obě velmoci, t.j. USA a SSSR, měly zasednout k mírovému jednání. Nechtěl jste pochopit a nebyl jste ani ochoten akceptovat názory, ţe s tehdejším Sovětským svazem se nedá jinak hovořit neţ z pozice síly, neboť se skutečně jednalo o "říši zla",jak říkal president Reagan. V důsledku politiky bývalého SSSR byla naše země v srpnu 1968 okupována, v důsledku této politiky jsme byli oba, kaţdý z nás, nejméně dvakráte ve vězení. V důsledku této sovětské politiky byl u nás po roce 1948 instalován reţim, který si nezadal s reţimem jiných diktátorů na celém světě. V důsledku tohoto reţimu došlo také k hluboké devastaci nejen přírody, ale lidské morálky, svědomí a charakterů statisíců lidí, coţ si zejména nechtějí připustit ti, kteří se pro tento zločinný reţim angaţovali a páchali jeho jménem zločiny na svých spoluobčanech. V důsledku této a ţádné jiné skutečnosti nedošlo k tak hrůzným činům, jeţ od doby Hitlerovy říše nemají obdoby. Ostatně pak, mnohé z těchto názorů jste ještě později veřejně hlásal i jako prezident ČSFR. Místo toho, abyste tyto zločiny odsoudil, vy jste je hájil a nadále hájíte. Obhajujete nejen původce všech těchto hanebností, ale dospěl jste jiţ tak daleko, ţe z viníků děláte oběti a z obětí viníky tohoto stavu. Tento váš projev je jednoznačný důkaz toho, ţe nemáte nebo nechcete mít o realitě dneška pravdivý obraz a ţe nechápete, nebo nechcete chápat problematiku minulosti ani současnosti. Stal jste se zastáncem zločinců a jejich hlásnou troubou. Podle našeho zákonodárství se ten, kdo sám zločiny obhajuje, kryje nebo hájí, dopouští trestného činu. V demokratické společnosti, pokud bychom v ní ţili, by tento jediný fakt musel vést k vaši abdikaci! Vy se však v rozporu s vaším tvrzením hodláte stát doţivotním prezidentem a v této funkci byste se chtěl zřejmě dočkat i státního pohřbu. Proč jsme se rozešli Moje znalosti o vaši činnosti jsou však poněkud rozporné. 13.prosince 1989 jste vyslal své emisary do Valdštejnského paláce, kde vaším jménem jednali se zástupci KSČ, které vedl tehdejší nejvyšší svazák Mohorita. Tam byla dohovořena zrada na našich národech. Vám byl přislíben úřad prezidenta ČSSR a vy jste za to slíbil nedotknutelnost a nepostiţitelnost komunistických zločinců a zachování status quo ve vnitru a v armádě. Tento fakt později potvrdil i svým dopisem velvyslanec Slánský jr., kterého jste neprodleně vyslal a dosud ponechal v Moskvě. Vaši valštejnoskopalácoví emisaři se všichni do jednoho dočkali dobrých, zaslouţených, ale i rozhodujících míst ve státní správě. Nejvíce na ministerstvu zahraničních věcí, později přímo u vás, na Hradě, jako výraz vašich díků za Vaše prezidentské zvolení. Přestoţe o této hanebnosti byly přineseny důkazy a byl jste vyzván, abyste se k nim přiznal nebo zaujal své stanovisko, zahalil jste se mlčenlivostí. A nebo se povaţujete za člověka, který není povinen se ze své činnosti nikomu zodpovídat. Jako př. bych chtěl uvést některé ze zahraničních cest, které vás usvědčují z prolhanosti. Byl jste v Mexicu a prohlašoval jste, ţe odtud dostaneme ropu. Je
to stejné bláznovství jako Dubčekův dovoz uhlí z Austrálie. Byl jste v Nicaragui a tvrdil jste, ţe vymůţete dluhy. A tak bych mohl pokračovat. Vyjel jste na Jiţní město a pomlouval zdejší "králíkárny". Nic se však za vašeho panování nezměnilo. Jen to, ţe teď se nestaví vůbec nic a lidé nemají kde bydlet. S velkou slávou jste si drţel nos na hrůzami severních Čech. Všechno jste správně zkritizoval, přednesl jste své demagogické názory, ale nestalo se nic. Spíše je to horší, protoţe bývalý komunista Dlouhý pokračoval v ničení dalších obcí, ačkoliv jste prohlašoval opak. Překvapení Kdyţ jsem 10.prosince 1989 přijel po letech exilu do Prahy a dozvěděl jsem se sloţení nové vlády v t.zv. postkomunistické společnosti, nechtělo se mně věřit, ţe předsedou vlády je nomenklaturní bolševik Čalfa a ţe jste křeslo ministra obrany svěřil pučistovi Vackovi a na Hrad i do vlády instaloval nepochybné agenty KGB, z nichţ někteří tam jsou pro vás jako nepostradatelní dodnes. Tehdy jsem se domníval, ţe je to součást vaší promyšlené strategie nekrvavé revoluce. Teprve dopis syna jednoho ze zločinců této země, jehoţ matku nám Česká televize nedávno prezentovala jako div ne zaslouţilou demokratku, mně otevřel oči. Všechno byla falešná hra, podlost a zločin, spáchaný na lidu této země a vy hrajete absurdní komedii podle vzoru vašich absurdních her. Při svém prvním rozhlasovém a televizním projevu z Hradu v lednu 1990 jste řekl, ţe se "z těchto míst lhalo". A vy sám dosud lţete a zastíráte objektivní pravdu a skutečnosti. Ve svém zájmu, v zájmu své pýchy, ješitnosti, pocitu důleţitosti a domněnky, ţe jste jediný, vhodný a schopný vést tuto zemi jako prezident.
Pokračování zítra
A je to venku... po 25 letech
promluvil J.Stráský.... šokující !
Šokující rozhovor expremiéra Jana Stráského v Hospodářských novinách
Musela se uměle vytvořit vrstva bohatých, aby se rozjelo tržní hospodářství. Bez toho to prostě nešlo. To dnes již ví každé malé dítě. Bohužel, ne každý mohl být ten vyvolený. Nešlo přeci udělat, aby byli bohatí všichni. Kdyby se to rozdělilo mezi všechny, což by byl zase jen socialistický model, nevznikli by kapitalisté, protože by zase každý nebyl až tolik bohatý. Musela se vytvořit třída bohatých, středního stavu a třída chudých. Tak jako v každé demokratické tržní společnosti. Takže to nešlo udělat jinak. Je tudíž nanejvýš logické, že vrstva bohatých se musela rekrutovat nějak. A tak se to vymyslelo tak, že to byli ti šikovní z okruhu známých a přátel tehdejší vlády ODS, ODA a OH. Kdo jiný? Ano, dá se tomu říci krádež za bílého dne. Ale chtěl bych vidět někoho, kdo by vymyslel jakýkoliv rychlejší a spravedlivější systém, podle kterého by vznikla vrstva bohatých, kteří by v ČR vlastnili majetek. Je téměř jistý předpoklad, že kdyby majetek či peníze dostala nějaká tupá socka se základním vzděláním a nebo vyučená, tak jej spíše prochlastá a prohraje na hracích automatech, nežli investuje a bude dále rozšiřovat.
Šokující rozhovor expremiéra Jana Stráského v Hospodářských novinách z osmého března ponechala téměř všechna média, a poněkud samozřejmě i celá politická scéna, bez povšimnutí. Jeho význam je přitom historický. Jeden z nejbližších spolupracovníků Václava Klause po více než dvaceti letech konečně přiznal, že Klausova ideologicky navoněná "ekonomická reforma" byla ve skutečnosti cílevědomě prováděným rozkradením českého hospodářství.
Kuponovou privatizaci Jan Stráský popisuje jako cestu k urychlení zbohatnutí některých, tak aby si mohli další rozprodávaný státní majetek koupit. "A pokud jde o to kradení: ano, jedna cesta, jak nechat lidi zbohatnout, je nechat je krást. A cesty, "jak lidi nechat zbohatnout, jsme hledali".
Jan Stráský tak v rozhovoru nevědomky přesně popisuje těžko pochopitelnou nevzdělanost, chtivost moci, totální nezodpovědnost a ideologickou slepotu, s jakou se k odstátnění vlastnictví v tomto "mozkovém trustu ODS" přistupovalo.
Dovolím si na tomto místě připomenout výrok profesora Oty Šika z počátku roku 1990, který pronesl poté, kdy hovořil prakticky se všemi "otci ekonomické reformy" - "Dopadne to špatně. Ti chlapci nevědí o ekonomii nic. Myšlením to jsou zastydlí marxisté, sociální inženýři, kteří jsou přesvědčeni, že stačí jenom najít a mocensky prosadit jedinou správnou novou ideologii - a všechno pak půjde samo. Jenomže takhle to nefunguje. Nejde jim o to, aby hospodářství prosperovalo. Chtějí jenom moc". Ota Šik měl pravdu, a dnes krach Klausových teorií přiznává i Jan Stráský. Sám dokáže rozlišit pouze čtyři způsoby privatizace. První téměř nezmiňuje - restituce komunisty zabaveného majetku, které ale Klaus dlouho odmítal. Druhý, kterým se zabývá nejvíce - prodej do českých rukou, ve kterých ale nebylo dost prostředků. Třetí - prodej "cizímu, západnímu kapitálu" (všimněte si, prosím, tohoto termínu), jenomže to také Klaus odmítal, a to velmi ostře. Čtvrtý - nechat hospodářství rozkrást s pomocí bankovního socialismu, kdy polostátní banky politicky spolehlivým soudruhům, přispívajícím té správné politické partě, rozdávaly veřejné prostředky s plným vědomím toho, že je nikdy nebudou muset vracet.
Jan Stráský to, při vší shovívavosti, poněkud opožděně, plně potvrzuje: "To tak bylo, a dokonce bych musel říct, že to tak bylo vědomě. My jsme si to spočítali, že není jiná cesta než do toho zatáhnout banky, aby našim lidem půjčily, i když to někdo zaplatí a jiný ne. A nezaplatilo se toho hodně, odepisovaly se stovky miliard". Byly to pro ty správné lidi dobré časy.
Všimli jste si toho krásného termínu "našim lidem"? Kdopak je vybíral? Informované banky, vycházející v transparentním tržním prostředí výhradně z tvrdé analýzy možné ziskovosti projektu a poskytující návratné úvěry a půjčky podle přesných pravidel a pod dozorem neúplatného bankovního dohledu? Anebo někdo polostátním a "politice" naslouchajícím bankám ze shora radil, a tak se mezi "naše lidi" dostali i Viktor Kožený, František Mrázek, Jan Gottwald, Antonín Charouz, pánové Stehlík, Šrejber, Pitr, Krejčíř, Junek, Šlouf, a celá ta generace dnešních stranických "kmotrů"? Kdo v té době vytvářel a udržoval vědomě neprávní prostředí, tak "aby nás právníci nemohli dohnat"?
Minimální odhad přímých ztrát z nedobytných bankovních úvěrů z doby "bankovního socialismu" je přes pět set miliard. Je podivuhodnou slabostí české politiky a novinařiny, že se k těmto otevřeně kriminálním dobám tak málo vyjadřují. Snad to nebude tím, že velká část dnešních novinářských es patřila v devadesátých letech módně mezi "klausovce". Nebo tím, že sociální demokracie móresy ODS rychle převzala a legitimizovala v opoziční smlouvě.
Stovky miliard korun zmizely. Právo je už na zloděje z dob privatizace krátké. Paměť je nepohodlná. Václav Klaus odešel v trapnosti a po zbytek života bude pokračovat v tom, co dělal celou kariéru v politice - obhajovat svoje "reformy a myšlenky". Žádné neměl, nutno však přiznat, že jeho styl útočné ideologizace jakékoliv diskuze, odmítající fakta, měla šmrnc marketingové geniality. O to podivnější je publikum, které mu to tak dlouho hltalo. Autor si neodpustí připomenout vlastní citát už z roku 1996: "Klaus se stal symbolem české přikrčenosti, která svobodu využila k otevření úst, namísto narovnání ramen". A pravda je venku.
Putin je nejefektivnější prezident.
Rusko se snaží vztyčit!
Kmet Jan Petránek mluvil, místy křičel
Novinář a signatář Charty 77 Jan Petránek byl jedním z přednášejících na debatě Mýty o Rusku, která se konala v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Zde mimo jiné uvedl, že Rusko se jen zoufale brání nátlaku ze Západu a že Putin je ten nejefektivnější prezident, který drží celou zemi pohromadě.
Jan Petránek je legendou české žurnalistiky. Literát, komentátor, disident, novinář a signatář Charty 77 se narodil v roce 1931. Od roku 1951 působil v Československém rozhlase a jeho specializací byla mezinárodní politika.V rámci své práce procestoval Indii, Pákistán, Sovětský svaz, podíval se i do dálného Vietnamu a Číny. Za normalizace byl však kvůli svým proreformním názorům propuštěn a až do roku 1989 pracoval jako topič a jeho synové nesměli na vysokou školu.
Do důchodu odešel v roce 1993, přesto se však novinářské práci stále věnuje. Roku 2012 dostal „Cenu Nadace ČLF K. H. Borovského, Čestnou cenu Opus Vitae za ryzí novinařinu, obdivuhodný rozhled a životní nezmarství“.
Na debatě Mýty o Rusku společně s Petránkem vystoupili i Andor Šándor, Martin Koller či novinář Zdeněk Zbořil a další.
Podle Petránka se Rusko jen „zoufale brání“ a rozhodně není žádným agresorem. USA Petránek považuje za „nečitelného“ ruského nepřítele. „Amerika se vyhýbá, velice zoufale, jakýmkoliv dohodám s Ruskem, protože pro Ameriku Rusko je to poslední velké sousto, které by se ještě dalo spolknout,“ řekl a odkázal se na slova Šándora a Kollera.
„Situace, kdy máte na jedné straně politiku, která by měla být konzistentní s demokratickými a humánními hodnotami, a na druhé straně je to zcela jasně snaha toho druhého dostat na lopatky,“ řekl Petránek a dodal, že ze švédských analýz vyplývá, že to byl právě Putin, komu se podařilo jako jedinému postavit Rusko po ohromných ztrátách za prezidenta Jelcina na nohy. „Můžete Putina nemít rádi, můžete ho mít rádi, ale je to nejefektivnější prezident, který se stará o to, aby se Rusko udrželo pohromadě,“ řekl se smíchem v hlase Petránek a dodal, že to byl vždy Západ, který na Rusko útočil.
„Když Václav Klaus nechal rozkrást naše rodinné stříbro, díky strategické velkorysé pomoci Západu, tak Rusko se snaží dnes vztyčit,“ prohlásil Petránek a odkázal na stránky amerického analytického webu Stratfor, které píší o tom, že už jen kvůli počtu jednotek by nemohlo mít Rusko zájem o výpady na evropské území. Nenávist mezi Ruskem a balkánskými státy je podle něj historicky zakořeněná, není to nic nového.
Následně uvedl, že jediné místo, kam může psát, je týdeník Rozhlas, protože jinde už mu nedovolí šířit svoje názory. „Já mám taky zákaz už do televize, protože odmítám vidět i Rusko černobíle.“ To má podle něj problémy hlavně samo se sebou. „Tato země si zasluhuje aspoň morální podporu v tom, že zachránilo nás,“ podotkl Petránek s tím, že kdyby neexistovalo, vypadá migrační krize úplně odlišně, jelikož Rusko funguje jako hráz dalším migračním cestám. „Rusko samo, i když to těžko může přiznávat, protože říká, že Peking je přátelský, se bojí toho, že bude pohlceno z východu. Ta čínská hrozba není malá, je samozřejmě primárně ekonomická, vůbec ne vojenská, i když před čtyřmi lety si vůbec nikdo nepovšiml, že Čína stavěla vojenské radary tak, že kontrolovala hlavně ruské území,“ řekl Petránek. „Čína se dívá na Rusko jako na malého bratříčka, zatímco Rusko ve vztahu k Číně nemá šanci se příliš ubránit,“ podotkl Petránek. Konec Ruska by pro Evropu znamenal velký problém.
Okomentoval také anexi Krymu, která byla mimo jiné vyprovokována tím, že se tam stavěly centrály FBI, což by pro Rusko představovalo velké nebezpečí, proti kterému se Rusové museli bránit. „Je krajně nutné, aby se v tomto světě vyvažovaly síly,“ řekl s odkazem na Henryho Kissingera a dodal, že „rovnováha sil“ je to jediné, co brání třetí světové válce.
Top 09 proti navýšení pro důchodce - 200,- Kč,
Nikdo z TOP 09 nehlasoval pro zvýšení důchodů od 1.ledna 2017 !!!
Nesouhlas:13. Zdeněk Bezecný, Jan Farský, Petr Gazdík,Leoš Heger, Václav Horáček, Jiří Koubek, Marek Ženíšek, Věra Kovářová, Michal Kučera, Helena Langšádlová, František Laudát, Jaroslav Lobkowicz (Plzeň), Karel Tureček
Nepřihlášeni: 4. Nina Nováková, Stanislav Polčák, Karel Schwarzenberg, František Vácha
Zdržel ise: 3. Jiří Skalický, Anna Putnová,Gabriela Pecková
Omluveni:6. Markéta Adamová, Jitka Chalánková,Daniel Korte, Miroslav Kalousek, Rom Kostřica, Herbert Pavera
Kalousek měl na úplatky kolem církevních restitucí pět miliard a kvůli tomu vznikla Topka! Aktivistka Lenka Procházková řečnila v Plzni
Hostem pravidelné série debat plzeňských Veřejných zájmů byla aktivista a publicistka Lenka Procházková. Hovořila hlavně o restitucích, ale také například o Ukrajině. Třicítka přítomných si vyslechla mnohdy velmi emotivní projev.
„Jsem členem několika občanských iniciativ jako například Nezávislá média, kde se snažíme poněkud suplovat roli našich veřejnoprávních médií, která by měla informovat objektivně, což se neděje. Děláme tiskovky provokativně před budovou rozhlasu či televize, aby to měli novináři blízko. Stejně ale nepřijdou. Maximálně přijede policie,“ řekla na úvod Procházková.
Církev byla bez majetku
Heslo některých politiků „Co bylo ukradeno, musí být vráceno" je podle publicistky zavádějící, „…protože církev de facto žádné majetky neměla. Ani za první republiky. Stále jen majetky spravovala, aby z toho měla nějaké výnosy. Nebyly fakticky její. “ Podle Procházkové je až symbolické, že v den výročí Bílé Hory byly restituce schváleny. „Myslím si, že zákon o církevních restitucích je neplatný, neboť byl schválen za kriminálních okolností. To je naše velká naděje. Pokud by se celý ten zákon zrušil, musel by se pozastavit a mezi tím by se vypracoval nový zákon. Ten bych si pak dovolila navrhnout tematicky, ne paragrafově. Jmenoval by se Odluka státu od církve.“
Spor o katedrálu
Poté zavzpomínala na začátek devadesátých let, na kauzu Svatovítské katedrály: „Toto téma prožívám už od roku 1994, kdy šlo o korunovační katedrálu. U soudu neměla být veřejnost. Novináře z ČTK vyhodili. Mně zabavili magnetofon, naštěstí jsem měla druhý v kapse. Soud trval dvě hodiny. Paní soudkyně měla zjevně jinou kvalifikaci, než na takové procesy. Bylo to jak v padesátých letech. Měla to celé už předepsané a pouze to četla. Ani neuměla moc číst, takže občas místo katolický řekla kategorický a podobně. Nakonec řekla, že tu katedrálu dává církvi. Po těch dvou hodinách jsem během jedné noci přepsala ten její dvouhodinový projev z toho magnetofonu. Pak jsem to odnesla svému kamarádovi právníkovi, který mi vypracoval odvolání na ten blábol. Hrad se nechtěl odvolat.
Kancléř mi říkal, že se nebudou odvolávat, protože pan prezident říkal, že jim ten barák dá. S Johnem Bokem jsme tedy vystoupili v televizi , udělali jsme tiskovku. Kvůli katedrále jsem založila spolek Šalamoun, abychom měli razítko. Protože občany jen tak neposlouchají. Na tiskovce jsme řekli, že pokud se Hrad neodvolá, tak podáme nové trestní oznámení za neplnění povinnosti při správě cizího majetku. Čtyřiadvacet hodin před vypršením lhůty mi zavolal kancléř a říká: My se teda odvoláme, ale nemysli si, že to bude úspěšné, protože to odvolání bude pouze formální. Napadený rozsudek městský soud zrušil.
K čemu byla stvořena „topka“
„Když pak začali chystat zákon o církevních restitucích, tak jsem pochopila, jaký je to tunel. K církvi se nedostane všechno, část se po cestě ztratí. Údajně měl Kalousek pět miliard na to, aby podplatil všechny, aby ten zákon prošel. Kvůli tomu vznikla topka, protože je to nejdůležitější zákon za dvacet let. Nejde tady jen o peníze, ale o pole, majetek, nemovitosti. Jde o to, že přepisujou historii a berou nám důstojnost. Dělají ze sebe oběť. To, že někdo trpěl čtyřicet let? Kdo z nás netrpěl? Dala jsem trestní oznámení na kardinála Duku, protože ten jim s tím pomáhal. Víme, že je to podvod a víme, kdo v tom figuruje.“
Zfanatizovaná média
„Říká se, že tady není cenzura, cenzura má však různé metody. Jiná je cenzura v totalitě, kde existuje úřad a úředníci, kteří dopředu sledují, co má vyjít a co ne. Pak je typ cenzury, kdy se cenzurují sami novináři. Mají autocenzuru. Vyhýbají se různým tématům. Oni si myslí, že šíří pravdu. Je to mnohem horší, než kdyby věděli, že lžou. To už je trochu fanatismus.“
„Denně přečtu až dvě knihy, protože utíkám ke starým autorům jako Čapek. Kde jsou ti umělci a velké osobnosti, kteří musejí vidět, kam to spěje? Jak to, že mlčí? Verbální protest není žádný čin, ale mlčet je zločin. Když politici mluví o Ukrajině, tak mám pocit, že žijí v jiném světě, než my. Že mají ten globus, o kterém mluví pan prezident Zeman. A že ten globus, který vyfasovali, se točí proti času a vrací nás o sto let zpátky. Ta situace je stejná jako před vypuknutím první světové války. V televizi se vám budou smát. Jedna ekonomka mi dle grafů říkala, že tady bude válka do pěti let a že tady bude bojiště. Prý to není možné jinak. Čím více se o té válce mluví, tím více ji přivoláváme. Není však možné to ignorovat. Musíme si uvědomit to, že ten strach je reálnej, definovat ho a pustit ho k mikrofonu, aby spojoval lidi. Aby to nebylo negativní, ale byla to výzva. To by měli dělat intelektuálové, studenti a umělci. Studentů moc na naší straně není, protože zpohodlněli. Nejaktivnější jsou u nás mladí důchodci, kteří mají čas, hodně energie a hodně znalostí.“
Kyjevský Majdan a zvěrstva v Oděse
„Majdan vznikl už minulý rok. Byla to nespokojenost Ukrajinců s tamní vládou. Revoluční pozdvižení, které však bylo zneužito. Všimněte si, kdo z našich politiků na ten Majdan jezdil. Kdo podněcoval tu nespokojenost. Policie se tam chovala pasivně, zatímco jim „demonstranti" řezali hlavy, upalovali je a podobně. Násilí bylo na druhé straně, což byla asi chyba, že policisté více nezasáhli. Pak přišli snajpeři, kteří zabili ke konci února asi padesát lidí. Hned bylo jasné, že to nejsou policisté, ale lidé z řad Pravého sektoru. Krym nebyla žádná anexe. Prostě devadesát procent chtělo patřit Rusku, kam odjakživa patřilo. V Oděse se děly neuvěřitelná zvěrstva. Putina v současnosti pokládám za nejlepšího světového státníka. Je zdrženlivý. Ví, že kdyby tam vtrhl, tak z toho udělají agresi. Ta situace je opravdu napjatá. Který státník by dovolil, aby za jeho hranicemi byly vojska NATO? Jen ta představa bratrovražedné války je hrozná. To, co se stalo v Oděse, se nedá odpustit. Umírají nevinní lidé v ulicích. Občanská válka je to nejhorší co může být, protože rozděluje lidi na několik generací dopředu,“ ukončila svůj dlouhý monolog Lenka Procházková.
Václav Fiala
488 miliard za rok do ciziny. Německo doženeme za 100 let, pokud vůbec, sdělila docentka Švihlíková a odsoudila, kam se dostalo naše hospodářství
Pokud by růst životní úrovně pokračoval stejným tempem jako doposud, k Německu se přiblížíme za sto let anebo nikdy. Zahraničí nás vysává, ročně odcházelo z Česka okolo 500 miliard korun zisků a naše mzdy patří v Evropské unii vůbec k těm nejnižším. Až tak tvrdá kritika českého hospodářství zazněla z úst ekonomky Ilony Švihlíkové při prezentaci její nové publikace v ostravském Knihcentru. Zmíněné dílo s názvem „Jak jsme se stali kolonií“ mapuje vývoj české ekonomiky od takzvané transformace v 90. letech minulého století až po současnost.
„Já se především zabývám ve své poslední knížce tím, jak jsme se vůbec ocitli v tom stavu závislé ekonomiky a co se s tím dá dělat. Už tehdy, po roce 1989, měly velký vliv nadnárodní korporace a my jsme se zařadili do světové ekonomiky jako země s levnou pracovní silou, a to se s námi táhne až dodnes. Kupónová privatizace nebyla tehdy ničím jiným než výprodejem národního bohatství pod cenou. Modernizace ekonomiky probíhala velmi pomalu a došlo také ke známému podcenění právního rámce privatizace a otevření prostoru pro mnohdy až triviální chování. Přitom jsme promarnili opravdu velmi dobré startovací podmínky, kdy jsme byli například mnohem méně zadlužení v zahraničí než Maďaři nebo Poláci,“ zahájila besedu Ilona Švihlíková.
Banky nejsou v českých rukou a odliv kapitálu pokračuje
Za další zásadní chyby pak označila renomovaná pedagožka a ekonomická expertka výprodej bankovního sektoru, kdy okolo 97 procent aktiv z finančních ústavů se ocitlo v zahraničních rukou. Přitom prodej například velmi stabilní České spořitelny se odehrál za dost podhodnocenou sumu. Zachránit stav ekonomiky měli zahraniční investoři, ale tato očekávání se naplnila jen do dost omezené míry. Cesta formou neoliberální politiky (nezasahování státu do ekonomiky – „neviditelná ruka trhu“) tedy prakticky selhala.
V současné době je podle docentky Švihlíkové velkým nešvarem odliv zisků z České republiky, protože v ní působí mnoho zahraničních firem. V roce 2014 to kupříkladu činilo 488 miliard korun. „O tom se začalo mluvit až v poslední době, dříve to nikomu nechybělo, i když se uvažovalo v minulých letech i o snižování příspěvků postiženým, o krácení důchodů a podobně. Česká ekonomika totiž nevytváří vyšší přidanou hodnotu, a přestože to zní hodně nelichotivě, jsme opravdu montovnou pro zahraniční společnosti, což se pak samozřejmě projevuje i na výši mezd. Jsme takzvaným příjemcem ceny, to znamená, že ji určuje vedení cizích firem, jež provozují u nás své dceřiné společnosti. My ty podmínky musíme bohužel akceptovat, i když výkon bývá v rozporu s ohodnocením,“ vysvětlovala ekonomická expertka s tím, že někdy ještě mateřské firmy si vytahují finance ze svých poboček i fingovanými IT pracemi nebo fiktivními konzultačními a vzdělávacími činnostmi.
„Je také obrovský rozdíl mezi tím, co si v České republice vyprodukujeme a co z toho si tu můžeme nechat, tedy mezi hrubým domácím produktem a hrubým národním důchodem. Opravdu hodně nám toho utíká ven, což vyplývá i z mezinárodního srovnání.
Zahraničí nás každý rok vysává víc a víc. Pak nám chybějí zdroje na mzdy i investice. Dále máme nespravedlivý daňový systém, který je založen na zdaňování zaměstnanců a jehož základním pilířem je výběr DPH. Takový model ekonomiky, který je založen na levné práci, nízké přidané hodnotě a odlivu zisků je dále neudržitelný, o tom se ale začíná mluvit až nyní a s velkým zpožděním. Pokud by se to nezměnilo, zůstali bychom definitivně na ekonomické
periférii,“ upřesnila ještě Ilona Švihlíková.
Jsme jedněmi z nejhůře placených zaměstnanců v rámci Evropy
V České republice se pracuje hodně, ale za velmi nízké mzdy a máme zde také ve srovnání s ostatními zeměmi velký počet OSVČ. V tabulce 28 evropských zemí jsme ve výši dosažených mezd obsadili až 22. místo, konstatovala dále v průběhu besedy ekonomka Švihlíková. Podle ní máme zhruba třetinové mzdy a čtyřicetiprocentní koupěschopnost oproti Německu, i když česká produktivita práce je vůči našim západním sousedům asi na dvou třetinách.
„Odboráři z ČMKOS vypočítali, že takovým tempem růstu mezd bychom Němce dohnali za 100 let anebo vůbec. Oproti tomu Slovensko se začalo vyspělejším zemím už více přibližovat. Za minulých vlád jsme často slýchávali, že chudoba není u nás aktuální téma, jenže těch lidí, kteří jsou jen těsně nad ní, je v Česku strašně moc. Potom stačí i nějaký menší neočekávaný výdaj, třeba nemoc nebo náročnější oprava, a už do ní spadnou,“ doplnila ještě.
Nejhůře jsou prý na tom v Česku samoživitelky a seniorky. Chybí také sociální bydlení, na které se začíná myslet až v současné době. Tato nepříznivá situace podle Švihlíkové gradovala zejména za minulých pravicových vlád, které měly postupně rozkládat i státní správu, což se projevovalo i na snižování funkčnosti různých institucí, jako Úřadů práce, registrace vozidel a podobně. „Řádily“ zde různé skupiny soukromých osob, jež vysávaly státní finance, a vláda nechala veřejnost na holičkách. Kvetly korupce, lichva a exekuce.
„Téměř každý se musel obávat toho, jestli mu náhodou někdo nezaklepe na dveře za to, že před 20 lety zapomněl jednou zaplatit za popelnici a nedostane pak horentní pokutu, to se prostě v civilizovaných zemí nestává,“ vysvětlovala politoložka. Ta ale není velkým příznivcem ani současného trendu – devalvace koruny a našeho pokračujícího vývozu levné práce, což označuje za návrat do 90. let.
Musíme si umět sami pomoci, politici jsou prý zbabělci
Česká veřejnost se dívá na vleklé a závažné ekonomické problémy jako nezúčastněný divák, myslí si, že s tím nejde nic udělat, a hledá spasitele, jenže nikdo to za ně nevyřeší, domnívá se Ilona Švihlíková. Nelze se prý také spoléhat na naše politické elity, které neutěšený stav hospodářství moc netrápí a jejichž dominantní vlastností má být zbabělost.
„Před těmi 25 lety se nejen zničily dobré základy české ekonomiky, avšak také sociální kapitál. Jinými slovy, lidé si přestali pomáhat a začali si strašně nedůvěřovat. Chybí společenská spolupráce jako jinde ve světě,“ zamýšlela se ekonomka. Nápravu pak vidí především v konkrétním definování našich národních zájmů, vytvoření nového hospodářského modelu, podpoře vlastních ekonomických struktur, zejména lokální ekonomiky, a ve větším zapojení veřejnosti do všech změn, které jsou nyní nezbytně nutné. Příkladem by nám mělo být naše Národní obrození a zápal i chytrost T. G. Masaryka.
Horké jaro zažívá letos Brno. Nejenže se mu rozpadla městská vláda, nyní ještě reálně hrozí, že do ulic vyjdou i váleční veteráni. Vadí jim sliby nyní už zdá se bývalého vedení města pozvat do Brna tzv. sudetoněmecký landsmanšaft na jejich tradiční sjezd. Ve hře jsou i další projevy jejich občanské nespokojenosti.
Jak se nám podařilo zjistit, váleční veteráni z brněnského městského výboru Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) se kvůli pořádání sjezdu tzv. Sudeťáků (na kterých opakovaně zaznívají mimo jiné požadavky na vrácení majetku zabaveného kvůli vlastizradě na své vlasti, Československu, po roce 1945, na základě retribučních zákonů) obrátili i na prezidenta Miloše Zemana a na premiéra Bohuslava Sobotku, aby jim pomohli zabránit pořádání srazu odsunutých Němců pod Špilberkem.
„Toto prohlášení jistě nemůže ponechat v klidu žádného vlastenecky cítícího Čecha,“ sdělil předseda historicko-dokumentační komise a člen brněnských válečných veteránů Jan Jandl.
„Jsme přesvědčeni, že by se jednalo o hrubé pošlapání odkazu našich otců a dědů, kteří bojovali a umírali za naši svobodu na všech frontách a v domácím odboji a kteří po skončení války při odsunu Němců jen realizovali rozhodnutí vítězných mocností a umožnili tak sudetským Němcům návrat do jejich staré vlasti, tak jak to požadovali,“ tvrdí předseda brněnských válečných veteránů Zdeněk Bašta. Bašta také připomněl už v roce 1938 halasně provolávané heslo sudetských Němců „Heim ins Reich“ – tedy „Domů, do Říše“.
„Nezaznamenali jsme ani dosud žádnou snahu odškodnit občany Československé republiky, kteří byli doslova vyhnáni ze svých domovů a mnohdy zachraňovali jen holé životy. Proto je nutné neustále připomínat pravdu o historii, o tom, kdo rozpoutal válku a kdo byl napaden a kdo je povinen nést důsledky svého počínání,“ uvádí se ve výzvě brněnských válečných veteránů prezidentovi a premiérovi.
Ještě radikálnější než samotní Brňané jsou přitom váleční veteráni z blízkých Boskovic, které si za války také vytrpěly své od speciálních trestních komand SS (dokonce pod osobním vedením válečného zločince Rakušana Otto Skorzenyho, pozn. red.). „Připojujeme se k výzvě našich brněnských bratrů a sester a odsuzujeme přípravy sudeťáckého sjezdu v Brně i pozvání praporečníka Sudeťáků Posselta brněnskými politiky do Brna. Připojíme se k jakýmkoli veřejným akcím, které budou protestovat proti tomuto konání v Brně,“ varuje Jiří Jaroš, předseda této nejen v rámci ČSBS vlivné okresní organizace. „Vláda a orgány České republiky, stejně jako magistrát Brna namísto paktování se Sudeťáky musí konečně skoncovat s tímto hanebným a neudržitelným stavem. Pokud toto bude pokračovat, odbojáři by měli celostátně vyzvat občany nevolit ty politické strany a hnutí, které tento hanebný stav produkují,“ upozornil Jaroš na blížící se sérii voleb.
Nyní už bývalé vedení města se nezříkalo občasné podpory sudetských Němců. Vyplynulo to i z podpory při výročí – sudetoněmeckou propagandou hojně zneužívaného – odsunu brněnských Němců do Rakouska, tzv. pochodu smrti. Tehdejší vedení města v čele s primátorem Petrem Vokřálem z ANO schválilo před rokem rezoluci Deklarace smíření a společné budoucnosti. „… Město Brno lituje odsunu německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce, kdy při pochodu z Brna do Rakouska zemřelo téměř 1700 lidí. Vyjadřujeme přání, aby všechny minulé křivdy mohly být odpuštěny a nezatěžovali jsme se minulostí…,“ uvádí se mimo jiné v preambuli.
Už tehdy proti Deklaraci protestovali jak váleční veteráni, tak řada historiků, jak o tom mimo jiné informovaly ParlamentníListy.cz. Vadil jim nejen popis událostí z konce května 1945, ale zejména počty údajných obětí. „Rozhodně jsem si nevšiml těch desítek mrtvol Němců, které jsme měli po cestě překračovat. A to jsem šel v procesí jako jeden z posledních,“ vzpomínal už před třemi roky Radovan Poděl z Brna, který se odsunu Němců zúčastnil jako strážný Národní gardy. Současné popisy události jsou podle něj hrubě zveličené a překroucené. „Po nikom se nestřílelo. Němci, kteří zemřeli, se nakazili tyfem od lidí ze zajateckého tábora. Přitom jim Rusové nabízeli odvoz na hranice. Oni se ale zatvrdili, že stanoviště u tábora neopustí. Záležitost se překrucuje proto, že příbuzní si myslí, že se jim díky tomu podaří dostat k rodinnému majetku,“ prohlásil už před třemi lety v roce 1945 teprve 18letý Brňan.
Schopný prodavač
Šéf přijímá nového prodavače, s tím, že jej vezme na zkušební
dobu,aby viděl, jak se osvědčí.
Po zavírací hodině si jej zavolá do kanceláře.
"Tak kolik jste dnes měl zákazníků?"
"Jednoho, šéfe."
"Cože!? Jednoho? Naši prodavači udělají průměrně šedesát
až sedmdesát zákazníků denně!
Co jste celý den dělal!? A kolik jste vlastně utržil?"
"Tři sta osmdesát tisíc dolarů."
"Tři sta osmdesát tisíc? Proboha, co jste prodal?"
"No, první jsem prodal malinký háček na ryby.
Pak jsem zákazníka přesvědčil, že by si mohl vzít ještě i střední a velký háček.
Pak jsem ho přesvědčil, že by si měl vzít i nějaký vlasec a k němu jsem
mu prodal tři pruty- malý, střední a veliký.
Dal jsem se s ním do řeči, zeptal jsem se, kde bude rybařit.
Povídal, že na mysu, dvacet mil na sever.
Tak jsem mu prodal ještě pořádnou větrovku, nepromokavé
kalhoty a gumáky, protože tam dost fouká.
Přesvědčil jsem ho, že na pobřeží neberou, tak jsme šli vybrat motorový člun.
Pak jsem se ho zeptal, co má za auto a vylezlo z něj, že dost malé,
člun by na něm nemohl odvézt.Tak jsem mu prodal ještě přívěs."
"A tohle všechno jste prodal člověku, který si přišel koupit
jediný háček na ryby!?"
"Ne. On původně přišel koupit vložky pro svoji ženu.
Tak jsem mu navrhnul, že když si teda o víkendu nezašuká,
že by si mohl zajít aspoň na ryby."
KDYŽ SE VELIKÉ ČERNÉ HOVNO
MŮŽE PROCHÁZET PO SÍDLE PRESIDENTA,
ASI NENÍ PROBLÉM, ABY SI ARAB
S KUFREM PLNÝM DOLARŮ
ODNESL KORUNOVAČNÍ KLENOTY.
KAŽDÉMU V TÉTO ZEMI JE JASNÉ, ŽE KDYBY VYLEZL NA STŘECHU BÍLÉHO DOMU, ZBÝVALO BY MU MAX. PĚT VTEŘIN ŽIVOTA.
CO JE TO ZA ARMÁDU ( PŘÍŽÍVNÍKŮ) , KTERÁ NEDOKÁŽE OCHRÁNIT ANI SVÉHO VRCHNÍHO VELITELE ?
VŽDYŤ OD TÉ DOBY , CO SI NAPOSLEDY VYSTŘELILA, - (NA BÍLÉ HOŘE) - UŽ SE MOHLA NĚCO KONEČNĚ NAUČIT.
Válka hovnařů -publicista Ondřej Neff:
Dovede si někdo představit, že by nějaká skupina Stohoven vylezla na střechu Bílého domu a vyměnila vlajku s hvězdami a pruhy za červené trenýrky? Nebo že by vylezli falešní kominíci na Kreml nebo na Elysejský palác? Ponechme stranou, zda jde o trestný čin, podle prvních ozvěn z právních kruhů jsou odhady o dvou rocích natvrdo pouhým mýtem, jelikož, jak se u nás hezky říká, na podobné počínání není pamatováno v legislativě, a tudíž co není zákonem zakázáno, je povoleno.
Takže můžete si zřejmě – podle prvních právních ohlasů, sundavat a vyvěšovat na prezidentské střeše cokoli. Jiná věc je, zda je správné konat cokoli, na co nepamatuje legislativa. Prezidentská standarta je symbol státnosti, ať už na tom Hradě sedí kdokoli.
Navíc, Miloše Zemana nedosadily ani ruské ani německé ani žádné jiné tanky, řádně ho zvolili občané a že s ním část veřejnosti nesouhlasí a jeho politiku odsuzuje, neznamená, že kritika nemá mít nějaké meze. Jsou to přinejmenším meze slušnosti a důstojnosti. Taky se nepůjdu vymočit do Svatovítské katedrály, protože mi není Dominik Duka po chuti. Čin skupiny Sto hoven – a od tohoto dne jsou pro mne vskutku hovnaři, přestože dobře vím, že se jmenují Ztohoven – mě pobouřil a zásadně ho odsuzuji.
Pište si a malujte si a říkejte o Miloši Zemanovi, co chcete, ale na symboliku státu nesahejte. Hnusné bylo i házení vajec na Zemana– a na jeho hosty, prezidenty sousedních států. Difamace prezidentské standarty spadají do stejné kategorie opovržené hodnosti. Budiž, o tomto se můžeme bavit dokola a už mě uši brní od žvástů o svobodě projevu, které se ode dneška budou v médiích probírat. Moje názory a jiné názory a vůbec žádné názory ale nejsou podstatné, protože to jsou jenom řeči. Co nejsou řeči, to jsou fakta.
Faktem je, že se k prezidentovi Václavu Klausovi dostal muž s pistolí v ruce a nasypal to do něj z bezprostřední blízkosti. Prezidentova ochranka si ani neškrtla a je z hlediska ochrany hlavy státu úplně jedno, zdali šlo o čtyřiačtyřicítku Magnum Desert Eagle a nebo o špuntovku. Faktem ale je, že už dva roky před tím ekologističtí extrémisté rajtovali po střeše Strakovy akademie, aniž jim v tom byly schopny bezpečnostní orgány zabránit. Mělo to být varování. Mělo to být upozornění, že s ochranou státních činitelů to není zcela v pořádku. Měla následovat de-bordelizace, de- kocourkizace, zkrá ;tka, měla následovat profe sionalizace bezpečno stního systému.
Místo toho se stalo, že se hovnaři dostali v převlečení za kominíky až na střechu – se zavazadlem, ty obrovité trenýrky museli mít v nějakém batohu – a kutili tam dostatečně dlouho, aniž si jich kdo všiml. Hrad má vojenskou ostrahu a jistě má i další vrstvy ostrahy. Těmto lidem není neznámo, že je Evropa ve válce nestandardního typu. V ní se nebude bojovat tanky a letadly, ale bojuje se propagandou, infiltrací a terorem. Navíc i současná imigrační krize není nic jiného než mohutná a zatím vítězná ofenzíva této nestandardní války.
Miloš Zeman je snad jediná hlava evropského státu, která v tomto konfliktu zastává naprosto jasné a čitelné stanovisko. Nemusíte být bezpečnostní analytik, abyste došli k závěru, že Miloš Zeman je muž zásadně ohrožený na životě. A jaká jsou fakta?
Jeho ochrana připustí, aby se hovnaři špacírovali po střeše Hradu s batohem na zádech a kutili tam cosi. Když ti falešní kominíci jsou hovnaři, co musí být ti, kdo jim měli jejich kutění zatrhnout?
Toto je povinnost přečíst a rozeslat dál co nejvíce lidem, lépe to totiž nemohl pan Neff napsat a vyjádřit.
Židovka Angela Merkelová
Video: Projev kancléřky Angely Merkelové v izraelském parlamentu (paní Merkelová hovoří hebrejsky):
"Děkuji všem poslancům za to, že dnes k vám můžu hovořit ve svém rodném jazyku."
***
Mnozí zapomínají, že Angela Merkelová nemá jen otce, ale i matku, polskou Židovku Herlind Jentzschovou. A protože se v Izraeli dědí židovství po matce, neměla žádný problém zařídit si židovský pas.
Nejmocnější žena světa s izraelským pasem na vrcholu Spolkové Republiky Německo – jen to ne!
článek z New World Order Opposition
***
Že je Angela Merkel po prarodičích polská židovka, tak to mě nikdy nenapadlo. Až dneska ráno jsem četla článek, který mě překvapil. Moje maminka by nad mým údivem řekla „svatá ty prostoto!“ Ale maminka měla pro „židovskou otázku“, jak sama nazývala předmět svého celoživotního studia, cit i vědomosti. A tak by brzy poznala skutečnost.
Moje maminka Židy obdivovala - ten jejich intelekt. Čím víc je studovala, tím víc litovala, že nemáme do žádného dohledatelného kolena v rodině s nimi nic společného, ani žádného židovského vzdáleného příbuzného. Jako na potvoru ne. A tak studovala, obdivovala, litovala.
Moje maminka byla ale také vzdělaná a přemýšlivá výtvarnice a já si vůbec nejsem jistá, jestli by paní Merkelovou obdivovala stejně jako jiné židovské intelektuály, spisovatele a umělce. Ona maminka jaksi za tu „uměleckou hranici“ ve svém obdivu dál nešla a v mnohých případech v jejím hlase zazněla i značná nevole.
Pokud následující článek z New World Order Opposition není jen manipulativní informace, tak mnoho věcí v chování paní Merkelové by bylo objasněné, že.
(Jinak ty fakta o polských předcích si lehce vyguglíte.)
Židovka Angela Merkelová a německé ponorky pro Izrael
Málo lidem je zřejmě známý fakt, že dlouholetá německá kancléřka je židovského původu, díky čemuž je v současné době Německo nezpochybnitelným podporovatelem Izraele, kterému dodává jako splátku za 2. sv. válku ponorky schopné nést jaderné zbraně. Díky závazkům ke svému původu také dostala řadu předních židovských vyznamenání a je mimo jiné účastnicí setkání Bilderbergu.
7mi minutové video z r. 2008.
PROČ ČSSD ČESTNĚ NEPŘIZNÁ,
ŽE PENÍZE NEMÁ, ŽE JE PROHÝŘILA!
ČSSD dává lidem příklad,
jak nerespektovat soudy
Vláda Slezské republiky odsuzuje postup ČSSD
Vládní strana ČSSD svým postojem vůči rozhodnutí soudu uhradit právníkovi Altnerovi více než 300 miliónů korun, dává jasně najevo, že nerepsektuje zákony a ignoruje soudí rozhodnutí. Obstrukcemi hledá cestu jak co nejdéle oddálit vyplacení dlužné částky. ČSSD, která stála při zrodu zákonů, které ožebračují statisíce lidí České republiky, sama nemíní tyto zákony dodržovat. "Postup ČSSD je výsměchem všem slušným lidem a všem těm, které ČSSD, schvalováním různých protilidových zákonů, dostala do tíživých životních situací," uvedl na dnešním zasedání slezské vlády prezident Slezské republiky Ludvík Zifčák a dodal. "ČSSD se chová jako církev, která káže vodu a sama přitom pije víno". Slezská vláda vyzvala občany České republiky k protestům proti postupu ČSSD, která pohrdá zákony, které sama navrhla a přijala.
Vidím zemi zaslíbenou, pivní pěnou obklopenou, parchantama rozkradenou ! "Staré pověsti české" za 500 let...
Vidím zemi zaslíbenou, pivní pěnou obklopenou, parchantama rozkradenou ! "Staré pověsti české" za 500 let... Malá dcerka v Etiopii, v roce 2514, se ptá svého otce : " Tati, dneska jsem zaslechla, že prý kdysi žili v nějakých Čechách nějací Češi, slyšels o tom něco ? " " Samozřejmě, maličká, prý právě podle nich se dnes říká : " Ty seš blbej jako Čech ! " " Aha, a kde ty Čechy byly ? " " No, to se přesně neví, ale snad někde ve střední Evropě. " " A to vážně byli tak kolosálně blbí ? " " Asi ano, prcku. Podle pověstí si prý rozprodali a vykradli vlastní zemi, jejich vláda nechala lidi umírat, protože náklady na léčení si nemohl slušný člověk dovolit a pokud ano, brzy velmi zadlužený zemřel hladem, protože lichvářství bylo tou jejich vládou posvěceno na dobrý byznys. Za vrcholné představitele si postupně volili kdejakého lumpa, jeden prezident dokonce pustil lumpy a darebáky ještě dříve, než je stihli potrestat a zabavit jim všechno, co nakradli. Ti Češi si zlikvidovali zemědělství a průmysl a tím vzali lidem práci. Prodávali si jedovatý alkohol, dováželi a draze prodávali odporné a nezdravé potraviny z jiných zemí jen proto, že byly levné a dalo se na nich zbohatnout. Kdo se bránil útočníkovi, toho zavřeli a útočník byl ponechán na svobodě a ještě odškodněn. Vyživovali si z vlastní kapsy cikány, komedianty, jiné darebáky a stali se poskoky cizích mocností. Dokonce i zákony dělali takové, aby vyvolení mohli beztrestně krást a prostí lidé to spláceli z obrovských nesmyslných daní. Ale nejspíš to jsou jenom povídačky, tomu se prostě nedá věřit To se jenom tak říká, víš, protože podle výpočtů našich vědců tak blbý nikdo ani být nemůže. " Jen snad ti Češi
Altner chce poslat peníze od ČSSD na švýcarské konto
Advokát Zdeněk Altner předal v pátek ČSSD prostřednictvím svého právního zástupce výzvu, kam chce poslat 338 miliónů, které vysoudil v kauze Lidového domu. Konto, kam by měli soc. dem. sumu poslat, je ve Švýcarsku.
To utvrdilo sociální demokraty v jejich rozhodnutí, že peníze Altnerovi do verdiktu Nejvyššího soudu, na který se obrátila strana se žádostí o odklad vykonavatelnosti soudního rozhodnutí, nezaplatí. [celá zpráva]
Vedení ČSSD trvá na tom, že nejdříve chtějí uspokojit Altnerovy věřitele, mezi kterými jsou i velké státní organizace, např. finanční úřady či VZP. Je přesvědčeno o tom, že není možné, aby vznikly dluhy u státu. Mají obavu, že v případě, že strana vyhraje u Nejvyššího soudu, by jejich peníze mohly skončit někde jinde. Podle nich jim za pravdu dává právě výzva, kterou od Altnerova právníka Václava Veselého dostali.
Altner dluží úřadům i soudu
Altner čelí podle informací Práva do tohoto čtvrtka sedmnácti exekucím v celkové výši 15 752 155 korun. Všechny tyto zatím známé exekuční příkazy byly vydány až po rozsudku pražského městského soudu, který padl 31. března. Poslední na 240 895 korun byl vydán 13. dubna ve prospěch věřitele, kterým je Městský soud v Praze.
Největší částku – 5 933 607 korun – má zaplatit pražskému advokátovi Janu Vondráčkovi.
Dalším největším věřitelem je Finanční úřad pro Středočeský kraj, který má dostat na základě jednoho příkazu 5 951 645 korun, druhý příkaz pak obsahuje částku 297 tisíc korun.
Další dva exekuční příkazy na 1 519 666,42 a na 745 004 korun vydal Finanční úřad pro Ústecký kraj.
Ministryně Marksová vůbec neřeší armádu nezaměstnaných Cikánů, kteří se válí na dávkách. My máme řešení, ale vláda nám ho blokuje, zlobí se senátor Zeman
ROZHOVOR Senátor ODS Jaroslav Zeman se zlobí, že vládní koalice již dva roky blokuje v Poslanecké sněmovně zákon o veřejné službě, který měl napomoci tomu, aby dlouhodobě nezaměstnaní neztratili pracovní návyky a když už dostávají sociální dávky, aby odvedli nějakou práci. „Paní ministryně Marksová řeší kde co, ale na problém nezaměstnaných Romů, Cikánů nešáhne a nechá je klidně dál válet a pobírat sociální dávky,“ říká Zeman. Paradoxní je, že návrh zákona je ze Senátu, kde ho podpořila většina sociálních demokratů.
Senát již před časem schválil váš návrh zákona o veřejné službě a poslal ho do Poslanecké sněmovny jako senátní návrh. Můžete připomenout ty základní principy, v čem ten zákon spočívá?
Je zde armáda nepřizpůsobivých občanů, Cikánů. Ti se většinou či z velké části válí na dávkách a nechodí dělat, neodvádí vůbec nic pro stát. A základní princip je v tom, že veřejná služba by měla ty lidi motivovat, aby aspoň dvacet či třicet hodin měsíčně šli něco dělat. Vstát z postele či gauče, sebrat koště a třeba aspoň zametat. Je potřeba, aby aspoň něco dělali a jejich malé děti viděly, že jejich rodiče musí vstát, jít do práce, a ne že se válí doma na sociálních dávkách. Takhle to povalečství a žití na sociálních dávkách akorát přechází z generace na generaci a stalo se z toho jakési jejich „řemeslo“, které se dědí z otce na syna a z matky na dceru.
Za tu práci by dostávali odměnu. Musíme si uvědomit, že oni neplatí sociální a zdravotní, ale služby od státu ve zdravotnictví a podobně čerpají. Dále dostávají další doplatky, příspěvky na bydlení, na děti a tak dále. Podle odhadů nás jeden nezaměstnaný v průměru stojí deset až 15 tisíc korun měsíčně. Někdo z těch, kteří toto nevědí, namítají, proč by neměli dostat za veřejnou službu daleko víc, ale oni už teď dostávají dost peněz a nedělají vůbec nic. A pracovat dvacet či třicet hodin měsíčně je nezabije. Normální lidi dělají 160 či 170 hodin za měsíc.
V čem je změna?
Původně veřejná služba byla nastavena tak, že ten, kdo vykonával veřejnou službu, navýšily se mu sociální dávky. V době, kdy byl ministrem práce Jaromír Drábek, tak se veřejná služba změnila tím způsobem, že po dvou nebo třech měsících ten, kdo nezačal vykonávat veřejnou službu, byl vyřazen ze systému poskytování dávek, takže vůbec nedostával dávky v hmotné nouzi. Bylo to sankční opatření. Ústavní soud toto shodil, protože říkal, že jde o donucování k tomu, že lidé musí pracovat.
Náš senátní návrh vrací fungování veřejné služby tam, jak to fungovalo před rokem 2012. To znamená, že každý člověk, který se dostane do nějaké finanční nouze, má půl roku na to, aby si našel zaměstnání, a dostává peníze ve výši životního minima. Po dalším půl roce je ta finanční částka snížena na existenční minimum, a nebo ten nezaměstnaný začne vykonávat veřejnou službu a ta dávka od státu mu zůstává ve výši životního minima, čili se mu nesníží. Takže člověk, když bude vykonávat veřejnou službu, nemusí spadnout na existenční minimum. A jedná se o dvacet či třicet hodin v měsíci a dle počtu hodin, které si zvolí, se ta dávka navyšuje.
Existenční minimum je zhruba 2200 korun měsíčně a životní minimum je kolem tří tisíc a pokud osoba žije sama, je to 3400 korun. Ale musíme si uvědomit, že ti lidé navíc dostávají příspěvky na bydlení, doplatky na bydlení a jednorázové sociální dávky či také přídavky na děti.
Psali jsme:
- V jaké fázi legislativního procesu ten návrh nyní je?
V Senátu byl ten zákon schválen prakticky jednohlasně, protože je nás tu mnoho starostů, místostarostů, zastupitelů a lidí z normálního života. Bohužel v Poslanecké sněmovně se to už dva roky zablokovalo. Prošlo to prvním čtením, sociálním výborem, který to schválil, ale na druhé čtení stále čekáme. Stanovisko vlády k návrhu zákona bylo neutrální. Už jsme byli čtyřicetkrát povoláni do sněmovny, že to přijde na plénum. Bohužel současná vládní garnitura má asi úplně jiné priority a toto nechce řešit. Takže vláda na jedné straně dokázala přitvrdit vůči živnostníkům, kteří ten stát skoro nic nestojí. Ale armáda nezaměstnaných stojí ročně 20, 30, 40 miliard, ale to nikomu z vlády asi nevadí. Takže ten kdo pracuje, ten jim vadí, a ten kdo nepracuje, je podle nich výbornej. Toho nechají v klidu žít, pobírat dávky a flákat se dál.
Navíc k tomu senátnímu návrhu už byly předloženy pozměňovací návrhy za ČSSD, které by měly tu dávku ještě zvýšit, pokud by člověk veřejnou službu vykonával. Takže by to nebylo o 600 či 800 korun, jak navrhujeme v našem senátním návrhu, ale aby se zvýšila ještě mnohem víc a aby dosahovala až minimální mzdy, tedy 9900 korun. Takže v podstatě by veřejnou službu chtěli povýšit na úroveň mzdy. To je ale nesmysl, protože buď člověk řádně pracuje a je zaměstnán, a nebo bere dávky od státu a přitom vykonává veřejnou službu, aby nespadl z životního minima na existenční minimum. Účelem je, aby ten člověk úplně neztratil pracovní návyky.
Psali jsme:
- S kým jste o tom jednali? Určitě jste za to museli nějak lobbovat...
No, je to tak, že všichni všechno slíbí. Všichni na to kývou, ale v reálu pro to nikdo nic neudělá. Mluvil jsem o tom i s ministryní práce a sociálních věcí ministryní Marksovou i při její loňské návštěvě mého regionu, Jablonecka, ale od té doby se nic nestalo. Vláda to prostě nezařadí na program, nebo se to zařadí, ale pak se na to stejně nedostane. Pořád se to posouvá. Kolega, s kterým jsme to prezentovali, už dávno není v Senátu.
Paní ministryně Marksová řeší kde co, ale na problém nezaměstnaných Romů, Cikánů nesáhne a nechá je klidně dál válet a pobírat sociální dávky. Oni dostávají dávky bez ohledu na to, jestli se nějakým způsobem snaží si najít práci, nebo ne.
Proč si myslíte, že to takhle už dva roky blokují? To už asi není náhoda...
Zřejmě spoléhají na to, že romská komunita přijde masově k volbám a že jim nahází své hlasy. Nevím, jestli je od nich dobré na to spoléhat...
TAK SE VYDĚLÁVAJÍ PENÍZE !
Město Brno poskytlo finanční dar 300 000 .- Kč neziskovéorganizaci NESEHNUTÍ.
Tento dar je určený pro konkrétní pomoc do ukrajinského Charkova
Kontrérní pomoc spočívá v humanitární dodávce kojenecké vody: Jak -takto.
Finanční dar pro Nesehnutí ve výši 300.000,- Kč bude využit podleschváleného rozpočtu taktoPřípravaprojektu ...................................................... 51.250,- Kč
Personální náklady na pracovníky hnutí .... 45.000,- Kč
Pořízení kojeneckých vod . .........................12.221,- Kč
Doprava, ubytování, stravné .................... 126.800,- Kč
Mediální propagace, webové stránky, sociální sítě.. . 64.729,- Kč
sečteno .........300.000,-Kč
"Přesné náklady městu samozřejmě doložíme, chceme, abyvše bylo maximálně transparentní," ujistila koordinátorka akce paníChalupská - Hollanová z Nesehnutí. Charkované se na pomoc z Brna mohou těšitnejpozději na podzim. Jak nám koordinátorka akce přiznala, pan náměstekprimátora Brna se do ukrajinské metropole také moc těší. Jedno balenívody chce totiž místní samosprávě předat osobně brněnský náměstek Hollanz hnutí Žít Brno.
Takže srozumitelně přeloženo:
- 51.250.- Kč spadnou do rukou lidí kolem hnutíNesehnutí, kteří horko těžko vymyslí trasu převozu (možná nakoupí i mapy)a hypermarket kde koupit 1111 igelitových flašek s kojeneckou vodou) a spomocí pana náměstka Hollana udělají jmenný seznam doprovodu.
- 45.000.- Kč -padne na "mzdy" lidí z hnutíNESEHNUTÍ, kteří nemají jiné zaměstnání a žijí s takto povedených akcíjako je tato HUMANITÁRNÍ POMOC PRO CHARKOV,
- 12.221.- Kč tj. jen 4% z celkové částky na akci (300.000.-)padne na vlastní humanitární dar - kojeneckou vodu
- 126.800.-Kč je částka za kterou si udělá vybranáskupina (doprovod daru) výlet do Charkova. Jen není ještě jasné jestli snáklaďákem s vodou pojede 1 či více doprovodných osobních automobilů a jakluxusní značky se zvolí. Totiž čím více padne na auta tím méně zbude najakostní hotely a jídelní lístek doprovodu
- 64.729.- Kč si opět rozebere hnutí NESEHNUTÍnebo jejich příznivci, kteří natisknou pár letáčků, zřídí jedny www.stránkya napíší 2 články do novin či příspěvek do rádia.
Takse přece dělají humanitární akce. Musí se ale vědět jak na to. A hlavnědávejte,v Brně i jinde pilně svoje peníze na tzv. humanitu, aby podobné darmožráčské neziskovky mohly na nás parazitovat i nadále !
Dramatický sled událostí z posledních dnů nabral ještě divočejší průběh v posledních hodinách, kdy Bohuslav Sobotka zůstal jako osamělý rytíř na bojišti obklopený hordou kumpánů, kteří mají úplně jiný názor a touží po krvi, bez ohledu na lid, vlast a národní zájmy. Jak děsivá eskalace událostí se tu před námi rozvíjí, to si nyní zkusíme velmi rychle zanalyzovat a vyvodit si z toho případné důsledky, které se budou týkat v nejbližších týdnech a měsících každého z nás.
Bílému domu se povedl tento uplynulý týden majstrštyk. Pomocí vyhrožování a vydírání díky záznamům NSA z odposlechů evropských politiků, se podařilo získat potřebné hlasy a překvapivě zvolit evropským prezidentem extrémního válečného polského jestřába Donalda Tuska, těžce pro-americky orientovaného politika, který touží po konečném řešení Studené války [1]. Tusk je trojským koněm Bílého domu v Bruselu. Jeho zvolení do čela říšského prezidentského euro-úřadu je jasným signálem pro konfrontaci s Ruskem a pro návrat amerických vojsk na evropské území, odkud v 90. letech Američané postupně odešli. Spolu s nimi se navrátí do Evropy i nukleární balistické rakety namířené na Ruskou Federaci, na což už dva měsíce upozorňují ruské noviny s odkazem na ruskou FSB, která před plány jaderné re-militarizace Západní a Východní Evropy varuje už pěknou řádku měsíců.
Na cestě ven z NATO ze strachu z jaderné konfrontace s Ruskem
Putinovo rozhodnutí výhledově začít instalovat jaderné balistické rakety krátkého a zřejmě i středního doletu na Kubě [2] je tak nyní v jasném kontrastu k rozhodnutí evropských politiků zvolit cestu vojenské konfrontace a války s Ruskou Federací. Váleční jestřábi v nejvyšších patrech unijní politiky získali navrch, bohužel. Bohužel pro občany evropských zemích, kteří se nyní musí začít připravovat zcela regulérně na 3. světovou válku, před kterou nás může ochránit už pouze jedna věc, která není nijak lichotivá, ale pro zachování míru bude nezbytná: odstoupení od uzavřených bezpečnostních smluv s agresivním NATO. Z pohledu historické analogie se nacházíme na časové ose někdy na jaře roku 1938, kdy už není jiné cesty z mezinárodní politické krize než cesty k vypuknutí války, pouze se ale ještě neví, kdy přesně to bude.
[Česká republika, Slovensko a Maďarsko v žádném případě nepůjdou do války s Ruskem. To je realita a fakt, který potvrdily i poslední výroky Bohuslava Sobotky [3], Roberta Fica [4] a Viktora Orbána [5] ve vztahu k eskalaci situace a tlakům na další sankce a vojenské řešení konfliktu na Ukrajině. Tyto tři země se vydaly v posledních dnech cestou ven z NATO, přestože nikdo z médií to tak zatím nevnímá, ovšem vojenští stratégové v Bruselu toto interpretují už zcela jasně, jak zaznělo koneckonců i včera na tiskové konferenci po zasedání EU, že Česko, Slovensko a Maďarsko v konečném důsledku nikdy nezvednou ruku pro konfrontaci s Ruskem, která by překročila rámec „komorních sankcí“, což je výraz pro sankce, které nepoškozují ani Rusko, ani zmíněné 3 země.
Rychlá shoda v EU na minulých sankcích proti Rusku byla možná až dosud právě pouze díky tomu, že šlo o komorní sankce, neboť jejich přijetím se pouze deklaroval diplomatický postoj, nikoliv vnitřní přesvědčení. Jenže držení pózy na poli diplomacie proti Rusku nefunguje. Divadelní figura EU je nepřesvědčivá a v Kremlu vnímána pitoreskně, bez špetky důstojnosti. Ovšem právě tuto jalovost evropské politiky vůči Rusku má změnit nové politické vedení EU v čele s novým prezidentem Tuskem. Ovšem tato cesta je nejen cestou z bláta do louže, ale spíš rovnou z pod okapu přímo do horoucích pekel.
Velké Polsko a převzetí vlády nad Slovany
Polsko chce válku s Ruskem z historických důvodů. Obsazení části Ukrajiny a znovuvytvoření Velkého Polska je pouze učebnicovým scénářem možné motivace. Ve skutečnosti jde o jinou snahu, totiž o obrovské úsilí Varšavy, aby převzala vedoucí úlohu slovanských a obecně i post-komunistických zemí v Evropě. Poláci se snaží o uchopení této slovanské vůdčí pozice velmi dlouho, už od středověku a s různými úspěchy se jim to dařilo, i když obvykle jen na krátkou dobu. Konečným cílem je eliminace Moskvy jako mocenského centra ve Východní Evropě a jeho přesunutí do Varšavy.
Bez ruské hrozby na východě získá Polsko křídla a stane se samo hrozbou jak pro Slovensko, tak i pro Českou Republiku. Všichni pamatujeme na 1. Republiku, která čelila útoku polských a maďarských vojsk, viz. boje o české a slovenské pohraničí. Tahle válečná epizoda, dodnes důsledně upozaďovaná dnešními historiky, včetně toho, že Polsko de facto vyprovokovalo II. sv. válku útokem na Německo, což je dodnes výbušné a v médiích utajované a zakazované téma, podobně jako téma Holocaustu a bizarních počtů židovských obětí, představuje hlavní důkaz skutečně motivace Polska k nevraživosti vůči Rusku.
Pokud se vrátíme do Česka, tak můžeme konstatovat, že posledním normálním politikem v této šílené protiruské kampani v Evropě je český premiér Bohuslav Sobotka. A nutno dodat, že to je hodně překvapivé zjištění u politka, který nějakými pevnými politickými pilíři své názorové konzistence nedisponuje. Ovšem jedna věc se mu nedá upřít, že dokáže vycítit smrtelnou hrozbu a krizi. To dokázal koneckonců těsně po volbách, když efektivně vynuloval pokus o stranický puč ze strany Michala Haška. Sobotka zřejmě opravdu odhalil hrozivé obrysy scénáře Bruselu, který vede celou Evropu krůček po krůčku k otevřenému válečnému konfliktu s Ruskou Federací.
Hranice naší země nemáme garantované!
Jaké máme signály? Tak především si všimněte, že v médiích už se politici nebojí mluvit o „válce s Ruskem“. Putin vysílá do světa prohlášení, v nichž se opírá o počty rozmístěných nukleárních hlavic na ruských balistických nosičích [6], zatímco čeští pravdoláskovci v čele s jistým šlechticem se špatnou českou výslovností volají po vstupu vojsk NATO na Ukrajinu a po vyzbrojování kyjevské junty zbraněmi ze západu, bez ohledu na hrozby ze strany Ruska a bez ohledu na národní zájmy naší země, její bezpečnosti v evropském kontextu a jejího přežití na mapě Evropy v případě vypuknutí 3. světové války. Protože Česko by po takové válce zřejmě z mapy Evropy zmizelo, spolu se Slovenskem.
Česká Republika a ani Slovensko nemá své hranice historicky akceptované ze strany sousedů, jak uvedla nedávno Komsomolská Pravda v článku Valerije Karpovcova a jediná země, která bilaterálně uznala a uznává historické hranice ČR a SR je bývalý Sovětský Svaz a jeho nástupce, dnešní Ruská Federace. Ani Německo, ani Polsko, ani Maďarsko neuzavřeli s ČR ani SR smlouvy o „historické akceptaci hranic“, což je diplomatický instrument, který v mírovém stavu sice nehraje roli, ale v případě poválečného uspořádání je naprosto klíčový pro zachování zemských hranic. Po příští válce, ať už se bude jmenovat jakkoliv, může Česko zmizet z mapy světa, a to zcela legálně a právně, podle mezinárodního práva, neboť historicky 2/3 jeho území mělo německý historický a etnický původ, ze stejné poloviny má Slovensko historický i etnický renonc ohledně prokazatelně maďarského území. Existují totiž dva děsivé scénáře, které povedou k této tragédii pro naše dva národy, pokud vojska NATO vstoupí na Ukrajinu a vypukne válka s Ruskem.
Ten první předpokládá, že Česko dodrží všechny dohody a v případě války s Ruskem bude společně s NATO vést válečné operace na frontě proti Rusku. Pokud se Rusko rozhodne pro konvenční válku, ve které nemá Rusko v Evropě konkurenta, budou ruské tanky ve Střední Evropě nejpozději do měsíce od vypuknutí bojů. Česko zanikne a stane se zřejmě ruským protektorátem, po vzoru Čečenska nebo Abcházie. Pokud se NATO podaří postupující ruské bojové pozemní svazy zastavit operačně-taktickými nukleárními zbraněmi, Rusko odpoví stejnými zbraněmi a z Česka se stane potom spálená země. Kde v té době bude pobývat Karel Schwarzenberg a další váleční štváči? Odpověď známe: v USA, kam zavčas utečou, kde již mají nakoupené pozemky a domy. Utečou tam ale bez svých naivních voličů, pochopitelně, ti v Česku zůstanou napospas svému osudu.
Druhý scénář předpokládá, že Česko couvne a nepřipojí se k NATO a k válce proti Rusku. K tomu teď směřuje politika vlády Bohuslava Sobotky. To nás sice ochrání před ruskou odvetou, ale nikoliv před obsazením naší země vojsky NATO, které zahájí okupaci naší země i proti naší vůli kvůli strategické frontové poloze Česka. NATO nebude českou neutralitu respektovat. Hlavní je, že 1. válečný front se očekává na polském území, pro vstup do Střední Evropy je toto nejsnadnější cesta, takže válku s Ruskem by opět odneslo nejvíce Polsko.
Dojde na okupaci Česka ze strany NATO?
Ustupující polská vojska by se přesunula na jih, právě na území Česka. Vytvoření okupačního území v ČR i proti vůli české vlády by bylo nezbytné pro NATO, přeskupení pozemních vojsk NATO by v členitém pohraničním terénu ČR bylo dobře chráněno pozičně před nepřítelem, podobně jako za II. sv. války, kdy právě na českém území odolávaly nacistické jendotky nejdéle až do konce války, s výjimkou Dunkirk ve Francii. Rusko by však tento ústupový manévr předpokládalo a snažilo by se mu předejít otevřením 2. válečného frontu přes Slovensko a Česko, ve snaze vpadnout Polsku do zad z jihu. Rozbor potenciální ruské invaze do Evropy ve válce s NATO byl komentován v dokumentárním cyklu „Fronta“ na ruské státní televizi.
Oba tyto scénáře však počítají s tím, že žádná ze stran neztratí hlavu a nepoužije v konfrontaci strategické jaderné zbraně. V takovém případě by Evropa shořela v nukleárním ohni, zatímco Rusko i USA by jadernou výměnu zřejmě přežily, zčásti, i když s obrovskými ztrátami. Velikost území obou zemí dává šanci na přežití. Ne však na hustě obydleném a malém území Střední Evropy. Zde bychom zařvali všichni, bez rozdílu, jeden vedle druhého.
Česká elita a průmyslníci začali přesunovat své majetky do zlata ve Švýcarsku. Hromadně. Za posledních několik měsíců bylo konvertováno do zlata více peněz, než kolik jich bylo konvertováno za posledních 30 let dohromady. Něco se děje, něco se chystá, děsí se investoři po celém světě. Zlatá diverzifikace nabírá neuvěřitelné obrátky. Něco podobného bylo možné vidět pouze v letech 1938 a 1939 v Evropě, těsně před vypuknutím války. Investoři a finančníci z nejvyšších kruhů vyklízejí monetární trhy a ukládají zisky do zlata a drahokamů, hlásí ruský komentář listu Ekonomist. Čeká se válka? Z pohledu neskutečných manévrů na trhu se zlatem zcela jednoznačně! Válka se stane katalyzátorem globální ekonomiky, rekonstrukce zničené planety (všimněte si, že není použito slovo „světa“) nastartuje nový světový růst, válka ale už ve skutečnosti dávno hoří, i když zatím jen na ekonomickém poli.
Evropa si myslí, že dokáže Rusko vojensky porazit, politici v Bruselu ztratili rozum
Ruské televizní stanice už více než měsíc vysílají dokumentární pořady a polemiky o jaderných zbraních, válkách, jaderných testech, noviny přinášejí obrázkové články o tom, co dělat, když by nastala jaderná zima, prezident Putin odkazuje v rozhovorech na jaderný arzenál Ruska a evropští politici div nevyškrábou oči českému premiérovi za to, že jako jediný matador v EU se snaží uhasit první jiskry doutnajícího válečného pekla 3. sv. války v Evropě. Je načase, aby občané se ozvali. Aby vyšli do ulic, aby varovali před hrozící 3. sv. válkou.
Nespoléhejte na to, že Putin nepoužije jaderné zbraně! Rusko je odhodláno vymazat Evropu z povrchu planety, pokud se NATO pokusí o invazi do Ruska, Putin použije jaderné zbraně bez zaváhání, při sebemenším náznaku ohrožení Ruska nebo ruských občanů, které by kdokoliv ohrožoval zbraněmi, invazí či přímým vojenským útokem. Za tohle nám Krym ani Ukrajina nestojí. Nechejte Moskvu, ať se vypořádá s kyjevskou juntou po svém. Oni svrhli demokraticky zvoleného prezidenta, Brusel jim pomáhal. Washington jim pomáhal. Kdo z nás má zájem tahat horké kaštany z ohně za kyjevskou juntu? Komu prospěl Majdan v konečném důsledku? Profitují z něho pouze USA a ukrajinští oligarchové. To stojí k zamyšlení.
-VK-
Turci budou mít peníze a EU migranty.
Přesné . . . Výborná dohoda, hodná opravdu geniů!
1.Všichni migranti se vrátí do Turecka, jako do bezpečné země.
2.Turecko za to dostane balík, ale opravdu balík peněz, 6 mld. EURO
3. Turecku bude udělen bezvizový styk k volnému pohybu po EU
4. Migranty vybaví migranty tureckými pasy, a ty můžou poslat do EU naprosto legálně kam budou chtít
5. Turci mají peníze, EU zpátky migranty.
Tak tuhle zhovadilost zplodily chytré hlavy vedoucích představitelů 28 členských států EU (včetně toho našeho) pro nás blbce!
Články z let 1990 - 2014, které nemohly být zveřejněny v našem demokratickém tisku, televizi, rozhlasu... Prostě nikde.
Obsahují myšlenky a věci, které se v tomto státě nesmí říkat nahlas. Nikdy a za žádných okolností.
Autor : Štěpán Vujčič, Praha 6
Motto : 1990 – 2014
„DEMOKRATICKY“ rozkradli, rozprodali a zašmelili státní majetek a pak nás ještě zadlužili.
V roce 1990 říkali, že projídáme budoucnost dětem. To byl státní dluh asi 1/10 současného a byl zde obrovský státní majetek patřící i Vám a Vašim dětem.
V roce 1990 říkali, že třetí cesta mezi komunismem a kapitalismem neexistuje. Dnes všichni s otevřenými ústy hledí na hospodářský úspěch Číny, která si vybrala to dobré z kapitalismu i komunismu. A státní majetek čínští „komunisté“ nikomu nerozprodali. Také nevraždí statisíce nevinných civilistů, narozdíl od „demokratických“ států EU a USA.
Marcus Tullius Cicero, římský
republikánský politik, filosof ...
CICERO v r.48 př.n.l. o postavení ve společnosti a přerozdělení moci
1 – CHUDÝ = pracuje
2 - BOHATÝ = jej využívá
3 – VOJÁK = chrání oba dva
4 – PLÁTCE DANĚ = platí všem třem
5 – TULÁK = odpočívá za všechny čtyři
6 – OCHMELKA = pije za všech pět
7 – BANKÉŘ = okrádá všech šest
8 – PRÁVNÍK = se pře se všemi sedmi
9 – LÉKAŘ = zabíjí všech osm
10 – HROBNÍK = pohřbívá všech devět
11 – POLITIK = žije ze všech deseti
Změnilo se něco od té doby?
Geniální myšlenka polského ministra!
Geniální myšlienka,
(úplne normálna, pre každého Európana!!)
Vytvořme z uprchlíků armádu, která si osvobodí Sýrii, navrhl
polský ministr:
Do Evropy přišlo v poslední době několik stovek tisíc mladých
Syřanů, ze kterých by bylo možné vytvořit armádu bojující za
osvobození jejich vlasti a dát jim tak najevo, že to za ně nikdo
jiný neudělá. V rozhovoru pro polskou televizi TVP to uvedl polský
ministr zahraničí Witold Waszczykowski.
„Uprchlickou krizi je třeba vyřešit tam, kde k ní došlo. Tedy v
jejich vlasti – Sýrii. Vojenskou cestou a bez přímé účasti
Evropy,” zdůraznil Waszczykowski.
Zároveň dodal, že si neumí představit „vyslání našich vojáků
do Sýrie, zatímco tisíce uprchlíků z této země na Unter den
Linden v Berlíně či na jiných místech budou popíjet kávu a
sledovat, jak bojujeme za jejich bezpečnost”.
Nikdo nežádá, zdůraznil ministr, aby v Sýrii bojovaly ženy a
děti. „Avšak desítky tisíc Syřanů, kteří po přeplutí k
řeckým břehům a opuštění člunů nežádají jídlo, pití, či
oblečení, ale kde si mohou dobít mobil by mohli – s naší pomocí
– osvobodit svoji vlast,” navrhl polský ministr.
Zároveň připomněl, že vytvoření bojových jednotek v zahraničí
by nebylo novinkou. „I z Poláků kdysi v daleké cizině vytvářeli
jednotky, které potom bojovaly za svobodu svojí vlasti”.
Witold Waszczykowski je ministrem nové polské vlády od pondělního
poledne.
JAK TO VLASTNĚ JE SE SÝRII?
SYŘANÉ NEMAJÍ PRÝ CO JÍST, ALE NA FOTBAL MAJÍ PENĚZ DOSTATEK
Spekuluje se o jeho příchodu na lavičku Manchesteru United, ale na stole leží trenéru Jose Mourinhovi také jiná zcela konkrétní nabídka z dosti nečekané destinace. O jeho služby se oficiálním dopisem uchází reprezentace Sýrie, tedy země sužované mimořádně krutou občanskou válkou.
José Mourinho ještě v roli kouče Chelsea.
The Special One je bez práce od loňského prosince, kdy byl podruhé v kariéře vyhozen z Chelsea, s níž neúspěšně obhajoval mistrovský titul. Poté připustil, že velký fotbal mu chybí, a těší se na návrat na lavičku.
Dosud váhající zájemci o jeho služby si ale možná budou muset pospíšit, protože charismatický Portugalec dostal nabídku zabojovat o účast na mistrovství světa s národním týmem z Blízkého východu.
„Kontaktujeme vás, abychom vám prezentovali oficiální nabídku na angažování Josého Mourinha na post trenéra syrského národního týmu. Reprezentace se probojovala do třetí fáze asijské kvalifikace o postup na MS 2018 v Rusku," píše se v dopisu.
„Rádi bychom vás informovali, že jsme otevření jednání s vámi ohledně podmínek podepsání kontraktu s Mourinhem," doplnil syrský svaz.
Pokud by bývalý kouč Realu Madrid či Interu Milán kývl na nabídku z Damašku, šlo by ve fotbalovém světě nepochybně o prvotřídní senzaci.
Zloděj křičí, chyťte zloděje !
https://stream5.idnes.cz/vod/1504/10/VF150410_142846_flv_middle.mp4
Odešli bez jediného slova.
Přijatí křesťanští uprchlíci ze Sýrie utíkají z Polska (a nejenom...)
To jsou presne ty vysledky, ktere se daly cekat.
Neutikaji pred nicim.
Hledaji pohodlny blahobyt.
Tak to proste je.
A danovy poplatnik to zaplati.
Je treba zrusit financovani vsech dobrocinnych spolku ze statniho rozpoctu.
Koncentruji se tam lide, kteri by se normalni praci neuzivili a s pozehnanim statu pozvolna tuneluji statni kasu.
Jakou maji vlastne tihle slunickari zodpovednost?
Parazitujici nezodpovednost?
To potrebujeme?
Cim vubec prispeji nasi spolecnosti?
Moralizujici kecy o humanizmu resp. pseudohumanismu?
To je nejaky prinos?
Ostatne presne tito lide a jejich postoje nesou zodpovednost za to, ze se v roce 2015 utopilo ve Stredozemnim mori cca 6.000 lidi (tedy oficialne, realita bude asi horsi). Ale k tomu se jiste neprihlasi a vysvetli to po svem.
Kdyby ten exodus nepodporovali, tak by se tam nikdo neutopil a ti lide mohli zit, mozna blbe (z naseho pohledu), ale presto zit.
Hlavní nebezpečí evropské budoucnosti nehrozí od imigrantů, kteří sem chtějí přijít, ale od fanatických bruselských přisluhovačů multikulturalismu. V projevu, který se objevil na serveru YouTube, to uvedl maďarský premiér Viktor Orbán, který je považován za enfant terrible evropské politiky. Uvedl také, že nedovolí, aby v Maďarsku vznikla přistěhovalecká ghetta.
Nejprve zkritizoval Evropu za to, že už není svobodná. „Protože svoboda začíná s možností říkat pravdu. V dnešní Evropě je říkat pravdu zakázáno. ... Je zakázáno říkat, že ti, co sem přijíždějí, nejsou uprchlíci, a varovat před ohrožujícími riziky současné migrační vlny. Je zakázáno říkat, že další desítky milionů imigrantů jsou připraveny vyrazit směrem k nám. Je zakázáno informovat o tom, že masová imigrace přináší nárůst kriminality a terorismu do našich zemí. Je zakázáno poukázat, že ty masy, které sem přijíždějí z jiné civilizace, ohrožují náš způsob života, naši kulturu, naše zvyky a naše křesťanské tradice. Je zakázáno poukazovat na fakt, že ti, co sem dorazili dříve, vybudovali svůj vlastní, od nás separovaný, samostatný svět pro sebe podle svých hodnot a ideálů, které roztrhávají tisíciletou strukturu Evropy,“ uvedl.
Podle Orbána je současná migrační vlna předem plánovaná a řízená operace. „Je zakázáno říkat, že v Bruselu pracují na schématech, jak cizince co nejrychleji rozmístit mezi námi proti naší vůli. Je zakázáno poukázat, že důvod pro usídlení těchto lidí zde je změnit náboženské a kulturní zázemí Evropy a přestavět její etnické základy. A tím odstranit poslední bariéru multikulturalismu: suverénní národní státy. Je zakázáno říkat, že Brusel se snaží nenápadně užírat více a více plátků naší národní suverenity a že mnozí tam nyní připravují plán na kompletně federalizované Spojené státy evropské, pro což jim nikdo nedal autorizaci,“ prohlásil maďarský premiér.
Podle něj dnešní nepřátelé svobody používají sofistikovanější nástroje, aby nás přinutili se jim podřídit. „Dnes nás nevězní, nevozí nás do koncentračních táborů, neposílají tanky do zemí, které jsou věrny svobodě. Dnes do nás pomocí mezinárodních médií pálí salvy hrozeb, zkreslování, manipulace, ovlivňování, což jim bohatě stačí. Respektive, stačilo jim to do teď. Lidé Evropy se pomalu probouzí, organizují se a brzy začnou požadovat svou zemi zpět. … Lidé Evropy už možná konečně pochopili, že v sázce je jejich budoucnost. Teď už nejde pouze o finanční prosperitu, pohodlné životy, kariéru v práci, ale sama jejich každodenní bezpečnost a klidný průběh života, jak jsou zvyklí, jsou zřetelně ohroženy. A konečně, lid Evropy, podřimující v iluzi nezničitelné hojnosti a prosperity, porozuměl, že principy, na kterých stojí život v Evropě, jsou v ohrožení,“ řekl dále Orbán.
Masová imigrace je podle něj jako pomalý proud vody, úporně erodující naše břehy. „Snaží se schovat za masku humanity a soucitu, ale její pravá tvář je okupace území. A to území, co oni získají, je tak zároveň územím, které my ztratíme,“ upozornil.
Poukázal na to, že evropští vůdci zpočátku mluvili o pár stovkách, pak o tisících přesídlených lidí. „Ale ani jeden zodpovědný evropský vůdce si netroufne odpřísahat, že těchto pár tisíc se jednou nezvýší na desítky či sta tisíce,“ varoval.
Pokud chceme zastavit tuto masovou imigraci, musíme podle Orbána nejprve omezit Brusel. „Hlavní nebezpečí evropské budoucnosti nehrozí od těch, kteří sem chtějí přijít, ale od fanatických bruselských přisluhovačů multikulturalismu. Nedovolíme Bruselu nadřadit se nad naše zákony. Nedovolíme, aby nám vnucovali zkažené ovoce spadlé ze stromu jejich kosmopolitního světonázoru. Nebudeme importovat do Maďarska kriminalitu, terorismus, homofobii a synagogy vypalující antisemitismus. Tady nebudou žádná přistěhovalecká ghetta, ve kterých neplatí naše zákony, tady nenastane destrukce pořádku, žádné výtržnosti imigrantů a nebudou tu žádné gangy lovící naše ženy a dcery. Nedovolíme jiným, aby určovali, koho máme vpustit do naší země, vedle koho máme žít a s kým máme chtít sdílet naši zemi,“ ujistil.
Varoval, jak by vše také mohlo skončit: „Nejdřív jim dovolíme nařídit nám, koho musíme přijmout, pak nás donutí ustupovat až sloužit cizincům v naší vlastní zemi. Nakonec zjistíme, že nám nezbývá než se sbalit a odejít z naší krajiny. Proto budeme nadále odmítat vnucované plány přerozdělování a nebudeme tolerovat ani vydírání a výhrůžky,“ prohlásil, načež sklidil velký potlesk.
ZRODIL SE NÁM AKTIVISTA KALOUSEK
Miroslav Kalousek a jeho strana TOP 09 jsou zjevně na pokraji zoufalství. Kalouskova snaha se nějak zviditelnit při návštěvě čínského prezidenta byla stejně tak úporná jako směšná. Z cynického pragmatika se stal velký bojovník za svobodný Tibet, vyvěšující hrdinně tibetskou vlajku s Karlem Schwarzenbergem z oken Poslanecké sněmovny.
Nelze proto pominout fakt, že Tibet byl historicky velice tvrdou teokracií a s demokracií neměl a ani nechce mít pranic společného, ač se nám to snaží mnozí aktivisté neustále vnucovat. Mezi aktivisty teď hledá svoje místo i Miroslav Kalousek. Byl posílen svými staronovými spojenci, a to Martinem Bursíkem, Kateřinou Jacques a Michaelem Kocábem. Lidmi, kteří se zoufale snaží dostat znovu na výsluní, což bude dost těžké, vzhledem k tomu, že si všichni pamatujeme, jak vypadalo jejich poslední vládní angažmá. To je nyní spojuje i s předsedou TOP 09. Obecně lze pozorovat, že TOP 09 po prohraných volbách není schopna přijít s něčím, co by bylo zajímavé a přínosné pro naše občany, a v důsledku této vyprázdněnosti se snaží transformovat v jakousi novou formu Strany zelených s elitářským přístupem. Vrcholem celé Kalouskovy akce bylo jistě to, jak se dožadoval svých domnělých papalášských práv, když útočil na Hradčanech na policisty, kteří pouze plnili své povinnosti a střežili z bezpečnostních důvodů vstup na Hrad.
Poškozovat naše ekonomicky přínosné vztahy s Čínou je dost hloupým programem. Cílem však bylo zjevně hlavně vzbudit humbuk s falešnou představou, že to nějak zvrátí upadající volební preference TOP 09. A výsledek? Troška rádoby »slávy« a opět nezájem o to, že tato návštěva přináší pracovní příležitosti, které tolik potřebujeme. TOP 09 je stranou jednoho muže, který prezentuje pouze své ego.
Alexander ČERNÝ, poslanec
V ČESKU SE SCHYLUJE K NOVÉ REVOLUCI-BEZ SAMETU
Sobota v 16:40 | Deda_Bjeda
Havel byl v morálním smyslu vrah
Dagmar Havlová: Vašek by uprchlíkům pomohl, byl zodpovědný a solidární 7. 9. 2015 17:09 Bývalá první dáma Dagmar Havlová se vyjádřila k tématu současné uprchlické krize. Václav Havel by podle ní uprchlíkům pomohl a jejich osud by mu nebyl lhostejný, myslí si vdova po našem bývalém prezidentovi. Informují Lidovky.cz. Dagmar Havlová připomněla rok 1968, kdy desítky tisíc Čechoslováků opouštěly tehdejší republiku. Lidé prchali předně do Rakouska a Německa, což jsou země, které v současnosti čelí velkému náporu uprchlíků. „V rámci tématu zodpovědnosti a solidarity by Vašek pro pomoc lidem prchajícím před válkou a násilím rozhodně byl,“ řekla Havlová pro deník Právo. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jiri-Vyvadil-Mila-Daso-Vynechapete-ze-Vas-Vasek-byl-v-moralnim-smyslu-vrah-398400 Jiří Vyvadil: Milá Dášo, Vy nechápete, že Váš Vašek byl v morálním smyslu vrah? 8. 9. 2015 14:05 Pronesla jste, že by Vašek jistě příjem uprchlíků podpořil… Nikdo z nás nepochybuje o tom, že by dnes někde stál a svým ráčkujícím způsobem mluvil o humanitě a nutnosti pomoci uprchlíkům. Má to jednu chybičku. Nuže Váš Vašek je z celé plejády všech českých politiků od roku 1989 ten nejodpovědnější za zvěrstva Západu, která nemohla skončit jinak než statisíci usmrcených a milióny uprchlíků… Že si vymýšlím? Ale kdež. 2 Dodnes ho vidím, jak jako dychtivé dítě a jako první evropská hlava z Evropy dorazil po skončení bombardování, které označil jako vždy vtipně humanitárním (rád si pohrával slovíčky) a které trvalo přes tři měsíce na jakousi planinu v tehdejší Jugoslávii, pošlapával tu zemi a chválil tuto akci, která přinesla (odborníci opravte mne) tuším 3 000 mrtvých včetně humanitárně zavražděných dětí a moc v Kosovu islámskému teroristovi Thacimu…, který svou osvobozeneckou armádu živil prodejem orgánů srbských bojovníků. Milá Dášo, větší zvěrstvo v Evropě po roce 1989 nebylo. Mimochodem, ten Thaci, kterého jako bojovníka za svobodu Západ prosadil do čela, dnes již definitivně zhrouceného Kosova, konečně čelí soudu. Rozhodujícím zdrojem rozvratu byla nelegitimní a naprosto vylhaná válka v Iráku. Ta odstranila sekulárního autoritativního předáka Hussajna a odstartovala proces celkového rozvratu celého středního Východu. Dášo, mezi námi, když se dnes Američané diví, že islámský stát je na rozhodujících místech tvořen bravurními důstojníky Husajnovy armády, tak si fakt říkám, že Vašeho Václava a dnešní Američany se v zájmu světa ani nemělo dovolit k zahraniční politice pustit. No a kde by měli být, když ti boys je z irácké armády vyrazili? Chápu, že mi musíte položit otázku, proč Irák vůbec zmiňuji a co to má s Vaším Vašíkem společného. Nuže tehdy Vašek, v naprostém rozporu s Ústavou ČR, bez souhlasu obou komor Parlamentu a vlády ČR na zádech jakéhosi ometávače podepsal podporu této válce. A Bush jr., se o tuto žádost podobných blbečků opřel a vznikla tzv. koalice ochotných, ke kterým kvůli Vašemu Vaškovi patříme a která rozvrátila celou severní Afriku. To ostatní už, milá Dášo byl jen dominový afekt. Dášo, byla jste tuším nejlépe placenou socialistickou herečkou, takže mám právo od Vás chtít trochu soudružské sebekritiky. Jistě víte, že od roku 1948 – 1989 zde byl tzv. socialistický systém, který je dnes označován za zavrženíhodný a zločinný. Otázka zní, Dášo: Kolika vojenských agresí se tento zavrženíhodný a zločinný režim od roku 1948- 1989 účastnil…. Nuže žádného: Žádná mise, žádná agrese…, teploučko a buzerace v kasárnách. Dobře jste odpověděla. A teď kontrolní otázka: Kolika vojenských agresí se účastnil režim, který Váš Vašek na počátku vybudoval… Pojďme počítat… Válka v Iráku, humanitární bombardování Jugoslávie, válka v Afghánistánu, 2. a zásadní válka v Iráku, arabské jaro…, které postihlo Tunisko, Maroko, Egypt, Libyi a s tím související útoky v Libyi a dnes válka v Sýrii. Dášo, plně s Vámi souhlasím, že by Váš manžel se dnes zamýšlel nad uprchlíky a pečlivě by se snažil odklonit fakt, že je to, z hlediska odpovědnosti České republiky jeho dílo. 3 Váš lidumil Vašek měl nástupce. Byl jím sebestředný a arogantní Václav Klaus. Ne nebyl lidumilem v očích havlistických následovníků Vašeho Vaška. Ale po celý svůj život v politice ostře protestoval proti humanitárnímu bombardování Srbska, válce v Iráku (velvyslance USA vyrazil ze dveří, když mu lhal o existenci zbraní hromadného ničení v Iráku), či útoku na Libyi. A donedávna byl kritizován, že nechce vojenský útok na Rusko. Milá Dášo, očekávám Vaši sebereflexi. Ti uprchlíci jsou v našich poměrech, především dílem Vašeho manžela. Majetek, který jste po něm zdědila, je obrovský. Nejde o to, abyste poskytovala uprchlíkům jakousi humanitární pomoc z milosti. To ne. Povinnost Vaší rodiny je nabídnout jim kompenzaci z důvodu politické odpovědnosti Vaší rodiny za mezinárodní zločiny. Nabídněte jim Vaše nemovitosti, Vaše konta a prostě je za odpuštění. Pokud Vás přitom bude ještě bavit se modlit, což by u bývalé přední socialistické umělkyně bylo zvlášť pikantní, tak se modlete. S přátelským pozdravem JUDr. Jiří Vyvadil Jiří Vyvadil je český právník a politik, v 90. letech 20. století předseda Československé strany socialistické a poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za koalici Liberálně sociální unie, později za ČSSD, v letech 1996-2000 senátor za obvod č. 2 – Sokolov, bývalý soudce Nejvyššího správního soudu.
Jamie Oliver vyhrál soud s McDonalds
Jamie Oliver vyhrál soud s McDonalds, u kterého se s fastfoodovým řetězcem soudil kvůli kvalitě jeho jídla. Jamie Oliver otevřel hroznou pravdu o tom, z čeho oblíbený fastfood vyrábí maso na hamburgery a nugety. Maso z McDonalds není maso Podle Jamieho Olivera pokrmy připravené u McDonald nelze nazvat jídlem. Maso do hamburgerů a dalších pokrmů se vyrábí z hovězího tuku, který se obykle umývá v hydroxidu amonném. Kdyby nebylo tohoto procesu, je Jamie Oliver toho názoru, že by jídlo v McDonaldu nejenže nebylo k jídlu, ale bylo by strašné i vzhledově. Zdraví nebezpečný podvod Podle Olivera by produkt řetězce neměl jíst ani pes. Ale nejen kvůli odporného podvodu, který vydává hovězí tuk za maso, ale také proto, že hydroxid amonný je pro lidské tělo vysoce toxický. Navíc se výrobek obarvuje chemickými barvami. Během rozhovoru pro Daily Mail ukázal Oliver jak lze vhodně konzumovat tuk, kůži a vnitřní orgány. Zároveň položil veřejnosti otázku: "Který rozumný člověk může krmit své děti tukem s amoniakem? Směs, která vzniká smícháním hovězího tuku a amoniaku je podobná růžovému slizu. Po troše trpělivosti v továrně vznikne "něco" podobnému masu. 10 děsivých faktů o McDonalds Před tím, než vyrazíte do své oblíbené restaurace s rychlým občerstvením, měli byste vědět, jaké nástrahy tam na vás číhají. Věděli jste, že při návštěvě McDonalds existuje šance, že sníte drcené brouky, či kachní peří? A to není zdaleka všechno. Podívejte se na 10 přísad, kvůli kterým už si možná svůj oblíbený burger na příště rozmyslíte. 1. Síran amonný Síran amonný je přísadou, která se používá při velkovýrobě pečiva. Mimo to se ale používá také k hubení hmyzu, hnojení půdy, či v čistících prostředcích. Výrobci pečiva používající síran amonný mají za to, že v tak malém množství, v jakém se v tomto pečivě nachází, není pro člověka škodlivý. Co když ale někdo toto pečivo jí každý den? Síran amonný může výrazně poškodit zažívací trakt, způsobuje průjmy a nevolnost. 2. Silikonový olej Například oblíbené kuřecí Mc'Nuggets jsou plné dimethylpolysiloxanu, tedy silikonového oleje. Ten se často používá na výrobu kontaktních čoček a dalších zdravotnických výrobků. Působí také jako anti-pěnící činidlo. 3. TBHQ Tuto přísadu můžete najít v celkem 18 položkách z klasického jídelního menu McDonalds. Tato látka je uváděna jako antioxidant. Nejedná se však o přírodní antioxidant, ale o látku chemicky vyráběnou. Tato látka napomáhá trvanlivosti potravin, které obsahují především tuky a oleje. Kromě využití v potravinářství se látka využívá i jako přísada do laků, či pesticidů. TBHQ se také používá v kosmetice, při výrobě parfémů. Ve větším množství se jedná o chemikálii smrtící, zabít vás může už 5 gramů této látky. 4. Cystein-L Jedná se o aminokyselinu odvozenou z lidských vlasů, kachního peří a vepřových štětin. V McDonalds se tato kyselina používá ke zlepšení chuti masa a změkčení pečiva. Tato kyselina je také schopna zkrátit dobu pečení chleba. Kyselina se vyrábí z vlasů, peří a chlupů v Číně. 5. Léky na předpis Výzkumníci z Johns Hopkins University testovali peří kuřat chovaných na farmách a odhalili několik zajímavých faktů. Pro drůbež, která je využívána jako zdroj masa pro rychlé občerstvení, jsou do krmiva přidávána antidepresiva a další podobné léky. Kuřata jsou tak stravována léky, které může člověk běžně získat jen na předpis. 6. Propylenglykol Jedná se o chemickou sloučeninu, která se používá do nemrznoucích kapalin, elektronických cigaret a....do rychlého občerstvení u McDonalds. 7. Kyselina karmínová V případě kyseliny karmínové se jedná o derivát, vyráběný z brouků. Konkrétně se jedná o červeného brouka - červce nopálového. Kyselina se používá k barvení potravin, především pak masa. 8. Dimethylpolysiloxan Tato látka se nachází téměř ve všech jídlech, která jsou smažená. Látka se používá i k výrobě kontaktních čoček, tmelu, kosmetiky (šampóny a kondicionéry), leštidel na dlaždičky apod. 9. Oxid křemičitý Oxid křemičitý se využívá při zpracování kuřecího a hovězího masa, aby se zabránilo tvoření hrudek v mase. Podle odborníků tato látka naštěstí není škodlivá, zajímavé však je, že se používá i k výrobě pesticidů. 10. Celulóza Celulóza se nachází téměř ve všech položkách menu od McDonalds. Používá se k výrobě od sýrové zálivky, přes vdolky až po jahodový sirup. Využívá se k zahuštění a stabilizaci potravin, nahrazuje tuk a zvyšuje obsah vlákniny. To snižuje náklady na olej, či mouku. Celulóza se získává ze dřeva a vyrábí se vařením buničiny, od které je celulóza chemicky oddělena.
Povídá KohnRoubíčkovi:
"Tuhlejsem četl, že prej jsme tu naši zemičku zaprodali Americe a Západu.
A tady zase píšou, že jsme se zaprodali Rusku a Číně.
No, řeknou, Roubíček! Není to krásný, prodat takovej aušusdvakrát?"
Subjekt: Andrej Babiš
Obsah:
1/ Základní informace …………………………………………………………………………… 01
1.1/ Stručný popis Babišova vzestupu ……………………………………………………….. 01
1.2/ Založení společnosti Agrofert a jeho ovládnutí Babišem ………………………. 05
1.3/ Ovládnutí LOVOCHEMIE a.s. Andrejem Babišem …………………………………. 08
1.4/ Odcizení budovy AGROFERTU v Praze, Roháčova 83 a 85 …………………….. 12
1.5/ Provize, kterou inkasoval Babiš v Petrimexu na cizí jméno …………………… 12
1.6/ Personální vazby Babiše …………………………………………………………………….. 13
2/ Vyhodnocení …………………………………………………………………………………….. 19
1/ Základní informace
1.1/ Stručný popis Babišova vzestupu
Andrej Babiš se narodil 2. 9. 1954. Jeho otec Štefan Babiš se v roce 1969 stal zástupcem tehdejšího Československa při obchodní organizaci GATT při stálé misi v Ženevě. Tam Andrej Babiš absolvoval gymnázium College Rousseau. Po návratu vystudoval VŠE v Bratislavě. Počátkem 80. let nastoupil do podniku zahraničního obchodu Petrimex, který byl monopolním dovozcem ropných a chemických produktů do bývalé Slovenské socialistické republiky. Z referentské pozice postoupil v roce 1985 na funkci zástupce podniku v Maroku. Zde zastupoval v roce 1990 již 12 slovenských firem. Od počátku působení v Maroku pracoval pod kontrolou sovětské KGB, která usilovala v severní Africe o větší vlivovou agenturu. Toto vše probíhalo pod krytím Správy kontrarozvědky Bratislava, kde byl Babiš nejprve získán k operativní spolupráci jako tajný spolupracovník, později jako agent pod krycím jménem „BUREŠ“ a spisovou značkou 25085.
Po návratu do ČSSR v roce 1990 se stal Babiš zástupcem ředitele PZO PETRIMEX a v roce 1993 členem jejího představenstva. Současně zastával funkci ředitele 32. obchodní skupiny. V roce 1994 vytváří za pomoci bývalé komunistické nomenklatury legendu, že se stal po roce 1993 nepohodlným lidem v okolí Vladimíra Mečiara. Tato legenda je v rozporu se skutečností, protože ještě v roce 1995 byl Babiš členem představenstva Petrimexu, který zcela ovládali Mečiarovi lidé. Skutečností je to, že tito byli popuzeni teprve Babišovým nepřátelským převzetím PETRIMEXU v roce 1995. Toto převzetí je úzce spojeno s neprůhlednou společností O.F.I. Ost Finanz und Investment AG, založenou v roce 1994. Na základě toho byl Babiš společně se svým tehdejším nadřízeným, Antonem Rakickým, odvolán z funkce. Místo Rakického byl do funkce ředitele PETRIMEXU jmenován Mečiarovou vládou Marián Mojžíš, manžel bývalé Mečiarovy poradkyně Anny Nagyové, který později podnik dovedl k úpadku. Podle dostupných informací tak Mojžíš učinil za úplatu po dohodě s Babišem a Ágnerem. Ágner se nachází mj. ve vedení firmy ARMEX a. s., obchodující s vojenským materiálem.
Firma Petrimex byla obdobou československého Chemapolu. Byla založena v roce 1948 jako výhradní dovozce ropných produktů na Slovensko. V roce 1969 se stala státní akciovou společností a stejně jako Chemapol v roce 1999 zkrachovala. Od roku 1990 byl ředitelem Petrimexu Anton RAKICKÝ, který po svém odvolání v roce 1995 zmizel v zahraničí. V roce 1995 byl Petrimex pověřen vládou SR vymáháním pohledávky 300 mil. Sk v Egyptě. PETRIMEX prodal pohledávku za 150 mil. Sk firmě BROADFIELD FINANCE se sídlem na Panenských ostrovech, ačkoli smlouva k tomu PETRIMEX neopravňovala.
V roce 1994 Babiš opustil Slovensko a přestěhoval se do ČR. K tomu Babiš veřejně deklaroval, že se stěhuje „prakticky bez peněz“. V ČR údajně z pověření společnosti PETRIMEX založil společnost AGROFERT a.s. Původně se jednalo o společnost s ručením omezeným, která byla po dohodě Babiše a Rakického zapsána do českého obchodního rejstříku bezprostředně po rozpadu federálního Československa.
V roce 1995 vstoupila O.F.I. Ost Finanz und Investment AG do AGROFERTU a navýšila základní jmění. PETRIMEX se ze zdánlivě nepochopitelných důvodů tohoto navyšování nezúčastnil a ztratil v AGROFERTU, do jehož rozjezdu investoval stovky milionů Kč a předal mu většinu své obchodní klientely, majoritní vliv. Tuto strategii nepřátelského převzetí pak Babiš v budoucnu několikrát opakoval.
V letech 1995–2000 Babiš cestou AGROFERTU nakoupil a privatizoval desítky zemědělských podniků a souběžně si zaplatil mediální podporu, v níž jsou jeho aktivity prezentovány jako levné nákupy cestou levných zahraničních úvěrů. Do roku 2000 Babiš ovládl třetinu celkové zemědělské produkce ČR a má účast v celém řetězci od prvovýroby až po distribuci. V roce 1999 privatizoval největšího tuzemského výrobce umělých hnojiv DEZA, po níž následovala privatizace společnosti PRECHEZA Brno.
Velkou akvizicí Babiše byl „nákup“ společnosti LOVOCHEMIE. V roce 1995 získala v rámci veřejné soutěže 51 % LOVOCHEMIE společnost PROFERTA, kterou Babiš vlastnil spolu s německou společností BAGS. PROFERTA si na nákup 51 % akcií společnosti LOVOCHEMIE půjčila 500 mil. Kč od IPB, a využila tím permanentního tlaku tehdejší Klausovy vlády na vedení IPB poskytovat úvěry na privatizaci s vědomím, že nemohou být nikdy splaceny. V roce 1998 uplatnil Babiš následující trik. S pomocí státního podniku UNIPETROL, kam instaloval do vedení svého spojence Pavla Švarce, založil společnost AGROBOHEMIE, která navýšením základního jmění o 250 mil. Kč získala v LOVOCHEMII majoritu. PROFERTA se dostala do pozice minoritního akcionáře a společnost BAGS vypadla ze hry. Tuto strategii realizoval Babiš, který byl současně předsedou představenstva LOVOCHEMIE, AGROBOHEMIE i PROFERTY. Z titulu své funkce poslal společnost PROFERTA do likvidace s dluhem 500 mil. Kč u IPB. Prostředky na navýšení jmění měla poskytnout společnost OFI.
Společnost BAGS podala trestní oznámení a policie zahájila vyšetřování. Podle tehdejšího stanoviska státního zastupitelství se jednalo minimálně o trestný čin zneužití informací v obchodním styku. Policie stíhání zastavila a věc odložila, státní zastupitelství v Ústí nad Labem (státní zástupkyně Lenka Bradáčová) podalo stížnost a věc se vrátila zpět k došetření. Mezitím byl dluh PROFERTY převeden ze zkrachovalé IPB na ČSOB, která podala na PROFERTU trestní oznámení pro podvod. PROFERTA totiž ručila za úvěr svým podílem v LOVOCHEMII, ale když ztratila majoritu, stala se záruka bezcennou. Jedná se o úmyslný trestný čin s jednoznačným viníkem.
Tuto tzv. „lovosickou strategii“ používal Babiš opakovaně. Podařilo se mu přes právníka Miroslava Janstu infiltrovat do prostředí sociálnědemokratických politiků a za využití financování jejich aktivit a osobního sponzoringu se do čela UNIPETROLU dostal bývalý ředitel LOVOCHEMIE Pavel ŠVARC. Ten byl původně ředitelem ZZN Nymburk, kde bydlí zmíněný Miroslav Jansta.
Babiš se poté snažil prosadit spojení UNIPETROLU se státním podnikem ČEPRO. Tehdy narazil na bývalého ministra financí Mertlíka, který patřil do jiné mocenské skupiny. Proto zůstal klíčový distributor ropných produktů a garant povinných státních rezerv ČEPRO samostatným subjektem pod státní kontrolou. Alespoň tedy do jeho čela prosadil slovenského občana Sedmíka, bývalého pracovníka Slovnaftu, který byl pod jeho vlivem. V roce 2003 byl tento v čele ČEPRO nahrazen bývalým ředitelem NBÚ Ing. Tomášem Kadlecem.
Společnost O.F.I. Ost Finanz und Investment AG je podle vyjádření Babiše firmou, kterou založili jeho spolužáci ze studií ve Švýcarsku. Sídlo Ost Finanz und Investment AG se nachází v průmyslové zóně malého švýcarského městečka Bar v ulici Schutzengelstrasse 36. Firma nemá ani jednu vlastní kancelář, žádné zaměstnance ani viditelné majitele. Jako statutární orgán (poručník) je uveden René Kurth ze Ženevy, viceprezidentem je Roland Shaer, kterého však podle dostupných informací Babiš oficiálně nezná. Sídlo firmy je registrováno do jedné kanceláře, kterou sdílí společně s dalšími dvaceti firmami, a ani budova „sídla“ nekoresponduje se skutečností, že O.F.I. je majitelem českého gigantu AGROFERT s ročním obratem cca 30 mld. Kč. V oficiálním sídle společnosti nelze o této firmě nic zjistit.
V roce 2001 byl společnosti AGROFERT prodán vládou ČR státní koncern UNIPETROL. K prodeji došlo přesto, že britská ROTCH ENERGY nabídla o 3 mld. Kč více než AGROFERT. K synergii chemicko-zemědělského impéria scházel Babišovi již pouze tento podnik. Až dodatečně se zjistilo, že tehdejší česká vláda prodala strategický podnik firmě, jejíž majitel je neznámý. V té době totiž 55 akcii firmy AGROFERT patřila firmě AMEROPA.
Těsně před privatizací UNIPETROLU prodala firma O.F.I. svůj podíl v AGROFERTU společnosti AMEROPA. Tato společnost byla založena v roce 1948 rodinou ZIVY, jejím vedoucím představitelem je dnes Andreas ZIVY. Firma je oficiálně rodinná a nesděluje žádné informace o vlastnické struktuře. Podle informací bezpečnostních složek však za touto společností stojí jiný subjekt, jímž je Marc RICH.
Marc David RICH (původní jméno REICH změnil po emigraci z Belgie do USA před nacisty) je obchodníkem s ropnými produkty. Bezpečnostní složky řady demokratických zemí tohoto muže považují za dlouhodobého agenta sovětských zpravodajských služeb a současně izraelského Mossadu. RICH je podezřelý z organizování nejzávažnější mezinárodní trestné činnosti — daňové úniky, (obdoba českého „tunelu“ s LTO v době ropné krize) racketeering, praní špinavých peněz, pocházejících z nejzávažnější organizované trestné činnosti, z obcházení embarga OSN, uvaleného na totalitní a jinak odpudivé režimy světa a v neposlední řadě z obchodování se státy, podporujícími mezinárodní terorismus. RICH podporoval dlouhodobě bývalý komunistický establishment SSSR a ostatních států bývalé socialistické soustavy a následně pomáhal legalizovat finanční prostředky, pocházející z organizované trestné činnosti těchto skupin. Je považován za člověka, který naučil celou generaci dětí bývalých stranických funkcionářů své nezákonné postupy a umožnil jim tak získávat finanční prostředky ze státních rozpočtů postkomunistických zemí.
V USA byl Marc RICH v roce 1983 obviněn státním zastupitelstvím státu New York z podvodů, krácení daní a dalších trestných činů, za něž mu hrozil úhrnný trest v trvání 325 let. RICH emigroval za pomoci korupce do Švýcarska, které nemá s USA extradiční dohodu pro uvedené trestné činy. Jeho bývala manželka Daniela, která zůstala v USA, sponzorovala senátní kampaň Hillary Rodham Clintonové a soukromé aktivity Clintonovy rodiny částkou kolem 1 mil. USD. Současně byla Demokratická strana Billa Clintona sponzorována přes nastrčenou osobu z týmu Demokratické strany rusko-izraelskou mafií, konkrétně se uvádí jméno ruského oligarchy a bosse mezinárodního podsvětí Grigorije Loutchanského a jeho firmy NORDEX COMPANY. Ve prospěch amnestie pro RICHE lobboval vedle významných členů židovské obce v USA i tehdejší izraelský premiér. Z nahrávek těchto telefonických hovorů vyplývá, že izraelský premiér přiznal Clintonovi, že RICH pracuje pro Mossad a že amnestie pro Riche je pro Izraelce důležitější nežli propuštění v USA vězněného agenta Mossadu Pollarda. Clinton pak udělil Richovi prezidentskou milost jen několik hodin před skončením svého prezidentského mandátu, což vyvolalo v řadách republikánských senátorů a ve vedení amerických tajných služeb (které měly již připraven plán únosu Riche do USA) vlnu pobouření. Tato kontroverzní milost opět posílila úvahy o spojení Billa Clintona s KGB, která jej podle zpravodajských zdrojů kontaktovala již počátkem 70. let mj. v bývalé ČSSR, kterou navštívil jako tehdy mladý levicový intelektuál a odpírač vojenské služby ve Vietnamu. Vazby Clintona na KGB byly dále posilovány zpravodajskými informacemi v souvislosti s aférou Clintonovy rodiny zvané WHITEWATER, která spolu nesla řadu nevysvětlených úmrtí osob spojených s Clintonem.
Spojení RICHE s AMEROPOU je podle zpravodajských zdrojů potvrzeno i tím, že firma AMEROPA a RICH jsou spoluvlastníky firmy KOLMAR PETROCHEMICAL.
Další člen rodiny ZIVY – Felix ZIVY, založil v roce 1989 spolu s Marcem RICHEM společnost FERSAM AG. Tato joint venture firma byla vytvořena mezi společností AMEROPA a SOJUZAGROCHIMEM.
Zajímavým aspektem v prodeji UNIPETROLU společnosti AGROFERT je skutečnost, že AGROFERT měl za UNIPETROL zaplatit ČR 12 mld. Kč. To je částka, kterou měl v rámci smlouvy o nákupu stíhacích letounů GRIPEN investována britským prodejcem do společností ALIACHEM a DEZA. Z prodeje stíhacích letounů tehdy sešlo a Babiš ustoupil od nákupu UNIPETROLU. Ve zpravodajských kruzích, zabývajících se mezinárodním organizovaným zločinem, se má za to, že Babiš usiluje o koupi UNIPETROLU zejména proto, aby zakryl ztrátu firmy v několikamiliardové výši, kterou způsobil na Babišův pokyn jeho člověk a ředitel UNIPETROLU Pavel Švarc. Výsledným efektem, bez ohledu na to, kdo bude nakonec kupcem UNIPETROLU, má být jeho ovládnutí ruskými ropnými společnostmi společně s polskou PKN ORLEN a maďarskou MOL (která již ovládla Slovnaft).
1.2/ Založení společnosti Agrofert a jeho ovládnutí Babišem
Společnost Agrofert byla založena v roce 1993 slovenskou společností PETRIMEX a.s., která byla jediným vlastníkem společnosti: Jednatelem společnosti byl od jejího zápisu do OR dne 25. 3. 1993 Jiří Haspeklo, od 15. 11. 1993 byl dalším jednatelem zapsán Babiš. Ke dni 30. 6. 1994 bylo původní základní jmění společnosti – 100.000,- Kč zvýšeno na 1 mil. Kč a dnem 1. 7. 1994 byla společnost AGROFERT přeměněna na akciovou společnost. V této formě byla zapsána u tehdy Krajského obchodního soudu v Praze, oddíl B vložka 2633.
Předsedou představenstva akciové společnosti byl od jejího zápisu do OR Ing. Andrej Babiš a dozorčí rada byla ovládána členy statutárního orgánu společnosti PETRIMEX a.s. v čele s gen. ředitelem a předsedou představenstva této společnosti Ing. Antonem Rakickým. Společnost PETRIMEX byla jediným akcionářem AGROFERTU. Náklady na rozjezd společnosti AGROFERT stály podle zdrojů z PETRIMEXU tuto firmu až 400 mil. Kč. PETRIMEX současně zanechal AGROFERTU veškerý obchod s hnojivy, a to ve všech teritoriích, kde s nimi dosud obchodoval. Tím došlo k propadu tržeb PETRIMEXU o 30 až 40 %.
Dne 29. 4. 1995 bylo ministrem hospodářství SR vyměněno celé vedení PETRIMEXU.
Dne 2. 5. 1995 zapsal Krajský obchodní soud v Praze zvýšení základního jmění společnosti AGROFERT a.s. z 1 mil. Kč na 4 mil. Kč. Tímto zápisem se PETRIMEX stal minoritním akcionářem s 25% podílem v AGROFERTU. Podkladem pro tento zápis v OR se stal zápis z jednání mimořádné valné hromady akciové společnosti AGROFERT, konané 13. 2. 1995 v sídle PETRIMEXU a.s. Touto mimořádnou valnou hromadou mělo být rozhodnuto o zvýšení základního jmění AGROFERTU o 3 mil. Kč a o vydání 300 akcií o jmenovité hodnotě 10.000,- Kč za jednu, které budou znít na jméno. Podle tohoto zápasu měli zástupci PETRIMEXU prohlásit, že jejich firma nevyužije svého předkupního práva na upsání nových akcií, a měli vyjádřit souhlas s tím, že tyto akcie budou nabídnuty jinému zájemci. Tato mimořádná valná hromada měla rovněž uložit představenstvu, aby „do dvou dnů od jejího konání rozeslala vhodným obchodním partnerům výzvu k upisování akcií“, když ve stejném textu pokračuje „společnost O.F.I. Ost Finanz und Investment A.G. upíše 2.600 000,- Kč a Spolana Neratovice 400.000,- Kč“.
Lze obtížně vysvětlit jednání managementu společnosti PETRIMEX a.s., který přes náklady a další zvýhodnění své 100% dcery tuto následně ponechává neznámé společnosti O.F.I. ze Švýcarska. Ta se stala 65% vlastníkem společnosti AGROFERT a PETRIMEXU zůstal 25% podíl. Podle tvrzení Babiše tvoří společnost O.F.I. jeho spolužáci z ženevského gymnázia, kteří si jej „oblíbili“. O.F I. je přitom podle měřítek rozvinutých zemí zcela nedůvěryhodnou společností, která nemá ani telefon. Z okolností vyplývá, že se jednalo zcela jednoznačně o „dar“ Andreji Babišovi.
Dne 18. 5. 1995 podalo nové vedení společnosti PETRIMEX a.s. u Krajského soudu v Praze žalobu ze dne 15. 5. 1995. V této žalobě vedené pod spisovou značkou Cm 81/95 se argumentovalo zejména skutečností, že jednání zúčastněných osob, které bylo označeno za mimořádnou valnou hromadu společnosti AGROFERT a.s., nemohlo být vůbec valnou hromadou společnosti, neboť v rozporu s ustanovením § 187 Obchodního zákoníku (ve znění platném k datu předmětného jednání) nebyl o tomto jednání pořízen notářský zápis a z předloženého zápisu vyplývá, že tomuto jednání nebyl přítomen žádný notář. Z těchto skutečností pak žalobce, tedy PETRIMEX a.s. dovozoval, že z jednání konaného 13. 2. 1995 nemohly nastat žádné právní účinky, tedy ani navýšení základního jmění ve společnosti AGROFERT a.s. V řízení o této věci mělo být mj. dokazováno i výslechem ing. Eleny Trenčianské, CSc., která byla v rozhodné době místopředsedkyní představenstva PETRIMEXU a členkou dozorčí rady AGROFERTU. Trenčianská byla jednou z osob, které měly být účastny jednání, a měla předmětný zápis podepsat. V době, kdy soudní řízení probíhalo, bylo obecně známo, že Trenčianská byla v den údajného konání mimořádné valné hromady na služební cestě ve Velké Británii, vedení společnosti PETRIMEX a.s. mělo k dispozici její písemné prohlášení o této skutečnosti, které bylo doložené kopií cestovního pasu, který tuto skutečnost prokazoval. Toto bylo dostatečnou indicií pro závěr, že zápis z jednání 13. 2. 1995 byl minimálně antidatován, ale nejspíš se jednalo o falzum.
V průběhu soudního řízení bylo žalobcem, tedy společností PETRIMEX a.s. zjištěno, že právní skutečností pro provedený zápis v OR o zvýšení základního jmění ve společnosti AGROFERT a.s. měla být nikoli mimořádná valná hromada ze dne 13. 2. 1995, ale mimořádná valná hromada společnosti, která měla být konána tentokrát 22. 2. 1995 v Praze, o jejímž průběhu měl být pořízen notářský zápis notářkou JUDr. Jarmilou Humpolcovou, označený N47/95, NZ 49/95. Touto mimořádnou valnou hromadou mělo být deklarováno zvýšení základního jmění společnosti AGROFERT a.s. o 3 mil. Kč. Žalobce po opatření stejnopisu tohoto notářského zápisu nahlédl v oddělení sbírky listin tehdejšího Krajského obchodního soudu v Praze do listin, uložených zde společností AGROFERT a.s., a učinil zjištění, že k datu 17. 3. 1997 neobsahuje žádné dokumenty týkající se společnosti AGROFERT a.s. Proto žalobce požádal dne 18. 3. 1997 písemně tehdejší Krajský obchodní soud v Praze, aby mu bylo umožněno nahlédnout do listin, uložených v OR v oddílu B, vložka 2633, konkrétně do notářského zápisu zpracovaného pod číslem N47/95, NZ 49/95. Tento požadavek pak vedl žalobce ke zjištění, že se předmětný notářský zápis v rejstříkovém spise AGROFERTU a.s. nenalézá. Žalobce měl objektivní důvody se domnívat, že se ing. Babiš dopustil jednání, které bylo v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, zejména s obchodním zákoníkem, v rozporu se stanovami společností AGROFERT a.s. a PETRIMEX a.s., neboť byl důvodný závěr, že ing. Babiš žádal notáře o sepsání dvou notářských zápisů ze stejného dne a pod stejným číslem jednacím, a nebyl vyloučen závěr, že k tomu skutečně došlo. Z výše uvedených i dalších skutečností pak žalobce jednoznačně dovodil, že ani mimořádná valná hromada ze dne 22. 2. 1995 se nekonala. Z tohoto důvodu pak podal u procesního soudu obsáhlé podání, kterým měnil původní žalobu a domáhal se rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že jednání valné hromady z 22. 2. 1995 je neplatným právním úkonem, a s ohledem na tuto neplatnost i neplatnosti zvýšení základního jmění ve společnosti AGROFERT a.s. O tomto podání ze dne 2. 6. 1997, které žalobce doručil k soudu 5. 6. 1997, rozhodl soud usnesením vydaným dne 14. 11. 1997 pod sp. zn. 44 Cm 81/95-57 tak, že je podle §96 odst. 2 OSŘ nepřipustil. Odvolání proti tomuto rozhodnutí soudu nebylo ve smyslu ustanovení § 202 odst. 2 písm. f/ OSŘ přípustné.
Tímto rozhodnutím soud navodil stav, kdy mohl rozhodovat jen o původním návrhu na neplatnost první mimořádné valné hromady. Rozhodnutí o původním žalobním návrhu by pak bylo pro zvrácení stavu majetkové účasti společnosti PETRIMEX a.s. ve společnosti AGROFERT a.s. bezvýznamné.
Následně PETRIMEX a.s. odprodal Babišovi i svůj majetkový podíl v AGROFERTU a.s.
1.3/ Ovládnutí LOVOCHEMIE a.s. Andrejem Babišem
Dne 16. 11. 1995 byla do OR Městského soudu v Praze (tehdy Krajský obchodní soud v Praze) v oddílu C, vložka 41322 zapsána obchodní společnost PROFERTA s.r.o. Tato společnost byla založena společnostmi Hospodářské služby a.s. Nymburk, BAGS s.r.o. a jednou fyzickou osobou – Jiří Kopenec–AGRA. K založení této společnosti došlo účelově a iniciátorem vzniku byla podle všeho německá společnost Carl Bielsen. Ta patří v SRN k nejvýznamnějším obchodníkům s průmyslovými hnojivy a nemohla se smířit se způsobem distribuce dusíkatých hnojiv od největšího českého výrobce LOVOCHEMIE a.s., která byla na základě exkluzivní smlouvy prodávána výhradně přes společnost AGROFERT a.s., jejíž provize obchody prodražovaly. Společnost Carl Bielsen si k ochraně svých zájmů na českém trhu již založila společnost BAGS s.r.o., jejímž úkolem bylo vyhledat vhodné české partnery ke společnému postupu, jehož výsledkem mělo být ovládnutí společnosti LOVOCHEMIE a.s. a následná náprava obchodních postupů v této společnosti na úroveň obvyklých obchodních zvyklostí. Snahy o majetkové ovládnutí LOVOCHEMIE a.s. byly zcela legitimní, neboť majoritní vlastnický podíl držel v této době stát prostřednictvím Fondu národního majetku a očekávalo se výběrové řízení na odprodej této 51% majetkové účasti.
Společnost BAGS s.r.o. tedy s výše uvedenými partnery založila společnost PROFERTA s.r.o., která se poté přihlásila do výběrového řízení na odkup 51% majetkové účasti státu ve společnosti LOVOCHEMIE a.s. V tomto výběrovém řízení uspěla a Fond národního majetku s ní uzavřel smlouvu č. 427/95 o úplatném převodu cenných papírů. Tím se PROFERTA stala majoritním vlastníkem LOVOCHEMIE a.s. V článku IV smlouvy si Fond národního majetku jako prodávající vyhradil předkupní právo na tyto akcie po dobu pěti let. Společnost PROFERTA k úhradě kupní ceny použila úvěrové prostředky, získané od Agrobanky a.s. Praha v objemu 530 mil. Kč (úvěrová smlouva 13/96). Poskytnutý úvěr pak PROFERTA zajistila zřízením zástavního práva ke 454 756 kusům akcií společnosti LOVOCHEMIE a.s. ve prospěch úvěrující banky. Po valné hromadě společnosti LOVOCHEMIE a.s., konané dne 30. 4. 1996, společnost PROFERTA s.r.o. využila svých akcionářských práv a změnila chod společnosti LOVOCHEMIE a.s. a její obchodní politiku tak, aby její produkce byla odběratelům prodávána přímo, bez prostředníka. Společnost AGROFERT a.s. však na základě exkluzivní smlouvy zablokovala veškeré vývozy, což vedlo k více než desetidenní odstávce výroby LOVOCHEMIE a.s. Tento stav musel být odstraněn činností společníků firmy PROFERTA s.r.o., kteří odkoupili z LOVOCHEMIE, a.s. kolem 50 tisíc tun hnojiv, čímž došlo k obnovení výroby.
Společnost Hospodářské služby a.s. Nymburk se ukázala jako neseriózní a nesolventní partner, a proto byla přijata nabídka společnosti AGROBOHEMIE a.s., aby v rámci transformace společnosti PROFERTA na akciovou společnost do této společnosti vstoupila namísto Hospodářských služeb a.s. Nymburk. Společnost AGROBOHEMIE a.s. v této době vlastnila z 50 % společnost AGROFERT a.s., 34% majetkovou účast měla společnost Chemopetrol Litvínov a 16 % patřilo Union bance a.s. Později se vlastnická struktura AGROBOHEMIE a.s. změnila na 50 % AGROFERT Holding a.s. a 50 % Unipetrol a.s.
Dne 17. 12. 1996 bylo uzavřeno „Memorandum“ o vzájemné spolupráci smluvních stran při výkonu jejich podnikatelské činnosti, kdy účastníky tohoto memoranda byly společnosti Hospodářské služby a.s. Nymburk, zastoupené Pavlem Švarcem, AGROBOHEMIE a.s., zastoupená Andrejem Babišem, a AGROFERT a.s., zastoupený rovněž Andrejem Babišem. Toto memorandum bylo základem pro vstup AGROBOHEMIE a.s. do společnosti PROFERTA a.s. Když došlo 30. 1. 1997 k zápisu společnosti PROFERTA do OR jako akciové společnosti, byla jejím majoritním akcionářem společnost AGROBOHEMIE a.s., která se tak stala ovládajícím subjektem vůči společnosti LOVOCHEMIE a.s.
Dopisem ze dne 27. 3. 1997 se obrátil Andrej Babiš jako předseda představenstva společnosti PROFERTA a.s. na druhého místopředsedu výkonného výboru Fondu národního majetku Ing. Michala Hrubého, informoval jej, že došlo k majetkovému ovládnutí této společnosti společnostmi Chemopetrol Litvínov a Agrofert s tím, že tyto společnosti hodlají od PROFERTY odkoupit akcie LOVOCHEMIE a.s., a požádal v této souvislosti, aby fond zrušil své předkupní právo na akcie, které mu vyplývá z čl. IV smlouvy č. 427/95 o úplatném převodu cenných papírů. Informoval o plánovaných investicích v LOVOCHEMII a.s. v letech 1998–2001 v objemu cca 1,7 mld. Kč a požádal o sepsání dodatku k předmětné smlouvě č. 427/95, ve kterém se fond vzdá svého předkupního práva a kde bude upravena celková výše závazných investic do roku 2001 ve výši 2,1 mld. Kč. Žádost byla projednána výkonným výborem fondu dne 19. 6. 1997 se závěrem, že je společnosti PROFERTA a.s. třeba odpovědět, že fond nemůže zrušit své předkupní právo k privatizovaným akciím po dobu pěti let, protože tato podmínka vyplývá z rozhodnutí o privatizaci a i z podmínek veřejné soutěže.
Dne 12. 5. 1998 proběhla mimořádná valná hromada společnosti LOVOCHEMIE a.s., která rozhodla o zvýšení základního jmění společnosti nejméně o 250 a nejvíce o 260 mil. Kč s tím, že současní akcionáři mají právo upsat 0,3 nové akcie v poměru k počtu akcií dosavadních. Dále bylo rozhodnuto, že všechny akcie, které nebudou upsány s využitím tohoto přednostního práva, upíše konkrétní zájemce, a to společnost AGROBOHEMIE a.s.
Dne 27. 4. 1998, tedy ještě před výše uvedeným rozhodnutím mimořádné valné hromady LOVOCHEMIE a.s., orgány společnosti PROFERTA a.s. jednaly na společném zasedání o záměru navýšení základního jmění LOVOCHEMIE a.s. Toto posoudily jako pozitivní krok vývoje společnosti LOVOCHEMIE a.s., který je v souladu s její ekonomickou situací. Současně však také rozhodly, že PROFERTA a.s. nevyužije své možnosti upsat nové akcie při zvyšování základního jmění v LOVOCHEMII a.s., a to zejména pro nedostatek volných finančních zdrojů.
Dne 15. 7. 1998 zaslal Andrej Babiš jménem společnosti LOVOCHEMIE a.s. dopis společnosti AGROBOHEMIE a.s., kterým sděluje (sám sobě) obsah mimořádné valné hromady z 12. 5. 1998 a nabízí možnost upsat 269 644 kusů akcií společnosti LOVOCHEMIE a.s.
Dne 17. 7. 1998 upsal za společnost AGROBOHEMIE a.s. advokát JUDr. Alexej Bílek, na základě plné moci ze dne 16. 7. 1998 podepsané Andrejem Babišem, 250 000 kusů akcií LOVOCHEMIE a.s. Tímto způsobem následně došlo k tomu, že majoritní vlastnický podíl společnosti PROFERTA a.s. v LOVOCHEMII a.s. se změnil v cca 37% minoritu a LOVOCHEMIE a.s. byla přímo ovládána AGROBOHEMIÍ a.s.
V srpnu, resp. září 1998 pak došlo k rozhodnutí zrušit společnost PROFERTA a.s., protože její majoritní akcionář, společnost AGROBOHEMIE a.s., došel k závěru, že žádná přijatá opatření nevedou k odstranění ztráty a u společnosti dochází k dlouhodobému neplnění povinností, uložených ustanovením § 193, odst. 1 obchodního zákoníku. Společnost PROFERTA a.s. se dostala v létě 1998 do platební neschopnosti. Následně byl jejím likvidátorem podán u Krajského soudu v Ústí nad Labem (v průběhu roku 1998 došlo k přemístění sídla společnosti do Lovosic) návrh na prohlášení konkurzu. Ten byl na společnost PROFERTA a.s. prohlášen Krajským soudem v Ústí nad Labem dne 26. 1. 1999 pod č. j. 18|K180/98.
V konkurzu tak skončily i pohledávky ve výši nejméně 651 300 000,- Kč, jejichž byla PROFERTA a.s. nositelem a které pocházely z bankovního úvěru na pořízení akcií LOVOCHEMIE a.s. od Fondu národního majetku. Tyto dluhy společnosti PROFERTA a.s. byly na základě závazkových vztahů zaručeny Investiční a Poštovní bankou a.s. a do částky 325 650 000,- Kč ručením obchodní společností Obchodní sladovny a.s. Prostějov.
Dne 6. 10. 1999 zaslal Andrej Babiš jménem společnosti AGROFERT Holding a.s. obvyklým velkoobchodním odběratelům produkce LOVOCHEMIE a.s. v SRN, společnostem MG CHEMAG, BAYWA a C. Bielsen fax, jímž sděluje, že výhradním dodavatelem LOVOCHEMIE a.s. je společnost BAYFERT.
Výše uvedené skutečnosti vzbuzovaly u společnosti C. Bielsen i u statutárního zástupce jejich dceřiné společnosti BAGS důvodné závěry, že tento stav nemůže být v souladu s žádným, tedy ani českým právem a že musí mít i nepochybné trestně právní aspekty, a to i z pohledu skutečnosti, že Andrej Babiš byl v čele statutárních orgánů všech zainteresovaných společností. Z těchto důvodů jednatel společnosti BAGS inicioval opakované prošetření trestně právních aspektů tohoto jednání.
První trestní oznámení upozorňovalo na důvodná podezření ze spáchání trestných činů porušování závazných pravidel v hospodářském styku podle § 127 tr. zákona a zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 tr. zákona, kde podezřelým byl Andrej Babiš. Přes nepochybnou závažnost a potřebu kvalifikovaného prošetření tohoto oznámení, bylo o něm vedeno šetření tehdejším Okresním úřadem vyšetřování Policie ČR Litoměřice pod č. j. ČVS:OVLT-770/20-2000
770/20-2000. Toto šetření, které se mělo týkat propojení společností LOVOCHEMIE a.s., AGROBOHEMIE a.s., AGROFERT a.s., PROFERTA a německého subjektu společnosti BAYFERT, bylo nakonec rozhodnutím vyšetřovatelky Okr. ÚV PČR Litoměřice podpraporčice Markové odloženo podle § 159 odst. 1 tr. řádu s tím, že se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu. Ani Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích, které rozhodovalo o stížnosti, podané do rozhodnutí vyšetřovatelky, neposoudilo náležitě aspekty celé věci a podanou stížnost zamítlo.
Druhé trestní oznámení pro důvodné podezření, že došlo k řízenému úpadku společnosti PROFERTA a.s., ve kterém byly spatřovány úpadkové trestné činy podle ustanovení § 256 tr. zákona, pletichy při řízení o konkurzu a vyrovnání, či § 126 tr. zákona, porušení povinnosti v řízení o konkurzu, bylo podáno cestou speciálního policejního orgánu s celorepublikovou působností, tehdy Služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (SPOK). Po základním prošetření věci SPOK nepochybně dospěl k závěru, že se ve věci jedná o důvodné podání, které pod č. j. OHK-1313/TČ-2000 předal k dalšímu řízení tehdejšímu Úřadu vyšetřování Policie ČR, odboru vyšetřování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti. Tento úřad však věc předal Krajskému úřadu vyšetřování v Ústí nad Labem a ten jej opět předal Okresnímu úřadu vyšetřování v Litoměřicích. Zde po prošetření věci bylo opět vyšetřovatelem rozhodnuto o odložení podaného trestního oznámení podle ustanovení § 159 odst. 1 tr. řádu, tedy že se nejedná o trestný čin, toto usnesení z 30. 7. 2001 bylo publikováno pod č. j. ČVS:OVLT-579/20-2001.
Na základě stížnosti oznamovatele tentokrát Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích věc posoudilo tak, že rozhodnutí vyšetřovatele bylo nedůvodné, a proto jej svým rozhodnutím ze dne 3. 12. 2001 zrušilo s tím, že ve věci je třeba dále jednat a znovu rozhodnout.
Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích pak na základě dalších podnětů oznamovatele začalo věc posuzovat v širších souvislostech, a to i z pohledu skutečností, které byly předmětem prvního trestního oznámení vedeného pod č. j. ČVS:OVLT-770/20-2000770/20-2000. Nakonec nepochybně dospělo k závěru, že se jedná o důvodná oznámení, která přesahují věcnou příslušnost okresního státního zastupitelství, a celou věc, tedy spisový materiál, soustředěný v obou spisech, postoupilo k dalšímu řízení Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem.
I Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, kde byla věc vedena pod č. j. 2KZn 465/2001 věci nepochybně přikládalo význam, protože spisový materiál po základním posouzení postoupilo Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze k posouzení, zda se ve věci nejedná o věcnou příslušnost tohoto státního zastupitelství. To vrátilo věc zpět do Ústí nad Labem s tím, že neshledává svou věcnou příslušnost, ale pouze věcnou příslušnost Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem. To pak po detailnějším posouzení věci shledalo, že jednání, v nichž je spatřováno podezření ze spáchání oznamovaných trestných činů, se teritoriálně odehrávalo v Praze, a proto v rámci místní příslušnosti předalo věc k prošetření Městskému státnímu zastupitelství v Praze. Městské státní zastupitelství v Praze tuto věc vedenou pod sp. zn. KZn 124/2002 předalo k prošetření Policii ČR, Službě kriminální policie a vyšetřování Správy hl. města Prahy. Podle dostupných informací zde policejní orgán koncem roku 2002 opět rozhodl o odložení věci podle § 159 odst. 1 tr. řádu (s ohledem na proběhlou novelu trestního řádu), tedy znovu tak, že se nejedná o trestný čin. Důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly, se dosud nepodařilo prověřit.
1.4/ Odcizení budovy AGROFERTU v Praze, Roháčova 83 a 85
V této věci byla podána žaloba na Babiše ze strany jeho bývalých společníků. Babiš podle názoru jednoho z nich podplatil jejich právníka, takže ten úmyslně propásl promlčecí lhůtu na podání v případě budovy v Roháčově č. 85.
Jednalo se o jeho bývalé společníky Ing. Ivana Proppera, Ing. Petera Lövingera, Ing. Ľubomíra Šidalu, Ing. Alexeje Beľjajeva a Ing. Petkaniče. Sloučením dvou společných firem vznikla firma CONAMIS, která měla být buď jako firma, nebo její společníci jednotlivě, vepsáni jako spoluvlastníci Agrofertu, což se nikdy nestalo.
Babiš vlastní mimo uvedené domy v Roháčově ulici a vily v Průhonicích u Prahy ještě byt v Ženevě a několik dalších vil a domů v ČR i na Slovensku, kde má trvalý pobyt (což např. podle slovenských zákonů nelze).
1.5/ Provize, kterou inkasoval Babiš v Petrimexu na cizí jméno
Dne 29. 9. 1993 byl zpracován záznam o provizi ve výši 117 286 USD pod spis. zn. DEVO/VÝVOZ, provizní dobropis č. 2738 na jméno Nesterov. Peníze byly však převedeny z ČSOB dne 18. 6. 1993 na soukromý Babišův účet u švýcarské banky Banque Lambert Geneve. Takovýchto podvodů podle zdrojů z PETRIMEXU a.s. udělal Babiš desítky.
1.6/ Personální vazby Babiše
Se svým bratrem Alexandrem Babišem vlastní slovenskou firmu BERG a.s. IČO 31 403 301.
Ten dále působil nebo působí v dozorčí radě společnosti AGROCENTRA, akciová spoločnosť Michlovce, v dozorčí radě AGROFERT Slovakia a.s., v dozorčí radě Agrochemický podnik Levice a.s., jako člen představenstva DRACON AIRLINE, akciová spoločnosť, jako společník GIMEL, s.r.o., společník GVEN s.r.o. společně s Martinou Babišovou. Na bývalé adrese této firmy, Cukrová 14, Bratislava, 813 39 sídlila vedle firmy BERG a.s. i firma INTERINFOPRINT s.r.o., kde figuruje mj. JUDr. Vojtech Ágner, přítel Andreje Babiše z Petrimexu a člověk, který způsobil likvidaci dříve prosperujícího PETRIMEXU. Ágner figuruje mj. ve firmě ARMEX a.s., slovenské obdobě českého OMNIPOLU a.s. společně s JUDr. Viliamem Ciklaminim, bývalým náměstkem federálního ministra vnitra.
Ke společnosti ARMEX, v jejíchž orgánech mj. sedí i vrcholný politik Slovenské národní strany Víťazoslav Móric, se váže mj. informace, že podnik byl zapleten do nelegálního vývozu SEMTEXU a dalšího zbrojního materiálu do problémových afrických zemí. Další osobou ve statutárních orgánech firmy INTERINFOPRINT s.r.o. je občanka Ruské federace Olga Gurejeva, která je mj. členkou statutárního orgánu firmy EUROMAG společně s dalšími občany Ruské federace a s bývalým pracovníkem PETRIMEXU a.s. (v PETRIMEXU pracoval nepřetržitě od roku 1969 do roku 1993) Ing. Jozefem Čimborou, jinak členem statutárního orgánu firmy Falkon Capital a.s. Olga Gurejeva je dále statutárním orgánem firmy AMAZON CONSTRUCTION s.r.o., kde společníkem je firma AMAZON CONSTRUCTION L.L.C. 61 Great Meadown Road, Newton, Massachusetts 02459 Middlesex USA s občany Ruské federace, dlouhodobě žijícími v USA.
Vazby Babiše na Falkon Capital se transparentně projevily měsíc před posledními slovenskými parlamentními volbami, kdy Mikuláš Dzurinda a tehdejší ministr financí František Hajn (SDL) rozhodli o deblokaci ruského dluhu vůči SR nikoli dodávkami zboží, jak prosazoval Ján Čarnogurský a tehdejší předseda SDL Ján Migaš, ale přímou platbou. Vláda pak těsně před volbami rozhodla, že dluh bude, podobně jako v ČR, deblokovat cestou firmy Falkon Capital.
Signifikantní je skutečnost, že poté, co se bývalý ministr financí ČR Mertlík postavil proti deblokaci ruského dluhu cestou firmy Falkon Capital (nechal si totiž svými lidmi zpracovat bezpečnostní screening této firmy), byl ze svého křesla odvolán a nahrazen Rusnokem, který transakci doporučil a poslal materiál do vlády. Miroslav Šlouf zařídil, aby BIS přestala ingerovat do otázky Falkonu a ponechala vládě „klid na práci“. Organizační zajištění pak vykonal osvědčený náměstek ministra financí ČR Zelinka (dlouholetý přítel a společník při podnikání agenta Hlavní správy rozvědky a svazáckého bosse Vojtěcha Slówika). Rusnok též seděl v Zemanově kabinetu, který schválil prodej UNIPETROLU Babišovi o tři mld. Kč levněji, než jak nabízela firma ROTCH ENERGY.
Alexander Babiš figuruje nebo figuroval jako jednatel INPROX Košice, spol. s r.o. společně s občany Rakouska Dr. Christianem Strasserem a Elmarem Weinertem, ve firmě ISTRODEZA a.s. jako místopředseda představenstva, ve firmě MINAG, a.s. jako člen představenstva, ve firmě POLNOCHEM, akciová spoločnosť jako člen dozorčí rady, ve firmě PREFERT a.s. společně s Andrejem Babišem jako člen dozorčí rady, ve firmě ROFERT s.r.o. jako jednatel, ve firmě SAXUM, spol. s r.o. jako jeden ze společníků spolu s AGROFERT Holdingem a.s. a ROFERTEM, ve firmě Stettinger Recycling, a.s. jako člen představenstva a ve firmě TRIMEX s.r.o. jako společník.
Babišova dcera Adriana má podle zjištění českých tajných služeb plné moci od svého otce, pro případ jeho úmrtí nebo uvěznění, ke vstupu do zapečetěné složky u výše uvedeného viceprezidenta O.F.I. Ost Finanz und Investment AG Rollanda Shaera, kde se nachází skutečné schéma jeho firem a čísla účtů, na kterých se nachází jím získané finanční prostředky.
Ze zdrojů blízkých vedení PETRIMEXU a.s. bylo zjištěno, že člověkem, který měl skutečně zásadní vliv na kariéru Babiše, byl bývalý generální ředitel Ing. Anton Rakický. Tento agent StB a vynikající obchodník hluboko před listopadem 1989 prosadil obchody s fosfáty z USA. Obchody však nebyly vedeny přímo mezi dodavateli a PETRIMEXEM a.s., ale prostředníkem byla švýcarská firma AMEROPA. Na jejích off-shorových účtech byly shromažďovány nezdaněné provize, z nichž si Rakický například nechal postavit vilu na Floridě. Rakický zakoupil část AMEROPY a tuto akvizici pak převedl na Babiše. Babiš před svým odjezdem do Maroka přivedl do jiného stavu jednu svou spolupracovnici z PETRIMEXU. Kvůli ní se chtěl i rozvést, nakonec ji však na nátlak vlastní rodiny přemluvil, aby šla na interrupci (Babiš byl tehdy již ženatý). Jeho otec přemluvil tehdejšího ředitele PETRIMEXU a.s. Šebíka, aby jej „uklidil“ do zahraničí. Rakický pak Babiše stáhl zpět do Bratislavy a jmenoval jej ředitelem 32. obchodní skupiny, která měla na starost obchod s hnojivy. Skutečností je to, že Rakický byl jediným člověkem z bývalého PETRIMEXU, který s Babišem podnikal a kterého Babiš přitom neokradl.
Další důležitou kontaktní osobou Babiše je bývalý ministr zahraničí SR Milan Kňažko, který je dnes členem SDKÚ Mikuláše Dzurindy. Babiš je mj. majitelem bratislavského klubu Slávia AGROFERT STU, kde pravidelně organizuje turnaje slovenské společenské smetánky, kam mj. pravidelně chodí Mikuláš Dzurinda a slovenský prezident Rudolf Schuster.
Kontakty na Dzurindu byly s největší pravděpodobností rozhodující při předvolební kampani SDKÚ a při privatizaci slovenské firmy ISTROCHEM a.s. Andrej Babiš měl rozhodující vliv na výběr poradců pro privatizaci Slovenských telekomunikací. SDKÚ si objednala svou předvolební kampaň u české mediální agentury GERONIMO, která je podle informací z vedení politické strany SMER přímo personálně propojena s Babišem.
V roce 1994 Jozef Majský, bývalý ředitel VSŽ Košice Ing. Zoltán Berghauer (odvolaný Mečiarovou vládou) a Anton Rakický složili celkem 100 mil. Sk a společně s KDH a tehdejším předsedou SDL Weissem, Michalem Kováčem, tehdejším prezidentem SR, a dalšími zajistili pád Mečiarovy vlády. Do čela prozatímní vlády se na půl roku dostal Jozef Moravčík, bývalý pracovník PETRIMEXU.
Podstatou vazeb Babiše na ministra vnitra Grosse je podle informací zpravodajských služeb skutečnost, že Babiš financoval cestou právníka Jansty Grossovi mimo jiné jeho byt na Barrandově v ceně přes 5 mil. Kč. Jedná se o byt o rozloze přes 140 m2 s terasou 40 m2. Dalším styčným bodem Babiše s Grossem má být podle zjištění Služby pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti Policie ČR fakt, že Gross jako funkcionář ČSSD‚ odpovědný za ekonomiku strany, získával v minulosti finanční prostředky od Babiše mj. cestou firmy TIA, která je spojena se jmény Lhotský (o vlas unikl smrti při atentátu), Jansta a Charouz. Charouz je podezříván českými zpravodajskými službami ze spolupráce s ruskými tajnými službami a je dáván do souvislosti s aktivitami bývalého vrcholného kriminalisty JUDr. Douchy, který nyní pracuje v advokacii, kde se zabývá obhajováním ruských a ukrajinských občanů. V nepřehledném toku financí, které neprošly oficiálním účetnictvím, se objevila údajně i směnka Mladých sociálních demokratů na 30 mil. Kč, na níž je Grossův podpis a jejíž kopií disponuje mj. bývalý šéf Zemanových poradců Šlouf. Další skutečností, kterou zjistila BIS, je spojení Grosse na Libuši Barkovou, majitelku nevěstince Escade v Křesomyslově ulici v pražských Nuslích.
Babiš vlastní luxusní vilu v Průhonicích u Prahy, na adrese (adresu nezveřejňujeme – pozn. red.), kde bydlí společně se svou milenkou. Babiš se schází často zejména s bývalým důstojníkem I. správy StB a lobbyistou ing. Milanem Velkem, který mj. vytuneloval Centrotex a je úzce spojen s Palasovým bývalým parlamentním asistentem a poradcem JUDr. Vojtěchem Slówikem, bývalým aktivním svazákem a agentem též I. správy StB, krycí jméno UBAR. Dále se Babiš schází s lobbyistou a bývalým svazáckým funkcionářem Martinem Ulčákem. Krytí v rámci bezpečnostních složek zajišťuje Babišovi bývalý příslušník StB Libor Široký, který je využíván i ke korumpování případně aktivních policistů. Další servisní osobou je bývalý vyšetřovatel Správy vyšetřování hl. m. Prahy Viktor Špirk, který je spolupracovníkem právníka Foltýna. Ten zajišťuje krytí Velkovi a Ulčákovi. Špirk je bývalým kolegou současného náměstka policejního prezidenta Macháněho, dokonce spolu seděli jistou dobu v jedné kanceláři. Často spolu komunikují a touto cestou zajišťuje Špirk krytí osobám v zájmu Velka a Ulčáka.
JUDr. Miroslav Jansta, r. č. (rodné číslo nezveřejňujeme – pozn. red.)se v roce 1990 stal členem parlamentní Komise 17. listopadu, kde zasedl jako člen KSČM po bok Stanislava Devátého, Štefana Bačinského, Jiřího Pospíšila, Petra Tomana, Jana Vidíma a dalších poslanců. Poté Jansta zahájil podnikání založením firmy TIA – Tax Investment Advisers a.s. spolu s Ivanem Lhotským. Zde figuruje v představenstvu Martina Tichá – viz dále. Jansta dále podnikal společně s manželkou Mgr. Kateřinou Janstovou a Martinou Tichou, r. č. (rodné číslo nezveřejňujeme – pozn. red.) ve firmě BRESSON a.s., slečna Tichá byla dále ve firmě AGROPOL GROUP a.s. členkou představenstva. Mezi jeho další stykové osoby patří Ivan Lhotský a ředitel UNIPETROLU Pavel Švarc. Slečna Tichá je vedle své angažovanosti ve firmě M 3000 a.s., kde je předsedou představenstva Ing. Antonín Charouz, i příbuznou Ing. Petra Tichého, r. č. (rodné číslo nezveřejňujeme – pozn. red.), který byl obchodním náměstkem generálního ředitele METALIMEXU a.s. a předsedou představenstva První české plynárenskoenergetické a.s. – zde je propojení na bývalého předsedu ÚV SSM Martina Ulčáka a Ing. Ivana Noveského, též spojeného se svazáckou nomenklaturou přes osobu JUDr. Věslava Nemétha, trestně stíhaného za distribuci tzv. „Neméth směnek IPB“ a za vytunelování Moravia banky.
Janstovo jméno bývá zmiňováno též v souvislosti s autorstvím padělaného zápisu z valné hromady PETRIMEXU, jímž tato firma darovala AGROFERT Babišovi.
Podle zjištění českých zpravodajských služeb udržuje Babiš úzké kontakty s Radimem Masným a Miroslavem Šloufem, s nimiž připravoval od podzimu 1998 kapitálový vstup do holdingu Chemapol Group-Aliachem. Podnik DEZA Valašské Meziříčí se ve stejné době pokoušel získat společně s dalším podnikatelem, Romanem Zubíkem a jeho firmou SEZOOS. V roce 1999 získal tento podnik Babiš sám za čtvrtinovou cenu a ovládl monopol na výrobu dehtu a benzolu v ČR. SEZOOS byla Babišem nastrčena, aby koupila v roce 1998 za půl mld. Kč 47 % Chemapol Group a kupní cenu uhradila směnkami Slovenského plynárenského podniku (SPP), které bianco podepsal tehdejší ředitel SPP Ján Ducký, jinak úhlavní nepřítel Babiše. Ducký byl v lednu 1999 zavražděn nájemným vrahem. Dodnes jsou tyto směnky v majetku zkrachovalé Union banky a.s. a jejich skutečná hodnota je předmětem utajených diskuzí mezi českým a slovenským premiérem. Ducký těsné před smrtí jednal o založení společného podniku GLOBE 21 s podnikatelem MUDr. Peterem Jamborem, který byl poté obviněn a vyšetřován Úřadem finanční kriminality a ochrany státu.
Po vyhlášení konkurzu na Chemapol Group se pokusil Masný vyjmout nejcennější část – Aliachem, což se mu podařilo tak, že dosáhl jeho zařazení do vládního programu revitalizace, kde byl státem oddlužen. K tomuto kroku musel nalézt ve vládě významné spojence. V této souvislosti bylo nejčastěji zmiňováno jméno bývalého místopředsedy Zemanovy vlády a ministra hospodářství Grégra.
Slovnaft je úzce spojen se slovenskou podnikatelskou skupinou Patrika Tkáče a Ivana Jakaboviče (J&T Banka, která např. ovládla vytunelovanou Podnikatelskou banku a je spojena s podnikatelskou skupinou MOTOINVEST). Skupina J&T koncem 90. let zahájila expanzi do plynárenství, projevovala zájem i o ovládnutí podniku NAFTA GBELY, který vlastní velké zásobníky na zemní plyn. Skupina nikdy nepostupovala proti zájmům Andreje Babiše. Obě skupiny jsou také stejným způsobem strukturovány, po získání firem jsou jejich akcie převáděny na jméno a mizí z akciových trhů, čímž se úmyslně zakrývá vlastnická struktura. V této souvislosti je třeba zmínit, že při nedávném odkupu balíku pohledávek ČKA ve výši přes 20 mld. Kč byla vybrána firma EC Group, za níž se skrývá v pozadí Tykač a Dienstl, bývalí architekti MOTOINVESTU. Na seznamu pohledávek tohoto portfolia figuruje i položka „Stanislav Gross a Šárka Grossová – 5 mil. Kč“, což je částka, která se shoduje s cenou bytu Grossových na Barrandově (adresu nezveřejňujeme – pozn. red.).
V roce 1999 bylo jmenováno nové představenstvo UNIPETROLU a.s., na jmenování jeho členů měl Babiš též zásadní vliv prostřednictvím tehdejšího ministra financí Ing. Iva Svobody.
V červnu 1999 nakoupila brokerská firma ABLE cca 10 % akcií UNIPETROLU a.s. V té době se jako o kupci spekulovalo o Babišovi, který chtěl tímto nákupem získat lepší pozici pro AGROFERT a.s. při budoucí koupi UNIPETROLU a.s. Tehdy také došlo k závažné roztržce mezi Babišem a Svobodou.
V září 2000 rozhodla vláda o kupci PARAMO Pardubice. Původní vítěz NOREX PETROLEUM LIMITED z Kanady byl vyšachován a rafinerii získal UNIPETROL. Babiš tehdy nevybíravým způsobem lobboval za prodej UNIPETROLU, tedy proti zájmu NOREXU, který je podle ověřených informací financován ruským organizovaným zločinem. Jedná se tedy o jinou skupinu, než která podporuje Babiše.
2/ Vyhodnocení
Z uvedeného lze konstatovat, že Andrej Babiš je špičkovým zpravodajským prostředkem bývalé KGB, který řídí další osoby ve zpravodajské síti KGB v ČR a jenž byl úkolován na získání ekonomické základny pro financování operací této skupiny na úkor jiných právnických a fyzických osob (včetně daňových poplatníků ČR). Současně je Babiš významným prostředkem pro legalizaci finančních prostředků, získaných ze závažné organizované trestné činnosti (praní špinavých peněz). Řídící orgány Babiše, které zahrnují vedle bývalých důstojníků KGB zejména Marka Riche a špičky ruských „oligarchů“, vzešlých právě z propojení bývalých špiček KGB s rusko-izraelským organizovaným zločinem, Babišovi zajistily zpravodajskou podporu při jeho podnikatelském vzestupu na Slovensku i v ČR. Samozřejmě nelze pominout ani příslovečnou pracovitost Babiše (pracuje až 18 hodin denně a dovolenou téměř nečerpá). Lze odhadovat, že i finanční prostředky, jimiž Babiš disponoval v klíčových okamžicích svého podnikatelského úsilí, pocházely ze zdrojů těchto podporovatelů (zejména AMEROPA a O.F.I.). Této verzi odpovídá i jeho až patologické utajování skutečných donátorů a nepravděpodobné verze, které oficiálně uváděla média.
Z vývoje v Ruské federaci po odchodu Borise Jelcina a nástupu Vladimira Putina do prezidentské funkce, a zejména z vývoje v posledních měsících lze dovozovat, že došlo z iniciativy Putina k výměně (čistce) na vrcholných mocenských postech ruských speciálních služeb a v policejních strukturách a že bývalé řídící orgány Andreje Babiše v Rusku byly odstaveny od zpravodajských možností. Tomu odpovídá i kádrová výměna na zpravodajských postech, legalizovaných na ruských ambasádách v zahraničí. Dalším efektem tohoto vývoje je ohrožení mocenských pozic a finančních zdrojů rusko-izraelského organizovaného zločinu, jehož špičky již vystupují jako ctihodní podnikatelé (stejně Jako Babiš v posledních fázích své podnikatelské dráhy). Proti těmto skupinám zahájila ruská prokuratura trestní stíhání, někteří jejich představitelé jsou ve vazbě a jiní stíháni jako uprchlí do zahraničí. Klasickým případem je změněný pohled na Falkon Capital, za kterým stojí RAO JES Anatolije Čubajse. Firmu původně ruská vláda doporučila pro deblokaci ruského dluhu vůči ČR i SR (Jozef Čimbora z Falkonu je bývalým dlouholetým kolegou Babiše z PETRIMEXU). Poslední informace z října 2003 je taková, že ruská strana nebude s Falkonem nadále spolupracovat, což sdělila české vládě v souvislosti s deblokací zbytku ruského dluhu vůči ČR.
Jako hlavní důvod Putinova úsilí likvidovat „oligarchy“ se vedle boje o moc (v rozporu s původní dohodou o „dělbě moci“ po Putinově nástupu do prezidentské funkce začali „oligarchové“ podporovat opoziční politické strany a angažovat se osobně v blížící se volební kampani na funkci prezidenta RF) i snaha vrátit do Ruska astronomické finanční prostředky, které odplynuly jejich přičiněním během 90. let do zahraničí. Finanční prostředky potřebuje Putinova skupina na financování zbídačelé ruské infrastruktury a zejména na pozdvihnutí vojensko-průmyslového komplexu, s čímž stojí a padá Putinova pozice – pro úspěch svého počínání musí mít totiž bývalý důstojník KGB Putin na své straně i ruskou vojenskou rozvědku (GRU). Nelze odhlédnout ani od jisté popularity tvrdého postupu proti těm, kdož jsou obecně považováni za zloděje, v předvolebním období. Putin také podporoval současného amerického prezidenta G. W. Bushe při jeho prezidentské kampani proti Al Gorovi, který je společně s Clintonem stykovou osobou rusko-izraelského organizovaného zločinu (jak mj. vyplývá i z dostupných informací FBI) a je významným Bushovým spojencem v boji proti mezinárodnímu terorismu. Ze zpravodajských informací vyplývá, že roztržka Putina s „oligarchy“ nabývá již takových dimenzí, že Putinovi protivníci usilují o jeho fyzickou likvidaci a k tomuto cíli již vyčlenili obrovské finanční prostředky a aktivizovali teroristické skupiny, mj. i v oblastech Čečenska‚ Gruzie a Severního Irska. Jedním z nástupních prostorů těchto teroristů je i ČR vzhledem k mizivé aktivitě KR služeb a policie. Podle analýz jednoho speciálního policejního útvaru využívají tito protivníci Putina čečenského separatismu k boji proti moskevské vládě a jejich snahou je dosáhnout mezinárodního uznání samostatné Čečenské republiky Ičkerie, odkud by mohli lépe operovat v celosvětovém měřítku (podobně jako z Podněsterské republiky, která je největším exportérem „no name“ zbraní do celého světa). K tomu jsou rozhodnuti páchat teroristické útoky na civilní obyvatelstvo i ve vlastní zemi. Podle vývoje v posledních měsících je však Putinova skupina na vzestupu, zatímco jeho protivníci jsou v defenzívě. K tomu je relevantní sledovat v českých médiích, komu a z jakého důvodu vadí snaha Putinovy administrativy o prosazení práva.
Dle posledních získaných poznatků a po vyhodnocení informací v rámci součinnosti s tzv. spřátelenými zpravodajskými službami bylo potvrzeno, že v měsíci březnu roku 2004 došlo v Bratislavě k jednání Andreje Babiše s emisarem bývalého prezidenta Ázerbajdžánu Heydara Aliyeva, osobou tatarské národnosti Šuchradem Satarovem. Tato osoba v pověření Aliyeva jednala s Babišem o privatizaci české společnosti UNIPETROL, a.s., především o možnosti získání jedné z jejích dominantních součástí, podniku PARAMO v Pardubicích.
Heydar Aliyev je majoritním vlastníkem společnosti TATNĚFT. Tato společnost produkuje tzv. lehkou ropu, pro jejíž rafinaci je plnohodnotně podnik PARAMO uzpůsoben jako jeden z mála v Evropě. Dle některých poznatků západních zpravodajských služeb je Heydar Aliyev úzce propojen na osoby ze Saúdské Arábie cestou jedné ze svých společností se sídlem v Rijádu. Mezi těmito osobami se vyskytují i ty, které jsou v podezření z financování teroristických seskupení, bojujících proti tzv. „západní civilizaci“.
Šuchrad Satarov nabídl v rámci jednání s Andrejem Babišem nejen investiční krytí privatizace společnosti UNIPETROL, ale navíc i provizi ve výši 1 mil. euro za možnost audience u předsedy vlády ČR Vladimíra Špidly. Babiš realizaci audience u českého premiéra Satarovovi přislíbil a následně během několika týdnů výše uvedenou finanční částku od Satarova převzal. Deklaroval to jako nutné výdaje pro korupci nejvyšších představitelů vlády ČR pro získání podniku PARAMO do majetku společnosti TATNĚFT.
S postupem času však k žádné sjednané schůzce představitelů společnosti TATNĚFT u premiéra ČR nedošlo a dle posledních poznatků z počátku měsíce května 2004 přicestovala pod krytím do České republiky skupina zpravodajských důstojníků bývalého prezidenta Ázerbajdžánu Heydara Aliyeva s úkolem vyhodnotit situaci a připravit řešení vzniklé situace. Jejich hlavním koordinátorem je Šuchrad Satarov. Tato skupina je vycvičena a vybavena pro realizaci tzv. „zvláštních aktivních opatření“ (původem odborný výraz ruské KGB), mezi něž se zařazuje i realizace fyzické likvidace určených osob.
JAKO ZA TOTÁČE:
Václavák 26.3. , ale v tel. zprávách ani zmínka...
Posílejte všem!!!
https://www.cum.sk/v/fHDi/praha-26-3-2016-demonstrace-za-nas-i-vlast-a-proti-islamizaci-evropy
TOP 09 JDE TVRDĚ DO VOLEB
Vše pro uprchlíky
Sedí Ahmed v Berlíně u řeky, špinavej, v roztrhanejch šatech, zkažený zuby a chytí zlatou rybku. Klasika. Tři přání atd.
Ahmed se zamyslí a říká: "Rybko, chtěl bych mít krásný zuby, jako lidi tady."
Blik! A sedí v zubařském křesle a zubař pilně pracuje. Ahmed mu povídá, že nemá peníze a zubař na to, že je to placený z evropskejch fondů.
Jako druhé přání říká, že nechal doma svoje ženy, děti a rodiče a chtěl by s nimi hezky bydlet.
Blik!
Sedí v přijímacím pokoji vybavené vily a na stole čeká na jeho podpis smlouva, že vilu hrazenou z fondů EU pro uprchlíky v rámci "programu o slučování rodin" přebírá do užívání.
Ahmed se zamyslí a jako třetí přání říká, že by chtěl bejt modrookej blonďák jako Němci.
Blik! Z Ahmeda je modrookej blonďák se zkaženejma zubama, a sedí v roztrhanejch šatech v Berlíně u řeky.
Tak se ptá rybky, co to má bejt?
Rybka mu odpovídá: "Jseš bílej, tak se koukej starat sám!"
Při příležitosti historické návštěvy prezidenta Číny stoupá hysterie těch, kteří nám nepřejí dobré obchodní a politické vztahy s tímto více než miliardovým (jak z hlediska populačního, tak ekonomického) národem. Pouhá jedna třetina z 33 územněsprávních celků Číny má menší počet obyvatel než celá naše republika. Na jednoho Čecha připadne 136 Číňanů. Čínský HDP je 60krát větší než ten náš… Prostě Čína je obchodním partnerem k pohledání. Takového nám bude leckdo závidět!
Jenže jsou tu i tací, kteří pracují, vědomě či nevědomě, pro cizí agendu oněch závistivců a kteří tento proces navazování přátelských vztahů s Čínou, ve svůj vlastní prospěch, či spíše ve prospěch svých zadavatelů, hodlají podrývat. (Ostatně ničení a potřísnění čínských vlajek barvami budiž toho důkazem.)
Nemusíme chodit daleko, abychom tyto lidi odhalili. Zrazují totiž naše státní zájmy zcela nepokrytě a otevřeně. V čele těchto dobráků stojí politický turista Martin Bursík. S barokním palácem přímo naproti Sněmovně, který za velmi podezřelých okolností v dobách divoké privatizace coby mladý komunální politik podivuhodně „zrestituoval“, se ocitá v první linii sabotáže dobrých mezinárodních vztahů a státní politiky jedné Číny.
Provokativně vyvěšuje gigantickou plachtu s portrétem tibetského dalajlamy. Tím hraje na strunu všech naivních a neinformovaných lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že Tibet je utiskován a lidská práva Tibeťanů jsou pošlapávána. Někteří dodnes věří v nacisty propagovaný mýtus o mírumilovném soužití všech tvorů v tajuplném místě Šambala, které se má údajně nacházet právě v Tibetu.
Inu, myslet si mohou, co jim je libo, ale uchýlit se k aktivismu, jehož jediný efekt má být torpédování hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi, je sebedestruktivní. Obzvlášť když je třeba zasněným „sluníčkářům“ připomenout či možná ozřejmit, neboť o tom někteří, zejména ti poctivější, nemají ani tušení, že celá magie Šangri-La je jen rouška před skutečným důvodem zájmu o Tibetskou náhorní plošinu. A tím je, světe, div se, geopolitika!
Tibetské plató je totiž strategicky nepředstavitelně významná oblast pro celou střední Asii – stéká z něj voda pro polovinu světové populace. Jmenovitě toky Modrá nebo Dlouhá řeka (Jang-c’-ťiang), Tsangpo – Syn Boha Brahmy (Brahmaputra), Matka Gangy (Mekong), Otec řek (Indus), Rozhněvaná řeka (Salwin) a Žlutá řeka (Chuang-che), dále Gogra, Manas, Satludž, Sun Kosi, Arun…
Mírumilovné utopické místo Šambala tak stojí v přímém kontrastu s realitou. Nejen že kontrola Tibetské náhorní plošiny znamená kontrolu nad osudem téměř poloviny obyvatel planety, ale skutečnost nemůže být dál od romantických představ esoteriků a mystiků. Tibet pod vládou lamaistické teokracie má za sebou dlouhé období krutovlády, nevolnictví a brutálního uzurpátorství lidí, podřízených hierarchické struktuře náboženských elit, jak je dostatečně zřejmé například z publikací amerického politologa Michaela Parentiho. Vypichování očí, usekávání končetin a jiné nelidské týrání bylo v Tibetu až do jeho osvobození Čínskou osvobozeneckou armádou na denním pořádku. Aniž bychom si Čínu jakkoli idealizovali, pro statisíce celoživotních tibetských nevolníků to osvobození opravdu bylo.
Francouzská cestovatelka Alexandra David Neel v knize Starý Tibet před novou Čínou napsala: „V Tibetu jsou všichni rolníci doživotními nevolníky a je nepravděpodobné mezi nimi najít někoho, komu se podařilo se z dluhů dostat.“ David MacDonald, který ve 20. letech 20. století pracoval jako obchodní zástupce Velké Británie v Tibetu, v knize Skutečný Tibet tibetskou mírumilovnost rovněž popsal velice barvitě: „Nejtěžším trestem v Tibetu je trest smrti. Odsouzeného zašijí do koženého vaku a hodí do řeky. Zpočátku takový vak plave na hladině, ale v průběhu pěti minut se začne potápět. Pokud člověk uvnitř neumře, hodí ho do řeky znova. Když umře, vyndají ho z vaku, mrtvolu rozsekají a naházejí do vody. Kromě trestu smrti však tu existuje i řada krutých trestů: lámání rukou i nohou, vypichování očí, lití horkého oleje nebo vroucí vody do očí, čímž otroka oslepí atd. Pokud to nevolník přežije, zůstane po zbytek života invalidou. Zločinci i podezřelí jsou drženi ve studených, temných a špinavých kobkách až do konce svých dní.“
Ne, Tibet v roce 1959 vůbec nebyl nebeskou Šangri-La, nýbrž krutou a zaostalou feudální teokracií v rukou hrstky „duchovních“, přičemž mnohá svědectví o jejich účasti na vynalézavém mučení a popravách lidí mají s buddhismem společného asi tolik jako Spojené státy s budováním demokracie a ochranou lidských práv ve světě. Celá země byla prostě řízena jen hrstkou bezuzdných lamů a majitelů pozemků, kteří si byli velmi dobře vědomi své beztrestnosti.
Ostatně posuďte sami… Vzápětí totiž přišel na řadu tibetský odboj financovaný CIA. Nejen dalajlama, ale i jeho bratr Thubtan Norbu byl v padesátých létech na výplatní pásce této špionážní agentury coby její agent. Úkol zněl vytvořit ozbrojený odpor proti ČLR. Kdepak buddhistická umírněnost a mírumilovnost! Na hranici s Nepálem operovala začátkem 60. let teroristická skupina Kuši Gangdruk, čítající na 2000 ozbrojenců vycvičených CIA v rámci operace ST CIRCUS. Přímo ve Spojených státech bylo vycvičeno 170 z nich.
Rozpočet CIA na operace v Tibetu čítal v roce 1964 více než 1,7 milionu dolarů. Samotný dalajlama, velký přítel bývalého českého prezidenta Václava Havla, dostával od CIA v letech 1950 až 1974, rok co rok, apanáž ve výši 180 000 dolarů.
Teroristické aktivity v Americe vycvičených buněk spočívaly v přepadávání čínských úřadů a vraždění etnických Han-Číňanů. Typický postup amerických válečných plánovačů, kteří takto vyrábějí teroristické skupiny po celém světě – pro dosažení vlastních cílů, ale za nasazení cizích životů. Ani dnes tomu není jinak. Málokdo si ještě dnes myslí, že Islámský stát nebyl vytvořen a nefunguje s podporou CIA, tak jako svého času al-Káida, jejíž vytvoření potvrdila jak současná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová, tak i prezident Barack Obama.
Prezident Richard Nixon se nakonec v 1971 s Čínou dohodl a utlumil podporu tibetskému odboji. Mezitím ale zahynulo zcela zbytečně mnoho lidí. Dalajlama si ve své autobiografii Svoboda v Exiluposteskl, že CIA podporovala nezávislost Tibetu z vlastních pohnutek destabilizovat komunistické režimy ve světě, nikoliv ze zájmu o Tibet.
Pozůstatky programu propagandy CIA, vedeného pod kódovým jménem ST BAILEY, nicméně přetrvávají do dnes. Jedná se o přísně tajnou politickou akci proti Číně, ve které hraje separatistický boj Tibetu, soustředěný kolem osoby dalajlamy, stále ještě určitou roli. Protože appeasement Nixona je v současné době hospodářské světové války ten tam. Nyní posílá Pentagon námořnictvo do Jihočínského moře a vyvíjí na Čínu nepatřičný nátlak všemi prostředky, i přes své české agenty.
Euroatlantičtí exponenti v naší zemi, kteří umějí zručně pracovat s prostoduchými a politických reálií neznalými dobrovolníky z řad mladistvých romantiků a esoterických nadšenců, hodlají torpédovat úsilí naší země o navázání obchodních vztahů s ČLR podvratnými akcemi, zaměřenými na urážku státní návštěvy a diskreditaci naší zahraniční politiky, která aspoň v tomto ohledu dává konečně nějaký smysl. Proto lze všechny ty, kteří hodlají opět mávat tibetskými fanglemi, snadno označit za nástroje propagandy nebo rovnou vlastizrádce.
Nechají se opít Bursíkovým rohlíkem tak jako historkami o mírumilovnosti tibetského lamaismu a prodají při tom, v pravém slova smyslu, i vlastní babičku. Protože životní úroveň současných i budoucích generací naší země není přímo úměrná konformitě s bruselskými směrnicemi nebo zákulisními machinacemi české rezidentury CIA na Tržišti, zvané též americká ambasáda, ale schopnosti obstát coby svébytný a seriózní obchodní partner hospodářsky významných hráčů a suverénní činitel na mezinárodním politickém kolbišti. Zameťme si proto raději nejprve před vlastními vrátky…
Zdroje k článku: Where is Tibet?, Major Rivers sourced in Tibet, Šokující pravda o Tibetu, kterou média z dobrého důvodu tají…, Shambhala (Königreich), Michael Parenti, The Cia’s Secret War In Tibet, Video:CIA in Tibet, CIA Tibetan program, Freeing Tibet: 50 Years of Struggle, Resilience, and Hope, A Great Deception: The Ruling Lamas‘ Policies, Tibet: The CIA’s Cancelled War, Hillary Clinton: We created Al-Qaeda 1, Hillary Clinton: ‚We Created al-Qaeda’2, Reality Check: One on One with President Obama, Why Is The U.S. Supporting Al Qaeda In Syria?, Obama, ‚ISIL Is a Direct Outgrowth of Al-Qaida in Iraq Which Grew Out of Our Invasion‘, Secret Pentagon Report Reveals US „Created“ ISIS As A „Tool“ To Overthrow Syria’s President Assad
Daniel Solis
S USA NA VĚČNÉ ČASY A NIKDY JINAK !
Američani v Brdech ZŮSTANOU nastálo
Jak zjistili reportéři časopisu TÝDEN, obě země podepsaly tajnou dohodu, která Američanům de facto darovala výcvikový prostor Brdy. Na území, které česká armáda pro nadbytečnost opustila, vybudují Američané plnohodnotnou vojenskou základnu. Jejím centrem se stane podstatně rozšířená obec Jince. Základna velká jak okresní město. Podle informací z amerických vojenských kruhů má totiž v Česku vyrůst jedna z největších amerických základen v Evropě. Nastálo zde má být umístěno na dvanáct tisíc vojáků. V Jincích vyroste nový velitelský štáb, kter&e acute;mu by se dalo přezdíva t malý Pentagon, obř&ia cute ;; skladové haly, zázemí pro uskladnění bojové techniky i zcela nová kasárna. Není vyloučené, že Američané opráší i svůj plán postavit tu radarovou základnu. Na vítání už je pozdě. Američané už první jednotky do Jinců vyslali. Takto obcházet veřejnost si ještě žádná vláda nedovolila.
Karty byly rozdány. Ani se nenamáhejme diskutovat, naříkat, rozhazovat rukama. Již v r. 1989 jsme byli prodáni agentem USA Havlem a jeho přisluhovači vyškolenými v USA. Máme co jsme chtěli. Je rozhodnuto. Vnuci budou povinně rukovat jako žoldáci ve jménu spravedlnosti velkého Bratra na jistou smrt a vnučky budou povinně odváděny jako kurvy do bordelů pro americké vojáky. Česká republika je plánovaná jako jedna velká základna NATO k rozhodujícímu útoku na Ruskou federaci. Neplačme. Zasloužíme si to. Není křivějšího národa a není již žádného úniku. Je definitivně rozhodnuto. A s nikým nezúčtujeme. Na to již nemáme a vlastně jsme ani nikdy neměli. Česk&yac ute; národ je jedna velká plechová huba. Jsme neschopný impotentní národ a oni to vědí. Potřebovali naše území a také ho dostali. Cesta zpět nevede a ani jiným chodníčkem neunikneme.
Nemáme již žádnou vlast. Jsme tu jen s jejich Boží milosti. Měli bychom si definitivně uvědomit, že nový Bůh je USA. Je to definitiva!!!!!!!!!!!!!!!!!
Zvykejme si.
Předmět: Sobotkova vláda tajně darovala Brdy Američanům ! CO VY NA TO ????
Kurvy!!!
V Česku vznikne první americká vojenská základna. A to na české poměry opravdu obří. Z Německa a přímo z USA sem bude převeleno na 12 tisíc vojáků. Jak zjistili reportéři časopisu TÝDEN, obě země podepsaly tajnou dohodu, která Američanům de facto darovala výcvikový prostor Brdy. Na území, které česká armáda pro nadbytečnost opustila, vybudují Američané plnohodnotnou vojenskou základnu. Jejím centrem se stane podstatně rozšířená obec Jince.
Při průjezdu amerického vojenského konvoje skrz Česko zazníval často tento vtip - Američané prý na rozdíl od Rusů v osmašedesátém pouze projíždějí. Ale jak se ukazuje, není to tak úplně pravda. Zatímco celá veřejnost řešila pouhý přesun bojové techniky po našich dálnicích, vláda s Američany tajně jednala o daleko těsnější vojenské spolupráci. Výsledek šokuje. Podle zjištění časopisu TÝDEN si obě strany plácly na vybudování americké vojenské základny přímo na našem území.
Nad místem se nemuselo dlouho tápat. Američané obsadí Brdy, o které česká armáda nestojí a kde byl v půli prosince zrušen vojenský újezd. Území bude nově vlastně americkou enklávou a přímo pod správou amerického vojenského velení. "Já bych zaprvé rád mírnil emoce. Nejde o nic jiného, než že jsme dali našim spojencům k dispozici území, které dlouhodobě nepotřebujeme. A které má navíc bohatou vojenskou minulost a velmi složitě by se adaptovalo na jiné využití ;. Nenazýval bych to urč itě podpisem nějaké tajné dohody za zády veřejnosti, je to jen potvrzení naší př& ;;iac ute;slušnosti k NATO a já jsem za to rád," řekl TÝDNU ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Základna velká jak okresní město
Na dotaz, kolik vojáků bude do Brd nebo přesněji do Jinců převeleno, ministr odpovědět odmítl. Není divu, podle informací z amerických vojenských kruhů má totiž v Česku vyrůst jedna z největších amerických základen v Evropě. Nastálo zde má být umístěno na dvanáct tisíc vojáků. V Jincích vyroste nový velitelský štáb, kterému by se dalo přezdívat malý Pentagon, obří skladové haly, zázemí pro uskladnění bojové techniky i z cela nová kasárna. Jaké jednotky tu budou působit, ještě není zcela zřejmé. Pravděpodobné ale je, že tady skončí 2. obrněná kaval& eacu te;rie ze základny v bavorském Vilsecku. Tedy paradoxně právě obrněnce Stryker, které tento Českem pouze projížděly. Brdy jsou také vhodné pro působení tankových jednotek, dělostřelců a není vyloučené, že Američané opráší i svůj plán postavit tu radarovou základnu.
tm dodává, lžou nám na běžícím páse, protože tady už postavili tři radary. Prace u Brna, Chlumec nad Cidlinou a Libava. Zde se nacházejí tři XBR radary. Promiňte mi ten výraz, ale "vláda" si z Vás dělá prdel. Slušněji to říci nejde.
Vláda ČR koná protiústavně, přímo velezrádně ... a jak je výše uvedeno, ministr Stropnický "je tomu rád" ... takže část území je v rozporu s Ústavou české republiky předána cizímu státu a navíc zde rovněž ve stejném rozporu a proti vůli většiny občanů bude cizí vojsko ......
... kde jsou ty časy, kdy za velezradu byl trest smrti ?!?
Petr 10.6.: Nedivme se, všechno to je prvoplánová záležitost, nejprve se diskutuje o nadbytečnosti výcvikového prostoru Brdy, jsou kolem toho debaty mezi kraji středočeským a plzeňským o tom kam která část patřila v dobách, když tento vojenský výcvikový prostor zřídila Masarykova 1.republika, a komu by co mělo patřit dnes. To byla jen kouřová clona, protože se už tajně chystalo předání Američanům, jak to od nich za úkol dostali naši vedoucí vládní a další činitelé ať už od veřejného US-agenta č.1 zde = velvyslance Schapira nebo přímo ve Washingtonu. A není to jen B.Sobotka a už profláknutí američtí agenti P.Bělobrádek a občan USA J.Dienstbier, ale ned ivme se, i pan Babiš po svých návštěvách USA je domluvenou figurou v amerických rukách a s jejich skrytou a vlivnou podporou by se měl stát buďto příštím premiérem nebo prezidentem ! Řada spoluobčanů jistě přehodnotí svoje sympatie k němu, až se toto vše dozví. Vzpomeňme si, jak pan Babiš vehementně až zarputile proti námitkám prezidenta Zemana prosazoval a prosadil do vlády straníka ze svého hnutí ANO herce M.Stropnického jako ministra obrany, který je teď hlavním realizátorem tohoto velezrádného komplotu ... a to všechno připravovali pěkně tajně za našimi zády ... zase o nás bez nás... takže také velice lituji, že je a jejich přisluhova če není možno pohnat před soud pro velezradu, a je to tady: jsme bezmocnou kolonií USA !
PO NÁS POTOPA!
ZPRÁVA KRAJANA ŽIJÍCÍHO V HOLANDSKU v HELMONDU JIŽ 25 LET. Stále mu cenzurují FB. Blokují ho. Vymazávají jeho příspěvky.
„Jako byla loni invaze sem k nám do Holandska poslaná z Německa (přišlo 350.000 slimáků), tak i ta invaze do Česka bude letos. V Turecku je 4.000.000 slimáků. A ti vyrazí do Evropy. Ten darebák Turek chce třicet miliard euro, když to nedostane, tak to všechno pustí sem. Angela mu dávala tri, to odmítnul. A jediná cesta bude přes Česko. Brusel dává na jednoho uprchlíka 5.000 euro, jako na začátek. Pak prý bude dávat měsíčně 2.000 euro.
Proto chtějí, aby Česko vzalo 200.000 slimáků. Vláda tohle ví Chce ty peníze pro sebe. Minimálně polovina jim zůstane v kapse. Zapojili do toho i neziskovky. Všichni se těší na peníze z Bruselu. Už to upekli s Angelou. Všechno u vás dělá Sobotka, Babiš, Bělobrádek, Zaorálek a Dientsbier. Sepsali už tajné dokumenty, které zavazují Česko. Podrazili svůj vlastní národ. Jen to všechno tutlají, aby jim nikdo nerozbil hubu. Proto udělali u cajtů provokatéry, kteří vyvolávají rvačky. Dokonce v Čechách platí i feťákům, studentům, aby šl i jako proti protestujícím. To je všechno pod vedením Amer. ambasády. Potřebují, aby lidi udělali protest a oni to pak jako zlikvidují a nasadí teror na vlastní národ.
Vše to má přísný řád. Diktuje to USA a Brusel. Jen se dočkáte i toho, jak budou slimáci chodit do obchodu bez placení, obtěžovat ženský, dokonce už i vlezou do domu a kradou, když jsou lidi v práci. Napadají starý lidi. Oni to vždy vyprovokují. Když se zastaneš, pak se telefonem svolají a sejdou a můžeš říkat, že oni si začali. Jich je vždy víc. No to samé přece praktikovali i Romové. Pokutu nakonec dostane ten napadený, protože se prý moc bránil. Každý den jsou tu v Holandsku znásilnění, násilí. Nic, noviny i televize mlčí. Policie je chrání.. Nesmí proti nim nic dělat. Mám souseda policistu. Říká, že oni nic nesmějí, jinak je vyhodí z práce. To nakázal Brusel. Dokonce jim omezili pistole, aby náhodou nestřelili napadajícího slimáka.
Jinak jak jsem sdílel Tvoje glosy v němčině, velký úspěch, tady i v Dánsku, Belgii, DE. Tak dokonce přišla na mne Policie, co to má prý znamenat a doporučili mi, abych to dál nešířil, není to prý dobrý. Mohli by to číst i slimáci. Tak mi už 6x odstavili f@cebook kvůli slimákům.
Ti jsou stále drzejší. Stojíš na červenou a najednou začne slimák řvát, ze jsi do něj strčil a už tě chtějí bít a podříznout. To je tu teď denně. Lidi se strašně bojí. Oni už ovládli ulice a střed města. Tam nikdo raději nechodí. Plno obchodů raději zavřelo, než se nechat každý den drancovat. Už i policajty napadají a ti se jen brání a hlavně už nic neřeší. Krádeže, napadání, násilí, nic už nesepisují. Jen se zeptají, kdo to byl. Když slimák, tak nic nepomohou, nesmějí…
Je to tu hrůza a děs. Do Eindhovenu raději ani nejezdit, vládne tam strašný muslimský teror. A nejhorší je to v Amsterdamu. Pryč se odstěhoval během půl roku kdo mohl.
Jana Yngland Hrušková, 15.22016
Život v Česku sice zatím není ideální, ale..
.jinde je to ještě mnohem horší.
Pojem “životní úroveň“ je zavádějící, neboť se jedná o individuální představy o tom, co daný člověk od života očekává. Podle jeho představ je potom nutné měřit životní úroveň Dovolil bych si tvrdit, že nejlepším místem k životu na této Zeměkouli je Tábor a jeho okolí. Kdyby tomu tak nebylo, nežil bych tam.
Na druhé straně, nějaký arabský šejk z Kuvajtu, se mnou určitě souhlasit nebude. Japonský majitel automobilky asi také ne...
Ovšem nechoďme na „konec světa“ a porozhlédněme se po svých zahraničních sousedech.
Jedete-li do zahraničí a vezete-li si sebou nůž, buďte opatrní.
Celá rodina by mohla lehko skončit za mřížemi.
V SRN nesmíte mít u sebe nůž, jehož střenka přesahuje 10cm nebo zavírací 8.5 cm.
V Rakousku můžete u sebe mít nůž pouze tehdy, pakliže se prokážete, že jste “myslivec“ a zrovna jdete na hon.
Je to obrovský paradox, neboť u našeho jižního souseda si každý občan Rakouska, pakliže nabyl plnoletosti (18 let), může bez zbrojního pasu a pouze na občanský průkaz koupit brokovnici a malorážku. To je v ČR absolutně nemožné!
V Belgii a v Lucembursku nesmíte u sebe nosit nůž vůbec i kdyby se jednalo o pouhý “příborák“.
Ve Velké Británii a v Irsku podle zákona (tzv. “Offensive Weapon Act“) nejen, že se zakazuje nošení všech druhů nožů a zbraní (včetně vzduchovky), nýbrž nesmíte mít u sebe na veřejnosti ani to, co se noži podobá.
Existuje tam např. absolutní zákaz vycházení s nůžkami! Takováto opatření v zemi, kde v roce 1907 jeho lordstvo Robert Baden-Powell založil skautské hnutí, je opravdu na pováženou...
Naproti tomu české zákonodárství takovouto skutkovou podstatu vůbec neřeší:můžete chodit s popravčím mečem na Václavském náměstí sem a tam, jak se vám zachce, aniž byste porušili jakýkoliv zákon. Jediné nebezpečí, které hrozí, je následující: asi by vás mohli odvézt na psychiatrickou kliniku.&n bsp;
Pakliže si myslíte: „Vyrazíme na Západ trempovat, rozděláme táborák, budeme opékat buřty, hrát na kytaru a zpívat...“ tak takové myšlenky si nechte rychle zajít
Mimo Česka je to takřka neproveditelné a to dokonce i v USA a Kanadě.
Ve většině evropských zemí je rozdělávání táborových ohňů (bez zvláštního povolení) přísně zakázané. Buřty (tedy špekáčky) mimo Česka a Bavorska (tzv. „Regensburger“) nikde jinak neseženete.
Hrát na kytaru v lese a zpívat je (mimo Česka) zakázáno takřka na celém světě a to dokonce i v Ruské tajze. Když vjíždíte do kanadského pralesa Algonquin Park (provincie Ontario), ptá se vás policie u závory zdali máte střelné zbraně a hudební nástroje. Pakliže ano, musíte je deponovat u vchodu. Byl jsem sám svědek toho jak jednomu černochovi (skautovi) zabavili dokonce i foukací harmoniku. Po chvíli se rozbrečel, ale nebylo mu to nic platné: Prostě s foukací harmonikou se do pra lesa nesmí! Hlasitý zpěv a živá hudba má prý velice neblahý vliv na divokou zvířenu. Ovšem hudba reprodukovaná (rá dio) prý zas tak moc nevadí. Každopádně v Č esku není zakázáno ani jedno, ani druhé...
V některých zemích by se sice dalo trempování a skautování praktikovat - hlavně v USA, Austrálii a v Kanadě, podobně jako v Česku, ale má to nepřekonatelný zádrhel.
Každá píď půdy tam někomu patří a všude na vás hulákají cedule: “Private property. No entry.“ (soukromý majetek. Vstup zakázán). Bez povolení majitele tam vkročit nesmíte. Na některých cedulích jsou vyznačeny i lebky se zkříženými hnáty - vlastník vás upozorňuje: “Pakliže se objevíte na mém pozemku, zabiju vás!“ Vše tam připomíná “divoký západ“ i když poněkud naruby.
Zvykli jsme si na tvrzení: v USA se praktikuje volný prodej zbraní. Nevěřte tomu. V některých státech USA se skutečně ke zbraním dostanete lehko. Ovšem v jiných platí např stejně přísné předpisy jako v Anglii a v Irsku. Pakliže vás v Marylandu nebo v Massachusetts nachytají s loveckým nožem u pasu, hrozí vám až 48 hodin kriminálu.
Nemyslete si, že to jde všude tak jako v Česku, vzít si ruksak, lovecký nůž, maskáče - vyrazit do lesa na houby a potom se někde vykoupat v rybníku...
V SRN jsou kalhoty „maskáče“ považovány za uniformu a bez povolení ministerstva obrany SRN je nesmíte nosit. Jinak vám hrozí až 3 roky odnětí svobody.
V Severním Irsku jsou všechny rybníky soukromé a pakliže se tam vykoupete, posuzuje se to coby “vloupání“ (Domestic burglary).
V severní Itálii je sbírání hub zakázáno pod trestem vězení do jednoho roku a na zbytek Itálie potřebujete tzv. “houbařský pas“, který místní úřady jaksi velmi neradi vydávají.
Ve Velké Británii je většina lesů v soukromých rukou a normální smrtelník se do nich nedostane.
V Holandsku sice do lesa můžete, ale nejenže tam nesmíte sbírat houby, nýbrž tam nesmíte sbírat vůbec žádné plodiny.
Běda jestli u vás najdou šišku, ostružinu nebo křemenáče! Počítejte s tím, že si drahnou chvíli posedíte v “chládku“.
Až opět někoho uslyšíte hlasitě nedávat, jak to u nás stojí za prd, sdělte mu, že má sice pravdu, ale jinde to může být ještě daleko horší a doporučte mu tuto reportáž, kterou jste si právě přečetli.
Z naší planety Země není kam utéct.
Na Marsu se žít nedá.
Musíme si zdejší poměry zařídit tak, aby to trmácení se životem od kolébky do rakve,bylo pokud možn o, co nejsnesitelnější. Víc od lidstva opravdu nelze očekávat..
SLEZSKÁ VLÁDA VYHLÁSILA SBÍRKU
PRO ČESKÉHO POSLANCE
Chudák, takřka bezdomovec
To si přečtěte, ale zvedne vás to ze židle!!!!!
Politický matador a super pravicový deklamátor Marek Benda z ODS přiznal, že i přes vedlejší více než 250 tisícové příjmy, se musí mimo sněmovnu pořádně ohánět. Přečtěte si, co o tom říká sám Benda:
"Když se podíváte na ty příjmy, tak mám čtyři děti, manželku v domácnosti a z těch zbývajících příjmů bych rodinu v tuto chvíli neuživil,“ - tvrdí Benda, kterému evidentně poslanecký plat a náhrady nestačí.
Tak se na to podívejme zblízka:
Základní poslanecký plat: 56.000,- Kč.
Benda bere měsíčně jako předseda výboru79.000,- Kč .... k tomu:
8.300,- Kč měsíčně na reprezentaci a stravné
20.700,- Kč měsíčně na cestovné
12.930,- Kč měsíčně na administrativní a odborné práce
28.800,- Kč měsíčně na pronájem poslanecké kanceláře a jejího vybavení
35.875,- Kč měsíčně na služby asistenta
7.000,- Kč měsíčně na telefonní poplatky a připojení k internetu
Celkem na náhradách 113.605,- Kč měsíčně.
Takže základní plat MĚSÍČNĚ 79 tis. + 113 tis. náhrady + 30 tis.
NOSÍ DOMŮ MĚSÍČNĚ PŘES 220.000,- Kč a - chudák v domácnosti s rozpočtem nevyžije...
Kromě toho jsou mu např. hrazeny výdaje na ubytování a stravování při zahraničních i tuzemských cestách. Předsedům výborů navíc náleží služební auto bez řidiče.
NEPOLITOVALI BYSTE TAKOVÉHO CHUDÁKA ?
Nebylo by spravedlivější, aby funkce poslanců a senátorů byly čestné, a příjmy refundované státem, jako ze řádného zaměstnání?
Ať se jim klidně proplácejí cesťáky, refundují asistenti, ale 8300,- na kravaty a žrádlo měsíčně?
To se nemůže nažrat v poslanecké kantýně ze super slušného platu poslance, když tam mají slevy, jako kdysi v bufetech KV KSČ?
Ovšem s řádným zaměstnáním Marka Bendy by byl problém – on totiž doposud nikde jinde nepracoval, jen v PS! Otec synáčka po maturitě přivlekl do parlamentu a celému národu je záhadou, kdo ho vůbec volí nebo kroužkuje a jak je možné, že podvodník s diplomkou může vůbec ve sněmovně přebývat. Ale asi může – protože v poslanecké sněmovně je neskutečně vysoké procento trestaných a obviněných z podvodů a zlodějen.
Zkuste si někdo spočítat na vašem pracovišti, kde je pohromadě 200 zaměstnanců, kolik z nich je trestaných. U nás jsem za dva roky našel pouze dva – jeden dostal pokutu za rychlou jízdu autem a jedna kolegyně dala facku exekutorovi.
A teď si zkuste spočítat všechny kauzy v PS a vládě. Jsme prťavá země, pracující, rodiny s dětmi a důchodci mají utaženou finanční uzdu kolem krku na doraz. A my uživíme senát i PS s takovými darmošlapy a vyžírky
Naši potomci si jednou budou klást otázku: Co jste proti tomu udělali?
POMERANČE Z LIBIE JSOU PRÝ NAPÍCHNUTÉ HIV
Předmět: obecné pravdy
V porodnici položili vedle sebe tři novorozence - chlapečky:
Čecha, Němce a Rusa.
Ale zapomněli je označit, takže se jim popletli.
Přijdou matky a teď, babo raď, jak je od sebe odlišit, který je čí?
A tak Němka zařvala: "Heil Hitler!"
A skutečně - jedno novorozeně hned zvedlo pravou ručičku.
Němka k němu šla a vzala si ho do náruče.
Najednou přistoupí i Ruska a bere si na ruku jedno ze zbývajících dětí.
A Češka se ptá: "Hej, Rusando, jak jsi poznala, že tenhle je tvůj?"
Ruska odpovídá:
"Je to jednoduchý - když Němka zařvala, tak ten můj zaťal pěstičky a ten tvůj se posral."
A tak je tomu dodnes...
Řeč poslance , která mluví i za nás
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající.
Vážený pane premiére, členové vlády, paní a pánové, než začneme, tak své úvodní slovo zarámuji třemi citáty, proto jsem si vzal s sebou nějaké dokumenty.
Začnu citátem od našeho mistra Karla Gotta, který přednesl před několika lety: "Jsem přesvědčen, že zvlášť v posledních stoletích nejde v oblasti politiky o žádné omyly lidí. Naopak, politika se odvíjí podle přesných scénářů, nic se neděje náhodou, i to nejhorší jako války. Stejné banky podporovaly toho, kdo rozpoutal a vyjednávaly s tím, kdo byl napaden. Domlouvaly se, čím budou platit, až jim budou posílat zbraně."
Karel Gott navazuje v podstatě na více než sto let stará slova Nahuma Goldmanna, který v roce 1915 řekl: "Smysl a historické poslání naší doby lze shrnout do jedné věty. Jejím úkolem je stanovit nový řád a nově definovat úlohu lidstva. Současný společenský systém musí být nahrazen jiným a tato přeměna spočívá ve dvou krocích: zničení starého řádu a nastolení nového. Nejdříve bude třeba odstranit jakékoliv hranice, je třeba zrušit veškeré tradice a vytrhnout jednotlivce z jejich přirozeného prostředí. Stáří bude znakem nemoci. Moci, které vykonávají tuto negativní úlohu naší doby, jsou kapitalismus v oblasti ekonomicko-sociální a demokracie na politicko-duchovním poli. Dílo dokoná teprve vojenský duch."
A teď se vrátím do současnosti. Dovolím si netradičně se zabývat prohlášením Daniela Maese, který je duchovním a prohlásil to v Radiu Vatikán, kdy konstatuje, co je v Sýrii: "Před šesti lety jsem přišel do Sýrie s mnoha předsudky a podezřeními. Kontakt s místními obyvateli ve mně však způsobil kulturní šok. Přiznávám, že individuální a politické svobody nebyly v Sýrii příliš rozvinuté, tento nedostatek ale vrchovatě vyvážilo harmonické soužití mnoha náboženských obcí a etnik, či nulová zločinnost. Země nebyla zadlužena, nebyl tu žádný bezdomovec, naopak byly zde přijaty stovky tisíc uprchlíků z okolních zemí a bylo o ně postaráno stejně jako o zdejší občany. Každodenní život byl navíc ekonomický úsporný, potraviny laciné, školy, univerzity a nemocnice byly zadarmo i pro nás cizince patřící k syrské mnišské komunitě, jak jsme sami zakusili."
Tuto idylku ale násilně přetnula občanská válka, kterou podle belgického kněze rozdmýchali cizinci, nikoliv Syřané.
"Na vlastní oči jsme viděli, jak cizinci, nikoliv Syřané, organizovali manifestace, které byly filmovány katarskou televizí Al-Džazíra a potom vysílány do celého světa s falešným výkladem, že syrský lid se bouří proti diktatuře. V nastalém chaosu vláda rozhodla, že nebude chránit svá ropná ložiska v poušti, ale její absolutní prioritou se stala ochrana obyvatelstva."
Dnes jsme byli svědky útoku v Bruselu. Můžeme říkat, že válka v Evropě začala útokem na Charlie Hebdo nebo v Paříži nebo v Bruselu. A já říkám, že válka proti Evropě začala dávno, nejpozději v dubnu 1999 napadením Jugoslávie. ***
Tento brutální, z mezinárodního práva neodůvodnitelný zločin, válečný zločin, vlastně začal válku proti Evropě, která se stala skutečným konkurentem tehdy nejsilnější ekonomiky světa, Spojených států amerických. Spojeným státům americkým nemůže vyhovovat půl miliardy ekonomicky činných lidí s vysokou životní úrovní, s technologiemi, které jsou obdobné jako ve Spojených státech, a 350 milionů Američanů se samozřejmě bojí takové konkurence. Proto přijali teorii chaosu a začali bojovat proti Evropě. To je realita. A my jsme tady přijímali různá usnesení, různé kroky, které nikdy nevedly k tomu podstatnému: Aby buď Česká republika, a od roku 2004 my jako Česká republika, jako součást Evropské unie, jsme pracovali na tom, že Evropa bude mít vlastní definovaný zájem, který bude odlišný od zájmů našich konkurentů. A v rámci budování multipolárního světa není nic jiného možné. Pokud přistoupíme na to, že budeme papouškovat cizí zájmy, nikoli zájmy České republiky, případně zájmy našeho společenství, ve kterém jsme se dobrovolně rozhodli, že budeme v rámci referenda v Evropské unii, tak nejsme schopni udržet ani naše vlastní zájmy, ani Evropskou unii, do které jsme po referendu vstoupili. Podstata té války totiž tkví právě v tom, že v teorii chaosu se stane válčištěm znovu Evropa, tak jak to ti, kteří definovali ty příští kroky v roce 1915, tzn., že v Evropě bude válčiště a některé banky, vybrané banky, na tom budou vydělávat tím, že budou financovat jak ty, kteří tu válku rozpoutali, tak ty, kteří se budou muset bránit.
Ano, už se to vyplatilo, dvakrát. V první světové válce i ve druhé světové válce. Vzpomeňte si jenom na nejznámější příklady druhé světové války, smlouvu mezi Spojenými státy americkými a tehdejším Sovětským svazem o půjčce a pronájmu, kdy řada zbraní byla dodávána vodní cestou do přístavu Murmansk a většina těch kolových vozidel byla ze Spojených států amerických, než je v Sovětském svazu začali vyrábět, a také je tehdejší Sovětský svaz doplácel až do roku, myslím, 1960. Poté vlastně začala teprve ta velká obrovská krize, jak karibská, tak berlínská.
A my jsme nyní ve stejné situaci. Evropa je ve stejné situaci, protože jí nic nezbývá, než se bránit teorii chaosu, než se bránit tomu, aby jednotlivé evropské národy byly vykořeněny, byla zničena jejich více než tisíciletá kultura, abychom se vzdali toho, co je nám vlastní. A my se budeme bavit, promiňte mi, o tom, jestli jsme dostatečně přijali s poklonou kapitulační dohodu mezi Evropskou unií a Tureckem. To je kapitulace.
Vážené dámy, vážení pánové, není možné přikyvovat na to, že aby splnil spojenecký stát v rámci Severoatlantické smlouvy, tedy Turecko, že bude dostávat peníze od ostatních, že bude plnit své povinnosti k ochraně vlastní státní hranice, a to ještě hranice mezi Evropou a Tureckem. Prohlášení, které jsme slyšeli, že nejdříve NATO nemáme do toho vůbec zapojovat, že se NATO netýká migrační vlna, to je přece nesmyslné. Stejně tak bylo nesmyslné a nepravdivé, že NATO není schopno uhlídat vnější schengenskou hranici. Prosím vás, to je směšné prohlášení. Nejsilnější armády světa nejsou schopny pohlídat hranici mezi Tureckem a Řeckem? Námořní hranici ve Středozemním moři? To je směšné prohlášení, tomu nemůže uvěřit ani největší hlupák. Pokud by tomu však uvěřil, tak v tom případě věří tomu, že tato vojenská síla je ve světě k ničemu, případně k obraně některých cizích zájmů, které s našimi zájmy nemají nic společného.
A v tomto ohledu tedy nemohu jinak, než k celé migrační krizi říct, že podstata není v tom, jestli budeme nebo nebudeme teď se dohadovat s Tureckem, nakolik bude plnit své spojenecké závazky, ale budeme se bavit o tom, jestli jsme schopni jako "28", jako Evropská unie, jako další, kteří jsou na trase, kteří ještě v unii nejsou, jako je Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, jestli jsou schopni společný zájem najít v tom, že se bude řešit příčina krize. Příčina krize přece tkví ve vyvolané válce v Afghánistánu, v Iráku a ve vyvolané válce v Sýrii. Syrský lid skutečně tu válku nevyvolal. A v tomto ohledu jsem přesvědčen, že si musíme jasně říct, jestli čtyři roky působení cizích armád a prohlášená vojenská podpora tzv. umírněným islamistům, kteří pokaždé, když byli vyzbrojeni, přešli na stranu al-Nusra, nebo-li, chcete-li Islámského státu, jestli skutečně vedla k tomu, že se bude řešit příčina krize, nebo jestli tu krizi vyvolávala, případně prohlubovala a tak zvedala migrační vlnu, protože migrační vlna nepostihuje Spojené státy americké. Migrační vlna postihuje Evropskou unii, včetně České republiky. Ano, může pan premiér, a má v tom pravdu, říct, že migrační vlna z těchto arabských států zatím, podotýkám zatím, Českou republiku míjela. Ale jak dlouho to bude trvat, nikdo neumíte odpovědět.
A v tomto ohledu tedy je třeba říct, že je naší povinností jako českých politiků, a já o to žádám předsedu vládu, aby jasně definoval zájem České republiky, zájem shodný s ostatními zeměmi "28", že je třeba řešit příčiny krize, že je potřeba odmítnout všechny falešné argumenty o tom, že je možné, bez toho, aniž by došlo k mírovému urovnání v Sýrii, byť třeba vojenskou silou pod patronací OSN, najít cestu k tomu, že tito lidé, kteří utíkali před válkou, se budou moci vrátit. To je naše povinnost, ne přemýšlet o tom, jestli kvóta je taková nebo maková. Promiňte mi, to je, jako když budete chtít zalepovat lepící páskou díru, kterou udělal kulomet. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že skutečným zájmem je definice zájmů České republiky, definice zájmů Evropské unie na tom, aby se vyřešila tato krize. A pokud nejméně dva členské státy Evropské unie, jako Francie a Anglie, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti, nebudou přispívat k tomu, že vojska OSN budou řešit situaci v Sýrii a v Iráku, tak se nemůžeme zbavit příští migrační vlny, protože pokud tam bude válka, pokud tam bude genocida Jezídů, dalších křesťanů a dalších lidí, kteří tam jsou, Kurdů, tak v tomto ohledu nikdy nemůžeme říci, že ta migrační vlna skončí. A prosím, buď se budeme starat o skutečně vážné věci, nebo si tady budeme vytírat zrak. Já podotýkám, že ty citáty jsem uvedl zcela záměrně, abychom si uvědomili, v jaké jsme situaci. Buď jsme v situaci, že si budeme přátelsky plácat po ramenou, jak to vláda dobře udělala, nebo si řekneme, že tento krok je sice možný, ale nedostatečný.
Já nemohu říct, že jsem spokojen s návrhy na usnesení, které jsou zatím předloženy, ale v každém případě myslím, že tři jsou k nepodpoře, ostatní k podpoře jsou, protože vedou k tomu, že minimálně eliminujeme alespoň část toho nebezpečí, které čeká české občany.
Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk z celého sálu.)
A kdo se pustí konečně do exprimátora Kasla a Terezie Kaslové ?, Moskyt, 2. 3. 2016 19:38:23
A kdo sdělí, že Peroutkovu dceru Evru si vzal za ženu Richard Bienert ml., syn Richarda Bienerta st., který byl dne 19. ledna 1942 jmenován v protektorátní Krejčího vládě ministrem vnitra.Od 12. března téhož roku byl zároveň náměstkem ministerského předsedy. Nakonec se 19. ledna 1945 stal krátce do 5. května 1945 i předsedou vlády. Zároveň s funkcí protektorátního premiéra vykonával stále i funkci ministra vnitra. Jako jeden z mála (bylo uděleno cca. 30ks) obdržel vysoké protektorátní vyznamenání - Svatováclavskou orlici I. stupně se zlatým věncem. Byl také členem delegace, kterou koncem dubna 1945 vyslal K. H. Frank na Západ s nabídkou separátníh o míru a společného boje proti SSSR. Dne 31. července 1946 byl Národním soudem odsouzen za kolaboraci s nacisty. Dne 12. května 1947 byl těžce nemocen podmínečně propuštěn a dožil v ústraní bez nároku na jakoukoliv státní penzi. A Peroutkova vnučka Tereza Kaslová žalující stát za výrok prezidenta ? Skandál kolem bývalého primátora Jana Kasla (mimochodem toho, který podporoval krádež pražské vody pro firmu Veolia) a jeho manželky Terezie neutichá. Ve výčtu sponzorů, kteří podporovali Nadační fond Ferdinanda Peroutky, který Kaslová v roce 2000 založila, jsou jména firem, které zároveň dostávaly zakázky od města. Zneužívala Kaslová vlivu svého manžela při získávání finanč ních prostředků pro svůj fond, nebo jednala nezištně, jak tvrdí ? Jistě že zneužívala. Chtělo by to více vědět, více znát obě strany mince. Nic není takové, jak se jeví.
POUŽÍVÁ SE "ZVÍŘECÍ" STŘEVNÍ MIKROFLORA DO MLÉČNÝCH VÝROBKŮ DANONE!!!!!!!!!!!
Actimel, jako mnoho dalších produktů Danone, obsahuje E1442 - geneticky modifikovaný kukuřičný škrob, zahušťovadlo.... ničí slinivku... Nebezpečné škroby jsou obsaženy nejen v kultivovaných mléčných výrobcích, ale také v kečupech a majonézách.
Ing. Jiřina Charvátová
vedoucí střediska laboratoří
- nejoblíbenější jogurty nejsou jogurty, ale zahuštěná obarvená hmota, která mléko neviděla ani z vrtulníku. Když jsem dělala analýzu bifidobakterií, zjistili jsme na laboratorních testech, že bifida v dlouho trvanlivých jogurtech jsou zvířecího původu tedy Bifidus esencis. Je to nejčastěji bifidus avicenc a ten skutečně není našemu tělu vlastní - je izolován z kachen a dobře a dlouho přežívá.
Některé státy mají zákaz používat jiné než lidské kultury a to proto, že určitý počet bakterií je schopen projít žaludkem a dojít do střev a u imunitně oslabených jedinců byly pozorovány časté výskyty tumorů např. je to ze studie z USA, kterou jsem použila ve své diplomové práci na téma bifidobakterie. Také tyto nelidské bakterie mohou nahradit původní mikroflóru a způsobovat průjmy. Osobně doporučuji jogurty ve skle jihočeské nebo Holandia bílé a to ovoce si přidat své. Acidofilní mléko Kunín bílé.
U modifikovaných škrobů z kukuřice stejně jako u transgení kukuřice dělal výzkum můj profesor na VŠ a zjistil, že v 5 generaci potkanů je tak otřesný výskyt mustací a od 3 výskyt nádorů, že do nás vždy hřímal, že je naší povinností nepustit to do naší země.... bohužel je to tu.
Toto klidně můžete poslat známým mám na to diplomku a represí od Danone se nebojím.
MUDr. Dagmar Rašková
Lékařka, Ambulance lékařské genetiky
GENNET, s.r.o.
Kostelní 9, 170 00 Praha 7
Tel: +420 222 313 000+420 222 313 000
Mobil: 723 443 021
Krize - je,
to každý ví, ale , že už tak za šest týdnů se ukážou následky ? Fuj, snad ne, to si nikdo nepřeje. Přeposílám jen pro jistotu, že by to bylo pravdou .
Ale jsou to aspoň hezcí chlapi fantasmagorie po americky , Janek.
Datum: 29. 3. 2016 21:11:59
Předmět: Fwd: London Wembley.
https://thirdpartyoffers.juno.com/TGL3132/56f6a73096a44272e2ad9st02duc
Plnohodnotná odpověďRychlá odpověď
Nebyly nalezeny žádné štítky.
